§ 9 zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů – Nesouhlasí-li výše zaměstnancem…
Zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů · 118/2000 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 9 zákona 118/2000 řeší situace, kdy se liší údaje o mzdových nárocích zaměstnance a zaměstnavatele, nebo když zaměstnavatel neposkytl potřebné podklady, a stanovuje, jak Úřad práce v takových případech rozhodne o výši a rozsahu přiznaných mzdových nároků. Pokud se liší výše mzdových nároků zaměstnance a zaměstnavatele, Úřad práce přizná mzdový nárok v prokázané výši; nelze-li prokázat, přizná minimální mzdu. (§ 9 zákona č. 118/2000 Sb., zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Nesouhlasí-li výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým krajské pobočce Úřadu práce osobou s dispozičním…“
- Lhůta nebo doba (odst. 7): „…krajské pobočky Úřadu práce opětovně rozhodne o mzdových nárocích nejpozději do 10 pracovních dnů, jestliže zaměstnanec dodatečně prokáže dobu, za kterou mzdové nároky uplatňuje…“
- Lhůta nebo doba (odst. 7): „Tyto nároky musí však zaměstnanec prokázat nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4, jinak vůči Úřadu práce…“
- Odkazuje na: § 7
- Judikatura: na § 9 odkazuje 38 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 118/2000 Sb.
(1) Nesouhlasí-li výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za 1 měsíc s vykázáním předloženým krajské pobočce Úřadu práce osobou s dispozičním oprávněním, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc v prokázané výši. Nelze-li výši mzdového nároku podle věty první prokázat, přizná Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdový nárok ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni oznámení o zahájení insolvenčního řízení.
(2) Nesouhlasí-li doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s údaji uvedenými osobou s dispozičním oprávněním, uspokojí Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdové nároky pouze za dobu, která je nesporná.
(3) Jestliže osoba s dispozičním oprávněním nesplnila povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků předložil doklady, které jejich výši, jakož i dobu, za kterou je uplatňuje, prokazatelně osvědčují, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodne o přiznání mzdových nároků za dobu a ve výši, kterou uplatnil zaměstnanec.
(4) Jestliže osoba s dispozičním oprávněním nesplnila povinnosti uvedené v § 7 a zaměstnanec při uplatnění mzdových nároků nepředložil doklady, které jejich výši prokazatelně osvědčují, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce rozhodne a přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni oznámení o zahájení insolvenčního řízení.
(5) Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce podle odstavce 1 nebo 4 přizná zaměstnanci měsíční mzdový nárok ve výši částky rovnající se minimální mzdě i v případě, kdy zaměstnanec nevykonával v kalendářním měsíci práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby11a), avšak pouze za předpokladu, že poměrný mzdový nárok odpovídající kratší odpracované době této částky dosáhne nebo ji převýší. Jestliže zaměstnanec, jemuž je přiznáván mzdový nárok podle odstavce 1 nebo 4, uplatňuje nižší částku, než činí minimální mzda, přizná mu Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce mzdový nárok nejvýše v uplatněné výši.
(6) Není-li splněna některá ze zákonných podmínek pro uplatnění mzdových nároků, Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce žádost zamítne.
(7) Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce opětovně rozhodne o mzdových nárocích nejpozději do 10 pracovních dnů, jestliže zaměstnanec dodatečně prokáže dobu, za kterou mzdové nároky uplatňuje nebo je dodatečně prokáže ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou a jejich skutečnou výší. Tyto nároky musí však zaměstnanec prokázat nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4, jinak vůči Úřadu práce České republiky zanikají.
(8) Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce předá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě nejpozději do 5 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavců 1 až 4 a 7.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se liší výše mzdových nároků zaměstnance a zaměstnavatele, Úřad práce přizná mzdový nárok v prokázané výši; nelze-li prokázat, přizná minimální mzdu.
- Pokud se liší doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje nároky, Úřad práce uspokojí nároky pouze za dobu, která je nesporná.
- Jestliže zaměstnavatel nesplnil svou povinnost předložit podklady a zaměstnanec své nároky prokáže, Úřad práce přizná nároky v plné výši, jak je zaměstnanec uplatnil.
- Pokud zaměstnavatel nesplnil povinnost a zaměstnanec své nároky neprokáže, Úřad práce přizná měsíční mzdový nárok ve výši minimální mzdy.
Na co si dát pozor
- Zaměstnanec by měl mít k dispozici doklady prokazující výši a dobu svých mzdových nároků, aby je mohl uplatnit v plné výši.
- V případě nejasností nebo nedostatečných důkazů může být mzdový nárok přiznán pouze ve výši minimální mzdy nebo jen za nesporné období.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 9
Jak soudy aplikují § 9
Žalobce poté podal u Okresního soudu ve Vsetíně dne 27. 9. 2013 další žalobu, kterou se domáhal, aby mu byly „přiznány splatné mzdové nároky za měsíc červenec 2011 v částce 35 000 Kč nevyplacené zaměstnavatelem R&R cargo Holding s. r. o., IČ 28124201“ podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, a tím bylo „nahrazeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Českých Budějovicích ze dne 10. 1. 2012 č. j. CBA-4/2012“.
Protože žalovaný na tuto výzvu, která mu byla doručena dne 13. 5. 2013, ve lhůtě stanovené v § 7 odst. 1 větě druhé zákona č. 118/2000 Sb. ani jindy nereagoval, byla žalobkyně povinna v souladu s § 9 odst. 4 zákona č. 118/2000 Sb. vyplatit I. D. mzdový nárok ve výši minimální mzdy, což také učinila.
Podle § 9 odst. 6 zákona č. 118/2000 Sb. je úřad práce povinen žádost zamítnout, nejsou-li splněny zákonné podmínky pro uplatnění mzdových nároků.