Jednací řád

(1) V zájemním protokole se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66, 68 a 509 o. s. ř.) uvede zejména:

1. seznam a popis věcí, které byly zabaveny pro vymáhanou pohledávku vymáhajícího věřitele s uvedením u každé jednotlivé věci, jakého výtěžku lze jejich prodejem asi dosáhnout,

2. seznam a popis věcí, které nebyly zabaveny proto, že jsou vyloučeny z exekuce (§ 511 o. s. ř.), nebo proto, že jsou příslušenstvím nemovité věci (§ 516 o. s. ř.).

(2) Zabavené věci se popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit jejich totožnost.

(3) Z prohlášení, která byla učiněna jinými osobami, zejména o tom, že mají k movité věci právo, které nepřipouští výkon exekuce (§ 442 o. s. ř.), nebo že k ní mají zástavní nebo zadržovací právo, jakož i prohlášení dlužníkovo, že zabavené věci náležejí někomu jinému, se uvede v protokole jen podstatný obsah.

(1) Mají-li být zabaveny jen movité věci, které jsou již pro jinou pohledávku zájemně sepsány a popsány, zabaví je výkonný úředník dodatkovou poznámkou k zájemnímu protokolu (§ 509 odst. 1 druhá věta o. s. ř.). V poznámce uvede jméno, příjmení a bydliště vymáhajícího věřitele, na jehož návrh se provádí další zabavení, a výši vymáhané pohledávky. Nebyly-li některé z věcí dříve zabavených nalezeny, vyznačí to v poznámce.

(2) Mají-li být zabaveny i další věci, zabaví se, jen pokud se to jeví nutným pro uspokojení vymáhajícího věřitele; přitom je třeba přihlížet k okolnostem rozhodujícím o rozsahu zabavení, zejména k ceně zabavených věcí, k výši předcházejících pohledávek a nově přibylého vymáhaného nároku. Soupis a popis těchto věcí se uvede v dodatku k dřívějšímu protokolu. Ustanovení poslední věty odstavce 1 se užije obdobně.

(1) Zabavené věci, kromě peněz nalezených u dlužníka, se ponechají na místě, kde byly zabaveny; jsou-li pro to důležité důvody, vezmou se na návrh vymáhajícího věřitele do úschovy. Náklady spojené s uschováním hradí prozatím vymáhající věřitel.

(2) Pokud se zabavené věci k tomu hodí, uloží se u soudu, jinak se odevzdají schovateli nebo dražebně anebo ústavu, který se zabývá takovým uschováváním.

(3) Neurčí-li soudce již předem osobu, která je způsobilá a ochotná zabavené věci uschovat, určí vhodného schovatele výkonný úředník s výhradou dodatečného schválení soudce.

(4) Schovatel potvrdí převzetí věcí a podpíše zájemní protokol nebo zvláštní protokol sepsaný o provedeném uschování; žádá-li o to, vydá se mu seznam věcí, které mu byly svěřeny.

Návrh na uschování učiněný při výkonu zabavení, jakož i provedení uschování s udáním jména, příjmení, zaměstnání a bydliště schovatelova, úmluva o náhradě a potvrzení o přijetí zapíší se do zájemního protokolu nebo dodatku k němu.

(1) Nebyly-li zabavené věci vzaty do úschovy, vyznačí se zabavení způsobem pro každého snadno zřejmým.

(2) Výkonný úředník upozorní dlužníka nebo osoby místo něho zastižené, že zabavené věci nesmějí být poškozeny, zničeny, odstraněny nebo zcizeny a že takové jednání je trestné.

Při prodeji zabavených věcí, které podléhají zkáze, z volné ruky (§ 515 o. s. ř.) může si výkonný úředník vyžádat součinnost místního národního výboru.

(1) Je-li obecnými právními předpisy stanoveno, že věc před prodejem v dražbě má být nabídnuta socialistické právnické osobě k převzetí za odhadní nebo úředně stanovenou cenu, vyrozumí ji vedoucí úředník oddělení, které obstarává výkonnou službu, že může věc do třiceti dnů od doručení vyrozumění převzít. Neučiní-li socialistická právnická osoba v uvedené lhůtě nabídku, provede výkonný úředník dražbu.

