Zákon o bankách

(1) Banka je povinna zveřejnit do 4 měsíců od konce účetního období výroční zprávu vyhotovenou podle zvláštního právního předpisu6) a konsolidovanou výroční zprávu podle zvláštního právního předpisu,6) má-li povinnost ji vyhotovovat, jejichž součástí je účetní závěrka ověřená auditorem. V této lhůtě rovněž předloží výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu České národní bance. Pokud valná hromada banky účetní závěrku nebo konsolidovanou účetní závěrku v této lhůtě neschválí, banka bez zbytečného odkladu zveřejní a zašle České národní bance důvody neschválení účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky a způsob řešení připomínek valné hromady k ní.

(2) Vykáže-li banka ztrátu, je valná hromada povinna rozhodnout při schvalování účetní závěrky za příslušné období o úhradě této ztráty z vlastních zdrojů banky. Úhradu ztráty banka provede bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady.

(1) Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž formu a způsob předkládání stanoví v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna vypracovat a předkládat České národní bance další informace a podklady potřebné pro výkon dohledu. Obsah těchto informací, formu, lhůty a způsob jejich předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Banka je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.

(2) Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, včetně informací potřebných pro celkové sledování činnosti pobočky, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou. Zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace. Zahraniční banka z členského státu je povinna vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady podle § 5j, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(3) V případě, že banka má majetkovou účast na jedné nebo více obchodních společnostech nebo jiných právnických osobách 20 % základního kapitálu nebo vyšší, musí informace a podklady podle odstavce 1 obsahovat rovněž údaje týkající se těchto obchodních společností nebo jiných právnických osob.

(4) Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní banka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého i následně.

Banka nebo zahraniční banka za svoji pobočku na vyžádání sdělí České národní bance informace, které jsou nezbytné ke sledování služeb poskytovaných výhradně na základě vlastního podnětu zákazníka nebo protistrany z České republiky osobou se skutečným sídlem v jiném než členském státě, která je součástí stejné skupiny jako banka nebo zahraniční banka.

(1) Činnost bank včetně jejich poboček působících na území cizího státu podléhá dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě. Činnost zahraničních bank podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu země sídla zahraniční banky a v rozsahu stanoveném zákonem dohledu vykonávanému Českou národní bankou, včetně kontrol na místě.

(2) Česká národní banka může požádat o kontrolu na místě u jí dohlížených osob mimo území České republiky orgán dohledu příslušného státu. Česká národní banka může vyhovět žádosti orgánu dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce o provedení kontroly na místě u jím dohlížené osoby. Provádění kontrol na místě orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce Česká národní banka umožní na základě vzájemnosti. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly na místě, je oprávněn zúčastnit se kontroly, pokud ji neprovádí sám. Česká národní banka za tímto účelem může uzavírat s orgánem dohledu země sídla zahraniční banky nebo oprávněné finanční instituce písemná ujednání o koordinaci a spolupráci.

(3) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti kolegií orgánů dohledu v rámci Evropského systému finančního dohledu7b).

(4) Česká národní banka se při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky podílí na činnosti Evropského orgánu pro bankovnictví.

(5) Česká národní banka při výkonu své působnosti podle tohoto zákona a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky přihlíží ke sbližování nástrojů a postupů dohledu využívaných v členských státech; vychází přitom z pokynů, doporučení, standardů a jiných opatření přijatých Evropským orgánem pro bankovnictví, ledaže uvede důvody, pro které tak nečiní.

(6) Česká národní banka může požadovat pravidelné poskytování informací nutných k výkonu její působnosti a pro statistické účely od

a) banky,

b) finanční holdingové osoby,

c) smíšené finanční holdingové osoby,

d) smíšené holdingové osoby,

e) osoby náležející k osobám uvedeným v písmenech a) až d),

f) osoby, která byla osobami uvedenými v písmenech a) až d) pověřena výkonem činnosti, včetně poskytovatelů služeb informačních a komunikačních technologií z řad třetích stran podle kapitoly V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.

(7) Česká národní banka může provést kontrolu u osob uvedených v odstavci 6, pokud je to nezbytné k výkonu její působnosti; za tímto účelem může

a) vyžadovat předložení dokladů,

b) zkoumat knihy a záznamy a pořizovat z nich výpisy a opisy,

c) získávat písemná nebo ústní vysvětlení od osob uvedených v odstavci 6, jejich zástupců a pracovníků,

d) získávat ústní vysvětlení od jiné osoby než je uvedena v odstavci 6 za podmínky, že k tomu udělí souhlas.

