Zákon o dávce státní sociální pomoci

Složka na živobytí je součástí dávky, pokud rozhodný příjem domácnosti nepřevyšuje součin částky životního minima domácnosti a koeficientu 1,43.

(1) Složka na živobytí činí rozdíl mezi součtem částek na životní potřeby členů domácnosti a rozhodným příjmem domácnosti, od kterého se odečte 30 % tohoto příjmu.

(2) Částka na životní potřeby člena domácnosti činí

a) u nezaopatřeného dítěte částku životního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

b) u osoby, která není uvedena v písmenu a), je pracovně aktivní nebo je zranitelnou osobou, částku existenčního minima podle zákona o životním a existenčním minimu,

c) u osoby, která není uvedena v písmenu a) nebo b), 0 Kč.

(3) Částka na životní potřeby osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) se v kalendářním měsíci, ve kterém osoba plní podpůrný plán, a v kalendářních měsících předcházejících zpracování podpůrného plánu navyšuje o rozdíl mezi životním minimem osoby a existenčním minimem.

(4) Částka na životní potřeby osoby uvedené v odstavci 2 písm. a) nebo b) se v případech, kdy její zdravotní stav vyžaduje podle potvrzení příslušného odborného lékaře dietní stravování, které vyžaduje zvýšené náklady na stravování, navyšuje měsíčně o částku, kterou pro jednotlivé typy diet stanoví ministerstvo vyhláškou. Ministerstvo vyhláškou rovněž stanoví odbornost lékaře, který je příslušný k potvrzení potřeby příslušného typu diety.

(5) Částka na životní potřeby osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) se navyšuje, pokud tato osoba vykonávala veřejnou službu v rozsahu alespoň 30 hodin v kalendářním měsíci předcházejícím kalendářnímu měsíci, kdy se zjišťuje nárok na dávku, o polovinu rozdílu mezi životním minimem jednotlivce a existenčním minimem.

(1) Je-li součástí přiznané dávky složka na živobytí, zpracuje Úřad práce nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání dávky se členem domácnosti, s výjimkou nezaopatřeného dítěte, podpůrný plán. V podpůrném plánu Úřad práce stanoví opatření ke zlepšení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti. Pokud při zpracování podpůrného plánu Úřad práce nebude moci stanovit žádná opatření, hledí se na podpůrný plán, jako by byl plněn.

(2) Při zpracování podpůrného plánu Úřad práce vychází z vyhodnocení sociálních, majetkových a příjmových poměrů člena domácnosti, jeho schopností a dovedností a z možnosti člena domácnosti zvýšit si příjem vlastním přičiněním; k tomu je člen domácnosti povinen poskytnout nezbytné údaje.

(3) Pokud člen domácnosti nesdělí údaje nezbytné pro zpracování podpůrného plánu nebo nespolupracuje při jeho vyhodnocení, je jeho částka na životní potřeby ve výši existenčního minima.

(4) Je-li to účelné a nebrání-li tomu jiné okolnosti, může Úřad práce zpracovat pro členy jedné domácnosti jeden podpůrný plán, ve kterém budou stanovena opatření pro jednotlivé členy domácnosti.

(5) Plnění podpůrného plánu Úřad práce vyhodnocuje nejméně jednou za 3 měsíce a podle vyhodnocení navrhuje jeho aktualizaci.

(6) Má-li člen domácnosti zpracován individuální akční plán podle zákona o zaměstnanosti, jsou opatření stanovená v individuálním akčním plánu součástí podpůrného plánu tohoto člena domácnosti.

(7) Při zpracování podpůrného plánu může Úřad práce postupovat s využitím metod sociální práce. Úřad práce realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace člena domácnosti. Při zpracování podpůrného plánu spolupracuje Úřad práce s poskytovateli sociálních služeb a s dalšími osobami zaměřenými na poradenství a pomoc osobám v tíživé situaci.

Bonus na dítě je součástí dávky, pokud

a) je členem domácnosti nezaopatřené dítě,

b) rozhodný příjem domácnosti nepřesahuje čtyřnásobek částky životního minima domácnosti a

c) každý člen domácnosti, který není zranitelnou osobou, je pracovně aktivní.

(1) Výše bonusu na dítě činí součet částek na nezaopatřené dítě podle odstavce 2, které připadají na jednotlivé nezaopatřené děti, které jsou členy domácnosti.

(2) Částka na nezaopatřené dítě v domácnosti s rozhodným příjmem

a) mezi částkou rovnou trojnásobku částky životního minima domácnosti a částkou rovnou čtyřnásobku částky životního minima domácnosti činí částku, která je součinem částky 1 000 Kč a koeficientu, který je roven rozdílu mezi číslem 4 a podílu rozhodného příjmu a částky životního minima domácnosti,

b) mezi částkou vyšší než 1,43násobek částky životního minima domácnosti a částkou nižší než trojnásobek částky životního minima domácnosti činí částku 1 000 Kč,

c) do částky, která je rovna 1,43násobku částky životního minima domácnosti, činí částku 500 Kč; jsou-li všichni členové domácnosti zranitelnými osobami, činí částku 1 000 Kč.

(3) Do součtu podle odstavce 1 se nezapočítává částka podle odstavce 2 na nezaopatřené dítě, byla-li v případě člena domácnosti vyslovena pravomocným rozhodnutím jeho vina za spáchání přestupku zanedbávání péče o povinnou školní docházku takového dítěte nebo o povinné předškolní vzdělávání takového dítěte, a to po dobu 3 kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(4) Vláda může nařízením zvýšit částky uvedené v odstavci 2 v návaznosti na růst spotřebitelských cen vyjádřený růstem indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že příslušný index vzroste od počátku rozhodného období alespoň o 5 %. Částky mohou být zvýšeny maximálně o částku odpovídající pětinásobku příslušného indexu.

(5) Rozhodné období podle odstavce 4 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného období při posledním zvýšení částek podle odstavce 2 a posledním měsícem rozhodného období pro zvýšení částek podle odstavce 2 je kalendářní měsíc, který o 3 měsíce předchází měsíc nabytí účinnosti nařízení vlády, kterým se zvyšují částky podle odstavce 2.

