Novela Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů od 2009-06-26: co se mění

§ 7 (1) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností exekutora podle § 74 odst. 1 písm. b) vykonává Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo provádí státní dohled i na základě písemných podnětů právnických nebo fyzických osob. (2) Ministerstvo při výkonu státního dohledu prověřuje zákonnost postupu soudního exekutora, dodržování kancelářského řádu a plynulost a délku exekučního řízení. (3) Ministerstvo je při výkonu státního dohledu oprávněno a) provádět pravidelné kontroly exekutorských úřadů, b) nahlížet do spisů, listin a evidenčních pomůcek exekutora, pořizovat si z nich výpisy a kopie, c) požadovat ve lhůtě, kterou stanoví, písemné vyjádření exekutora k věci, která je předmětem státního dohledu, d) požadovat ústní vysvětlení exekutora, popřípadě jeho zaměstnance k věci, která je předmětem státního dohledu, pokud písemné vyjádření podle písmene c) není nutné nebo je nedostatečné, e) vstupovat do prostor exekutorského úřadu po předchozím oznámení soudnímu exekutorovi nebo jeho zástupci, který je vedením úřadu pověřen. (4) Exekutor je povinen ministerstvu při výkonu státního dohledu poskytnout požadovanou součinnost tím, že a) zašle ve lhůtě stanovené ministerstvem kopie požadovaných listin, případně na dobu nezbytně nutnou spis, b) poskytne písemné vyjádření podle odstavce 3 písm. c), c) na předvolání se dostaví k podání ústního vysvětlení podle odstavce 3 písm. d). (5) Komora vykonává dohled nad činností exekutora, nad řízením činnosti exekutorského úřadu a nad dodržováním povinností stanovených exekutorovi zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Pro výkon dohledu platí obdobně odstavce 3 a 4. (6) Státní dohled nad exekuční činností a nad činností podle § 74 odst. 1 písm. c) vykonává rovněž předseda okresního soudu, do jehož obvodu je exekutor jmenován; jde-li o státní dohled v jednotlivé věci, též předseda okresního soudu, který exekutora pověřil provedením exekuce. Pro výkon státního dohledu předsedou okresního soudu se použijí obdobně odstavce 2 až 4. Předseda okresního soudu může pověřit výkonem státního dohledu místopředsedu soudu. Jednotlivými úkony při výkonu státního dohledu může předseda okresního soudu pověřit vyššího soudního úředníka.

§ 7a Drobné nedostatky v exekuční a další činnosti exekutora nebo drobné poklesky v chování ministerstvo ministerstvo, Komora nebo Komora předseda okresního soudu exekutorovi písemně vytkne.

§ 8 Ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) a) na návrh Komory jmenuje a odvolává exekutory, b) po projednání s Komorou určuje či zvyšuje počet exekutorských úřadů v obvodu každého okresního soudu a jejich případnou změnu, c) na návrh Komory může přeložit exekutory s jejich souhlasem do obvodu jiného okresního soudu, d) jmenuje z řad soudců jednu třetinu členů zkušební a kárné komise, e) vyhlašuje výběrové řízení za podmínek stanovených v § 10 odst. 2. řízení.

§ 8a EXEKUTOR (1) Komora je povinna do 30 dnů předložit ministerstvu veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány. Tím není dotčeno ustanovení § 110 odst. 8. (2) Má-li ministr za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh na jeho přezkoumání soudem. HLAVA II Díl 1

§ 9 Exekutor a exekutorský úřad (1) Exekutorem může být jmenován občan České republiky, který a) má plnou způsobilost k právním úkonům, b) získal úplné vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice, c) je bezúhonný, d) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi, a e) složil exekutorskou zkoušku. (2) Exekutorskou praxí se rozumí praxe exekutora, exekutorského kandidáta a exekutorského koncipienta podle tohoto zákona. Komora Ministerstvo započítá zcela do exekuční praxe praxi soudce, soudce Ústavního soudu, asistenta soudce Ústavního soudu nebo Nejvyššího soudu anebo Nejvyššího správního soudu, prokurátora, advokáta, notáře, komerčního právníka, státního zástupce, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, advokátního koncipienta, notářského koncipienta, notářského kandidáta, právního čekatele státního zastupitelství a právního čekatele u komerčního právníka; z jiné právní praxe může po vyjádření ministerstva započítat nejvýše 2 roky. (3) Exekutorskou zkouškou se rozumí odborná zkouška exekutora podle tohoto zákona. Komora Ministerstvo uzná odbornou justiční zkoušku, soudcovskou zkoušku, jednotnou soudcovskou a advokátní zkoušku, prokurátorskou zkoušku, advokátní zkoušku, notářskou zkoušku, profesní zkoušku na komerčního právníka a závěrečnou zkoušku právního čekatele za exekutorskou zkoušku podle tohoto zákona.

