§ 28 vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory – Ústní jednání
Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory · 14/1988 Sb. · Duševní vlastnictví
Stručně: Paragraf 28 vyhlášky 14/1988 stanovuje pravidla pro ústní jednání v rozhodčím řízení, včetně jeho neveřejnosti, účasti stran a důsledků jejich nepřítomnosti. Ústní jednání probíhá neveřejně, ale s povolením rozhodčího senátu a souhlasem stran mohou být přítomny i jiné osoby. (§ 28 zákona č. 14/1988 Sb., vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu, kterou se vyhlašuje Řád Rozhodčího soudu Československé obchodní a průmyslové komory, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ústní jednání
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 14/1988 Sb.
(1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.
(2) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy, a to případně i z cizích státních příslušníků.
(3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.
(4) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.
(5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.
(6) Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Ústní jednání probíhá neveřejně, ale s povolením rozhodčího senátu a souhlasem stran mohou být přítomny i jiné osoby.
- Strany se mohou jednání účastnit osobně nebo prostřednictvím svých zástupců, kteří mohou být i cizinci.
- Pokud se řádně uvědoměná strana nedostaví k jednání, nebrání to projednání sporu, pokud strana nepožádá o odročení z vážných důvodů.
- Jednání může být odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu, přičemž návrh na změnu termínu musí být podán včas.
Na co si dát pozor
- Pokud se nedostavíte k jednání, ačkoli jste byli řádně uvědoměni, spor může být projednán i bez vaší přítomnosti, pokud nepožádáte o odročení z vážných důvodů.
- Návrh na změnu termínu ústního jednání je třeba podat s dostatečným předstihem, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 189 Ústní jednání (Zákon stavební zákon)§ 80 Průběh řízení (Zákon o odpovědnosti za přestupky a říze)§ 49 Ústní jednání (Zákon správní řád)§ 44 Ústní jednání (Zákon o Ústavním soudu)§ 101 Ústní jednání (Zákon o Ústavním soudu)