4 Ads 61/2010 — Nejvyšší správní soud

33 Ad 10/2025- 41 - text  11 33 Ad 10/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci žalobce: O. L., nar. X, bytem X proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČ 00006963, sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5 v řízení o žalobě ze dne 23. 3. 2025 proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 1. 2025 č.j. X o invalidní důchod takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Napadená rozhodnutí 1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 3. 2023 č.j. X byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek dle ustanovení § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Plzeň-město ze dne 27. 2. 2023 vznikla invalidita žalobce dne 1. 11. 2022, avšak žalobce v rozhodném období od 1. 11. 2012 do 31. 10. 2022 získal pouze 2 roky a 181 dnů pojištění a v rozhodném období od 1. 11. 2002 do 31. 10. 2022 pouze 7 roků a 28 dnů pojištění. Z tohoto důvodu byla jeho žádost zamítnuta, neboť nesplnil podmínku potřebné doby pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod. 2. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky, o nichž bylo rozhodnuto rozhodnutím žalované ze dne 29. 2. 2024 č. j. X, kterým byly jeho námitky zamítnuty a bylo potvrzeno výše uvedené rozhodnutí s odůvodněním, že nebyla splněna podmínka potřebné doby pojištění, přičemž svůj závěr podrobně odůvodnila. 3. Rozsudkem zdejšího soudu č.j. 33 Ad 20/2024-35 ze dne 11. 10. 2024 bylo rozhodnuto o žalobě proti výše uvedenému rozhodnutí tak, že toto bylo zrušeno a věc byla žalované vrácena k dalšímu řízení. 4. Rozhodnutím žalované č.j. X ze dne 13. 1. 2025 bylo o námitkách proti rozhodnutí ze dne 15. 3. 2023 č.j. X opětovně rozhodnuto tak, že tyto byly zamítnuty a rozhodnutí bylo potvrzeno. II. Žaloba 5. Včasnou žalobou ze dne 23. 3. 2025 doručenou zdejšímu soudu dne 24. 3. 2025 se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované, přičemž žalobu odůvodnil tím, že toto rozhodnutí obsahuje jako svoji nedílnou součást i výstup dat z počítačové databáze žalované tj. osobní list důchodového pojištění, jenž byl zpracován dne 10. 1. 2025, což nevysvětluje, proč list ze dne 15. 3. 2023 uvádí celkovou dobu pojištění o cca 2 roky kratší oproti listu ze dne 10. 1. 2025, přičemž rozdíl zobrazené doby o jeden den to nemohl způsobit, stejně tak ani rozdíl dalších 92 dnů (tří kalendářních měsíců) nového zápočtu pojištění dle § 5. Žalovaná má ve své evidenci nepořádek či má vadný počítačový systém nebo referenti žalované s počítačovým systémem neumí pracovat anebo vše dohromady. Zpracovat data z vlastní evidence a učinit z nich věcně správný písemný výstup je nezbytný předpoklad ke stanovení získané doby pojištění, což je nezbytný základ řádného rozhodnutí o důchodu. ČSSZ tento základ nezvládla, v důsledku čehož nemohla o jeho důchodu spravedlivě rozhodnout. Obě rozhodnutí by měla být soudem zrušena, neboť jako své nedílné součásti obsahují nejednoznačné, a proto věcně chybné výstupy dat z databáze ČSSZ. 6. Dále žalobce sdělil své výhrady k osobním listům důchodového pojištění s tím, že ani jeden nebyl zhotoven za účelem posouzení jeho žádosti o důchod, a pokud by měl stanovit dobu pojištění rozhodnou pro jeho žádost o invalidní důchod, musel by dle § 40 zák.č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění zobrazit evidenci dat z databáze žalované za dobu 10 let před vznikem jeho invalidity, jež vznikla dne 1. 11. 2022, s určením celkově získané doby pojištění za těchto 10 let a dále by musel zobrazit evidenci dat z databáze žalované za dobu 20 let před vznikem jeho invalidity rovněž s určením celkově získané doby pojištění za tuto dobu. Ani jeden z osobních listů uvedenému zákonnému požadavku nevyhovuje, neohraničuje dobu rozhodnou pro jeho žádost o invalidní důchod. Obsah listů a text zák.č. 155/1995 Sb. prokazují, že oba osobní listy byly vyhotoveny za účelem stanovení výše předčasného starobního důchodu a zobrazují proto dobu cca 30 let před počátkem jeho požadavku na výplatu důchodu, a proto obsahují vyloučené doby a srážku náhradních dob pojištění na 80 %. Institut „vyloučená doba“ se používá výhradně pro výpočet výše starobního důchodu, srážka náhradních dob pojištění na 80 % se dle § 29 odst. 5 zák. č. 155/1995 Sb. používá také výhradně pro výpočet výše starobního důchodu. Obě rozhodnutí tak byly konstruována na podkladě chybně zpracované evidence dat z databáze žalované zpracované nikoli za účelem posouzení jeho žádosti o invalidní důchod, ale zpracované za účelem výpočtu výše předčasného důchodu. Žalovaná tak jeho žádost o důchod dosud řádně neposoudila a neopatřila si z vlastní evidence řádný podklad k rozhodnutí, v důsledku čehož o žádosti žalobce rozhodla zmatečně a věcně chybně. 