(6) Růst indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem se zjišťuje z údajů Českého statistického úřadu.

(1) Pracovní bonus je součástí dávky, pokud má alespoň jeden z členů domácnosti příjem zohledňovaný pro pracovní bonus, a alespoň jedna z ostatních částek dávky pro tuto domácnost je vyšší než 0 Kč.

(2) Příjmem zohledňovaným pro pracovní bonus je část rozhodného příjmu domácnosti za rozhodné období, která je součtem příjmu

a) ze závislé činnosti podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 1,

b) ze samostatné výdělečné činnosti podle § 5 odst. 1 věty první a § 5 odst. 4,

c) z dávek nemocenského pojištění, pokud nárok na ně trval v rozhodném období celý kalendářní měsíc,

d) z odměny pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, pokud nárok na ni trval v rozhodném období celý kalendářní měsíc,

e) z příjmů ze zahraničí obdobných příjmům uvedeným v písmenech a) až c) a

f) z rodičovského příspěvku, který navazuje na pobírání peněžité pomoci v mateřství.

(1) Výše pracovního bonusu činí měsíčně v případě rozhodného příjmu domácnosti do 1,6násobku částky životního minima domácnosti 40 % z příjmu zohledňovaného pro pracovní bonus.

(2) Výše pracovního bonusu činí měsíčně v případě rozhodného příjmu domácnosti přesahujícího 1,6násobek částky životního minima domácnosti rozdíl mezi

a) částkou 40 % kladného rozdílu částky, o kterou příjem zohledňovaný pro pracovní bonus převyšuje kladný rozdíl mezi rozhodným příjmem a 1,6násobkem částky životního minima domácnosti, a

b) částkou 30 % kladného rozdílu částky, o kterou rozhodný příjem převyšuje 1,6násobek částky životního minima domácnosti.

(3) Převyšuje-li částka uvedená v odstavci 2 písm. b) částku uvedenou v odstavci 2 písm. a), činí výše pracovního bonusu 0 Kč.

(1) Členové domácnosti, kteří splní všechny podmínky nároku na dávku, mají společně nárok na jednu dávku. Osoba má nárok na dávku pouze v jedné domácnosti.

(2) Pokud je po vzniku nároku na výplatu dávky na základě změny rozhodných příjmů stanovena výše dávky 0 Kč, zjišťuje Úřad práce údaje o rozhodných příjmech pro následující rozhodné období z úřední povinnosti. Pokud je dávka stanovena ve 4 po sobě jdoucích kalendářních měsících ve výši 0 Kč, nárok na dávku zaniká k poslednímu dni třetího kalendářního měsíce s nulovým nárokem na dávku.

(3) Pokud člen domácnosti nemá nárok na dávku podle § 17 a znovu o dávku požádá před uplynutím 3 kalendářních měsíců od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, od kterého byl zamítnut nárok na dávku nebo od kterého byla dávka odejmuta, nárok na dávku nevznikne.

(1) Dávka náleží ve výši, v jaké by náležela za celý kalendářní měsíc, také pokud jsou podmínky nároku na dávku splněny jen po část kalendářního měsíce.

(2) Náleží-li po část kalendářního měsíce nárok na dávku v nižší částce a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na dávku ve vyšší částce, dávka za kalendářní měsíc náleží ve výši odpovídající vyšší částce dávky.

(1) Změní-li se po vzniku nároku na výplatu dávky složení členů domácnosti nebo jiná rozhodná skutečnost, posoudí Úřad práce nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo; to neplatí, jde-li o změny rozhodného příjmu a rozhodných nákladů na bydlení, které se posuzují vždy po uplynutí 3 měsíců od předchozího posouzení.

(2) Došlo-li k novému posouzení nároku na dávku nebo její výši podle odstavce 1, Úřad práce dávku

a) zvýší, a to ode dne, kdy zjistil, že je třeba nově nárok na dávku nebo její výši posoudit, nebo kdy o nové posouzení nároku na dávku nebo její výši bylo požádáno, nebo

b) odejme, její výplatu zastaví nebo její výši sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již byla dávka vyplacena.

(1) Příjemcem dávky je člen domácnosti určený podle § 78.

(2) Úřad práce může namísto příjemce dávky rozhodnutím z moci úřední ustanovit zvláštního příjemce v případech, kdy by se výplatou dávky příjemci dávky zřejmě nedosáhlo účelu, kterému má dávka sloužit, nebo kdyby tím byly poškozeny zájmy členů domácnosti, anebo nemůže-li příjemce dávky výplatu přijímat. Úřad práce může ustanovit zvláštním příjemcem jen fyzickou nebo právnickou osobu, která s ustanovením souhlasí.

(3) Zvláštní příjemce je povinen dávku použít ve prospěch členů domácnosti.

(1) Dávka se vyplácí měsíčně v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po měsíci, za který náležela. Nedosahuje-li výše dávky částku 300 Kč za kalendářní měsíc, vyplatí se až poté, co součet částek náležejících za jednotlivé kalendářní měsíce dosáhne částku 300 Kč, nejpozději však do konce dvanáctého kalendářního měsíce od kalendářního měsíce, který byl prvním, v němž výše dávky za kalendářní měsíc nedosáhla částku 300 Kč.

(2) Dávku vyplácí Úřad práce v české měně převodem na platební účet příjemce dávky u banky a jiné obdobné instituce nebo na účet jeho manžela nebo partnera, má-li příjemce dávky v době, kdy tento způsob výplaty určí, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, nebo poštovním poukazem na jméno příjemce. V případě výplaty poštovním poukazem se výplata dávky provede na náklady příjemce dávky.

(3) Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty dávky nebo změnu účtu podle odstavce 2, je Úřad práce povinen provést změnu způsobu výplaty dávky nebo změnu účtu od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo o změnu způsobu výplaty nebo změnu účtu podle odstavce 2 požádáno.

(4) Dávka se nevyplácí do ciziny, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak3).

(1) Zjistí-li Úřad práce, že členům domácnosti, kterým vznikl nárok na dávku, hrozí ztráta bydlení, může rozhodnout z moci úřední o přímé úhradě jejich nákladů na bydlení, a to až do výše dávky.

