§ 21 zákon o kolektivním vyjednávání – Zaměstnavatel
Zákon o kolektivním vyjednávání · 2/1991 Sb. · Pracovní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 21 zákona o kolektivním vyjednávání umožňuje zaměstnavateli, organizaci zaměstnavatelů nebo prokurátorovi podat k soudu návrh na určení, zda je stávka nezákonná, přičemž podání takového návrhu nemá odkladný účinek na probíhající stávku. Zaměstnavatel, organizace zaměstnavatelů nebo prokurátor mohou soudně napadnout zákonnost stávky. (§ 21 zákona č. 2/1991 Sb., zákon o kolektivním vyjednávání, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: zaměstnavatel, soud
- Judikatura: na § 21 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 2/1991 Sb.
Zaměstnavatel, popřípadě organizace zaměstnavatelů nebo prokurátor mohou podat návrh na určení nezákonnosti stávky ke krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž tento návrh směřuje; návrh nemá odkladný účinek. Krajský soud postupuje při rozhodování podle ustanovení občanského soudního řádu, upravujících řízení v prvním stupni.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnavatel, organizace zaměstnavatelů nebo prokurátor mohou soudně napadnout zákonnost stávky.
- Příslušným soudem pro takové řízení je krajský soud, v jehož obvodu má sídlo odborová organizace, proti níž je návrh směřován.
- Soudní řízení se řídí pravidly občanského soudního řádu pro řízení v prvním stupni.
Na co si dát pozor
- Podání návrhu na určení nezákonnosti stávky k soudu neznamená, že se stávka okamžitě zastaví.
- Soud bude posuzovat, zda stávka splňuje podmínky zákonnosti, například ty uvedené v § 20.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 21
Jak soudy aplikují § 21
Ustanovení hmotného práva (např. žaloby podle § 64 zák. práce, § 21 zákona č. 2/1991 Sb., § 11, § 13 a § 564 obč. zák.), ale i procesního práva (např. § 175k, § 267 o. s. ř.) však zná případy, kdy podání určovací žaloby, a to i na určení právní skutečnosti (nikoliv tedy jen právního vztahu), zákon přímo předpokládá a dává účastníkovi podklad k takovému postupu.
Protože se však žalovaný u příslušného krajského soudu (§ 9 odst. 2 písm. f) o.s.ř., § 21 zákona č. 2/1991 Sb.) nedomáhal rozhodnutí o nezákonnosti stávky, nelze podle názoru soudu prvního stupně v řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru otázku zákonnosti stávky řešit, a to ani jako otázku předběžnou.
Protože se však žalovaný u příslušného krajského soudu (§ 9 odst. 2 písm. f) o.s.ř., § 21 zákona č. 2/1991 Sb.) nedomáhal rozhodnutí o nezákonnosti stávky, nelze podle názoru soudu prvního stupně v řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru otázku zákonnosti stávky řešit, a to ani jako otázku předběžnou.