§ 10 (1) Exekutora jmenuje do exekutorského úřadu ministr na návrh Komory základě výběrového řízení do 1 měsíce od doručení návrhu Komory na jmenování exekutora, ukončení tohoto řízení, a to do sídla v obvodu okresního soudu. Návrh na jmenování exekutora podává na základě výběrového řízení Komora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení. Výběrové řízení je ukončeno vydáním rozhodnutí prezidia Komory o tom, který uchazeč se ve výběrovém řízení umístil na prvním místě nebo kteří uchazeči uspěli tak, že splňují předpoklady na jejich jmenování. (2) Komora Ministerstvo uskuteční výběrové řízení nejpozději do 1 měsíce od uvolnění exekutorského úřadu a nebo, jde-li o zvýšení počtu exekutorských úřadů, do 1 měsíce poté, co se Komora dozví od rozhodnutí o zvýšení počtu exekutorských úřadů. Jestliže Komora nepodá ministrovi návrh na jmenování exekutora do 1 měsíce od ukončení výběrového řízení nebo neuskuteční výběrové řízení ve stanovené lhůtě, ministr vyhlásí výběrové řízení a na jeho základě jmenuje exekutora i bez tohoto návrhu. (3) Do výběrového řízení se může přihlásit ve lhůtě určené Komorou ministerstvem každý, kdo splňuje podmínky podle § 9.

§ 15 Zastupování exekutora (1) Výkon exekutorského úřadu zaniká a) smrtí exekutora, b) prohlášením exekutora za mrtvého, c) odvoláním exekutora, d) jestliže exekutor pozbyl státní občanství České republiky, e) jestliže byl exekutor zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo byla tato způsobilost omezena. omezena, f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo uloženo kárné opatření odvolání z exekutorského úřadu. (2) Komora navrhne ministrovi odvolání Ministr exekutora odvolá a) na žádost exekutora, jeho žádost, b) jestliže byl exekutor pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností, c) na základě kárného opatření odvolání z exekutorského úřadu, d) jestliže exekutor nedoloží Komoře stejnopis nebo ověřenou kopii smlouvy o pojištění své odpovědnosti za škodu do 30 dnů po svém jmenování exekutorem nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za škodu a exekutor jej do 30 dnů neobnoví, e) d) jestliže si exekutor do 3 měsíců po složení slibu bez vážných důvodů neotevře v sídle exekutorského úřadu, do kterého byl jmenován, kancelář a nezačne vykonávat exekuční činnost; výkon exekuční činnosti je započat rovněž, je-li exekutor nebude připraven vykonávat exekuční činnost, f) e) jestliže soud na návrh Komory ministerstva rozhodl, že exekutor vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemůže řádně nejméně po dobu 1 roku vykonávat exekuční činnost. (3) Komora navrhne ministrovi Výkon úřadu exekutora se pozastavuje dnem doručení rozhodnutí o jeho odvolání, nejde-li o odvolání exekutora podle odstavce 2 písm. a) na jeho žádost. (4) Ministr zahájí řízení o odvolání exekutora do 1 měsíce od doručení žádosti ode dne, kdy mu byla doručena žádost exekutora a o odvolání nebo kdy se dozvěděl o jiném důvodu pro odvolání. Dozví-li se Komora o důvodu pro odvolání podle odstavce 2 písm. b) až f) do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděla o rozhodné skutečnosti. Ministr odvolá exekutora do 1 měsíce od doručení návrhu Komory na odvolání exekutora nebo od doručení žádosti exekutora o odvolání. Exekutor, který podal žádost o odvolání, e), je povinen vykonávat svůj úřad až do dne, ke kterému bude ministrem odvolán, v ostatních případech podle odstavce 2 je výkon úřadu exekutora pozastaven. (4) Pokud Komora v případech uvedených v odstavci 2 nepodá návrh na odvolání exekutora do 1 měsíce, může ministr po uplynutí této lhůty odvolat exekutora i bez návrhu Komory. povinna jej ministerstvu neprodleně oznámit. Díl 2