(2) Lhůta uvedená v odstavci 1 se přiměřeně zkrátí, jde-li o věc podléhající zkáze. Neučiní-li socialistická právnická osoba v této zkrácené lhůtě nabídku, prodá výkonný úředník věc z volné ruky. Ustanovení § 139 se užije obdobně.

Tam, kde pro nabytí jednotlivých věcí je předepsáno, že osoby musí mít k nabytí věci určité oprávnění, smí výkonný úředník prodat věc jen tomu, kdo má takové oprávnění.

(1) Vedoucí úředník oddělení, které obstarává výkonnou službu, ustanoví rok dražby; v oznámení podle § 518 odst. 2 o. s. ř. uvede místo a čas dražby, označení věcí daných do dražby, a to podle jejich druhu, a místo, kde je lze před dražbou prohlédnout.

(2) Výkonný úředník povolaný vykonat dražbu se včas před dražbou přesvědčí, zda byla řádně oznámena; shledá-li závady, oznámí je ústně soudci.

Odhad zabavených věcí (§ 517 odst. 2 o. s. ř.) provádějí stálí přísežní znalci zapsaní do seznamu stálých přísežných znalců vedeného u krajského soudu.

(1) Je-li třeba, aby byly zabavené věci před prodejem odhadnuty, určí znalce vedoucí úředník oddělení, které obstarává výkonnou službu, a to zpravidla podle předem určeného pořadí. Není-li to možné, přibere znalce výkonný úředník.

(2) Při prodeji věcí menší hodnoty lze, je-li třeba, přibrat jako znalce i osobu, která není zapsána v seznamu, nebo upustit od přibrání znalce, je-li výkonný úředník způsobilý spolehlivě odhadnout věci sám.

(1) Po zahájení dražby vyzve výkonný úředník zájemce, aby dražili. Dražba trvá, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud nebylo učiněno podání vyšší. Výkonný úředník je povinen dražitele vyrozumět, že prohlásí dražbu za skončenou, nebude-li přes dvojí vyzvání učiněno vyšší podání. Nebylo-li po druhém vyzvání učiněno vyšší podání, přiklepne výkonný úředník věc poslednímu podateli.

(2) Dříve než udělí příklep, oznámí výkonný úředník ještě jednou hlasitě poslední podání.

(1) Byla-li dražba skončena, protože výtěžek dosud prodaných věcí stačí k uspokojení vymáhajících věřitelů, odevzdají se neprodané zabavené věci dlužníku nebo jiné osobě, která je oprávněna je přijmout.

(2) Nevedla-li dražba k plné úhradě vymáhaných pohledávek s příslušenstvím, odevzdají se neprodané zabavené věci, byly-li před tím uschovány, opět schovateli nebo se uloží u soudu.

(1) V protokole o dražbě zabavených věcí se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66 a 68 o. s. ř.) uvede zejména:

1. které věci byly vyvolány a pod jakými běžnými čísly jsou zapsány v zájemním protokole,

2. jaká byla odhadní nebo úředně stanovená cena jednotlivých zabavených věcí a jaké bylo nejnižší podání,

3. jakého nejvyššího podání za jednotlivé věci bylo docíleno a kdo byl jejich vydražitelem,

4. které z vyvolaných věcí nebyly prodány a jak bylo s nimi naloženo,

5. zda dražební výtěžek byl vydán vymáhajícímu věřiteli nebo uložen u soudu.

(2) Jednotlivá podání se v protokole neuvádějí; vydražitelé protokol nepodpisují.

(1) Pro výkon prodeje zabavených movitých věcí mohou být zřízeny soudní dražebny. Jejich sídla a obvod působnosti určí ministr spravedlnosti.

(2) Soudní dražebna je pod dozorem a správou okresního soudu s pravomocí ve věcech občanskoprávních, v jehož sídle je zřízena.

(1) Na pracovní odměnu vyplacenou osobám, na kterých se vykonává vazba, trest odnětí svobody nebo ochranná výchova, je přípustná toliko exekuce pro vymožení pohledávky na úhradu osobních potřeb, a to jen do jedné poloviny pracovní odměny.