(8) Česká národní banka může provést kontrolu na místě u osob uvedených v odstavci 6 písm. b) až f) a všech osob, které podléhají dohledu na konsolidovaném základě, jestliže předem uvědomí dotčený orgán dohledu.

(1) Všechny osoby provádějící dohled jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech údajích získaných v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce. Mohou poskytovat třetím osobám pouze informace v souhrnné podobě, u nichž nelze identifikovat, o kterou konkrétní banku či osobu se jedná. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení povolání, zaměstnání nebo funkce.

(2) Informace získané při výkonu své pravomoci mohou osoby uvedené v odstavci 1 použít pouze k plnění úkolů dohledu nebo v soudním řízení, vedeném v souvislosti s rozhodnutím nebo výkonem dohledu, nebo v obdobném řízení před mezinárodním orgánem.

(3) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje

a) poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu nebo doplňkového dohledu nad osobami ve finančním konglomerátu6d) orgánu dohledu nad bankami, finančními institucemi nebo finančními trhy v jiném státě nebo orgánu příslušnému k řešení krize,

b) poskytnutí informací Ministerstvu financí pro účely výkonu kontroly dodržování podmínek pro poskytování příspěvku fyzickým osobám podle zákona upravujícího stavební spoření nebo pro účely řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

c) poskytnutí informace získané při výkonu dohledu pracovníkům České národní banky, kteří spolupůsobí při výkonu dohledu nad finančním trhem, na řešení krize nebo při výkonu správního dozoru nad plněním povinností podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pro plnění jejich úkolů,

d) uveřejnění výsledku zátěžových testů provedených podle § 25d odst. 2 nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví a

e) poskytnutí informací Evropskému parlamentu pro účely výkonu vyšetřovacích pravomocí podle čl. 226 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4) Za porušení povinnosti mlčenlivosti se při dodržení zákonných podmínek nepovažuje poskytnutí informací získaných v souvislosti s výkonem dohledu veřejným orgánům a dalším osobám v České republice, jsou-li informace poskytovány pro plnění jejich funkce,

a) orgánů působících při likvidaci nebo úpadku u banky nebo finanční instituce,

b) dohledu nad orgánem podle písmene a),

c) auditora zákonem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

d) dohledu nad auditorem stanovené účetní závěrky banky nebo finanční instituce,

e) dohledu nad dodržováním práva obchodních společností,

f) boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,

g) dohledu nad platebními nebo vypořádacími systémy,

h) provozovatele platebního nebo vypořádacího systému,

i) orgánu činného v trestním řízení,

j) České národní banky jako ústřední banky České republiky a orgánu vykonávajícímu dohled nad finančním trhem,

k) systémů pojištění pohledávek z vkladů, systémů pojištění a mechanismů financování řešení krize,

l) orgánu veřejné moci, do jehož působnosti náleží příprava právních předpisů týkajících se dohledu nad bankami a finančními institucemi, jakož i osob pověřených těmito orgány k výkonu kontrolní činnosti,

m) jiné osoby nebo orgánu, kde poskytnutí informací je nezbytné k řešení krize a není porušením mlčenlivosti podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

n) orgánu věcně příslušného podle jiného právního předpisu ke správě daní.

(5) Česká národní banka může informace podle odstavce 4 písm. e) poskytnout pouze po předchozím sdělení jména a přesného vymezení úkolů osoby, které mají být tyto informace předány.

(6) Odstavce 4 a 5 se použijí obdobně pro poskytování informací

a) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech,

b) Evropské centrální bance, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika22),

c) veřejným orgánům a dalším osobám v jiném než členském státě, s výjimkou podle odstavce 4 písm. g), h), j), l) a n).

(7) Česká národní banka je oprávněna odmítnout poskytnutí informací podle odstavce 4 písm. n) veřejným orgánům a dalším osobám v členských státech. Jde-li o poskytnutí informací pocházejících od orgánu dohledu jiného členského státu, je Česká národní banka oprávněna je poskytnout orgánu podle odstavce 4 písm. n) pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu jiného členského státu, který jí je poskytl.

(8) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytovány též orgánům Evropské unie, je-li to zapotřebí k naplnění mezinárodní smlouvy.

(9) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být poskytnuty též mezinárodním organizacím, působícím na úseku boje proti trestné činnosti, orgánům cizích států činným v trestním řízení pro plnění jejich funkce, a dále příslušným orgánům dohledu nebo subjektům odpovědným za uplatňování pravidel týkajících se strukturálního oddělení v rámci skupiny.

(10) Informace získané v souvislosti s výkonem dohledu mohou být na výslovnou žádost poskytovány též

a) Mezinárodnímu měnovému fondu a Světové bance pro účely hodnocení v rámci programu hodnocení finančního sektoru,

b) Bance pro mezinárodní platby pro účely kvantitativních studií dopadu,

c) Radě pro finanční stabilitu pro účely její dohledové funkce.

(11) Poskytnutí informací podle odstavců 3 až 7, 9 a 10 je možné pouze za podmínky, že příslušný orgán nebo osoba chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.

(12) Poskytnutí informací podle odstavce 10 je dále možné, pouze pokud

a) mají souhrnnou, či anonymizovanou podobu, přičemž jiné informace je možné poskytnout jen v prostorách České národní banky,

b) je žádost dostatečně odůvodněna s ohledem na konkrétní úkoly žadatele v souladu s jeho mandátem stanoveným příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost,

c) je žádost dostatečně konkrétní, pokud jde o povahu, rozsah a formát požadovaných informací a způsob jejich sdělení nebo předání,

d) požadované informace jsou nezbytně nutné k plnění konkrétních úkolů žadatele a nepřesahují rámec úkolů, jež jsou mu stanoveny příslušnými mezinárodními smlouvami nebo úmluvami upravujícími jeho činnost, a

e) žadatel podle odstavce 10 poskytne dostatečné záruky, že informace budou předány nebo sděleny výlučně osobám přímo zapojeným do plnění konkrétního úkolu a že tyto informace budou chráněny profesním tajemstvím nejméně v rozsahu povinnosti mlčenlivosti podle tohoto zákona.

(13) Informace získané od orgánů cizích států nemohou být použity k jinému účelu než k tomu, pro který byly poskytnuty, a nesmí být bez souhlasu poskytovatele poskytnuty nikomu dalšímu.

(14) Informace získané v rámci dohledu na místě na území jiného státu nesmí být bez souhlasu orgánu dohledu tohoto státu poskytnuty nikomu dalšímu.

Zjistí-li Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou mimořádnou situaci, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, v jejímž důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity trhu a stability finančního systému (dále jen „mimořádná situace“) v České republice, informuje bez zbytečného odkladu o této skutečnosti

a) centrální banky Evropského systému centrálních bank v členských státech dotčených touto situací za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a

b) orgány veřejné moci uvedené v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací, jsou-li pro ně tyto informace významné.

(1) Česká národní banka při výkonu dohledu zároveň přezkoumává a vyhodnocuje, zda uspořádání, strategie, postupy a mechanismy zavedené bankou za účelem splnění požadavků stanovených tímto zákonem, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, kapitál a likvidita banky zajišťují bezpečný a spolehlivý provoz banky a řádné řízení a krytí rizik. Česká národní banka vždy vyhodnocuje rizika, kterým banka je nebo může být vystavena, rizika odhalená zátěžovými testy a rizika zjištěná testováním digitální provozní odolnosti podle kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554.

(2) Česká národní banka provádí přezkum a vyhodnocování v periodicitě a intenzitě přiměřené velikosti, významu a postavení banky na finančním trhu a charakteru, rozsahu a složitosti jejích činností, minimálně však jednou ročně, a v rozsahu bance stanovených požadavků podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise. Při provádění přezkumu a vyhodnocování uplatňuje Česká národní banka zásadu přiměřenosti v souladu s kritérii zveřejňovanými podle § 38j odst. 1 písm. c) a vezme v úvahu, zda banka

a) byla určena globální systémově významnou institucí, globální systémově významnou institucí mimo Evropskou unii nebo subjektem globální systémově významné instituce,

b) byla určena jako jiná systémově významná instituce,

c) je součástí skupiny, v níž instituce, která je ovládající osobou, a většina institucí, které jsou ovládanými osobami, jsou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky a většina z ovládaných osob je považována za vzájemné instituce, družstva nebo spořitelny podle čl. 27 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a uplatní se na ně pravidla pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení a celková hodnota aktiv všech institucí, které jsou ovládanými osobami, na individuálním nebo subkonsolidovaném základě nepřesahuje částku odpovídající 30 miliardám EUR.