7. Žalovaná sama uvedla, že před jeho písemným podáním učiněným dne 31. 1. 2024 nevěděla, že Úřad práce ČR v r. 2012 uspokojil jeho splatné mzdové nároky za srpen, září a říjen 2011 při platební neschopnosti zaměstnavatele ZJ TRANSPORT, s.r.o., a že odvedl za každý z uvedených měsíců 520 Kč jako pojistné na sociální zabezpečení, čímž dokázala, že má v evidenci důchodového pojištění jeho osoby nepořádek. S ohledem na to je zjevné, že žalovaná zatím nebyla schopna z vlastní databáze vygenerovat řádný podklad k řádnému rozhodnutí o jeho žádosti. K tomuto je nutné nejprve odstranit předchozí rozhodnutí, jež jsou chybná již proto, že jako své nedílné součásti obsahují chybné výstupy dat z počítačové databáze žalované. 8. Žalovaná dle žalobce nerespektovala právní názor krajského soudu uvedený v rozsudku 33 Ad 20/2024, dle něhož nestanovila den skončení jeho pracovního poměru u ZJ TRANSPORT, s.r.o. a nezdůvodnila, proč vyhotovila evidenční listy jeho důchodového pojištění u této firmy pouze do 9. 5. 2011. Uvedla sice, že jeho pracovní poměr trval do 14. 8. 2018, ale již neuvedla, proč je den 9. 5. 2011 posledním dnem, kdy byl z uvedeného pracovního poměru důchodově pojištěn. Nebyla tedy dána jednoznačná a srozumitelná odpověď na otázku, čím se dle žalované právně a skutkově liší evidenční listy důchodového pojištění pokryté v období od 18. 6. 2008 do 9. 5. 2011 od evidenčními listy důchodového pojištění nepokrytého období 10. 5. 2011 až 14. 8. 2018 předmětného pracovního poměru a rozhodnutí žalované je proto stále nepřezkoumatelné ve stěžejní otázce délky žalobcova důchodového pojištění ze zaměstnání u uvedené společnosti. Z tohoto důvodu žalobce navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. III. Vyjádření žalované k žalobě 9. Žalovaná dne 17. 4. 2025 ve svém vyjádření k žalobě shrnula dosavadní průběh řízení o žádosti žalobce o přiznání invalidního důchodu s tím, že má zato, že její postup po zrušení předešlého rozhodnutí ze dne 29. 2. 2024 krajským soudem již plně dostojí obecně závazným direktivám, jakkoli pro posouzení případného nároku nehrála minulá polemika ohledně výkladu ust. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, příliš významnou roli, žalobce logicky reagoval právě na pasáže předestřené v rozhodnutí správním a soud pro změnu ctil rozsah přezkumu vymezený tehdejší žalobou. Podstata však zůstává – žalovaná zamítla žalobci žádost o přiznání invalidního důchodu pro nedostatek nezbytné účasti na pojištění, neboť z hlediska § 40 odst. 1 a 2 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v žádném z úseků přicházejících v potaz doby nabyté (zadokumentované) neobstály a nadále neobstojí z pohledu zákonem řečených minim, tzn. ve světle určených 5 roků pojištění získaných v posledních 10 letech (v kterémkoli období 10 roků dokončeném po vzniku invalidity), popř. 10 roků v posledních 20ti letech před vznikem invalidity, a to navzdory přídatnému zápočtu doby pojištění. Druhý z obligatorních předpokladů vzniku pojednávaného nároku (vedle potřebné doby pojištění), tzn. výskyt dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zapříčiňující vznik invalidity, byl u žalobce prokázán od 1. 11. 2022, a s ohledem na to, že k tomuto datu byl starší 38 let, dopadala na něj zástupná možnost splnění (10 roků získaných v období posledních 20 let před vznikem invalidity). K rozhodnutí připojený osobní list datovaný 10. 1. 2025 bezezbytku také pokrývá rekapitulovaná relevantní období. Přesvědčení žalobce, že jde o listinu k žádosti o tzv. předčasný důchod, postrádá uchopitelné ratio, a tudíž ani eo ipso není s to snížit či znevážit věrohodnost tam zachycených údajů. S ohledem na to, že aktuální žaloba míří zhusta na jakési „nepořádky“ žalované, tzn. cílí zcela mimo jádro pojednávané věci, přičemž argumentaci ve prospěch uvažovaného nároku naopak poněkud pomíjí, je vhodné připomenout gros žalobcových „původních“ tvrzení, tj. namítanou existenci pracovního poměru u obchodní společnosti ZJ TRANSPORT s.r.o., podnikající do 11. 1. 2011 pod obchodní firmou FRUHAUF TRANSPORT, s.r.o., od 18. 6. 2008 do 27. 3. 2019, a tudíž i domnělé splnění nutného předpokladu účasti na pojištění pro vznik nároku na invalidní důchod. Z ža