§ 18 Zaměstnanci exekutora (1) Komora ustanoví exekutorovi nového zástupce, a) jestliže ustanoveným zástupcem je exekutor a výkon jeho exekutorského úřadu zanikl, b) jestliže ustanoveným zástupcem je exekutorský kandidát a Komora ho vyškrtne ze seznamu kandidátů a nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za škodu a ani po upozornění Komory ho v určené lhůtě neobnoví a nebo jestliže kárná komise mu odňala právo zastupovat exekutora, neobnoví, c) jestliže ustanovený zástupce požádá o uvolnění z funkce zástupce, d) jestliže o to požádá zastupovaný exekutor. (2) Ustanovení § 16 se přiměřeně použije i na ustanovení nového zástupce. Díl 3

§ 31 (1) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti. (2) Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory, a to pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných, v nezbytné míře a pro jednotlivý případ. (3) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení. Účastník řízení, jehož oprávněného zájmu se skutečnost dotýká, může exekutora povinnosti mlčenlivosti o takové skutečnosti zprostit. (4) Exekutor nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu ke svému zaměstnanci, kterého pověřuje provedením jednotlivých úkonů podle zákona, pokud je tato osoba povinna sama povinnost mlčenlivosti zachovávat. (5) Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a pro výkon státního dohledu. (6) Povinnosti mlčenlivosti se exekutor nemůže dovolat v kárném řízení podle tohoto zákona; podrobnosti stanoví kárný řád. zákona. (7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.4) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí. (8) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po zániku výkonu úřadu exekutora. (9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se obdobně vztahuje i na zaměstnance exekutora, na činnost exekutora v orgánech Komory, rovněž na členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení podle tohoto zákona. U těchto osob trvá i po skončení jejich pracovního poměru u exekutora nebo u Komory, popřípadě po skončení jejich funkce v orgánu Komory. (10) Porušení povinnosti mlčenlivosti podle předchozích odstavců zakládá kárnou odpovědnost exekutora a jeho odpovědnost za škodu, která porušením této povinnosti vznikla.

§ 109 SAMOSPRÁVA EXEKUTORŮ (1) Zřizuje se Exekutorská komora České republiky se sídlem v Brně. (2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací, která sdružuje všechny exekutory a vede seznam exekutorů, kandidátů a koncipientů. Exekutor se stává členem Komory okamžikem jmenování exekutorem. Členství v Komoře zaniká odvoláním exekutora, jeho smrtí nebo prohlášením za mrtvého. (3) Komora je právnickou osobou. Její příjmy tvoří členské příspěvky, dary a jiné příjmy. Členské příspěvky jsou exekutoři povinni platit ve výši stanovené sněmem exekutorů. (4) Komora má tyto orgány: a) sněm, b) prezidium, c) prezidenta, d) revizní komisi, e) kárnou komisi, f) zkušební komisi. (5) Komora může zřizovat poradní orgány. (6) Funkční období členů orgánů Komory je tříleté.