(2) Přímou úhradu nákladů na bydlení Úřad práce poukazuje na účet osoby poskytující bydlení, služby související s bydlením nebo energie.

(3) Přímou úhradu nákladů na bydlení stanoví Úřad práce na dobu neurčitou. Pokud Úřad práce zjistí, že členům domácnosti již nehrozí ztráta bydlení, rozhodne z moci úřední o skončení přímé úhrady nákladů na bydlení.

Dávku přiznanou v nižší částce, než v jaké náleží, nevyplacenou nebo vyplacenou v nižší částce, než v jaké náleží, nebo dávku odepřenou nebo přiznanou od pozdějšího data, než od jakého náleží, Úřad práce přizná nebo zvýší, a to nejvýše 3 roky nazpět ode dne, kdy Úřad práce tuto skutečnost zjistil, nebo ode dne podání žádosti o doplacení.

Dávku přiznanou ve vyšší částce, než v jaké náleží, Úřad práce odejme nebo sníží od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který byla vyplacena.

Dávku nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí ani nemůže být předmětem dohody o srážkách.

(1) Člen domácnosti je povinen ohlásit Úřadu práce změny ve skutečnostech, které doložil nebo uvedl v řízení o dávce, a to do 8 dnů ode dne, kdy ke změně skutečností došlo.

(2) Příjemce dávky nebo jiný člen domácnosti je povinen nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po posledním kalendářním měsíci předchozího rozhodného období pro zjišťování rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení Úřadu práce doložit výši

a) rozhodných příjmů, s výjimkou příjmů, které jsou Úřadu práce dostupné v systému evidence jednotného měsíčního hlášení podle zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele nebo které poskytne zaměstnavatel podle § 59 nebo 60, příjmů osob samostatně výdělečně činných, příjmů z nájmů a příjmů podle § 4 odst. 1, které vyplácí Úřad práce nebo Česká správa sociálního zabezpečení,

b) nákladů na bydlení, s výjimkou výše nákladů na bydlení, které sdělí dodavatel energií podle § 59 nebo 61, jde-li o domácnosti s rozhodným příjmem ve výši do 1,43násobku částky životního minima domácnosti.

(3) Nesplní-li příjemce dávky nebo jiný člen domácnosti povinnost podle odstavce 2, zastaví Úřad práce výplatu dávky od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce bylo třeba stanovenou povinnost splnit. Nesplní-li příjemce dávky nebo jiný člen domácnosti povinnost podle odstavce 2 do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po posledním kalendářním měsíci předchozího rozhodného období pro zjišťování rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení, nárok na dávku zaniká.

(4) Byl-li člen domácnosti vyzván orgánem státní sociální pomoci, aby osvědčil rozhodné skutečnosti, je povinen této výzvě vyhovět, a to ve lhůtě do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální pomoci delší lhůtu. Neučiní-li tak tento nebo jiný člen domácnosti v určené lhůtě, Úřad práce žádost o dávku zamítne, dávku odejme nebo sníží její výši, jestliže byl člen domácnosti ve výzvě na tento následek upozorněn.

(5) Je-li výše dávky podmíněna nepříznivým zdravotním stavem člena domácnosti, je tento člen domácnosti povinen podrobit se vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, je-li k tomu orgánem státní sociální pomoci vyzván, a to ve lhůtě, kterou orgán státní sociální pomoci stanoví. Jestliže se člen domácnosti, jehož zdravotní stav je třeba posoudit, nepodrobí vyšetření zdravotního stavu nebo jinému odbornému vyšetření, Úřad práce žádost o dávku zamítne, dávku odejme nebo sníží její výši, jestliže byl člen domácnosti ve výzvě na tento následek upozorněn. Náklady poskytovatele zdravotních služeb spojené s posouzením zdravotního stavu a vydáním potvrzení o zdravotním stavu hradí Úřad práce.

(1) Jestliže člen domácnosti, který není uchazečem o zaměstnání, není z důvodu nemoci nebo úrazu schopen vykonávat pracovní aktivitu, registrující poskytovatel nebo jiný poskytovatel zdravotních služeb, který poskytuje členu domácnosti zdravotní péči v případě této nemoci nebo úrazu, rozhodne o dočasné pracovní neschopnosti člena domácnosti. Na rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti člena domácnosti a postup registrujícího poskytovatele nebo jiného poskytovatele zdravotních služeb se použije část čtvrtá zákona o nemocenském pojištění přiměřeně. Ustanovení jiného právního předpisu o opravných prostředcích proti rozhodnutí se na rozhodnutí podle věty první nepoužije.

(2) V případě, že člen domácnosti není schopen vykonávat pracovní aktivitu z důvodu ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení, postupuje se podle odstavce 1 obdobně.

(3) Úřad práce je oprávněn získávat údaje týkající se dočasné pracovní neschopnosti pro účely dávky z důvodu nemoci nebo úrazu anebo ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení z informačních systémů pojištění podle zákona o nemocenském pojištění, a to údaje o

a) dni vydání rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti,

b) trvání dočasné pracovní neschopnosti,

c) adrese místa pobytu člena domácnosti v době dočasné pracovní neschopnosti,

d) rozsahu a době povolených vycházek.

(1) Člen domácnosti, který není schopen vykonávat pracovní aktivitu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, je povinen tyto důvody krajské pobočce Úřadu práce oznámit nejpozději následující pracovní den po dni, ve kterém mu bylo vydáno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

(2) Člen domácnosti, který doložil dočasnou pracovní neschopnost pro účely dávky z důvodu nemoci nebo úrazu, je povinen dodržovat režim, který mu byl stanoven podle § 56 zákona o nemocenském pojištění obdobně.

Úřad práce je oprávněn dát příslušnému orgánu nemocenského pojištění podnět ke kontrole důvodnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti pro účely dávky a ke kontrole dodržování režimu dočasně práce neschopného člena domácnosti.

(1) Veřejná služba může být vykonávána členem domácnosti, který má problémy s nalezením odpovídajícího zaměstnání a

a) je uchazečem o zaměstnání, který nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, nebo

b) není zranitelnou osobou a je členem domácnosti, jejíž členové mají nárok na dávku, jejíž součástí je složka na živobytí.

