§ 3 zákon o odpadech – Základní povinnosti pro každého, kdo nakládá s odpady…
Zákon o odpadech · 125/1997 Sb. · Životní prostředí a zemědělství · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 3 zákona o odpadech stanovuje základní povinnosti pro každého, kdo nakládá s odpady, s cílem předcházet jejich vzniku, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti, a zajišťovat, aby s nimi bylo nakládáno pouze zákonným způsobem, který neohrožuje životní prostředí. Každý má povinnost snažit se, aby odpadů vznikalo co nejméně a aby byly co nejméně nebezpečné. (§ 3 zákona č. 125/1997 Sb., zákon o odpadech, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: ministerstvo, vlastník
- Odkazuje na: § 5
- Judikatura: na § 3 odkazují 4 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 125/1997 Sb.
(1) Každý je povinen předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti.
(2) S odpady lze nakládat pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a předpisy vydanými k jeho provedení. Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též právními předpisy platnými pro výrobky a látky se stejnými nebezpečnými vlastnostmi,10) pokud není v tomto zákoně nebo prováděcích předpisech k němu stanoveno jinak.
(3) Některé nebezpečné odpady, které svým charakterem nebo kumulací svých nebezpečných vlastností představují mimořádně vážné riziko pro životní prostředí, podléhají zpřísněnému režimu. Jejich seznam stanoví Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou.
(4) Odpady lze podle tohoto zákona upravovat, využívat nebo zneškodňovat pouze v zařízeních, místech a objektech k tomu určených, ve smyslu tohoto zákona nebo za podmínek stanovených zvláštními předpisy.11) Při této činnosti nesmí být ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmí být překročeny limity znečištění stanovené zvláštními předpisy.12) Podmínky pro využití odpadů jako hnojiva stanoví Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
(5) Původce odpadu se může odpadu zbavit pouze způsobem, který je v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy. Na každého, kdo převezme odpady od původce, přecházejí povinnosti původce (§ 5).
(6) Je-li původce odpadu znám, ale nezdržuje se na území České republiky, zajistí zneškodnění odpadu příslušný okresní úřad. Náklady s tím spojené je povinen hradit původce.
(7) Nepodaří-li se příslušnému okresnímu úřadu v řízení o odstranění protiprávního stavu [§ 26 odst. 1 písm. d)] podle tohoto zákona zjistit právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která odpad umístila na nemovitost, která není určena k ukládání odpadů, přechází povinnost zajistit zneškodnění odpadu na vlastníka nemovitosti, na níž je odpad umístěn, a to na jeho vlastní náklady. Pokud vlastník nemovitosti v tomto řízení prokáže, že umístění odpadu jím nebylo způsobeno ani jím zaviněno a že učinil veškerá opatření k ochraně své nemovitosti, která lze na něm vyžadovat, uhradí mu účelně vynaložené náklady na zneškodnění odpadu příslušný okresní úřad.
(8) Seznam nebezpečných odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(9) Ředění nebo míchání odpadů za účelem snížení koncentrace nebezpečných látek pro následné zneškodnění je zakázáno.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Každý má povinnost snažit se, aby odpadů vznikalo co nejméně a aby byly co nejméně nebezpečné.
- S odpady je možné nakládat (např. upravovat, využívat, zneškodňovat) pouze v zařízeních nebo na místech, která jsou k tomu určena a splňují zákonné podmínky.
- Původce odpadu (ten, komu odpad vznikl) je odpovědný za to, že se odpadu zbaví v souladu se zákonem; pokud odpad předá někomu jinému, přecházejí na něj povinnosti původce.
- Je zakázáno ředit nebo míchat odpady s cílem snížit koncentraci nebezpečných látek před jejich zneškodněním.
Na co si dát pozor
- Nakládání s nebezpečnými odpady podléhá přísnějším pravidlům a některé z nich mohou mít dokonce zpřísněný režim, jejichž seznam stanoví Ministerstvo životního prostředí.
- Pokud se nepodaří zjistit, kdo umístil odpad na nemovitost, která není určena k ukládání odpadů, přechází povinnost zajistit zneškodnění odpadu na vlastníka nemovitosti, a to na jeho náklady, pokud neprokáže, že umístění nezavinil a učinil veškerá opatření k ochraně.
- Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou seznam nebezpečných odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 3
Jak soudy aplikují § 3
Rozhodnutím tehdejšího Okresního úřadu Olomouc, referátu životního prostředí, ze dne 25. 7. 2001, č. j. ŽP-5924/01-Kr, byla žalobkyni uložena pokuta 50.000,- Kč za porušení § 3 odst. 4 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech.
Oproti závěrům žalovaného krajský soud zdůraznil, že povinnost k likvidaci odpadu může vzniknout přímo ze zákona, konkrétně z ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech.
Oproti závěrům žalovaného krajský soud zdůraznil, že povinnost k likvidaci odpadu může vzniknout přímo ze zákona, konkrétně z ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech.
Související
§ 20 Školní sběr (Zákon o odpadech)§ 45 Zprostředkování nakládání s odpady (Zákon o odpadech)§ 1 OBECNÁ USTANOVENÍ (Zákon o odpadech)§ 13 VŠEOBECNÉ POVINNOSTI (Zákon o odpadech)§ 62 Povinnosti podnikajících fyzických osob a prá (Zákon o odpadech)