Lázeňský zákon

Poskytovatelé zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči, jsou povinni na základě průběžně prováděných klimatických měření každých 5 let od vydání povolení k využívání zdroje nebo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení předložit ministerstvu zprávu o stavu klimatických podmínek v místě poskytování lázeňské péče. V případě, že jsou k poskytování lázeňské péče využívány klimatické podmínky příznivé k léčení, musí zpráva podle věty první obsahovat i zhodnocení další využitelnosti těchto podmínek pro klimatickou lázeňskou léčbu. Pokud je v místě více poskytovatelů zdravotních služeb, kteří poskytují lázeňskou péči, mohou předložit společnou zprávu podle věty první.

(1) Za lázeňské místo lze stanovit území obce nebo jeho část anebo území více obcí, popřípadě jejich částí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně. Režim ochrany lázeňského místa stanoví statut lázeňského místa.

(2) Lázeňské místo a statut lázeňského místa stanoví vláda nařízením. Lázeňské místo a statut lázeňského místa vláda nařízením zruší, pokud důvody pro stanovení lázeňského místa podle tohoto zákona zanikly.

(3) Lázeňský statut zejména vymezí vnitřní a vnější území lázeňského místa a v zájmu ochrany léčebného režimu a zachování, popřípadě vytvoření lázeňského prostředí stanoví

a) omezení související s výstavbou a rozvojem lázeňského místa,

b) činnosti, které se v lázeňském místě omezují nebo zakazují,

c) zařízení, která se v něm nesmí zřizovat.

(4) Obce, na jejichž území bylo stanoveno lázeňské místo, jsou povinny dbát na dodržování opatření uložených v lázeňském místě lázeňským statutem; za tím účelem zřizují podle zvláštního právního předpisu lázeňskou komisi.3)

Návrh na stanovení lázeňského místa a návrh statutu lázeňského místa podává ministerstvu obec nebo společně více obcí, v jejichž územním obvodu jsou nebo mají být stanoveny přírodní léčebné lázně. Návrh na stanovení lázeňského místa musí obsahovat údaje o přírodních léčebných lázních, jejich přírodním léčivém zdroji nebo klimatických podmínkách příznivých k léčení, údaje o stavu životního prostředí a podmínky pro využití zařízení přírodních léčebných lázní a podmínky pro jejich rozvoj. Návrh statutu lázeňského místa musí obsahovat náležitosti podle § 28 odst. 3.

(1) Vnitřní území lázeňského místa zahrnuje ucelenou část území, v níž jsou soustředěna zařízení sloužící bezprostředně lázeňskému provozu.

(2) Hranice vnitřního území lázeňského místa se označí zejména na přístupových komunikacích. Hranice lázeňského místa se označí jen v nezbytně nutných případech.

(3) Označení hranic podle odstavce 2 provede na své náklady obec.

(4) Katastrální úřad eviduje vnitřní území lázeňského místa v katastru nemovitostí podle grafických a písemných podkladů předložených ministerstvem. Hranice vnitřního území lázeňského místa a hranice lázeňského místa se vyznačí v územně plánovací dokumentaci.

(1) Lázeňské místo se označí názvem obce, na jejímž území byly přírodní léčebné lázně stanoveny jako první. Pokud byly přírodní léčebné lázně stanoveny na území více obcí současně, označí se lázeňské místo názvem obce, na jejímž území se nachází převažující část přírodních léčebných lázní.

(2) V názvu obce lze označení „lázně“ užít, jen pokud bylo na jejím území nebo jeho části stanoveno lázeňské místo. Pokud bylo lázeňské místo stanoveno na území více obcí, lze označení „lázně“ užít v názvu obce, jejíž název je užit v označení lázeňského místa. Při doplnění názvu obce o označení „lázně“ nebo vypuštění tohoto označení, pokud byly přírodní léčebné lázně zrušeny, se postupuje podle zvláštního právního předpisu.19)

(1) Využívat klimatické podmínky příznivé k léčení dle jiného právního předpisu2) lze jen na základě povolení uděleného ministerstvem, a to výhradně v lázeňských místech s klimatickými podmínkami vhodnými k léčení.

