Stručně: Paragraf 18 zákona č. 20/1966 Sb. stanovuje, že ambulantní péči poskytují lékaři v ordinacích a ambulantních zařízeních, přičemž pokud stav pacienta vyžaduje péči, kterou nelze poskytnout ambulantně, je mu poskytnuta péče ústavní, zpravidla v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.
§ 18
(1) Ambulantní péči, jejíž součástí je i návštěvní služba, zajišťují praktičtí a jiní odborní lékaři v jednotlivých ordinacích a sdružených ambulantních zařízeních.
(2) Vyžaduje-li stav nemocného péči, kterou nelze poskytnout ambulantně, poskytne se mu péče ústavní, a to zpravidla v nemocnici, popřípadě v odborném léčebném ústavu.
Paragraf 18 zákona č. 20/1966 Sb. stanovuje, že ambulantní péči poskytují lékaři v ordinacích a ambulantních zařízeních, přičemž pokud stav pacienta vyžaduje péči, kterou nelze poskytnout ambulantně, je mu poskytnuta péče ústavní, zpravidla v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu.
Co to znamená v praxi
Pacient s méně závažnými problémy nebo pro běžné kontroly navštěvuje lékaře v ordinaci (ambulantní péče), která může zahrnovat i návštěvy lékaře u pacienta doma (návštěvní služba).
Pokud je zdravotní stav pacienta natolik vážný nebo vyžaduje složitější zákroky či nepřetržitý dohled, je nutné, aby byl hospitalizován (ústavní péče), nejčastěji v nemocnici.
Pro specializované případy, které nelze řešit ambulantně, ale nevyžadují nutně nemocniční péči, může být pacient umístěn v odborném léčebném ústavu.
Tento paragraf rozlišuje dva základní typy poskytování zdravotní péče podle jejího rozsahu a místa.
Na co si dát pozor
Rozhodnutí o tom, zda je péče poskytována ambulantně nebo ústavně, závisí na zdravotním stavu pacienta a na tom, jakou péči jeho stav vyžaduje.
Ambulantní péče zahrnuje i návštěvní službu, což znamená, že lékař může pacienta navštívit i mimo ordinaci.