(2) Veřejná služba může být součástí individuálního akčního plánu, který vypracovává Úřad práce podle zákona o zaměstnanosti.

(3) Za výkon veřejné služby nenáleží odměna.

(1) Veřejná služba je vykonávána na základě písemné smlouvy, která obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt člena domácnosti, který bude vykonávat veřejnou službu, místo, předmět a dobu výkonu veřejné služby, uzavřené s Úřadem práce, případně v dohodě s obcí nebo další osobou.

(2) Při sjednání rozsahu pracovní doby, doby odpočinku, podmínek pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se pro výkon veřejné služby použijí pracovněprávní předpisy obdobně.

(3) V případě uzavření smlouvy o výkonu veřejné služby Úřad práce uzavře pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou člen domácnosti vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která mu bude způsobena, pokud se s obcemi nebo dalšími osobami nedohodne jinak.

(4) Úřad práce, pokud se s obcemi nebo dalšími osobami nedohodne jinak,

a) vede evidenci osob vykonávajících veřejnou službu, která obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, den, měsíc a rok narození a trvalý pobyt těchto osob, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a hodnocení,

b) uděluje závazné pokyny při výkonu veřejné služby a zabezpečuje kontrolu výkonu veřejné služby,

c) uzavírá smlouvu o výkonu veřejné služby s přihlédnutím k dosaženému vzdělání a profesní praxi a

d) uzavírá pojistnou smlouvu kryjící odpovědnost za škodu na majetku nebo na zdraví, kterou osoba vykonávající veřejnou službu způsobí nebo která jí bude způsobena.

(5) Úřad práce může s obcí nebo dalšími osobami uzavřít písemnou smlouvu o organizaci a výkonu veřejné služby obcí nebo dalšími osobami. Smlouva uzavřená podle věty první obsahuje

a) podmínky vedení evidence osob vykonávajících veřejnou službu obsahující základní údaje o těchto osobách, včetně informací o zahájení výkonu veřejné služby, o jejím ukončení a její hodnocení, udělování závazných pokynů při výkonu veřejné služby,

b) zabezpečování kontroly výkonu veřejné služby a

c) způsob zajištění ochranných prostředků a pracovních pomůcek.

(6) Úřad práce poskytne organizátorovi veřejné služby příspěvek na ochranné pomůcky a pracovní prostředky na jednu osobu vykonávající veřejnou službu, a to ve výši nákladů, nejvýše však 1 000 Kč.

(1) Pro účely dávky ministerstvo zřídí, vede a spravuje Informační systém o dávce státní sociální pomoci (dále jen „informační systém dávky“), který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí podle zákona o Úřadu práce České republiky.

(2) Součástí informačního systému dávky jsou datové zdroje a komunikační infrastruktura.

(1) Orgány veřejné moci, právnické osoby a fyzické osoby, nejde-li o členy domácnosti, (dále jen „povinná osoba“) jsou povinny na výzvu orgánu státní sociální pomoci sdělit bezplatně údaje, které jsou podle tohoto zákona rozhodné pro stanovení, trvání nebo ověření nároku na dávku, její výši, její výplatu, a to i v případech, kdy nejsou bez souhlasu dotčené osoby oprávněny uvedené údaje sdělovat.

(2) Poskytnutí údajů podle odstavce 1 správcem daně z příjmů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.

(3) Poskytnutí údajů podle odstavce 1 držitelem licence podle energetického zákona není porušením povinnosti mlčenlivosti podle energetického zákona.

(1) Orgán státní sociální pomoci může činit výzvy podle § 58 vůči povinné osobě prostřednictvím informačního systému dávky jen v případě, že tak sjednalo ministerstvo s povinnou osobou v písemné smlouvě. Povinná osoba je pak povinna sdělovat požadované rozhodné údaje výhradně prostřednictvím informačního systému dávky.

(2) Výzva orgánu státní sociální pomoci ke sdělení rozhodných údajů učiněná prostřednictvím informačního systému dávky je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému dávky přihlásí povinná osoba. Za přihlášení povinné osoby do informačního systému dávky se považuje i automatizovaný přístup do informačního systému dávky technickými prostředky povinné osoby.

(3) Nepřihlásí-li se do informačního systému povinná osoba ve lhůtě 3 pracovních dnů od učinění výzvy, považuje se tato výzva za doručenou posledním dnem této lhůty.

(4) Lhůta pro splnění povinnosti povinné osoby činí 8 dnů ode dne doručení výzvy prostřednictvím informačního systému dávky, neurčil-li orgán státní sociální pomoci delší lhůtu.

(5) Smlouva podle odstavce 1 musí obsahovat

a) specifikaci, formát a strukturu výzev a sdělovaných údajů,

b) způsob přihlašování a jeho zaznamenávání a ověřování v rámci informačního systému dávky.

(1) Jestliže je podle § 58 vyzván zaměstnavatel, který nemá s ministerstvem uzavřenu smlouvu podle § 59 odst. 1, k zaslání potvrzení o výši příjmu uvedeného v § 4 žadatele o dávku, příjemce dávky nebo člena jeho domácnosti v rozhodném období, je povinen zaslat toto potvrzení orgánu státní sociální pomoci do 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li orgán státní sociální pomoci delší lhůtu.

(2) Má-li zaměstnavatel podle odstavce 1 zpřístupněnu datovou schránku, je povinen potvrzení o výši příjmu zaslat do datové schránky určené orgánem státní sociální pomoci nebo s využitím informačního systému dávky.

(3) Zaměstnavatel je povinen zaslat potvrzení podle odstavce 2 podle specifikace komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a zaměstnavatelem a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy, které stanoví ministerstvo vyhláškou.

Na dodavatele elektřiny, plynu nebo tepla, který nemá s ministerstvem uzavřenu smlouvu podle § 59 odst. 1, je-li vyzván k doručení potvrzení o výši nákladů za plyn, teplo nebo elektřinu, které v rozhodném období zaplatil žadatel o dávku, příjemce dávky nebo člen jejich domácnosti, anebo potvrzení o výši přeplatku na nákladech za plyn, teplo nebo elektřinu, který byl v rozhodném období těmto osobám vrácen, se vztahuje § 60 obdobně.

