§ 24 soudní řád správní – Pravidla pro svolávání
Zákon soudní řád správní · 150/2002 Sb. · účinné od 1. 7. 2017 · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 24 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, upravuje pravidla pro svolávání, jednání a usnášení soudcovské rady Nejvyššího správního soudu, včetně účasti dalších osob na jejích zasedáních. Soudcovskou radu svolává a řídí její předseda, který je povinen ji svolat do jednoho měsíce, pokud o to požádá člen rady, předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu. (§ 24 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, znění účinné od 1. 7. 2017)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Předseda soudcovské rady je povinen do jednoho měsíce svolat soudcovskou radu, požádá-li o to její člen, předseda nebo místopředseda…“
- Judikatura: na § 24 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 150/2002 Sb.
(1) Soudcovskou radu svolává, určuje její program a řídí její jednání předseda soudcovské rady. Předseda soudcovské rady je povinen do jednoho měsíce svolat soudcovskou radu, požádá-li o to její člen, předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu.
(2) Soudcovská rada se může platně usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů soudcovské rady.
(3) Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná.
(4) Předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu se mohou účastnit zasedání soudcovské rady, činit návrhy a vyjadřovat se k projednávaným otázkám. Na zasedání soudcovské rady mohou být přizvány další osoby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soudcovskou radu svolává a řídí její předseda, který je povinen ji svolat do jednoho měsíce, pokud o to požádá člen rady, předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu.
- Pro platné usnášení soudcovské rady je nutná přítomnost nadpoloviční většiny všech jejích členů a k přijetí usnesení je potřeba souhlas nadpoloviční většiny všech členů.
- Zasedání soudcovské rady jsou neveřejná, což znamená, že se jich nemůže účastnit veřejnost.
- Předseda nebo místopředseda Nejvyššího správního soudu se mohou zasedání účastnit, podávat návrhy a vyjadřovat se, a mohou být přizvány i další osoby.
Na co si dát pozor
- Předseda soudcovské rady má povinnost svolat radu, pokud o to požádá oprávněná osoba, a to v dané lhůtě jednoho měsíce.
- Pro platnost usnesení je klíčové splnění podmínek pro kvórum (přítomnost nadpoloviční většiny) i pro hlasování (souhlas nadpoloviční většiny všech členů).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 24
Jak soudy aplikují § 24
Nejvyšší správní soud si je v této souvislosti vědom svého rozsudku ze dne 30. 3. 2022, čj. 4 As 192/2019 66, podle kterého „usnesení o určení neplatnosti doručení, resp. o určení okamžiku doručení podle § 24 odst. 4 s. ř. s., ve spojení s § 41 odst. 6 téhož zákona, je úkonem správního orgánu, který není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť se jím nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva nebo povinnosti.
Tuto otázku však soud zkoumá i při přezkumu rozhodnutí o přestupku, jelikož je povinen z úřední povinnosti (tedy i bez návrhu) přihlédnout k případné prekluzi přestupku. [32] Nejvyšší správní soud na základě shora uvedeného shrnuje, že usnesení o určení neplatnosti doručení, resp. o určení okamžiku doručení podle § 24 odst. 4 s. ř. s., ve spojení s § 41 odst. 6 téhož zákona, je úkonem správního orgánu, který není rozhodnutím ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., neboť se jím nezakládají, nemění, neruší ani závazně neurčují práva nebo povinnosti.
Podle § 24 odst. 2 správního řádu prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 požádat o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena.