§ 34 vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. – Specifické situace při podávání návrhů na vklad práv…
Vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon České národní rady č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. · 190/1996 Sb. · Nemovitosti a stavební právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 34 vyhlášky 190/1996 upravuje specifické situace při podávání návrhů na vklad práv k nemovitostem do katastru, zejména pokud se týkají nemovitostí ve více katastrálních obvodech, rozsáhlých změn využití území nebo převodu jednotek, a stanovuje, jak katastrální úřad zjišťuje projevy vůle smluvních stran. (§ 34 zákona č. 190/1996 Sb., vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Jsou-li předmětem smlouvy, dohody nebo prohlášení podle § 33 (dále jen „smlouva“) nemovitosti evidované v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, předkládají se samostatné návrhy na vklad s touto smlouvou u jednotlivých katastrálních úřadů.53)
(2) Smlouva, jejímž předmětem je směna nemovitostí evidovaných v obvodu dvou a více katastrálních úřadů, se předkládá jednomu z nich a o povolení vkladu týkajícího se všech nemovitostí rozhodne katastrální úřad, jemuž byl návrh na vklad doručen dříve.
(3) Geometrický plán vyhotovený k uskutečnění rozsáhlé změny využití území v návaznosti na územní rozhodnutí54) je možné předložit jako součást pouze první listiny určené k zápisu do katastru směřujícímu k uskutečnění změny využití území. V takovém geometrickém plánu se oddělované části parcel nemohou označovat písmeny malé abecedy,55) ale označí se jako samostatné parcely parcelními čísly. Přitom se oddělené sousedící části parcel téhož vlastníka určené po uskutečnění změny ke shodnému způsobu využití sloučí do jedné parcely.
(4) Katastrální úřad vyznačí v katastru rozdělení parcel dotčených změnou (§ 44 a 45) v celém rozsahu geometrického plánu předloženého podle odstavce 3.
(5) V dalších listinách předkládaných v souvislosti s geometrickým plánem podle odstavce 3 k zápisu změn právních vztahů k nemovitostem do katastru se označují převáděné parcely podle stavu katastru po provedení změny podle odstavce 4.
(6) Dalšími doklady pro řízení o povolení vkladu vlastnického práva k jednotce podle zvláštního předpisu13) jsou:
a) kopie nabídky převodu vlastnictví bytu podané nájemci bytu vlastníkem bytu, popř. vlastníkem budovy,56)
b) písemný souhlas příslušných orgánů s převodem vlastnictví bytu nebo ateliéru,57)
c) potvrzení družstva o tom, že nabyvatel uhradil částku odpovídající nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu.58)
(7) Katastrální úřad v řízení o povolení vkladu zjistí, zda v prvopisu smlouvy jde skutečně o písemné projevy vůle osob v ní uvedených, se zvláštním zřetelem k těm, jejichž právo na základě smlouvy zaniká nebo se omezuje. Katastrální úřad považuje projev vůle osob za zjištěný, jestliže:
a) jejich vlastnoruční podpisy na prvopisu smlouvy byly úředně ověřeny podle zvláštního předpisu;59) přitom podpis zástavního věřitele na zástavní smlouvě nemusí být ověřen,
b) smlouva byla sepsána notářským zápisem,
c) smlouva byla sepsána advokátem, který na ní výslovně potvrdil, že smluvní strany, jejichž totožnost zjistil, před ním tuto smlouvu podepsaly,
d) právnická osoba předložila podpisový vzor shodný s podpisem na smlouvě a u obchodních společností i výpis z obchodního rejstříku,
e) účastník smlouvy uzná pravost svého podpisu před katastrálním úřadem.
V případě, že katastrální úřad nezjistí projev vůle žádným z uvedených způsobů, zjistí jej jiným vhodným způsobem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se smlouva týká nemovitostí v obvodech více katastrálních úřadů, je nutné podat samostatné návrhy na vklad u každého z nich, s výjimkou směny nemovitostí, kdy rozhoduje ten úřad, kterému byl návrh doručen dříve.
- Geometrický plán pro rozsáhlou změnu využití území se předkládá pouze s první listinou a oddělené části parcel se v něm označují parcelními čísly, nikoliv písmeny.
- Při převodu vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je nutné doložit kopii nabídky nájemci, souhlas příslušných orgánů a potvrzení družstva o úhradě nesplacených úvěrů.
- Katastrální úřad ověřuje projevy vůle smluvních stran, přičemž za zjištěné je považuje, pokud jsou podpisy úředně ověřeny, smlouva je sepsána notářským zápisem nebo advokátem, který potvrdil zjištění totožnosti smluvních stran.
Na co si dát pozor
- Při podávání návrhů na vklad u nemovitostí v různých katastrálních obvodech je třeba dbát na správné podání u každého úřadu, s výjimkou směny.
- Při rozsáhlých změnách využití území je důležité správné označení parcel v geometrickém plánu a následné používání nového stavu katastru v dalších listinách.
- Při převodu jednotek je nutné mít připraveny všechny požadované doklady, jako je kopie nabídky nájemci a potvrzení o úhradě úvěrů.
- Zajistěte úřední ověření podpisů na smlouvě, sepsání notářského zápisu nebo potvrzení advokáta o zjištění totožnosti smluvních stran, aby katastrální úřad považoval projevy vůle za zjištěné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 34
Jak soudy aplikují § 34
… posoudit) nezákonnost vkladového řízení a jaké toto má důsledky z hlediska zápisu vlastnického práva do katedru (správně katastru) a tedy i konstituci vlastnického práva pro nabyvatele.“ V této souvislosti dovolatelka „považuje za další dosud neřešenou otázku zásadního právního významu, jaké následky má porušení ust. § 34 odst. 7 zákona č. 190/1996 Sb.“ a v tomto směru rovněž podrobně argumentuje.