§ 8a zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů – Jak Úřad práce postupuje
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů · 118/2000 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 8a zákona 118/2000 stanovuje, jak Úřad práce postupuje, pokud zaměstnanec uplatní mzdové nároky a osoba s dispozičním oprávněním potvrdí i částky, které nelze považovat za mzdové nároky podle tohoto zákona. Úřad práce tyto nepřípustné částky odečte a zbytek přizná, přičemž příkaz k úhradě přiznaných nároků předá peněžnímu ústavu do 5 pracovních dnů od právní moci rozhodnutí. (§ 8a zákona č. 118/2000 Sb., zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě přiznaných mzdových nároků nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání.“
- Judikatura: na § 8a odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 118/2000 Sb.
(1) Uplatnil-li zaměstnanec mzdové nároky a osoba s dispozičním oprávněním potvrdila mzdové nároky zaměstnance včetně částek, které nelze podle tohoto zákona považovat za mzdové nároky, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce tyto částky z celkové výše uplatněných mzdových nároků odečte a zbývající část mzdových nároků zaměstnanci přizná.
(2) Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě přiznaných mzdových nároků nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Úřad práce má povinnost oddělit a neproplatit ty části uplatněných mzdových nároků, které zákon nepovažuje za mzdové nároky, i když je potvrdí osoba s dispozičním oprávněním.
- Zaměstnanec obdrží pouze ty mzdové nároky, které jsou v souladu s definicí mzdových nároků podle tohoto zákona.
- Po nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání mzdových nároků má Úřad práce 5 pracovních dnů na to, aby poslal příkaz k úhradě peněžnímu ústavu.
Na co si dát pozor
- Potvrzení mzdových nároků osobou s dispozičním oprávněním neznamená automaticky jejich proplacení v plné výši, pokud obsahují položky, které zákon nepovažuje za mzdové nároky.
- Doba proplacení začíná běžet až od nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání mzdových nároků.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 8a
Jak soudy aplikují § 8a
Nesouhlasil s argumentací soudu prvního stupně, že ustanovení § 5 odst. 1 věty druhé zákona č. 118/2000 Sb. stanoví pouze jinou lhůtu k plnění pro uspokojení dalších mzdových nároků vůči témuž zaměstnavateli, a to odlišně od úpravy lhůt obsažené v § 8 a v § 8a zákona č. 118/2000 Sb., a že úřadu práce nebrání žádné zákonné ustanovení v přiznání těchto dalších mzdových nároků vůči témuž zaměstnavateli (při splnění ostatních zákonem stanovených podmínek), že však jejich faktické uspokojení (tj. vyplacení) lze učinit až po uplynutí zákonem stanovené lhůty …
… ale i ten, kdo je povinen – bez ohledu na to, zda má jinak postavení správního orgánu ve smyslu ustanovení § 244 odst. 1 o.s.ř. – uspokojit jeho právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených mu jeho zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti; tímto subjektem je (nyní) – jak vyplývá z ustanovení § 8a zákona č. 118/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů – Úřad práce České republiky, který dává příkaz k uspokojení zaměstnance prostřednictvím své příslušné krajské pobočky.