(3) Česká národní banka přezkoumává a vyhodnocuje úvěrové, tržní a operační riziko; přezkum a vyhodnocování musí být dále zaměřeny alespoň na

a) výsledky zátěžových testů prováděných bankou podle čl. 177 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití přístupu založeného na interním ratingu,

b) expozice vůči riziku koncentrace a jeho řízení bankou včetně dodržování požadavků podle části čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise,

c) vhodnost, účinnost a odolnost zásad a postupů pro řízení zbytkového rizika spojeného s používáním uznatelných technik snižování úvěrového rizika, kterým se rozumí snižování úvěrového rizika podle čl. 4 odst. 1 bodu 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a správnost jejich uplatňování,

d) míru, v jaké kapitál udržovaný bankou vůči aktivům, která sekuritizovala, odpovídá ekonomické podstatě dané transakce, včetně dosaženého stupně převodu rizika,

e) expozice banky vůči riziku likvidity, měření a řízení rizika likvidity včetně vypracování analýz alternativních scénářů, řízení faktorů snižujících riziko a efektivity pohotovostních plánů,

f) dopady rozložení rizika a způsob, jakým jsou tyto dopady začleněny do systému měření rizika,

g) výsledky zátěžových testů prováděných bankou při používání interního modelu pro výpočet kapitálového požadavku k tržnímu riziku podle části třetí hlavy čtvrté kapitoly páté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

h) geografické umístění expozic banky,

i) model podnikání banky,

j) míru, do jaké banka zavedla vhodnou politiku a provozní opatření související s kvantifikovatelnými hlavními a dílčími cíli stanovenými v plánu banky pro sledování a řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

(4) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje

a) celkové řízení rizika likvidity banky; přitom prosazuje rozvoj řádných vnitřních metodik a bere v úvahu postavení banky na finančních trzích a řádně zohlední v rozhodnutích učiněných v návaznosti na přezkum a vyhodnocování možný dopad na stabilitu finančního systému ve všech ostatních dotčených členských státech,

b) expozice banky vůči úrokovému riziku investičního portfolia, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí portfolio, do kterého se zařazují nástroje, které se nezařazují do obchodního portfolia; Česká národní banka uloží odpovídající opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 nebo stanoví jiné modelovací a parametrické předpoklady, než jaké stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU, alespoň pokud

1. se v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle kteréhokoliv z 6 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU sníží ekonomická hodnota kapitálu banky o více než 15 % kapitálu tier 1, nebo

2. u banky v důsledku náhlé a neočekávané změny úrokových sazeb podle jednoho ze 2 dohledových šokových scénářů pro úrokové sazby stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 98 odst. 5a směrnice 2013/36/EU dojde k velkému poklesu čistého úrokového výnosu investičního portfolia,

c) expozice banky vůči riziku nadměrné páky, kterou se pro účely tohoto zákona rozumí páka podle čl. 4 odst. 1 bodu 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a které je identifikováno na základě ukazatelů nadměrné páky včetně pákového poměru určeného podle článku 429 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; při vyhodnocování přiměřenosti pákového poměru a při vyhodnocování uspořádání, strategií, postupů a mechanismů zavedených bankou pro řízení rizika nadměrné páky, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí riziko nadměrné páky podle čl. 4 odst. 1 bodu 94 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, přihlédne Česká národní banka k modelu podnikání banky,

d) řídicí a kontrolní systém banky, podnikovou kulturu a způsobilost členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky vykonávat své povinnosti; při přezkumu a vyhodnocování může Česká národní banka požadovat po bance program jednání statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady a jejich výborů včetně souvisejících podkladových dokumentů a výsledků vnitřního a vnějšího hodnocení činnosti statutárního orgánu, správní rady a dozorčí rady,

e) postupy banky v oblasti správy a řízení a řízení rizik za účelem řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení včetně expozice banky vůči těmto rizikům, které zahrnují posouzení plánu banky pro sledování a řešení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu a jeho spolehlivosti, přičemž v rámci posouzení tohoto plánu Česká národní banka zohlední při určování přiměřenosti postupů a expozice banky model podnikání banky,

f) postupy banky v oblasti správy a řízení a řízení rizik týkajících se její expozice v kryptoaktivech a poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy.