(2) Žadatel v žádosti o vydání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení uvede

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c) označení nemovitosti, kde má být lázeňská péče poskytována, uvedením katastrálního území a parcelního čísla této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí.

(3) K žádosti podle odstavce 2 žadatel připojí

a) popis bioklimatických podmínek a odborný posudek o léčivých účincích klimatických podmínek na lidské zdraví a o jejich využitelnosti pro klimatickou lázeňskou léčbu,

b) zprávu o stavu klimatických podmínek v lázeňském místě; zpráva musí obsahovat zhodnocení další využitelnosti těchto podmínek pro klimatickou lázeňskou léčbu.

(4) V rozhodnutí o udělení povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení ministerstvo uvede

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu na území České republiky nebo v případě osoby bez trvalého pobytu na území České republiky adresu bydliště mimo území České republiky a popřípadě adresu místa hlášeného pobytu na území České republiky, datum narození žadatele a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jde-li o fyzickou osobu,

b) název, sídlo a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,

c) označení nemovitosti, kde bude poskytována lázeňská péče, uvedením katastrálního území a parcelního čísla této nemovitosti evidovaných v katastru nemovitostí,

d) předmět podnikání nebo činnosti, při nichž lze klimatických podmínek příznivých k léčení využívat,

e) zařízení, která je nutno vybudovat a udržovat k zabezpečení využívání klimatických podmínek příznivých k léčení,

f) dobu, na kterou se povolení uděluje, je-li udělováno na dobu určitou.

(1) Ministerstvo zamítne žádost o vydání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, jestliže nemovitost, kde má být poskytována lázeňská péče, se nachází mimo vnitřní území lázeňského místa s klimatickými podmínkami příznivými k léčení.

(2) Rozklad proti rozhodnutí ministerstva vydanému podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.

(1) Ministerstvo rozhodnutím odejme povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, jestliže

a) uživatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo povolením k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení, nebo

b) uživatel o odejmutí povolení požádá.

(2) Povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení zaniká

a) uplynutím doby, na kterou bylo uděleno, bylo-li uděleno na dobu určitou,

b) zánikem uživatele, je-li uživatelem právnická osoba,

c) smrtí uživatele, je-li uživatelem fyzická osoba,

d) zánikem živnostenského nebo jiného oprávnění12) nebo ukončením činnosti, při níž byly klimatické podmínky příznivé k léčení využívány,

e) změnou rozsahu vnitřního území lázeňského místa, jejímž následkem se nemovitost, kde byla na základě povolení poskytována lázeňská péče, již nadále nenachází ve vnitřním území lázeňského místa, nebo

f) pokud klimatické podmínky, na jejichž základě byla poskytována lázeňská péče, již nejsou vhodné k léčení a ministerstvo vydalo vyhlášku rušící stanovení přírodních léčebných lázní pro území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení.

(3) Uživatel, který hodlá pokračovat ve využívání klimatických podmínek příznivých k léčení i po uplynutí doby, na kterou bylo povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení uděleno, může nejpozději 12 měsíců před uplynutím této doby požádat ministerstvo o prodloužení doby využívání klimatických podmínek příznivých k léčení. Ministerstvo o této žádosti rozhodne nejpozději do 3 měsíců ode dne podání žádosti.