(2) Při zabavení pracovní odměny se postupuje podle § 514 o. s. ř.

Usnesení, kterým byla povolena exekuce na peněžitou pohledávku nebo plat (§§ 527 a násl. o. s. ř.), doručí se poddlužníku s poučením, že dnem doručení tohoto usnesení je sice povinen dlužníkovu pohledávku zadržet nebo příslušné částky dlužníkova platu srážet, že však zadržené peníze smí vyplatit teprve tehdy, až dostane od soudu vyrozumění, že usnesení, kterým byla exekuce povolena, nabylo právní moci.

Při zabavení pohledávek ze směnek a jiných cenných papírů (§ 547 o. s. ř.) postupuje se podle §§ 134 a 135.

(1) Zabavení jiných majetkových práv (§ 550 o. s. ř.) než pohledávek a nároků na vydání nebo dodání movitých věcí (na př. zabavení práva požívacího, patentního a p.) se vykoná zpravidla tím, že se dlužníku zakáže tímto právem nakládat; jsou-li z práva, které se má zabavit, povinny jiné osoby něco vykonat, zakáže se jim plnění.

(2) Nařídí-li soud zájemné popsání práva, na které se vede exekuce, vykoná se popsání přiměřeně podle předpisů o zabavení movitých věcí (§§ 134 a 135); zejména se právo, které se má zabavit, zevrubně popíše podle svého obsahu a rozsahu a přitom se odkáže na listiny, které jsou snad o tom zřízeny. Zároveň se zevrubně uvedou vzájemná plnění, která je dlužník se zřetelem na toto právo povinen konat.

O výkonu exekuce na vydání nebo dodání movitých věcí (§ 553 o. s. ř.) sepíše výkonný úředník protokol, v němž se kromě předepsaných náležitostí (§§ 66 a 68 o. s. ř.) uvede zejména:

1. označení věci odňaté dlužníku nebo třetí osobě, byla-li ochotna ji vydat, a je-li věcí více, jejich přesný seznam nebo údaj o jejich počtu, míře, váze a p.,

2. zda věc byla odevzdána nebo zaslána věřiteli, či proč se tak nestalo a jak byla provedena úschova.

Není-li třetí osoba ochotna věc vydat, uvede se to v protokole a věc se neodejme. Zároveň se tato osoba vyzve, aby se vyjádřila, z jakého právního důvodu je věc v její moci; její vyjádření se uvede v protokole.

Jestliže věci, které se mají odstranit (§ 557 věta prvá o. s. ř.) podléhají zkáze, prodá je výkonný úředník z volné ruky (§ 515 o. s. ř.), nechce-li nebo nemůže-li je povinná strana a v její nepřítomnosti její zmocněnec nebo dorostlá osoba její domácnosti převzít. Ustanovení § 139 se užije obdobně.

Usnesení o nařízení exekuční likvidace (§ 576 o. s. ř.) doručí soud:

1. místním a okresním národním výborům a finančním prokuraturám, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo), podnik a nemovitý majetek,

2. Ústřední národní pojišťovně a jejím územním organisačním složkám, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo) a podnik,

3. pobočkám Státní banky československé, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo) a podnik,

4. poštovním úřadům, v jejichž obvodu má dlužník bydliště (sídlo) a podnik (závody) a správce podstaty bydliště,

5. železničním, lodním a leteckým stanicím, které zpravidla dodávají zásilky dlužníku (podniku, závodům),

6. je-li dlužníkem právnická osoba, příslušnému dozorčímu úřadu,

7. je-li dlužníkem advokát nebo notář (advokátní nebo notářský koncipient), příslušnému krajskému sdružení advokátů nebo krajskému sboru notářskému a ministerstvu spravedlnosti,

8. je-li dlužníkem lékař, zvěrolékař, lékárník nebo civilní technik, krajskému národnímu výboru, v jehož obvodě se povolání vykonává,

9. je-li dlužníkem veřejný činitel, příslušnému dozorčímu úřadu.