Orgány veřejné moci využívají při řešení sociální situace domácnosti informační systém dávky.

(1) Banky a jiné obdobné instituce jsou povinny sdělit orgánu státní sociální pomoci na jeho výzvu údaje o číslech účtů žadatele o dávku, příjemce dávky i členů jejich domácností nebo jejich jiných jedinečných identifikátorech, jakož i o stavu těchto účtů.

(2) Nemá-li banka a jiná obdobná instituce uzavřenu s ministerstvem smlouvu podle § 59 odst. 1, zasílají si orgán státní sociální pomoci výzvu podle § 58 a banka a jiná obdobná instituce rozhodné skutečnosti elektronicky datovým souborem. Ministerstvo stanoví vyhláškou specifikaci komunikace mezi orgánem státní sociální pomoci a bankou a jinou obdobnou institucí a formát, obsah a strukturu datového souboru.

(1) Zaměstnanci orgánů státní sociální pomoci, držitele poštovní licence, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a újezdních úřadů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámili při provádění státní sociální pomoci nebo v přímé souvislosti s ním. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo služebního poměru. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být tyto osoby zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.

(2) Nestanoví-li zákon jinak, lze údaj týkající se příjemce dávky, člena jeho domácnosti nebo jiné osoby, který se orgán státní sociální pomoci dozvěděl při své činnosti, sdělit jen se souhlasem této osoby.

(3) Orgány státní sociální pomoci jsou povinny na výzvu poskytovat

a) orgánům sociálního zabezpečení a obecním úřadům údaje potřebné pro rozhodování o dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a o dalších sociálních dávkách a údaje o nezaopatřenosti dítěte,

b) obecním úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, pověřeným obecním úřadům a krajským úřadům a Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí údaje potřebné pro účely sociálně-právní ochrany dětí,

c) správcům daně údaje potřebné k vyměření a vymáhání daní,

d) zdravotním pojišťovnám údaje potřebné pro stanovení pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

e) orgánům činným v trestním řízení údaje potřebné pro trestní řízení,

f) zpravodajským službám údaje v rozsahu potřebném pro plnění konkrétního úkolu v jejich působnosti,

g) soudům a správním orgánům údaje potřebné pro občanské soudní řízení, správní řízení soudní, správní řízení a řízení před Ústavním soudem,

h) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu údaje potřebné k provádění kontroly činnosti orgánů státní sociální pomoci,

i) veřejnému ochránci práv a ochránci práv dětí informace, které si vyžádají v souvislosti se svým šetřením.

(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které orgány státní sociální pomoci získají při své činnosti, lze bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívat při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.

(1) Jestliže příjemce dávky nebo člen domácnosti nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena v nesprávné výši, a v důsledku toho vznikl přeplatek na dávce, je příjemce dávky povinen jej vrátit.

(2) Povinnost vrátit přeplatek na dávce nevzniká, jestliže tento přeplatek nepřesahuje částku 300 Kč.

(3) O povinnosti vrátit přeplatek na dávce podle odstavce 1 rozhoduje Úřad práce. Toto rozhodnutí lze vydat nejpozději do 3 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Tato lhůta se nevztahuje na možnost vydání nového rozhodnutí v téže věci. Přeplatky na dávce vybírá Úřad práce.

(1) Ten, kdo nepředložil na výzvu orgánu státní sociální pomoci údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo předložil nesprávné údaje, s výjimkou členů domácnosti, a v důsledku toho byla dávka vyplacena ve vyšší výši, je povinen zaplatit Úřadu práce regresní náhradu ve výši rozdílu mezi výší dávky, která byla vyplacena, a výší dávky, která měla být vyplacena.

(2) Jestliže vznik nároku na regresní náhradu podle odstavce 1 zavinilo více osob, odpovídají Úřadu práce společně a nerozdílně.

(3) Úřad práce stanoví regresní náhradu ve výši podle odstavce 1. Povinnost uhradit regresní náhradu nevzniká, pokud její výše nedosahuje částky 300 Kč; tato regresní náhrada se odepíše k tíži Úřadu práce.

(4) Povinnost k zaplacení regresní náhrady vzniká na základě rozhodnutí Úřadu práce o povinnosti zaplatit tuto náhradu. Úřad práce může rozhodnout o prominutí povinnosti zaplatit regresní náhradu nebo může rozhodnout o snížení její výše.

(5) Nárok na zaplacení regresní náhrady zaniká uplynutím 7 let ode dne, kdy byla dávka vyplacena.

(1) Požádá-li o poskytnutí dávky občan jiného členského státu Evropské unie, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, nebo jeho rodinný příslušník, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu delší než 3 měsíce, Úřad práce současně posuzuje, zda se tato osoba nestala neodůvodnitelnou zátěží systému dávky státní sociální pomoci podle tohoto zákona (dále jen „neodůvodnitelná zátěž systému“); to neplatí, má-li tato osoba na území České republiky trvalý pobyt.

(2) Skutečnost, zda není osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, se posuzuje též v případech členů domácnosti fyzických osob uvedených v odstavci 1, a to za podmínek uvedených v odstavci 1.