(4) V případě zániku povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení podle odstavce 2 písm. b) a c) může osoba, která pokračuje v předmětu podnikání13) nebo v činnosti, při níž jsou klimatické podmínky využívány, využívat klimatické podmínky příznivé k léčení po dobu nezbytně nutnou k získání povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení pro sebe, pokud oznámí ministerstvu svůj úmysl nadále využívat tyto podmínky ve lhůtě do 15 dnů ode dne zániku povolení a předloží žádost o udělení povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení do 60 dnů ode dne zániku povolení; ministerstvo může v těchto případech určit, které náležitosti stanovené v § 31a odst. 2 nebo 3 nemusí žádost obsahovat. Do doby vydání nového povolení k využívání klimatických podmínek příznivých k léčení je tato osoba povinna dodržovat podmínky stanovené v původním povolení, i když zaniklo.

Vlastníci nemovitostí jsou povinni

a) umožnit osobám uvedeným v § 39 vstup na pozemky, do staveb a objektů, které nejsou nemovitostmi, za účelem získání údajů podle tohoto zákona, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,20)

b) strpět na svých nemovitostech umisťování značek vyznačujících hranice ochranných pásem, lázeňského místa a vnitřního území lázeňského místa. Při umisťování značek musí být co nejvíce šetřeny nemovitosti a práva jejich vlastníků.

(1) Vlastnická práva k nemovitostem lze omezit nebo nemovitosti lze vyvlastnit pouze ve veřejném zájmu. Veřejným zájmem se pro tyto účely rozumí zájem na vyhledávání a využití zdroje k léčebným účelům a zájem na ochraně zdrojů v zájmu zachování jejich kvalitativních a kvantitativních vlastností a zdravotní nezávadnosti.

(2) Pokud vlastník nemovitosti brání

a) vyhledávání přírodního léčivého zdroje, lze vlastnická práva k nemovitosti omezit,

b) využívání nebo ochraně přírodního léčivého zdroje a ochraně zdroje přírodní minerální vody, lze vlastnická práva omezit nebo nemovitost vyvlastnit.

(3) Řízení o vyvlastnění provádí na základě žádosti ministerstva a náhradu za vyvlastnění ve svém rozhodnutí stanoví příslušný vyvlastňovací úřad podle zvláštního právního předpisu.6)

(1) Vlastníkům nemovitostí a osobám, kterým vznikne újma v důsledku omezení dosavadního užívání nemovitosti nebo ukončení dosavadní činnosti v souvislosti s opatřeními podle tohoto zákona, náleží finanční náhrada této újmy, kterou je povinen uhradit uživatel zdroje. Pokud není určen uživatel zdroje, poskytne finanční náhradu ministerstvo.

(2) Nedojde-li k dohodě o náhradě újmy, rozhodne o její náhradě soud.

(1) Ministerstvo je ústředním úřadem státní správy pro vyhledávání, ochranu, využívání a další rozvoj zdrojů, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst a pro výkon dozoru.

(2) Ministerstvo

a) vykonává dozor21) nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona a dále nad činností vodoprávního úřadu podle tohoto zákona,

b) zabezpečuje náležitosti za účelem osvědčení a využívání přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, území s klimatickými podmínkami příznivými k léčení, přírodních léčebných lázní, lázeňských míst a stanovení ochranných pásem,

c) vydává certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů, kterým bylo vydáno osvědčení podle tohoto zákona, a to pro potřeby posuzování těchto vod mimo území České republiky, a certifikáty pro přírodní minerální vody ze zdrojů mimo území České republiky pro potřeby jejich dovozu, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak,

d) spravuje informační systém, a to zejména registr přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod, uživatelů těchto zdrojů, ochranných pásem zdrojů, evidenci ostatních zdrojů minerálních vod, registr přírodních léčebných lázní a lázeňských míst,

e) předkládá katastrálnímu úřadu grafické a písemné podklady18) pro potřeby evidence ochranného pásma I. stupně a vnitřního území lázeňského místa,

f) koncepčně řeší další rozvoj přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod a přírodních léčebných lázní.

