— Nejvyšší správní soud

30 A 151/2017- 120 - text  10 30 A 151/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta ve věci žalobce: P. B. zastoupen Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem AK Vladyka & Kubica se sídlem: Praha 1, Revoluční 1, PSČ: 110 00 proti žalované: Vězeňská služba České republiky, věznice Valdice se sídlem nám. Míru 55, Valdice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 10. 2017, č. j. VS-103618-3/ČJ-2017-802232-KŘ, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 10. 2017, č. j. VS-103618-3/ČJ-2017-802232-KŘ, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 858 Kč, k rukám Mgr. MUDr. Zdeňka Kubici, advokáta AK Vladyka & Kubica se sídlem: Praha 1, Revoluční 1, PSČ: 110 00, do 8 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení rozhodnutí vedoucího oddělení výkonu trestu Vězeňské služby České republiky, Věznice Valdice, ze dne 27. 10. 2017, č. j. VS-103618-3/ČJ-2017-802232-KŘ, jímž byla zamítnuta jeho stížnost proti rozhodnutí speciálního pedagoga Vězeňské služby České republiky, Věznice Valdice (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 20. 10. 2017, č. j. VS-103618-3/ČJ-2017-802232-KŘ. Tímto prvoinstančním správním rozhodnutím byl žalobci uložen podle § 46 odst. 3 písm. g) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění (dále jen „ZVTOS“), kázeňský trest, který spočíval v jeho celodenním umístění do uzavřeného oddílu na 7 dnů. Správní orgán I. stupně popsal kázeňský přestupek žalobce ve výroku rozhodnutí takto: ,,Výše jmenovaný odsouzený dne 18. 10. 2017 v Ubytovně D, 1. patro v 16:30 hodin napadl ods. R. S., kterému nejprve strhl z hlavy kuchařskou čepici, křičel na něho „Ty mrdko kuchařská začni nám dávat pořádné porce“ a následně ho udeřil pěstí do obličeje. Nereagoval na výzvu přítomného dozorce prap. J., který ho okřikl a v napadání ods. S. pokračoval až do zásahu prap. J., který ho od odsouzeného S. odtlačil. I po té pokračoval ve verbálním napadání a vyhrožování ods. S., čehož zanechal až po opakované výzvě ze strany pprap. J. Odsouzený B. tím, že fyzicky napadl jiného odsouzeného, porušil ustanovení $ 28 odst. 1 zák. č. 169/1999 Sb., kde je stanoveno, že odsouzený je povinen ve výkonu trestu dodržovat zásady slušného jednání s osobami, s nimiž přichází do styku. Proto ukládám odsouzenému kázeňský trest dle § 46 odst. 3 písm. g) ZVTOS, a to celodenním umístěním do uzavřeného oddílu na 7 dnů. Kázeňský trest je uložen nepodmíněně.“ 2. Podkladem pro prvoinstanční rozhodnutí byl předně „Záznam o kázeňském přestupku“ ze dne 18. 10. 2017, na jehož první straně je i potvrzení jeho obsahové správnosti ze strany odsouzeného R. S., s nímž se žalobce dostal do konfliktu. Dále je součástí správního spisu listina ze dne 19. 10. 2017, označená jako „Podání vysvětlení“, v níž je zaznamenána výpověď R. S. k incidentu se žalobcem z předchozího dne. Podle záznamu na ní dole byl žalobce seznámen s obsahem výpovědi jmenovaného, což měl odmítnout stvrdit svým podpisem podle dále na listině podepsaných svědků, tří příslušníků vězeňské služby. 3. Dále byla, podle druhé strany záznamu o kázeňském přestupku (viz shora), dána žalobci dne 19. 10. 2017 možnost, aby se vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich. Podle záznamu se však žalobce opět odmítl k věci vyjádřit, což opětovně stvrzovali svými podpisy tři příslušníci vězeňské služby. 4. Součástí správního spisu je správním orgánem I. stupně vydané rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ze dne 20. 10. 2017, proti němuž podal žalobce dne 23. 10. 2017 vlastnoručně psanou stížnost, ve které uvedl následující: „Tímto se odvoláván proti kázeňskému trestu, který mně byl udělen dne 20. 10. 17. Dále žádám o spravedlivé prošetření celého incidentu a puštění kamerového záznamu, který jasně prokáže, jak se situace (konflikt s kuchařem) stala.“ 5. Téhož dne obdržel správní orgán I. stupně ještě další stížnost žalobce proti uvedenému rozhodnutí o uložení kázeňského trestu, která ovšem byla podána jeho právním zástupcem, advokátem Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou. Zástupce žalobce v ní namítal, že rozhodnutí o kázeňském přestupku vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci, stěžejní námitkou ale bylo tvrzení o porušení práva žalobce na spravedlivý proces, neboť žalobci prý bylo v rozporu s čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod upřeno právo na právní pomoc. Zástupce žalobce dále namítal, že vzdor výslovným žádostem nebyl žalobci promítnut kamerový záznam o incidentu. Navrhoval proto jak provedení tohoto důkazu, tak i svědeckých výpovědí osob jím označených. Žalovaným rozhodnutím byla žalobcova stížnost zamítnuta jako nedůvodná. 