§ 110 Sněm exekutorů (1) Sněm je nejvyšším orgánem Komory. (2) Právo účastnit se sněmu má každý exekutor. (3) Prezidium svolává sněm zpravidla jednou za 2 roky. Jestliže o to písemně požádá aspoň jedna třetina exekutorů, revizní komise, prezident Komory nebo ministr, je prezidium povinno svolat sněm exekutorů do 2 měsíců ode dne doručení žádosti. (4) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň nadpoloviční většina exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů. (5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá prezidium do 2 měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň třetina všech exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů. (6) K platnosti usnesení sněmu exekutorů je nutný souhlas většiny přítomných exekutorů zapsaných v seznamu exekutorů. (7) Sněm zejména a) volí přímou a tajnou volbou na dobu 3 let z řad exekutorů členy prezidia Komory, náhradníky prezidia Komory a členy ostatních orgánů Komory a odvolává je, nestanoví-li tento zákon jinak, b) projednává a schvaluje zprávu o činnostech orgánů Komory, c) přijímá organizační, volební, zkušební, kárný zkušební a kancelářský řád Komory, d) ruší nebo mění usnesení prezidia Komory; práva, která ze zrušeného rozhodnutí prezidia vznikla exekutorům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena, e) schvaluje rozpočet a hospodaření Komory, f) schvaluje výšku ročního členského příspěvku exekutorů na činnost Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem nebo řády Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše, g) schvaluje výši náhrady za ztrátu času při výkonu funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanoví zásady pro určení jejich výše, h) zřizuje fondy Komory a schvaluje pravidla jejich tvorby a používání, i) schvaluje stavovské předpisy přijaté prezidiem v případech, které si vyhradí, j) stanoví postup při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10, k) stanoví postup při vedení, správě a provozu centrální evidence exekucí, l) k) usnáší se o dalších věcech, které si vyhradí. (8) K platnosti zkušebního, kárného zkušebního řádu a kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 řádu je zapotřebí předchozího souhlasu ministerstva; návrhy podává ministerstvu prezidium Komory. ministerstva.

§ 111 Prezidium Komory (1) Prezidium je řídícím a výkonným orgánem Komory. (2) Prezidium má 5 členů a 5 náhradníků; klesne-li počet členů prezidia pod počet stanovený tímto zákonem, je prezidium oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové. (3) Prezidium Komory volí a odvolává ze svých členů prezidenta a viceprezidenta Komory. (4) Zasedání prezidia Komory svolává prezident Komory zpravidla jednou za měsíc, nejméně jednou za 3 měsíce. (5) Členství v prezidiu Komory je neslučitelné s členstvím v revizní nebo kárné komisi. (6) Prezidium a) zastupuje, chrání a prosazuje zájmy exekutorů, b) dohlíží na činnost exekutorů a jejich zástupců, c) organizuje odbornou výchovu exekutorů, kandidátů, koncipientů a vykonavatelů exekutora a zajišťuje publikační, studijní, dokumentační a informační činnost, d) vede evidenci (seznamy) exekutorů, kandidátů, koncipientů a ustanovených zástupců exekutorů a provádí v nich zápisy a změny; seznam exekutorů zasílá krajským a okresním soudům, e) hospodaří s finančními prostředky Komory a spravuje její majetek, f) organizuje exekutorské zkoušky a jmenuje dvě třetiny členů zkušební komise, g) vyhlašuje a organizuje výběrové řízení podle § 10 a jmenuje členy výběrové komise, h) podává ministrovi a ministerstvu návrhy v případech, kdy to stanoví tento zákon, i) rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí kárné komise o uložení kárného opatření, j) h) svolává sněm, k) i) vypracovává návrh organizačního, volebního, zkušebního, kárného organizačního řádu, volebního řádu, zkušebního řádu a kancelářského řádu, jakož i k postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10 řádu a předkládá je sněmu ke schválení, l) j) předkládá ministerstvu návrh zkušebního, kárného ke schválení zkušební řád a kancelářského řádu a návrh postupu při vyhlašování a organizaci výběrového řízení podle § 10, m) kancelářský řád, k) vyjadřuje se k návrhům právních předpisů týkajících se činnosti exekutorů, n) l) ustanovuje zástupce exekutora, o) m) schvaluje studijní plán exekutorské zkoušky, p) n) činí veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, r) o) provádí další činnost podle tohoto zákona a rozhoduje ve všech dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu Komory.

§ 113 Revizní komise (1) Revizní komise má 5 členů. (2) Členové revizní komise volí ze svých členů předsedu a místopředsedu revizní komise. (3) Revizní komise a) přezkoumává hospodaření Komory a podává zprávu o výsledku hospodaření Komory sněmu exekutorů; za tímto účelem musí být revizní komisi Komory umožněn přístup ke všem dokladům Komory, b) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu Komory, c) schvaluje roční závěrečný účet Komory. (4) Předsedu revizní komise zastupuje místopředseda revizní komise. (5) Členství v revizní komisi je neslučitelné s členstvím v prezidiu Komory a s členstvím v kárné komisi. Komory.