(3) Vodoprávní úřad vykonává dozor21) nad dodržováním opatření podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, a to v souvislosti se zdroji přírodní minerální vody, jejichž výtěžkem je minerální voda s obsahem rozpuštěných pevných látek nižším než 1 g/l nebo rozpuštěného oxidu uhličitého nižším než 1 g/l (dále jen „neuhličitá voda“) a jejichž ochranná pásma se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona.

(4) Stavební úřad vykonává dozor nad dodržováním opatření stanovených podle tohoto zákona a povinností podle tohoto zákona, pokud se týkají záměrů podle § 37 odst. 3.

(1) Ministerstvo pro potřeby vývozu přírodní minerální vody ze zdrojů osvědčených podle tohoto zákona vydá na základě žádosti vývozce certifikát, jímž pro potřeby vývozu do členských států Evropské unie potvrdí, že tento výtěžek splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na přírodní minerální vodu, popřípadě při vývozu do ostatních zemí, že výtěžek je přírodní minerální vodou.

(2) Ministerstvo může vydat pro potřeby dovozu přírodní minerální vody na základě žádosti dovozce přírodní minerální vody certifikát o tom, že výtěžek získaný ze zdroje v zemi, která není členským státem Evropské unie, je přírodní minerální vodou, a to za předpokladu, že příslušný orgán této země uznal (osvědčil) tento výtěžek za přírodní minerální vodu a že z tohoto uznání (osvědčení) je patrné, že voda splňuje požadavky právních předpisů Evropského společenství kladené na výtěžky ze zdroje přírodní minerální vody.

(3) Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 1 nebo 2 nebo žádost zamítne do 90 dnů ode dne jejího obdržení. Jestliže žádost neobsahuje dostatečné informace a doklady potřebné k vydání tohoto certifikátu, vrátí ji ministerstvo k doplnění. Doba, po kterou vývozce nebo dovozce žádost doplňuje, se nezapočítává do lhůty pro vydání certifikátu. Ministerstvo vydá certifikát podle odstavce 2 na dobu nejdéle 5 let. Náležitosti žádostí o certifikáty může ministerstvo stanovit vyhláškou.

(4) Certifikát vydaný podle odstavce 1 nebo 2 se netýká náležitostí přírodní minerální vody jako potraviny vymezené zvláštními právními předpisy.4) Odstavci 1 a 2 není dotčena působnost jiných orgánů České republiky

a) vydat osvědčení nebo jiné vyjádření o tom, že přírodní minerální voda jako potravina1) splňuje požadavky právních předpisů České republiky nebo Evropského společenství,

b) pozastavit nebo zakázat vývoz nebo dovoz přírodní minerální vody jako potraviny.1)

(5) Odstavec 1 v části týkající se vývozu do členských států Evropské unie pozbývá účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky do Evropské unie v platnost.

(1) V ochranných pásmech I. stupně a ve vnitřním území lázeňského místa je ministerstvo pro pořizování územně plánovací dokumentace dotčeným orgánem.

(2) V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle jiných právních předpisů23) bez závazného stanoviska ministerstva

a) schválit plán hlavních povodí, plány oblastí povodí a plány rozvoje vodovodů a kanalizací,

b) povolit hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, pokud je spojena se zásahem do pozemku,

c) vydat povolení k provedení trhacích prací,

d) vydat rozhodnutí o pozemkových úpravách a vydat pozemky v rámci náhradních restitucí,

e) vydat povolení k nakládání s podzemními vodami podle jiného právního předpisu23a),

f) vydat povolení k nakládání s povrchovými vodami, povolení k vodním dílům a k některým činnostem a udělit souhlas vodoprávním úřadem, pokud nesouvisí se záměrem uvedeným v odstavci 3 nebo jiným záměrem povolovaným podle stavebního zákona,

g) schválit lesní hospodářské plány a předat lesní hospodářské osnovy.

