Vliv skončení pracovního poměru na dovolenou.
Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1951 · 143/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy
(1) Byl-li pracovní poměr před nastoupením dovolené předčasně zrušen zaměstnancem bez důležitého důvodu nebo zaměstnavatelem z důležitého důvodu zaviněného zaměstnancem, ztrácí zaměstnanec nárok na dovolenou.
(2) Byl-li pracovní poměr po vyčerpání dovolené — avšak před uplynutím kalendářního roku — předčasně zrušen zaměstnancem bez důležitého důvodu nebo zaměstnavatelem z důležitého důvodu zaviněného zaměstnancem, je zaměstnavatel povinen od zaměstnance požadovati peněžitou náhradu za dovolenou, po případě za její část, kterou před zrušením pracovního poměru vyčerpal. Zaměstnavatel je oprávněn sraziti si příslušnou částku při poslední výplatě zaměstnancových požitků.
(3) V ostatních případech skončení pracovního poměru před nastoupením dovolené přísluší zaměstnanci její poměrná část, jsou-li u něho splněny podmínky pro vznik nároku na ni; při tom platí ustanovení o omezení dovolené.
(4) Za dny, které zaměstnanec zameškal bez důležité příčiny (§ 4 odst. 2 až 4) po vyčerpání dovolené v kalendářním roce — avšak před skončením pracovního poměru —, je zaměstnavatel povinen požadovati od zaměstnance dvojnásobek peněžitých požitků připadajících na 1 den poskytnuté dovolené. Ustanovení odstavce 2 poslední věty platí obdobně.
(5) V ostatních případech skončení pracovního poměru po vyčerpání dovolené — avšak před uplynutím kalendářního roku — je zaměstnavatel oprávněn od zaměstnance požadovati peněžitou náhradu za poměrnou část dovolené, připadající na zbývající část roku, pokud nejde o případy uvedené v § 12 odst. 1. Ustanovení odstavce 2 poslední věty platí obdobně.
(6) Poměrná část dovolené se určí tak, že se poskytne za každý měsíc trvání pracovního poměru v kalendářním roce jedna dvanáctina dovolené.
Stručně
Paragraf 9 zákona 143/1950 upravuje, jak se nakládá s nárokem na dovolenou v případě, že pracovní poměr skončí předčasně, a to v závislosti na důvodu a načasování jeho ukončení.
Co to znamená v praxi
- Pokud zaměstnanec zruší pracovní poměr bez závažného důvodu nebo ho zaměstnavatel zruší z důvodu zaviněného zaměstnancem před nástupem na dovolenou, zaměstnanec o nárok na dovolenou přijde.
- Jestliže zaměstnanec vyčerpal dovolenou, ale pracovní poměr skončí před koncem kalendářního roku z důvodů uvedených výše, zaměstnavatel může požadovat zpět peněžitou náhradu za vyčerpanou dovolenou a srazit ji z poslední výplaty.
- V ostatních případech skončení pracovního poměru před nástupem dovolené má zaměstnanec nárok na poměrnou část dovolené, pokud splnil podmínky pro její vznik.
- Pokud zaměstnanec zameškal dny bez důležité příčiny po vyčerpání dovolené, ale před skončením pracovního poměru, zaměstnavatel je oprávněn požadovat dvojnásobek peněžitých požitků za den dovolené.
Na co si dát pozor
- Důvod a načasování skončení pracovního poměru jsou klíčové pro určení, zda zaměstnanec o dovolenou přijde, nebo zda bude muset vrátit peněžitou náhradu.
- „Důležitý důvod“ pro zrušení pracovního poměru zaměstnancem nebo „důležitý důvod zaviněný zaměstnancem“ pro zrušení zaměstnavatelem jsou rozhodující pro uplatnění některých ustanovení.
- Poměrná část dovolené se vypočítává jako jedna dvanáctina dovolené za každý měsíc trvání pracovního poměru v kalendářním roce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
§ 108 Vliv skončení pracovního poměru na dovolenou (Zákoník práce)§ 110a (Zákoník práce)§ 18 (Nařízení vlády Československé socialisti)