Stručně: Paragraf 38 zákona o Ústavním soudu stanovuje, kdo rozhoduje o vyloučení soudce Ústavního soudu nebo jiných osob (asistent soudce, zapisovatel, znalec, tlumočník) z projednávání a rozhodování věci, pokud existují pochybnosti o jejich nepodjatosti.
§ 38
(1) Jde-li o rozhodování v plénu, rozhoduje o vyloučení soudce plénum; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje. Jde-li o rozhodování v senátu, rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát, určený rozvrhem práce.
(2) Pro vyloučení asistenta soudce, zapisovatele, znalce nebo tlumočníka platí ustanovení § 36 a 37 přiměřeně, o vyloučení rozhoduje předseda Ústavního soudu, rozhoduje-li ve věci plénum, anebo předseda senátu, rozhoduje-li ve věci senát.
Paragraf 38 zákona o Ústavním soudu stanovuje, kdo rozhoduje o vyloučení soudce Ústavního soudu nebo jiných osob (asistent soudce, zapisovatel, znalec, tlumočník) z projednávání a rozhodování věci, pokud existují pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Co to znamená v praxi
Pokud se rozhoduje o vyloučení soudce v plénu (tedy celým Ústavním soudem), rozhoduje o tom plénum, ale dotčený soudce se hlasování neúčastní.
Pokud se rozhoduje o vyloučení soudce v senátu (užší skupina soudců), rozhoduje o tom jiný senát, který je určený rozvrhem práce.
O vyloučení asistenta soudce, zapisovatele, znalce nebo tlumočníka rozhoduje předseda Ústavního soudu, pokud ve věci rozhoduje plénum, nebo předseda senátu, pokud ve věci rozhoduje senát.
Pro vyloučení těchto dalších osob platí obdobně pravidla pro vyloučení soudců, která jsou uvedena v § 36 a 37.
Na co si dát pozor
Soudce, o jehož vyloučení se rozhoduje v plénu, nesmí hlasovat o svém vlastním vyloučení.