(3) V ochranném pásmu zdroje a na území lázeňského místa, pokud dále není stanoveno jinak, nelze podle stavebního zákona vydat bez vyjádření ministerstva povolení záměru, povolení k odstranění stavby, nebo nařízení odstranění stavby nebo terénních úprav, jde-li o záměry

a) nacházející se ve vnitřním území lázeňského místa a v ochranném pásmu I. stupně, s výjimkou stavebních úprav, při nichž se zachovává vnější půdorysné a výškové ohraničení stavby a zároveň nedochází ke změně v užívání stavby,

b) nacházející se v ochranném pásmu II. stupně, s výjimkou těch, které jsou v souladu s územně plánovací dokumentací a které zároveň

1. nevyžadují povolení záměru podle stavebního zákona,

2. mají charakter staveb pro bydlení, staveb pro rekreaci, staveb pro shromažďování většího počtu osob, staveb pro obchod, staveb ubytovacích zařízení, staveb škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a současně nezasahují do hloubky více než 6 metrů pod úroveň terénu nebo

3. mají charakter liniových staveb a současně nezasahují do hloubky více než 2 metry pod úroveň terénu,

c) sloužící pro rekreaci a zřízení rekreační oblasti na území lázeňského místa.

(4) V ochranných pásmech nelze bez rozhodnutí ministerstva nebo závazného stanoviska v případech, kdy stanovisko slouží jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu nebo vyjádření ministerstva v případech, kdy je vyjádření ministerstva podkladem podle jiného právního předpisu, provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku.

(5) Vodoprávní úřad v ochranných pásmech zdrojů, jejichž výtěžkem je pouze neuhličitá voda, vykonává kompetence stanovené v odstavcích 2 až 4.

(6) Závazné stanovisko ministerstva podle odstavce 2 písm. b), c), e) a f) a vyjádření ministerstva podle odstavců 3 a 4 se nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.

Ministerstvo a vodoprávní úřad mohou ve vyjádření, závazném stanovisku nebo rozhodnutí podle § 37 uvést podmínky k ochraně zájmů stanovených tímto zákonem.

(1) Zaměstnanci ministerstva pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, v ochranných pásmech a na území lázeňských míst stanovených podle tohoto zákona a zaměstnanci vodoprávního úřadu pověření plněním úkolů dozoru nad dodržováním opatření při využívání zdrojů, jejichž výtěžkem je neuhličitá voda, a v ochranných pásmech těchto zdrojů, která se nepřekrývají s ochrannými pásmy ostatních zdrojů osvědčených podle tohoto zákona, jsou oprávněni

a) vstupovat na cizí pozemky, do cizích staveb a do cizích objektů a zařízení s vědomím jejich vlastníků nebo uživatelů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních právních předpisů, a provádět přitom potřebná šetření včetně odběru vzorků,

b) žádat údaje a doklady potřebné pro výkon dozoru,

c) nařídit odstranění zjištěných závad.

(2) Oprávnění podle odstavce 1 písm. a) mají též zaměstnanci zdravotního ústavu určeného podle § 40 odst. 3 při výkonu činností Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle § 40 odst. 1 písm. a) a b) a odst. 2 písm. a), c) a e) a osoby pověřené ministerstvem vyhledáváním a průzkumem přirozeně se vyskytujících zdrojů minerálních vod, plynů a peloidů.

(3) Zaměstnanci ministerstva a osoby uvedené v odstavci 2 se při výkonu svých oprávnění prokazují pověřením vydaným ministerstvem, zaměstnanci vodoprávního úřadu oprávněním vydaným tímto úřadem.

(4) Při výkonu oprávnění podle odstavců 1 a 2 musí být co nejvíce šetřeny pozemky, stavby, objekty a zařízení a práva jejich vlastníků, nájemců, popřípadě správců.

(1) Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů zabezpečuje

a) podklady pro vydání osvědčení o zdroji,

b) kontrolu kvality a stability užívaných zdrojů, včetně kontroly kvality výtěžků z těchto zdrojů a nakládání s nimi [§ 16 odst. 1 písm. e)],

c) posudkovou a poradenskou činnost v oblasti zdrojů.