(3) Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému, jestliže

a) je účastna nemocenského pojištění,

b) je jako osoba samostatně výdělečně činná účastna důchodového pojištění,

c) je osobou, které nárok na dávku vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie2), nebo osobou, která má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie1) a je zároveň osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou anebo osobou ponechávající si takové postavení,

d) před zahájením řízení o dávce byla v České republice výdělečně činná a v období 10 let předcházejících dni zahájení řízení o dávku byla nejméně po dobu 5 let a z toho bezprostředně před zahájením řízení o dávce nejméně po dobu 1 roku účastna nemocenského pojištění, nebo jako osoba samostatně výdělečně činná důchodového pojištění a nemá ke dni zahájení řízení nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

e) je osobou, která po skončení pracovněprávního vztahu, pokud tento pracovněprávní vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, je dočasně práce neschopná v důsledku nemoci nebo úrazu,

f) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a byla bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnána více než 1 rok; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti,

g) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, pokud jí bezprostředně před vstupem do evidence uchazečů o zaměstnání skončil pracovní poměr na dobu určitou uzavřený na dobu kratší 1 roku nebo pracovněprávní vztah založený dohodou o pracovní činnosti uzavřenou na dobu kratší 1 roku nebo dohodou o provedení práce, založily-li tyto pracovněprávní vztahy účast na nemocenském pojištění; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti; taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence,

h) je osobou, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a která se stala nezaměstnanou během prvních 12 kalendářních měsíců zaměstnání; podmínkou přitom je, že nejde o osobu, která nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o zaměstnanosti; taková osoba se nepovažuje za neodůvodnitelnou zátěž systému pouze po dobu 6 měsíců od vzetí do evidence, nebo

i) je osobou, která po skončení pracovněprávního vztahu, pokud tento pracovněprávní vztah založil účast na nemocenském pojištění, nebo samostatné výdělečné činnosti, pokud tato činnost založila účast na důchodovém pojištění, zahájila odbornou přípravu; odbornou přípravou se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná příprava na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře a rekvalifikace podle zákona o zaměstnanosti.

(4) Při posuzování neodůvodnitelné zátěže systému se u osoby, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 3, hodnotí systémem bodů

a) délka pobytu podle jiného právního předpisu na území České republiky,

b) doba zaměstnání nebo doba výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky,

c) doba soustavné přípravy na budoucí povolání na území České republiky,

d) možnost pracovního uplatnění na území České republiky podle získané kvalifikace, nutnosti zvýšené péče při zprostředkování zaměstnání a míry nezaměstnanosti.

(5) Při bodovém hodnocení Úřad práce postupuje tak, že započte

a) v případě osoby, která byla hlášena na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu po dobu

1. od 1 do 3 let, 2 body,

2. od 3 do 6 let, 4 body,

3. od 6 do 8 let, 6 bodů,

4. 8 nebo více let, 8 bodů,

b) v případě osoby, která byla poplatníkem pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo která se na území České republiky soustavně připravuje na budoucí povolání po dobu

1. 12 až 24 měsíců, 4 body,

2. 25 až 36 měsíců, 8 bodů,

3. 37 až 48 měsíců, 12 bodů,

4. 49 až 60 měsíců, 16 bodů,

c) v případě osoby, která

1. nemá kvalifikaci, 0 bodů,

2. má střední vzdělání, 2 body,

3. má vyšší odborné vzdělání, 4 body,

4. má vysokoškolské vzdělání, 6 bodů,

d) osobě, které by při zprostředkování zaměstnání nebyla věnována zvýšená péče podle zákona o zaměstnanosti, 4 body,

e) osobě, která je hlášena k pobytu podle jiného právního předpisu v okrese, v němž míra nezaměstnanosti v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti podle údajů zveřejněných ministerstvem na Resortním portálu práce a sociálních věcí

1. přesáhla o více než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 0 bodů,

2. přesáhla o méně než 10 % průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice, 2 body,

3. byla vyšší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice a nepřesáhla hodnotu průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 4 body,

4. byla nižší než 50 % průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, 6 bodů.

(1) Neodůvodnitelnou zátěží systému není osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 20 nebo více bodů.

(2) Neodůvodnitelnou zátěží systému je osoba, jejíž bodové ohodnocení činí 10 nebo méně bodů.

(3) V případě, že bodové ohodnocení osoby činí více než 10 bodů a nedosahuje 20 bodů, Úřad práce rozhodne, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému. Při tomto rozhodování se přihlíží k vazbám této osoby na osoby blízké, které pobývají v České republice, a dále se přihlíží k tomu, zda se jedná jen o dočasné obtíže a zda poskytnutím dávek této osobě nedojde k neúměrnému zatížení systému.

(4) Úřad práce posoudí, zda osoba není neodůvodnitelnou zátěží systému, též opětovně poté, kdy došlo u posuzované osoby ke změně jejích sociálních poměrů.

(1) Orgány veřejné moci a zaměstnavatelé osob uvedených v § 67 jsou povinni na výzvu Úřadu práce sdělit údaje potřebné k posouzení, zda osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému.

(2) Úřad práce informuje Ministerstvo vnitra o rozhodnutí, že osoba uvedená v § 67 je neodůvodnitelnou zátěží systému.

(3) Pokud Úřad práce oznámí Ministerstvu vnitra, že je osoba neodůvodnitelnou zátěží systému, je Ministerstvo vnitra povinno Úřadu práce sdělit informaci o ukončení přechodného pobytu této osoby.

Orgány státní sociální pomoci jsou Úřad práce a ministerstvo.

(1) Držitel poštovní licence vykonává státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním ministerstvo písemnou smlouvu, která určí rozsah státní správy, která se na držitele poštovní licence přenáší.

(2) Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutí podle tohoto zákona a jejich předávání Úřadu práce.

(3) K uzavření smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory ze smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.

(4) Ministerstvo a Úřad práce zveřejní smlouvu na své úřední desce a na svých internetových stránkách.

(1) Kontrolu dodržování povinností podle tohoto zákona a rozhodných skutečností vykonává Úřad práce.

(2) Jde-li o orgány veřejné moci, banky a jiné obdobné instituce, vztahuje se oprávnění podle odstavce 1 jen na povinnosti, které orgán veřejné moci nebo banka a jiná obdobná instituce plní jako zaměstnavatel osoby, jejíž údaje se pro nárok nebo výši dávky zjišťují.

(3) Zaměstnanci orgánu státní sociální pomoci jsou oprávněni na základě souhlasu žadatele o dávku nebo příjemce dávky v souvislosti s výkonem působnosti podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, které členové domácnosti užívají. Přitom jsou povinni se prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným Úřadem práce jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávajícího úřadu.

(4) Oprávnění ke vstupu do obydlí, které žadatel o dávku nebo příjemce dávky spolu s členy jeho domácnosti užívají k bydlení, s cílem posuzovat plnění podmínek podle § 20 nebo 22, mají se souhlasem žadatele o dávku nebo příjemce dávky také zaměstnanci orgánů ochrany veřejného zdraví a obecních stavebních úřadů.

