§ 4 zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů – Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků…
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů · 118/2000 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4 zákona 118/2000 stanovuje, jakým způsobem a v jakých lhůtách může zaměstnanec požádat Úřad práce o uspokojení svých mzdových nároků v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. Zaměstnanec může podat žádost o uspokojení mzdových nároků na kterékoli krajské pobočce Úřadu práce nebo kontaktním pracovišti. (§ 4 zákona č. 118/2000 Sb., zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel, soud
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…uplatnit, zveřejní Úřad práce České republiky způsobem umožňující dálkový přístup neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví.“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením…“
- Judikatura: na § 4 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 118/2000 Sb.
(1) Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku Úřadu práce nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce. Pokud mzdové nároky uplatňuje zaměstnanec, který se v České republice nezdržuje, je povinen zvolit si v České republice zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost, spolu s číslem účtu vedeným u peněžního ústavu, sdělit krajské pobočce Úřadu práce nebo kontaktnímu pracovišti krajské pobočky Úřadu práce při uplatňování mzdových nároků.
(2) O nároku rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce, v jejímž obvodu má
a) sídlo zaměstnavatel, nebo
b) nadnárodní zaměstnavatel, který nemá sídlo v České republice, umístěn obchodní závod nebo odštěpný závod.
(3) Pokud zaměstnanec požádá o uspokojení mzdových nároků krajskou pobočku Úřadu práce, která není místně příslušná podle odstavce 2, nebo kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce, tato krajská pobočka Úřadu práce nebo toto kontaktní pracoviště krajské pobočky Úřadu práce postoupí žádost místně příslušné krajské pobočce Úřadu práce.
(4) Informace o zaměstnavateli, jehož zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce nebo kontaktního pracoviště krajské pobočky Úřadu práce současně s informací o lhůtě, ve které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit, zveřejní Úřad práce České republiky způsobem umožňující dálkový přístup neprodleně poté, co se o platební neschopnosti dozví.
(5) Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů následujících ode dne, kdy bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo oznámeno zahájení insolvenčního řízení, nebo u nadnárodního zaměstnavatele ode dne zveřejnění rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení u příslušného orgánu v jiném členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5a), jsou-li splněny další podmínky stanovené tímto zákonem. Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lhůta končí dnem zániku moratoria nebo dnem právní moci rozhodnutí soudu. Není-li nárok na uspokojení mzdových požadavků uplatněn v této lhůtě, zaniká. Právo zaměstnance na uplatnění těchto mzdových nároků u soudu tím však není dotčeno.
(6) Vláda může z důvodů zvláštního zřetele hodných lhůtu podle odstavce 5 prodloužit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanec může podat žádost o uspokojení mzdových nároků na kterékoli krajské pobočce Úřadu práce nebo kontaktním pracovišti.
- O nároku rozhoduje Úřad práce prostřednictvím krajské pobočky, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, nebo obchodní závod nadnárodní zaměstnavatel.
- Úřad práce zveřejňuje informace o zaměstnavatelích v platební neschopnosti a lhůtách pro uplatnění nároků.
- Mzdové nároky je nutné uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 dnů od vyhlášení moratoria nebo zahájení insolvenčního řízení, jinak nárok zaniká.
Na co si dát pozor
- Pokud se zaměstnanec nezdržuje v České republice, musí si zvolit zástupce pro doručování písemností a sdělit číslo účtu v České republice.
- I když podáte žádost na nepříslušné pobočce Úřadu práce, bude vaše žádost postoupena té správné.
- Přestože nárok na uspokojení mzdových požadavků u Úřadu práce zaniká po uplynutí stanovené lhůty, právo zaměstnance uplatnit tyto nároky u soudu zůstává nedotčeno.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 4
Jak soudy aplikují § 4
Má za to, že lhůta 12 měsíců uvedená v ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 118/2000 Sb. je „pouze lhůtou k vyplacení již uplatněných mzdových nároků“, tj. nároků, které byly řádně uplatněny ve lhůtě 5 měsíců a 15 kalendářních dnů podle ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 118/2000 Sb. a které nemohly být vzhledem k omezení věty první ustanovení § 5 odst. 2 tohoto zákona „v plné výši“ uspokojeny.
… v jiném členském státě Evropské unie [§ 3 písm. c) a d) zákona č. 118/2000 Sb.]. Zaměstnanec může požádat o uspokojení svých mzdových nároků kteroukoliv krajskou pobočku (pobočku pro hlavní město Prahu) Úřadu práce České republiky (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) nebo kontaktní pracoviště této pobočky (srov. § 4 odst. 1 větu první zákona č. 118/2000 Sb.). Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období (§ 5 odst. 1 věta první zákona č. 118/2000 Sb.). …
Podle odst. 2 pak (r)ozhodnutím o úpadku se z jiných řízení podle odstavce 1 nepřerušují zejména a) daňové řízení, b) řízení ve věcech vkladu práva k nemovitostem, c) řízení o dlužných mzdových nárocích zaměstnanců dlužníka podle zvláštního právního předpisu (jde o správní řízení před Úřadem práce, viz zejm. § 4 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), d) řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. …