(2) Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů dále

a) sleduje vlivy antropogenní činnosti na přírodní zdroje a spolupracuje při odhalování příčin a odstraňování následků havarijních situací v ochranných pásmech zdrojů,

b) sleduje nové poznatky a samostatně rozvíjí poznání oboru, vyvíjí a zavádí nové pracovní metody,

c) odborně spolupůsobí při zabezpečování správné laboratorní praxe pracovníků uživatele zdroje pověřených průběžnou kontrolou kvality zdrojů,

d) provádí na vyžádání další odborné úkony v rozsahu své působnosti,

e) plní další úkoly z pověření ministerstva.

(3) Činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle tohoto zákona vykonává zdravotní ústav29) nebo veřejná výzkumná instituce určená Ministerstvem zdravotnictví.

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nedodrží omezení nebo zákaz stanovený na ochranu zdroje, přírodních léčebných lázní nebo lázeňského místa,

b) nesplní oznamovací povinnost podle § 8,

c) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,

d) vykonává činnost zakázanou ve vnitřním území lázeňského místa,

e) úmyslně zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místa,

f) ztěžuje plnění úkolů dozoru nad dodržováním opatření na území lázeňského místa,

g) ztěžuje plnění úkolů při vyhledávání nebo průzkumu přirozeně se vyskytujícího zdroje minerální vody, plynu nebo peloidu nebo dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody, nebo

h) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla vodoprávním úřadem podle § 39 vyzvána.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost podle § 8,

b) využívá zdroj bez povolení ministerstva nebo jej využívá v rozporu s tímto povolením,

c) nesplní povinnost uživatele zdroje,

d) nesplní povinnost stanovenou poskytovateli zdravotních služeb poskytujícímu lázeňskou péči uvedenou v § 27,

e) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje,

f) vykonává činnost zakázanou v lázeňském místě,

g) neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje nebo na území lázeňského místa,

h) ztěžuje vyhledávání nebo průzkum přirozeně se vyskytující minerální vody, plynu nebo peloidu,

i) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla ministerstvem nebo osobou pověřenou podle § 39 vyzvána, nebo

j) zničí, poškodí, neoprávněně přemístí nebo odstraní značku nebo tabulku vyznačující hranice nebo oplocení ochranného pásma zdroje nebo území lázeňského místa.

(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku též tím, že

a) nesplní povinnost uživatele zdroje, jehož výtěžkem je neuhličitá voda,

b) vykonává činnost zakázanou v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a),

c) neumožní výkon dozoru nad dodržováním opatření v ochranném pásmu zdroje uvedeného v písmenu a), nebo

d) neodstraní ve stanovené lhůtě nedostatky, k jejichž odstranění byla podle § 39 vodoprávním úřadem vyzvána.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,

b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. j),

c) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,

d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až i).

(1) K řízení o přestupcích je příslušný

a) obecní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 1 a § 41 odst. 2 písm. j),

b) ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 2 písm. a) až i),

c) vodoprávní úřad, jde-li o přestupky podle § 41 odst. 3.

(2) O odvolání proti rozhodnutí vodoprávního úřadu o přestupku rozhoduje ministerstvo.

(3) Přestupky podle § 41 odst. 1 písm. b) a h) nelze projednat příkazem na místě.

(4) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který pokutu uložil, s výjimkou ministerstva.

Ministerstvo může rozhodnutím vydat předběžné opatření k ochraně přírodních zdrojů minerálních vod, peloidů a plynů nebo k ochraně přírodních léčebných lázní před vznikem případných škod, a to v době před vydáním osvědčení podle § 5 nebo před stanovením statutu lázeňského místa. Předběžné opatření lze vydat jen na dobu nezbytně nutnou k zabezpečení ochrany, nejdéle na dobu 2 let.

