§ 38 stavební zákon – Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání návrhu zásad…
Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) · 183/2006 Sb. · Nemovitosti a stavební právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 38 zákona č. 183/2006 Sb. popisuje postup krajského úřadu po projednání návrhu zásad územního rozvoje, včetně vyhodnocení připomínek, řešení rozporů a případného výběru variant řešení zastupitelstvem kraje. Krajský úřad shromažďuje a vyhodnocuje veškeré připomínky a stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, včetně těch od Ministerstva životního prostředí, dotčených orgánů, sousedních států a veřejnosti. (§ 38 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání návrhu zásad územního rozvoje a zajistí řešení případných rozporů (§ 4 odst. 8). Pokud Ministerstvo životního prostředí neuplatnilo stanovisko k návrhu koncepce podle § 37 odst. 6, krajský úřad zohlední také vyjádření dotčených orgánů, případná vyjádření sousedních států, připomínky a výsledky konzultací podle § 37 odst. 4 k vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
(2) Pokud návrh zásad územního rozvoje obsahuje varianty řešení, navrhne krajský úřad na základě vyhodnocení výsledků projednání a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zastupitelstvu kraje ke schválení výběr nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou. Zastupitelstvo kraje je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů. Na základě výsledků projednání, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a schválení nejvhodnější varianty krajský úřad zajistí upravení návrhu.
(3) Dojde-li krajský úřad na základě výsledků projednání k závěru, že je potřebné pořídit nový návrh zásad územního rozvoje, navrhne pokyny pro jeho zpracování. K návrhu pokynů si vyžádá stanovisko Ministerstva životního prostředí a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo životního prostředí ve stanovisku uvede, zda má být nový návrh posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí, případně stanoví podrobnější požadavky podle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh pokynů předloží spolu s odůvodněním zastupitelstvu kraje ke schválení. V rozsahu, v jakém se tyto pokyny odchylují od zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, jsou její změnou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Krajský úřad shromažďuje a vyhodnocuje veškeré připomínky a stanoviska k návrhu zásad územního rozvoje, včetně těch od Ministerstva životního prostředí, dotčených orgánů, sousedních států a veřejnosti.
- Pokud návrh obsahuje více variant řešení, krajský úřad navrhne zastupitelstvu kraje k schválení tu nejvhodnější, přičemž zastupitelstvo je vázáno stanovisky dotčených orgánů.
- Na základě výsledků projednání a schválené varianty krajský úřad zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje.
- V případě, že je potřeba zcela nový návrh zásad územního rozvoje, krajský úřad navrhne pokyny pro jeho zpracování, které schvaluje zastupitelstvo kraje po získání stanovisek od Ministerstva životního prostředí a orgánu ochrany přírody.
Na co si dát pozor
- Zastupitelstvo kraje je při schvalování variant vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.
- Jakékoli odchylky od zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje, ať už v podmínkách pro úpravu varianty nebo v pokynech pro nový návrh, se považují za změnu této zprávy.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 38
Jak soudy aplikují § 38
Soud také shledal AZÚR přezkoumatelnou jako celek a nenalezl žádné nedostatky odůvodnění, které by bránily jejímu věcnému přezkumu. [7] K návrhovému bodu napadajícímu změnu stanovisek dotčených orgánů krajský soud poukázal na § 38 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (ve znění rozhodném v době vydání AZÚR, dále jen „stavební zákon z roku 2006“), dle kterého musel pořizovatel vyhodnotit výsledky projednání návrhu AZÚR a zajistit řešení případných rozporů dohodovacím jednáním dle § 4 odst. 8 téhož zákona.
Proto měl odpůrce postupovat procesem podle § 38 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
Pro účely obchvatu Kuřimi pak podle navrhovatelů ZÚR JMK jako možná řešení obchvatu vymezovaly varianty jižní a severní územní rezervy. [3] Odpůrce měl podle navrhovatelů vycházet z prověření variant vycházejících z územních rezerv a rozhodnout o těchto variantách postupem podle § 38 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, neboť podle § 36 odst. 1 stavebního zákona stanovil v ZÚR JMK kritéria pro rozhodování o možných variantách vycházejících z územních rezerv.