(5) Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo člen domácnosti znemožní provedení kontroly, Úřad práce žádost o dávku zamítne, dávku odejme nebo sníží její výši.

Podání se činí

a) elektronicky prostřednictvím informačního systému dávky na základě prokázání totožnosti s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci,

b) elektronicky datovou schránkou,

c) ústně u Úřadu práce nebo držitele poštovní licence, se kterým byla uzavřena smlouva podle § 71 odst. 1, formou asistovaného podání; asistovaným podáním se rozumí zadání ústního podání zaměstnancem Úřadu práce nebo zaměstnancem držitele poštovní licence do informačního systému dávky po prokázání totožnosti osoby a po jejím ověření správnosti údajů uvedených v podání, nebo

d) v listinné podobě; podání obsahující souhlas člena domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky může být v listinné podobě podáno pouze s úředně ověřeným podpisem tohoto člena domácnosti.

(1) Způsobilost činit úkony v řízení podle tohoto zákona samostatně má i nezletilé dítě, které není nezaopatřeným dítětem a které uzavřelo smlouvu o poskytování ochrany a pomoci v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

(2) Nezletilého člena domácnosti, který byl svěřen na základě rozhodnutí příslušného orgánu do péče jiné osoby a který nemá způsobilost činit úkony v řízení podle tohoto zákona samostatně, zastupuje v řízení o dávce namísto zákonného zástupce osoba, které byl nezletilý člen domácnosti svěřen do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(1) Řízení o přiznání dávky je zahájeno dnem, kdy první z členů domácnosti podá žádost o dávku. Žádost o přiznání dávky se podává pouze prostřednictvím informačního systému dávky podle § 73 písm. a) nebo c).

(2) Řízení o změně výše již přiznané dávky nebo o jejím odnětí nebo o zastavení její výplaty se zahajuje na žádost příjemce dávky nebo z moci úřední.

(1) Pokud po zahájení řízení o přiznání dávky Úřad práce nemá doloženy souhlasy členů domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky, zašle společnému zástupci výzvu k doložení souhlasů členů domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky, ve které uvede informace o složení domácnosti. Dále ve výzvě stanoví společnému zástupci lhůtu ke splnění uvedené povinnosti, která nesmí být kratší než 8 dnů.

(2) Výzva podle odstavce 1 obsahuje poučení o možných následcích, pokud žadatel nedoloží souhlasy ostatních členů domácnosti s pokračováním řízení o přiznání dávky.

(1) Sdělí-li některý z členů domácnosti po zahájení řízení o přiznání dávky Úřadu práce, že nesouhlasí s pokračováním řízení o přiznání dávky, Úřad práce řízení o přiznání dávky zastaví.

(2) Úřad práce zastaví řízení o přiznání dávky také v případě, že žadatel nesplní povinnost stanovenou ve výzvě podle § 76 odst. 1.

(1) Člen domácnosti, který první podal žádost o přiznání dávky, je společným zástupcem všech členů domácnosti v řízeních o dávce.

(2) Je-li to v zájmu členů domácnosti, určí společného zástupce Úřad práce.

(3) Společný zástupce je příjemcem dávky.

(1) Úřad práce při rozhodování o dávce, vyplácení dávky a kontrolní činnosti podle tohoto zákona zjišťuje a ověřuje výši příjmu členů domácnosti, výdaje na bydlení členů domácnosti a další rozhodné skutečnosti pro stanovení, ověření a trvání nároku na dávku, její výši nebo její výplatu; s výjimkou určení členů domácnosti tak může ve vztahu k údajům, které se týkají pouze konkrétního člena domácnosti, činit nejdříve ode dne následujícího po dni, ve kterém byl doložen jeho souhlas s pokračováním řízení o přiznání dávky.

(2) Pokud je výzva Úřadu práce vydána elektronicky s použitím informačního systému dávky, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jejího jména, příjmení, funkce nebo služebního čísla a otisk úředního razítka; v takovém případě musí výzva obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť s kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

(1) Vedle členů domácnosti je účastníkem řízení, pokud jde o řízení o

a) stanovení zvláštního příjemce, též osoba, která má být ustanovena zvláštním příjemcem,

b) stanovení přímé úhrady nákladů na bydlení, též osoba, které má být dávka podle § 47 vyplácena.

(2) Účastníkem řízení o regresní náhradě je osoba, která nepředložila na výzvu orgánu státní sociální pomoci údaje potřebné pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo předložila nesprávné údaje, a v důsledku toho byla dávka vyplacena ve vyšší výši.

Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne odeslání výzvy podle tohoto zákona do dne splnění výzvy, případně do marného uplynutí lhůty pro její splnění.

Orgán státní sociální pomoci nemusí dát účastníku řízení před vydáním rozhodnutí možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, bude-li rozhodnutí vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální pomoci předložili účastníci řízení, nebo údajů, které jsou vedeny v informačním systému dávky, anebo jedná-li se o situace podle § 51 odst. 4.

Pokud je rozhodnutí o dávce vydáno elektronicky s použitím informačního systému dávky, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jejího jména, příjmení, funkce nebo služebního čísla a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť s kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.

Rozhodnutí, které je vydáváno pouze na základě podkladů, které orgánu státní sociální pomoci předložili účastníci řízení, nebo údajů, které jsou vedeny v informačním systému dávky, anebo jedná-li se o situace podle § 51 odst. 4, může být prvním úkonem orgánu státní sociální pomoci v řízení vydání rozhodnutí ve věci. Prvním úkonem orgánu státní sociální pomoci v řízení může být také vydání rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce nebo rozhodnutí o stanovení přímé úhrady nákladů na bydlení.

(1) Ve věcech dávky doručuje orgán státní sociální pomoci členu domácnosti, který nemá zpřístupněnu datovou schránku, všechny písemnosti elektronicky prostřednictvím informačního systému dávky, pokud to člen domácnosti nevyloučil. Adresát písemnosti je o jejím vložení do informačního systému dávky informován zasláním zprávy na adresu elektronické pošty nebo na telefonní číslo, které jsou evidovány v základním registru obyvatel nebo které sdělil Úřadu práce.