(5) Česká národní banka nemusí uložit opatření k nápravě ani stanovit jiné modelovací a parametrické předpoklady podle odstavce 4 písm. b), jestliže má na základě přezkumu a vyhodnocování za to, že řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky je přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

(6) Česká národní banka dále přezkoumává a vyhodnocuje,

a) zda banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci, kterou se rozumí sekuritizace podle čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; zjistí-li, že banka poskytla skrytou podporu sekuritizaci ve více než jednom případě, přijme odpovídající opatření odrážející riziko, že banka v budoucnu poskytne podporu své sekuritizaci,

b) zda úpravy ocenění pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu podle čl. 105 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise umožní bance prodat nebo krátkodobě zajistit své pozice, aniž by došlo za běžných tržních podmínek k významné ztrátě; obchodním portfoliem se pro účely tohoto zákona rozumí obchodní portfolio podle čl. 4 odst. 1 bodu 86 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(1) Česká národní banka může u bank s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele.

(2) Na podporu procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c provádí Česká národní banka alespoň jednou ročně zátěžové testy bank. Výsledek zátěžových testů může Česká národní banka uveřejnit.

(3) Banka a třetí strana, jedná-li vůči bance v souvislosti se zátěžovým testováním jako poradce, se zdrží činností, které mohou narušit zátěžový test, jako je srovnávání, vzájemná výměna informací, dohoda o společném postupu nebo optimalizace jimi podávaných informací v zátěžovém testu.

(4) Česká národní banka je oprávněna shromažďovat informace a provádět šetření, pokud jsou nezbytná pro odhalení činností způsobilých narušit zátěžový test podle odstavce 3.

(5) Česká národní banka pravidelně alespoň jednou za 3 roky přezkoumává dodržování podmínek, za kterých bylo bance povoleno používání interních přístupů. Při tom se zaměřuje zejména na kvalitu a aktuálnost používaných metod a postupů, na změny v činnosti banky a na používání interních přístupů u nových produktů.

(1) Česká národní banka postupuje podle plánu dohledových šetření, který je sestaven alespoň jednou ročně s přihlédnutím k výsledkům procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c.

(2) Česká národní banka sestaví plán dohledových šetření podle odstavce 1 tak, aby nebránil orgánu dohledu jiného členského státu v provedení kontroly na místě v pobočce banky, která vykonává svou činnost na území tohoto jiného členského státu.

(3) Plán dohledových šetření České národní banky zahrnuje

a) seznam bank, které mají být předmětem zvýšeného dohledu v návaznosti na opatření podle odstavce 4,

b) plán kontrol na místě v obchodních místech banky, včetně jejích poboček a ovládaných osob se sídlem v jiných členských státech,

c) informaci o plánovaném způsobu plnění daných úkolů a přidělení zdrojů na jejich zajištění,

d) seznam bank, u nichž výsledky zátěžových testů podle § 25c a § 25d odst. 2 nebo výsledek procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c naznačují významná rizika pro finanční zdraví nebo porušení požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem, který jej provádí, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

e) seznam dalších bank, u kterých to Česká národní banka považuje za nezbytné.

(4) Česká národní banka přijme v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, je-li to nezbytné, zejména tato opatření:

a) zvýšit počet kontrol na místě,

b) zajistit trvalou přítomnost zástupce České národní banky v bance,

c) vyžadovat podávání dodatečných nebo častějších informací bankou,

d) provádět dodatečný nebo častější přezkum provozních, strategických nebo obchodních plánů banky,

e) provádět kontroly zaměřené na sledování vybraných rizik, kterým by banka mohla být vystavena,

f) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 za podmínek podle § 25f a 25g,

g) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky, a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),

h) uložit opatření uvedená v § 26 odst. 2 písm. a) bodech 2 až 10 a v § 26 odst. 2 písm. b).

(5) Česká národní banka uloží osobě podléhající jejímu dohledu, která pro obchodní portfolio používá interní model tržního rizika, vhodná opatření k zajištění okamžitého zlepšení tohoto modelu nebo přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, za nichž byl souhlas s používáním tohoto modelu udělen, pokud u daného modelu z výsledků zpětného testování nebo testu přiřazování zisků a ztrát vyplývá, že daný model přestal být dostatečně přesný.