(1) Na výtěžek, kterým je minerální voda z přírodního léčivého zdroje, pokud vlastnosti tohoto výtěžku umožňují jeho použití jako potravinu k výrobě balených přírodních minerálních vod, se vztahují zvláštní právní předpisy,4) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Správní řád se nepoužije na postup uvedený v § 18 odst. 2 a 3. Vyjádření vydávaná podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu jsou závazným stanoviskem podle správního řádu, vyjma případů, kdy neslouží jako podklad pro jiné rozhodnutí, v takových případech jsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení. Vyjádření podle § 13 odst. 1 a § 37 odst. 3 a 4 jsou vyjádřeními podle § 13 odst. 1 a části čtvrté správního řádu.

(3) Pokud jiné právní předpisy17) stanoví, že rozhodnutí dotýkající se jím chráněných zájmů je možno vydat jen v dohodě s dotčeným správním úřadem, popřípadě je-li nutno vydat podle jiného právního předpisu předběžné stanovisko, povolení či souhlas nejsou taková ustanovení jiných právních předpisů tímto zákonem dotčena.

(4) Tento zákon se nevztahuje na minerální vody, plyny a peloidy nacházející se na pozemcích určených pro obranu státu podle jiného právního předpisu,26) s výjimkou těch, které se nacházejí na pozemcích vojenského újezdu Hradiště a na pozemcích v katastrálním území Kyselka u Hradiště.

(5) Rozhodnutí o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) se nevydá, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů26a). Zahájené řízení o nařízení k odstranění závad podle § 39 odst. 1 písm. c) ministerstvo přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na přírodních léčivých zdrojích nebo zdrojích přírodní minerální vody zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů26a).

(1) Přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa prohlášená podle dříve platných právních předpisů se považují za přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa osvědčené nebo stanovené podle tohoto zákona.

(2) Ochranná pásma a prozatímní ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod stolních stanovená podle dosavadních právních předpisů se považují za ochranná pásma stanovená podle tohoto zákona s tím, že ochranná pásma zdroje II. a III. stupně se považují za ochranné pásmo II. stupně podle § 23 odst. 2.

(3) Lázeňská místa, lázeňské statuty a prozatímní opatření k ochraně lázeňských míst vydané podle dosavadních právních předpisů se považují za lázeňská místa a lázeňské statuty vydané podle tohoto zákona.

(4) Dříve vydaná povolení k užívání a k dočasnému užívání, popřípadě dočasné správě přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody udělená v souvislosti s prohlášením prozatímního ochranného opatření se považují za povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona, pokud držitel povolení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splní náležitosti stanovené pro povolení k využívání zdroje podle tohoto zákona. Pokud podmínky stanovené v povolení podle věty prvé neodpovídají podmínkám a povinnostem stanoveným pro ochranu a využívání zdrojů tímto zákonem, ministerstvo povolení o tyto podmínky a povinnosti doplní, a to do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(5) Zdravotnické zařízení poskytující lázeňskou péči2) předloží ministerstvu první zprávu o klimatických podmínkách podle § 27 do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Ochranné podmínky zvláště chráněných území podle zvláštních právních předpisů27) nejsou tímto zákonem dotčeny.

(7) Dosavadní názvy obcí nebo jejich částí, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst zůstávají tímto zákonem nedotčeny.

(1) Pokud se fyzická osoba vykonávající funkci balneotechnika nepřihlásí ke zkoušce odborné způsobilosti podle tohoto zákona nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti vyhlášky ministerstva vydané podle § 46 odst. 1 písm. i) a zkoušku nevykoná nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, není oprávněna tuto funkci vykonávat.

(2) Ministerstvo může vydat osvědčení o odborné způsobilosti bez zkoušky fyzickým osobám s vysokoškolským vzděláním uvedeným v § 19 odst. 3 písm. a), které ke dni účinnosti tohoto zákona mají nejméně 10 let praxe v oblasti využívání a ochrany zdrojů.