(2) Adresátu písemnosti, který vyloučil doručování písemností prostřednictvím informačního systému dávky a nemá zpřístupněnu datovou schránku, doručuje orgán státní sociální pomoci ve věcech dávky prostřednictvím držitele poštovní licence, a to pouze tyto písemnosti:

a) výzvu, kterou v průběhu řízení vyzývá adresáta písemnosti ke splnění povinnosti, a

b) stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí v případě, že

1. žádost o dávku byla zamítnuta,

2. dávka byla odejmuta,

3. výše dávky klesla na 0 Kč,

4. bylo rozhodnuto o přeplatku na dávce,

5. jde o prominutí podmínky trvalého pobytu,

6. jde o rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o tom, že osoba je neodůvodnitelnou zátěží systému podle § 68 odst. 3,

7. jde o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce, nebo

8. bylo rozhodnuto o přímé úhradě nákladů na bydlení.

(3) Písemnost, která je doručována prostřednictvím informačního systému dávky, je doručena okamžikem, kdy se do informačního systému dávky přihlásí adresát písemnosti. Nepřihlásí-li se adresát písemnosti do informačního systému dávky ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost do informačního systému dávky vložena, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.

(1) Spis se vede pouze v elektronické podobě v informačním systému dávky.

(2) V případě podání učiněného ústně formou asistovaného podání prostřednictvím držitele poštovní licence se do spisu zaznamená, který zaměstnanec držitele poštovní licence podání do informačního systému dávky zadal.

(1) Odvolací lhůta činí 30 dnů. Odvolání nemá odkladný účinek. Je-li vyloučeno doručování prostřednictvím informačního systému dávky podle § 85 odst. 1, počíná u rozhodnutí o přiznání dávky a rozhodnutí o zvýšení nebo snížení výše dávky odvolací lhůta běžet vložením uvedeného rozhodnutí do spisu; ustanovení § 85 věty druhé o informování adresáta písemnosti o vložení rozhodnutí do spisu platí obdobně.

(2) Proti rozhodnutí o prominutí podmínky trvalého pobytu se nelze odvolat.

(1) Fyzická osoba, která není žadatelem o dávku, příjemcem dávky nebo členem jejich domácnosti, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit údaje rozhodné podle zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení

a) do datové schránky určené orgánem státní sociální pomoci nebo s využitím informačního systému dávky, nebo

b) podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy podle § 60 odst. 3 nebo § 61.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost sdělit údaje rozhodné podle zákona pro nárok na dávku, její výši nebo výplatu nebo nesplní povinnost doručit ve stanovené lhůtě potvrzení

a) do datové schránky určené orgánem státní sociální pomoci nebo s využitím informačního systému dávky, nebo

b) podle specifikace komunikace a ve formátu, s obsahem a strukturou datové zprávy podle § 60 odst. 3 nebo § 61.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zvláštní příjemce dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost použít dávku ve prospěch členů domácnosti podle § 45 odst. 3.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(1) K řízení o přestupcích je příslušný Úřad práce.

(2) Pokuty vybírá Úřad práce.

(1) Osobám, které jsou příjemcem přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, a osobám společně posuzovaným s příjemci těchto dávek vzniká nárok na dávku při splnění podmínek stanovených tímto zákonem nejdříve od 1. července 2026.

(2) Žádost o přiznání dávky podaná do 31. prosince 2025 příjemcem přídavku na dítě, příspěvku na bydlení, příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení, nebo osobou společně posuzovanou s příjemcem některé z těchto dávek, se považuje za žádost o dávku na červenec 2026. Pro rozhodnutí o nároku na dávku a její výši na červenec 2026 je rozhodným obdobím pro stanovení rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení období 3 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém byla podána žádost, ostatní rozhodné skutečnosti se posuzují ke dni podání žádosti, s výjimkou změn souvisejících se změnou ve složení členů domácnosti, které nastaly v době od podání žádosti do 30. června 2026. V tomto období je žadatel o dávku povinen hlásit pouze změny v okruhu členů domácnosti.

(3) Dalším rozhodným obdobím po období uvedeném v odstavci 2 je pro stanovení rozhodných příjmů a rozhodných nákladů na bydlení pro nároky na dávku podle odstavce 2 věty první období červenec až září 2026.

(4) Pro účely prvního zvýšení částek podle § 27, 30 a 33 je prvním měsícem rozhodného období říjen 2025.

(5) Lhůta pro vydání rozhodnutí o žádostech o přiznání dávky podaných v období od 1. října 2025 do 31. prosince 2025 u domácností, jejichž členové k 1. říjnu 2025 nepobírali přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení, činí 90 dní.

(6) Lhůta, ve které je Úřad práce povinen zpracovat podpůrný plán podle § 37, činí v případě dávky, jejíž součástí je složka na živobytí, přiznané do 31. prosince 2026, 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přiznání dávky.

(7) Pokud byl v období pro stanovení výše normativního nájemného a vlastnického paušálu poskytován alespoň po část tohoto období příspěvek na bydlení podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozumí se příjemci dávky pro účely stanovení výše normativního nájemného a vlastnického paušálu i příjemci příspěvku na bydlení.

(8) Rozhodnutí o žádostech o přiznání dávky podaných v období od 1. října 2025 do 31. prosince 2025 u domácností, jejichž členové k 1. říjnu 2025 pobírali přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení, vydá Úřad práce nejpozději do 31. července 2026, není-li k tomuto dni řízení o přiznání dávky ze zákonných důvodů přerušeno.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2025.

Pekarová Adamová v. r.

Pavel v. r.

Fiala v. r.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.

Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/98/EU ze dne 13. prosince 2011 o jednotném postupu vyřizování žádostí o jednotné povolení k pobytu a práci na území členského státu pro státní příslušníky třetích zemí a o společném souboru práv pracovníků ze třetích zemí oprávněně pobývajících v některém členském státě.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1883 ze dne 20. října 2021 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci a o zrušení směrnice Rady 2009/50/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.

3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.