Před usnesením o nařízení likvidace provede soud urychleně výslechy a šetření potřebné k tomu, aby byla posouzena způsobilost osoby navržené za správce podstaty (§ 581 o. s. ř.). Nebyl-li podán návrh na jmenování správce podstaty nebo není-li navržená osoba způsobilá k vykonávání této funkce, ustanoví soud správce podstaty po slyšení místního národního výboru.

Soud vydá správci podstaty listinu o jeho ustanovení; správce, než se ujme úřadu, přislíbí rukou dáním, že bude své povinnosti plnit svědomitě. Složení slibu se poznamená na listině o jeho ustanovení.

(1) Soud dohlíží na činnost správce podstaty a nahlíží do jeho spisů a účtů.

(2) Z důležitých důvodů může soud z úřední povinnosti nebo na návrh zbavit správce podstaty jeho úřadu a ustanovit správce nového.

(1) Odměna správce podstaty se stanoví částkou od 1000 Kčs do 5000 Kčs. Je-li předmětem exekuční likvidace rozsáhlý majetek, vyžadující zvlášť obtížné činnosti správce podstaty, může být přiznána odměna až do částky 10000 Kčs. Při určování výše odměny přihlédne soudce k rozsahu, způsobu a výsledkům činnosti správce podstaty.

(2) Bylo-li v likvidačním řízení činno postupně několik správců podstaty, rozdělí se odměna mezi ně podle jejich dohody. Nedohodnou-li se, rozdělí odměnu mezi ně soudce, přihlížeje k míře účasti každého na řízení a k výsledkům jeho činnosti.

V odměně podle § 160 není zahrnuta odměna správce podstaty za účast v řízení o žalobách a v exekučním řízení, konaných ve prospěch likvidační podstaty, ani odměna za jeho práce konané ve správním řízení. Za tyto úkony přísluší správci zvláštní odměna stanovená podle předpisů platných pro tyto úkony.

Kromě odměny přísluší správci podstaty náhrada hotových výdajů (§ 582 odst. 3 o. s. ř.), pokud je řádně doloží.

(1) Nabylo-li rozhodnutí prokurátora nebo soudu, kterým se vyslovuje povinnost k zaplacení pokuty (na př. §§ 75 a 297 tr. ř., § 100 odst. 2, § 112 o. s. ř.), trestu peněžitého (§§ 288 a 292 tr. ř.), nákladů řízení, které zatím hradil zálohově stát (§§ 86 a 87) nebo soudních poplatků, právní moci, vyzve vedoucí úředník oddělení na příkaz prokurátora nebo předsedy senátu povinnou osobu, aby ve stanovené lhůtě zaplatila určenou částku, jinak že bude vymáhána exekucí (platební příkaz). Evidenci vydaných platebních příkazů vede správní zaměstnanec prokuratury nebo soudu, který se stará o vymáhání takových plateb (vymáhající úředník).

(2) Nezaplatila-li povinná osoba ve stanovené lhůtě, podá vymáhající úředník návrh na povolení exekuce na movité věci nebo na peněžité pohledávky a plat povinné osoby. V exekučním řízení má vymáhající úředník postavení vymáhajícího věřitele. V řízení o žalobách, které z tohoto podnětu vzniknou, zastupuje stát finanční prokuratura.

(3) Nevedla-li exekuce na movité věci nebo na peněžité pohledávky a plat povinné osoby k cíli, oznámí to vymáhající úředník prokurátoru nebo předsedovi senátu, který požádá o další vymáhání finanční prokuraturu.

(4) Od vymáhání nákladů trestního řízení se upustí, nebyly-li vymoženy do šedesáti dnů po propuštění z trestu odnětí svobody nebo po propuštění z ochranné výchovy [§ 445 odst. 1 písm. f) o. s. ř.]; z nároků, které vznikly z pracovního poměru po tomto propuštění, nesmějí být náklady trestního řízení vymáhány.

(1) Písemný styk prokuratur a soudů s cizími soudy a úřady děje se prostřednictvím ministerstva spravedlnosti, neustanovuje-li mezinárodní smlouva jinak.

(2) K žádosti o právní pomoc zasílané do ciziny se spisy nepřipojují.

