§ 26 nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním – Skončení vyšetřování.
Nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním · 190/1947 Sb. · Správní právo
Stručně: Paragraf 26 stanovuje, jak kárný žalobce postupuje po skončení vyšetřování, a to buď podáním kárné žaloby, návrhem na zastavení řízení, nebo návrhem na přerušení řízení kvůli nemoci obviněného. Po vyšetřování má kárný žalobce tři možnosti: buď obviněného žaluje, navrhne zastavení celého řízení, nebo navrhne jeho přerušení, pokud je obviněný nemocný. (§ 26 zákona č. 190/1947 Sb., nařízení, jímž se provádí zákon o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Skončení vyšetřování.
- Týká se: žalobce, obviněný
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 190/1947 Sb.
(1) Podle výsledku vyšetřování kárný žalobce buď podá na obviněného kárnou žalobu nebo navrhne zastavení kárného řízení, nebo překáží-li onemocnění obviněného podání kárné žaloby, navrhne přerušení řízení až do uzdravení obviněného.
(2) V písemné kárné žalobě označí kárný žalobce stručně jednání nebo opominutí, jež mají být předmětem závěrečného projednání, a uvede, zda a kteří svědkové a znalci mají být k závěrečnému projednání předvoláni, které části spisů mají být při něm čteny a která jiná přípravná opatření mají být učiněna pro závěrečné projednání. Písemnou žalobu i se spisy zašle pak kárnému výboru k dalšímu řízení.
(3) Souhlasí-li příslušný představený s návrhem kárného žalobce na zastavení kárného řízení, zpraví kárný žalobce obviněného o tom, že kárné řízení bylo zastaveno. Jde-li jen o částečné zastavení kárného řízení, podá kárný žalobce pro ostatní poklesky kárnou žalobu; kárný výbor pak zpraví obviněného při dodání kárné žaloby o tom, že pro ostatní stíhané poklesky bylo kárné řízení zastaveno. Nesouhlasí-li příslušný představený s návrhem kárného žalobce na zastavení kárného řízení, podá kárný žalobce na obviněného kárnou žalobu, nenařídil-li příslušný představený doplnění vyšetřování.
K § 18 zákona.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Po vyšetřování má kárný žalobce tři možnosti: buď obviněného žaluje, navrhne zastavení celého řízení, nebo navrhne jeho přerušení, pokud je obviněný nemocný.
- Pokud kárný žalobce podává kárnou žalobu, musí v ní stručně popsat jednání nebo opomenutí, které je předmětem řízení, a uvést, které svědky či znalce je třeba předvolat a jaké další kroky jsou nutné pro závěrečné projednání.
- Pokud příslušný představený souhlasí s návrhem na zastavení kárného řízení, obviněný je o tom informován; pokud nesouhlasí, kárný žalobce musí podat kárnou žalobu, ledaže představený nařídil doplnit vyšetřování.
Na co si dát pozor
- Kárná žaloba musí být písemná a obsahovat přesné označení jednání či opomenutí, které je obviněnému kladeno za vinu.
- Při částečném zastavení řízení je obviněný informován o zastavení pouze pro některé poklesky a pro ostatní je podána kárná žaloba.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 166 Skončení vyšetřování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 166 Skončení vyšetřování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 166 Skončení vyšetřování (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 166 Skončení vyšetřování (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 166 Skončení vyšetřování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)