§ 22 nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním – Výslech znalců.
Nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním · 190/1947 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 22 nařízení 190/1947 upravuje postup při výslechu znalců v rámci vyšetřování, stanovuje, kdo může být znalcem a jaké povinnosti má znalec před výslechem. Pokud je pro vyšetřování potřeba odborné posouzení, kárný žalobce požádá nejbližší vojenský soud o ustanovení znalců. (§ 22 zákona č. 190/1947 Sb., nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Je-li ve vyšetřování potřebí k objasnění odborných otázek vyslechnouti znalce, požádá kárný žalobce o jejich ustanovení nejbližší vojenský soud.
(2) Za znalce mají býti zpravidla ustanoveny vojenské osoby v činné službě; znalcem nemůže býti osoba, která by ve věci nesměla vypovídati jako svědek nebo která by nesměla býti vzata do přísahy nebo jež by byla v poměru uvedeném v § 20, odst. 12, písm. a) k obviněnému nebo k osobě, která byla činem poškozena nebo proti níž čin směřoval, ani samy tyto osoby.
(3) O předvolání znalců k výslechu a jejich výslechu platí obdobně ustanovení § 20, odst. 1 až 4; je-li třeba přísežného výslechu, postupuje se obdobně podle zásad uvedených v § 21.
(4) Kárný žalobce upozorní před výslechem znalce, že jsou povinni podati své dobré zdání (nález) nestranně a podle pravidel své vědy, umění nebo živnosti na svoji čest a svědomí tak, aby mohli podané dobrozdání (nález) stvrditi u soudu přísahou, kdyby toho bylo třeba.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je pro vyšetřování potřeba odborné posouzení, kárný žalobce požádá nejbližší vojenský soud o ustanovení znalců.
- Znalci by měli být přednostně vojenské osoby v činné službě, ale nesmí to být osoby, které by nemohly vypovídat jako svědek, složit přísahu, nebo které jsou v určitém vztahu k obviněnému či poškozenému.
- Před výslechem je znalec poučen o povinnosti podat nestranný a odborně správný posudek na svou čest a svědomí, s možností stvrzení přísahou u soudu.
- Pro předvolání a výslech znalců se obdobně použijí pravidla pro výslech svědků, včetně možnosti přísežného výslechu.
Na co si dát pozor
- Znalcem nemůže být osoba, která by nemohla vypovídat jako svědek nebo složit přísahu, ani osoba v poměru k obviněnému nebo poškozenému, jak je uvedeno v § 20 odst. 12 písm. a) (tento odstavec není v dodaném textu specifikován).
- Znalec je povinen podat své dobrozdání nestranně a podle pravidel své vědy, umění nebo živnosti.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 108 Výslech znalce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 108 Výslech znalce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 108 Výslech znalce (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 59 (Zákon o mezinárodním právu soukromém a p)§ 106 (Zákon o mezinárodním právu soukromém)