§ 14 zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů – Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu vrátit Úřadu…
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů · 118/2000 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 14 zákona 118/2000 stanoví, že zaměstnanec musí vrátit Úřadu práce neoprávněně nebo omylem vyplacené mzdové nároky, pokud o tom věděl nebo to mohl předpokládat, a Úřad práce může o vrácení rozhodnout do pěti let od výplaty. (§ 14 zákona č. 118/2000 Sb., zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu vrátit Úřadu práce České republiky vyplacené mzdové nároky nebo jejich část, pokud…“
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději do 5 let ode dne, kdy byla částka vyplacena“
- Judikatura: na § 14 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 118/2000 Sb.
(1) Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu vrátit Úřadu práce České republiky vyplacené mzdové nároky nebo jejich část, pokud věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky poskytnuté neprávem nebo o částky omylem vyplacené.
(2) Pokud zaměstnanec nevrátí vyplacené mzdové nároky nebo jejich část podle odstavce 1, vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí.
(3) Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději do 5 let ode dne, kdy byla částka vyplacena. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání dalšího rozhodnutí v téže věci.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud Úřad práce vyplatí zaměstnanci peníze, na které neměl nárok (např. vyšší částku, než mu náležela, nebo částku, která mu vůbec nenáležela), a zaměstnanec o tom věděl nebo to mohl předpokládat, musí tyto peníze vrátit.
- Pokud zaměstnanec tyto peníze nevrátí dobrovolně, krajská pobočka Úřadu práce vydá úřední rozhodnutí, kterým mu nařídí vrácení.
- Úřad práce má na vydání takového rozhodnutí lhůtu pěti let od data, kdy byly peníze vyplaceny.
Na co si dát pozor
- Zaměstnanec by si měl pečlivě zkontrolovat výši vyplacené částky a případné nesrovnalosti ihned řešit s Úřadem práce.
- Povinnost vrátit peníze vzniká, pokud zaměstnanec "věděl nebo musel z okolností předpokládat", že jde o neoprávněnou nebo omylem vyplacenou částku. To znamená, že nestačí jen nevědomost, ale posuzuje se i to, zda to měl zaměstnanec vědět.
- Pětiletá lhůta pro vydání rozhodnutí se nevztahuje na možnost vydání dalšího rozhodnutí v téže věci, což může znamenat, že po uplynutí lhůty pro první rozhodnutí může být v určitých případech vydáno další.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 14
Jak soudy aplikují § 14
… svědčí také fakt, že již dne 30. 4. 2013 vzal svůj návrh na zahájení insolvenčního řízení zpět, že veškeré jeho nároky na výplatu mezd za uplatňovaná období leden 2013, únor 2013 a březen 2013 byly řádně uhrazeny včetně všech povinných odvodů za zaměstnance a že žalobkyně by měla postupovat v souladu s ustanovením § 14 zákona č. 118/2000 Sb. a svůj uplatněný nárok požadovat po zaměstnanci.
Podání trestního oznámení nebylo jedinou možností, jak si mohly úřady práce opatřit argumenty pro řízení podle § 14 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, a proto byla zcela mimo pochybnost porušena zásada subsidiarity trestní represe.
Za "hrubě nesprávný" označil stěžovatel názor odvolacího soudu, že nelze úřadům práce přičítat k tíži, že orgány činné v přípravném řízení nebyly schopny podat obžalobu v takovém termínu, aby úřady práce mohly rozhodnout o vrácení proplacených částek v tříleté lhůtě od jejich přiznání postupem dle § 14 zákona č. 118/2000 Sb. Jednak obžaloba není rozhodnutím, kterým by byl správní orgán vázán při své správní činnosti.