Neustanovuje-li mezinárodní smlouva jinak, mají být žádosti o právní pomoc zasílané do ciziny opatřeny ověřeným překladem do příslušného cizího jazyka; totéž platí o písemnostech určených k doručení v cizině ve formě předepsané cizím právem pro písemnosti stejného druhu.

(1) Cizí soudní písemnost určená k doručení osobě bydlící v Československé republice, jež není opatřena ověřeným překladem do českého nebo slovenského jazyka, může být doručena, neustanovuje-li mezinárodní smlouva něco jiného, jen jestliže je příjemce ochoten ji dobrovolně převzít.

(2) Nebyl-li překlad připojen, má být příjemce poučen, že může proto přijetí písemnosti odmítnout, že však nelze předvídat, jaké právní následky budou v cizině s takovým odmítnutím spojeny.

Obsílky a jiné písemnosti určené k doručení v cizině nesmějí obsahovat pohrůžky donucovacími prostředky.

Podpisy prokurátorů a soudců, jakož i podpisy správních zaměstnanců prokuratur a soudů na žádostech o právní pomoc zasílaných do ciziny, pokud je toho třeba, a na listinách určených pro cizinu ověřuje ministerstvo spravedlnosti v předepsaném pořadu.

(1) Žádá-li o to cizí soud (úřad), lze svědky, znalce a účastníky vyslechnout i přísežně. Totéž platí, je-li třeba předložit v cizině přísežné prohlášení o skutečnostech rozhodných pro uplatnění nebo zachování nároků.

(2) Přísaha pro svědky a účastníky zní:

„Přísahám na svou čest, že o všem, nač budu soudem tázán, vypovím úplnou a čistou pravdu a nic nezamlčím.“

(3) Přísaha pro znalce zní:

„Přísahám na svou čest, že podám posudek podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“

(4) Jde-li o přísahu následnou, znění přísahy se přiměřeně pozmění.

(1) Každý okresní soud s pravomocí ve věcech občanskoprávních osvědčí na žádost skutečnost, že opis nebo fotokopie listiny (dále jen „opis“), které byly soudu předloženy, souhlasí s předloženou listinou [§ 13 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].

(2) Opisy ověřuje soudce z povolání nebo správní zaměstnanec, který byl k tomu předsedou soudu určen (§ 13 odst. 2, § 677 o. s. ř.).

(1) Ověřující zaměstnanec musí pečlivě a ve všech podrobnostech porovnat opis s předloženou listinou.

(2) Potvrzení, že se opis shoduje s předloženou listinou, se vyznačí na opise ve formě ověřovací doložky, kterou ověřující zaměstnanec podpíše. V doložce se dále uvede:

1. zda předložená listina je prvopis nebo ověřený opis, zda a jak je kolkována a z kolika listů nebo archů se skládá,

2. zda jsou v předložené listině závady, změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly zeslabit její věrohodnost,

3. zda byly na opise provedeny opravy nějakých neshod s předloženou listinou,

4. zda jde o úplný nebo částečný opis,

5. místo a den ověření.

(3) Skládá-li se ověřený opis z několika listů nebo archů, je třeba je sešít; na uzávěru se připojí kulaté úřední razítko.

Neovládá-li ověřující zaměstnanec jazyk, v němž je předložená listina sepsána, přibere se souhlasem předsedy soudu tlumočníka. V ověřovací doložce, kterou podpíše též tlumočník, se kromě náležitostí uvedených v § 171 odst. 2 uvede, že shodnost opisu s předloženou listinou byla dosvědčena tlumočníkem; současně se v doložce uvede jeho jméno, příjmení a bydliště.

(1) Každý okresní soud s pravomocí ve věcech občanskoprávních osvědčí na žádost skutečnost, že někdo před soudem nějakou listinu vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině již dříve učiněný uznal za svůj vlastní [§ 13 odst. 1 písm. c) o. s. ř.].

(2) Podpisy ověřuje soudce z povolání nebo správní zaměstnanec, který byl k tomu předsedou soudu určen (§ 13 odst. 2, § 677 o. s. ř.).