§ 116 KÁRNÁ ODPOVĚDNOST EXEKUTORA (1) Exekutor Exekutor, kandidát a kandidát exekutora je koncipient jsou kárně odpovědný odpovědni za kárné provinění. (2) Jestliže exekutor závažně Kárným proviněním exekutora, kandidáta nebo opětovně porušil povinnost stanovenou tímto zákonem, koncipienta je závažné nebo opětovné a) porušení jeho povinností stanovených právním nebo stavovským předpisem anebo usnesením Komory, nebo zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu anebo jestliže jeho chováním byla závažně nebo opětovně narušena důstojnost b) narušení důstojnosti exekutorského povolání (dále jen „kárné provinění“), může mu být v kárném řízení uloženo jeho chováním. (3) Exekutorovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) písemné napomenutí, c) pokuta pokutu až do výše stonásobku minimální mzdy, základu podle odstavce 6, d) odvolání z exekutorského úřadu. (3) (4) Kandidátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) písemné napomenutí, c) pokutu až do výše desetinásobku základu podle odstavce 6, d) odvolání ze zastupování. (5) Koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) písemné napomenutí, c) pokutu až do výše dvojnásobku základu podle odstavce 6. (6) Základem pro určení pokuty podle odstavců 3 až 5 je všeobecný vyměřovací základ stanovený podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, v němž se exekutor, kandidát nebo koncipient dopustil kárného provinění. (7) Jestliže se kárného provinění dopustil kandidát jako zástupce exekutora, může mu být bylo uloženo kárné opatření uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) nebo odvolání z exekutorského úřadu, nesmí být odvolaný exekutor po dobu 5 let od právní moci rozhodnutí o odvolání jmenován exekutorem. Jestliže bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování. (4) Výnos zastupování, nesmí být odvolaný kandidát po dobu pěti let od právní moci rozhodnutí o odvolání ustanoven zástupcem nebo být jmenován exekutorem. (8) Příjem z pokut připadá Komoře. je příjmem státního rozpočtu.

§ 117 Kárné řízení (1) Kárná komise projednává kárná provinění a ukládá za ně kárná opatření. (2) Kárnému senátu předsedá člen komise jmenovaný předsedou kárné komise. (3) Kárné řízení se zahajuje na návrh. (4) Návrh na zahájení řízení návrh, který se nazývá kárnou žalobou. (2) Kárnou žalobu je oprávněn podat a) ministr proti kterémukoli exekutorovi, případně kandidátovi, kandidátovi nebo koncipientovi, b) předseda revizní komise a předseda kontrolní komise ve věcech působnosti těchto komisí proti kterémukoli exekutorovi, případně kandidátovi, kandidátovi nebo koncipientovi, c) předseda krajského soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či zástupci exekutora, d) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který má sídlo v obvodu tohoto soudu, případně kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora, d) e) předseda okresního soudu proti exekutorovi, který byl tímto soudem pověřen provedením exekuce, případně proti kandidátovi nebo koncipientovi tohoto exekutora či nebo zástupci exekutora (dále jen „kárný žalobce“). (5) Návrh na zahájení řízení (3) Kárná žaloba musí být podán u kárné komise podána do 6 měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dověděl, dozvěděl, nejpozději však do 2 3 let ode dne spáchání kárného provinění. dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny se provádějí přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší došlo, nejvýše však v délce dvou měsíců. (6) Návrh (4) Kárná žaloba musí obsahovat jméno a příjmení exekutora, případně kandidáta, kandidáta nebo koncipienta, proti němuž návrh žaloba směřuje, jeho sídlo, případně sídlo exekutora, u něhož je kandidát nebo koncipient zaměstnán, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá. K návrhu Ke kárné žalobě se připojí důkazy, které má kárný žalobce k dispozici. (7) O zahájení kárného řízení vyrozumí předseda kárného senátu exekutora, případně kandidáta, proti němuž se kárné řízení vede, doručením návrhu na zahájení kárného řízení. Poučí jej o právu zvolit si obhájce z řad exekutorů nebo advokátů, vyjádřit se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a navrhnout důkazy na svou obhajobu. O zahájení řízení se vyrozumí též ministr, pokud nepodal návrh na zahájení řízení.

