Stručně: Paragraf 2 definuje ochrannou známku jako označení (slovní, obrazové, prostorové nebo kombinované), které musí být schopné odlišit výrobky nebo služby od různých subjektů a musí být zapsáno v rejstříku ochranných známek.
§ 2
Ochranná známka je slovní, obrazové, prostorové nebo kombinované označení, které je způsobilé odlišit výrobky nebo služby pocházející od různých výrobců nebo poskytovatelů služeb a je zapsáno do rejstříku ochranných známek (dále jen „rejstřík“).
Paragraf 2 definuje ochrannou známku jako označení (slovní, obrazové, prostorové nebo kombinované), které musí být schopné odlišit výrobky nebo služby od různých subjektů a musí být zapsáno v rejstříku ochranných známek.
Co to znamená v praxi
Aby se něco stalo ochrannou známkou, nestačí jen vymyslet název nebo logo; je nutné, aby toto označení bylo zapsáno do rejstříku ochranných známek.
Hlavním účelem ochranné známky je, aby spotřebitelé mohli snadno rozlišit, od koho pochází konkrétní výrobek nebo služba.
Ochranná známka může mít různé podoby – může to být slovo (např. název firmy), obrázek (logo), trojrozměrný předmět (např. tvar lahve) nebo jejich kombinace.
Na co si dát pozor
Označení musí mít tzv. „rozlišovací způsobilost“, tedy musí být schopné odlišit výrobky nebo služby od jiných. Pokud by označení bylo příliš obecné nebo popisné, nemuselo by být uznáno jako ochranná známka.
Samotné používání označení nestačí k jeho ochraně jako ochranné známky; je nezbytný zápis do rejstříku.