(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod (§ 3 odst. 1),

b) povolené úpravy výtěžků přírodních zdrojů uvedených v § 3 odst. 1,

c) způsob získávání, přepravy a skladování výtěžku (§ 3 odst. 1),

d) náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodního léčivého zdroje a klimatických podmínek k léčebným účelům [§ 6 odst. 2 písm. d) a § 26 odst. 1 písm. c)],

e) náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodní minerální vody k výrobě balených přírodních minerálních vod [§ 6 odst. 2 písm. d)],

f) údaje vyznačované na obalu výtěžku z přírodního léčivého zdroje [§ 16 odst. 1 písm. k)],

g) požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní (§ 25 odst. 1),

h) náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní [§ 26 odst. 1 písm. b)],

i) vznik a složení zkušební komise, rozsah, způsob provedení zkoušky odborné způsobilosti balneotechnika a podrobnosti o její organizaci (§ 19 odst. 4).

(2) Ministerstvo může stanovit vyhláškou náležitosti žádostí o certifikáty (§ 36 odst. 3).

(3) Ministerstvo dále stanoví vyhláškou

a) přírodní léčebné lázně (§ 25 odst. 3),

b) ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, včetně vymezení konkrétních ochranných opatření (§ 21 odst. 1 a 3, § 22 odst. 5, § 23 odst. 3 a § 24 odst. 2 a 3),

c) změny v oblasti přírodních léčivých zdrojů, zdrojů přírodních minerálních vod stolních, přírodních léčebných lázní a lázeňských míst, jedná-li se o přírodní léčivé zdroje, zdroje přírodních minerálních vod stolních, přírodní léčebné lázně a lázeňská místa, které byly uznány nebo osvědčeny podle § 44.

(4) Vláda stanoví nařízením výši poplatku za výtěžek odebíraný ze zdroje přírodní minerální vody (§ 20 odst. 2).

Zrušuje se zákonné opatření č. 113/1964 Sb., o příplatcích na lázeňskou péči.

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se mění takto:

1. V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 214: Ostatní, se vkládá položka:

„1 2 3 Odborný dohled nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod - balneotechnik osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem zdravotnictví § 19 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon)“.

2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI ve skupině 315: Zdravotnické prostředky, text ve sloupci 2 zní:

„vysokoškolské vzdělání anebo vzdělání získané na středních školách ukončené maturitou a na vyšších odborných školách ukončených absolutoriem anebo prokazatelné praktické zkušenosti s prodejem zdravotnických prostředků; poučení výrobcem příslušného zdravotnického prostředku pro činnosti uvedené ve sloupci 1“.

Tento zákon nabývá účinnosti 31. den ode dne jeho vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

Zeman v. r.

1) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).

3) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

4) Například zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 292/1997 Sb., o požadavcích na zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

6) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).

7) Vyhláška č. 121/1989 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, o udělování povolení a odborné způsobilosti k jejich výkonu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb.

8) Vyhláška č. 63/1975 Sb., o povinnostech organizací podávat zprávy o zjištění podzemních vod a oznamovat údaje o jejich odběrech.

9) Vyhláška č. 412/1992 Sb., o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce.

10) § 32 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

§ 5 vyhlášky č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.

11) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

12) § 57 a 58 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

13) § 13 a 14 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb.

15) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

16) Vyhláška č. 340/1992 Sb., o požadavcích na kvalifikaci a odbornou způsobilost a o ověřování odborné způsobilosti pracovníků k hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a o změně některých předpisů vydaných Českým báňským úřadem k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 239/1998 Sb.

17) Například zákon č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb.

18) § 27 odst. 2 vyhlášky č. 190/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

19) § 27 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb.

20) Například zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.

21) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

23) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23a) § 8 až 13 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.

25a) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

26) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.

26a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.

27) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.

29) § 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.