§ 121 (1) Rozhodnutí kárného senátu musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku; pro doručování Nestanoví-li tento zákon jinak, na kárné řízení se použijí přiměřeně obdobně ustanovení zvláštních předpisů zákona o doručování rozhodnutí vydaných řízení ve správním řízení.21) věcech soudců a státních zástupců21). (2) Rozhodnutí V kárném řízení jednají a rozhodují senáty, které podle zákona o řízení ve věcech soudců a státních zástupců21) jednají a rozhodují v řízení ve věcech soudců. (3) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného senátu se doručí exekutorovi, případně kandidátu, proti němuž se kárné řízení vede, a kárnému žalobci do vlastních rukou. Dále se doručí obhájci, jestliže jej exekutor, případně kandidát má, a ministru, pokud nebyl kárným žalobcem. (3) Proti rozhodnutí může exekutor, případně kandidát a kárný žalobce podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání u kárné komise. Odvolání má odkladný účinek. (4) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí ustanovení § 118 a 119. O odvolání rozhoduje prezidium. Prezidium změní napadené rozhodnutí, jestliže kárný senát rozhodl nesprávně, ačkoli správně zjistil skutkový stav věci. Nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozhodnutí, prezidium je zruší a vrátí je kárnému senátu k dalšímu řízení nebo postoupí věc orgánu, do jehož pravomoci náleží; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem prezidia. (5) Proti rozhodnutí prezidia, které nabylo právní moci, je možno u soudu podat žalobu.22) opatření provede ministerstvo.

§ 123 Zahlazení kárného postihu Po uplynutí 1 roku 5 let od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se pro účely kárné odpovědnosti hledí na exekutora, případně kandidáta, kandidáta nebo koncipienta, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření. HLAVA XI

§ 125 CENTRÁLNÍ EVIDENCE EXEKUCÍ (1) Komora vede centrální evidenci pravomocně nařízených exekucí, v níž se evidují usnesení soudu o nařízení exekuce a o pověření exekutora provedením exekuce a usnesení soudu o zastavení a odkladu exekuce, (dále jen „centrální evidence exekucí“). (2) Centrální evidence exekucí je veřejný seznam, který je veden, provozován a spravován Komorou. (3) Zápisy do centrální evidence exekucí provede elektronicky exekutor, který je pověřen exekucí, v přiměřené lhůtě. (4) Postup pro zápis a výmaz údajů v centrální evidenci exekucí a pro její vedení, provoz a správu je upraven vyhláškou ministerstva. (5) Za poskytnutí údajů z Centrální evidence exekucí náleží Komoře odměna, kterou stanoví ministerstvo vyhláškou. HLAVA XIII XIV

§ 151 ÚČINNOST Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení, s výjimkou části první hlavy třetí až osmé a § 131, které nabývají účinnosti dnem 1. září 2001. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r. Příloha č. 1 k zákonu č. 120/2001 Sb. Příloha č. 2 k zákonu č. 120/2001 Sb. 1) § 9 odst. 9 trestního zákona. 2) Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 438 až 450 občanského zákoníku. 3a) § 265 odst. 2 a 3 občanského soudního řádu. § 46 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 167 trestního zákona. 5) § 4 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb. 6) § 44 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 120/2001 Sb. 7a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 7b) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 7c) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 7d) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 7e) § 13b zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb. 7f) § 9a zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění pozdějších předpisů. 7g) § 1 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů. 7h) § 42 odst. 3 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 7i) § 2 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 7j) § 27 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 8) Zákon č. 82/1998 Sb., ve znění zákona č. 120/2001 Sb. 9) § 53 občanského soudního řádu. 10) § 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. 11) § 112 občanského zákoníku. 12) § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). 13) § 71a až 71c zákona č. 358/1992 Sb., ve znění zákona č. 30/2000 Sb. 14) § 12 zákona č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 143a občanského zákoníku. 16) § 200a až 200d občanského soudního řádu. § 27 až 34 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. § 5 odst. 1 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech). § 5 odst. 1 zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 17) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 137/1995 Sb., o ochranných známkách, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). 18a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 18b) Obchodní zákoník. 19) § 45 a následující vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. 21) § 24 a 25 zákona Zákon č. 71/1967 7/2002 Sb., o správním řízení (správní řád), ve věcech soudců a státních zástupců, ve znění zákona č. 29/2000 Sb. pozdějších předpisů.