6. Žalobce napadl rozhodnutí žalované včas podanou žalobou. V jejím úvodu objasnil předmět žaloby a odůvodnil její přípustnost. Žalobní body specifikoval v bodu IV. žaloby a navrhoval žalované rozhodnutí, jakož i rozhodnutí prvoinstančního správního orgánu, jež mu předcházelo, zrušit a věc žalovanému vrátit k dalšímu řízení. 7. Prvním a zároveň stěžejním žalobním bodem bylo tvrzení, že v řízení před správním orgánem I. i II. stupně došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Podle žaloby měl být žalobci znemožněn výkon práva na právní pomoc a vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, zejména k důkazům, na kterých rozhodnutí o kázeňském přestupku stojí, což mohlo mít a v daném případě také mělo zásadní vliv na správnost rozhodnutí o kázeňském přestupku. Tím mělo dojít zároveň k porušení ZVTOS a Listiny základních práv a svobod. Podle jejího čl. 37 odst. 2 má totiž každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Rovněž podle § 26 odst. 3 ZVTOS má odsouzený právo na poskytování právní pomoci advokátem, jenž má oprávnění v mezích svého zmocnění vést s odsouzeným korespondenci a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby. 8. Podáním ze dne 27. 9. 2017, doručeným prostřednictvím datové schránky téhož dne (tedy tři týdny před údajným kázeňským přestupkem), byla Vězeňské službě - Věznici Valdice (tedy žalované) doručena plná moc k zastupování žalobce právním zástupcem, který jej zastupuje i v této věci správní žaloby. Žalobce mimo jiné sdělil žalované, že jeho právní zástupce jej bude zastupovat ve všech věcech souvisejících s výkonem trestu a požádal mimo jiné o to, aby i veškerá rozhodnutí související s výkonem trestu byla jeho právnímu zástupci doručována. A žalobce pokračoval s tím, že: „V rozporu s tímto oznámením žalobce, že jej bude právní zástupce zastupovat ve všech věcech souvisejících s výkonem trestu, nedošlo k uvědomění právního zástupce o zahájení řízení o uložení kázeňského trestu, ani o žádném úkonu v řízení, nebyl uvědomen, že by mělo probíhat seznámení Žalobce se spisem a konec konců mu nebylo dodnes doručeno ani Rozhodnutí I. stupně. Zde je zapotřebí uvést, že sám ZVTOS zastoupení odsouzeného v řízení o uložení kázeňského trestu neupravuje, nicméně jej však žádným způsobem nevylučuje, a je tedy zapotřebí plně aplikovat ustanovení čl. 37 odst. 2 Listiny, dle kterého měl Žalobce právo na právní pomoc již od začátku řízení. Z podání Žalobce ze dne 27. 9. přitom bylo správnímu orgánu I. stupně zřejmé, že Žalobce chce být ve všech řízeních ve věci výkonu trestu zastupován právním zástupcem. Je zapotřebí uvést, že právě upření práva na právní zastoupení, je pochybením správního orgánu, které může mít a mělo přímý dopad na správnost Rozhodnutí I. stupně. Je zapotřebí si uvědomit, že kázeňské řízení bylo vedeno proti Žalobci, který je ve výkonu trestu s nejvyšším omezením, kdy jeho efektivita obrany je značně omezena, neboť má omezený přístup k poradě s dalšími práva znalými osobami, dokonce i s rodinou, omezený přístup ke zdroji informací, a jedná se o osobu středoškolského vzdělání technického směru. S ohledem na jeho izolaci, je nanejvýš žádoucí, aby mu byla poskytnuta právní pomoc již od počátku řízení, což se nestalo. Toto omezilo značně možnosti jeho obrany, kdy nebyl schopen se v řízení zorientovat a navrhnout včas všechny důkazy na svoji obranu, zkontrolovat, že jeho vyjádření budou řádně protokolována, a ačkoli požádal o možnost vyjádřit se ve věci po poradě se svým právním zástupcem, nebylo mu to umožněno. Tak se stalo, že návrh důkazů byl ze strany Žalobce podán dne 23. 10. 2017, tedy pouhé 3 pracovní dny po údajném kázeňském, přestupku, přesto již v rámci řízení o opravném prostředku (ve stížnosti), a to ještě za situace, kdy se s obsahem spisu právní zástupce nestihl seznámit. Ačkoli Žalobce ve své stížnosti prostřednictvím svého právního zástupce v čl. I odst. + písm. b) a c) přímo upozornil na pochybení správního orgánu I. stupně v podobě ignorace práva na právní pomoc, správní orgán II. stupně uvedenou vážnou vadu nikterak nenapravil, důkazy navržen