(6) Ustanovení § 26aa platí pro opatření podle odstavců 4 a 5 obdobně. Ustanovení § 26ab se neuplatní.

(1) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, zjistí-li, že

a) banka je vystavena rizikům nebo prvkům rizik, které nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),

b) banka nesplňuje požadavky podle § 8b, § 12c odst. 1 a 2, právních předpisů provádějících tato ustanovení nebo podle čl. 393 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a není pravděpodobné, že by jiná opatření v oblasti dohledu stačila k zajištění souladu s uvedenými požadavky v odpovídajícím časovém rámci,

c) úpravy ocenění podle § 25c odst. 6 písm. b) jsou nedostatečné k tomu, aby bance umožnily v krátké době prodat nebo zajistit své pozice za běžných tržních podmínek bez významných ztrát,

d) neplnění požadavků na používání povoleného přístupu povede pravděpodobně k nedostatečným kapitálovým požadavkům,

e) banka opakovaně neudržuje dostatečnou výši dodatečného kapitálu ke splnění pokynu sděleného podle § 25h, nebo

f) jiná situace specifická pro banku je nebo by mohla být zdrojem významného rizika.

(2) Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování pouze za účelem pokrytí rizik podstupovaných bankou v důsledku její činnosti, včetně rizik, která odrážejí dopad hospodářského vývoje nebo vývoje na finančních trzích na rizikový profil banky.

(3) Pro účely odstavce 1 písm. a) platí, že rizika nebo prvky rizik nejsou dostatečně pokryty kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) pouze v případě, že požadavky na objem, druh a strukturu kapitálu, který Česká národní banka považuje za přiměřený při zohlednění vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c, jsou přísnější než požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).

(4) Pro účely odstavce 3 posoudí Česká národní banka s ohledem na rizikový profil banky rizika, jimž je banka vystavena, včetně rizik a prvků rizik specifických pro banku,

a) jež jsou výslovně vyloučeny z kapitálových požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) nebo nejsou těmito požadavky přímo pokryty, a

b) u nichž hrozí podcenění i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241).

(5) Za rizika, u nichž i přes dodržení příslušných požadavků podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241) hrozí podcenění, se nepovažují rizika v rozsahu, v jakém se na ně vztahují dočasná opatření stanovená podle tohoto zákona nebo ustanovení o ochraně předchozího stavu obsažená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(6) Kapitál považovaný za přiměřený pokrývá všechna rizika, která byla na základě posouzení podle odstavce 4 označena za významná a která nejsou dostatečně pokryta kapitálovými požadavky podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241). Úrokové riziko vyplývající z investičních pozic je významné alespoň v případech podle § 25c odst. 4 písm. b), nedospěje-li Česká národní banka při provádění přezkumu a vyhodnocování k závěru, že je řízení úrokového rizika vyplývajícího z investičního portfolia ze strany banky přiměřené a že banka není úrokovému riziku vyplývajícímu z investičního portfolia vystavena nadměrně.

(1) Česká národní banka určí výši požadavku na kapitál podle § 25f v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování za účelem krytí

a) jiných rizik než rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky podle částí třetí a čtvrté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a podle kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241),

b) rizika nadměrné páky jako rozdíl mezi kapitálem, který se považuje za přiměřený podle § 25f, a příslušnými kapitálovými požadavky stanovenými v částech třetí a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; § 25f odst. 6 věta druhá se pro tyto účely nepoužije.

(2) Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. a) určený Českou národní bankou kapitálem splňujícím tyto podmínky:

a) nejméně tři čtvrtiny tvoří kapitál tier 1 a

b) nejméně tři čtvrtiny požadavku podle písmene a) tvoří kmenový kapitál tier 1.

(3) Banka plní požadavek na kapitál podle odstavce 1 písm. b) určený Českou národní bankou kapitálem tier 1.

(4) Česká národní banka může, je-li to nezbytné a s ohledem na zvláštní situaci banky, stanovit, aby banka plnila požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování vyšším podílem kapitálu tier 1 nebo kmenového kapitálu tier 1, než jaký je požadován podle odstavce 2 nebo 3.

(5) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kombinované kapitálové rezervy, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje jiná rizika než riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.

(6) Banka udržuje kapitál ve výši požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování ke krytí rizika nadměrné páky, a to nad rámec kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokynu k držení dodatečného kapitálu podle § 25h, pokud tento pokyn kryje riziko nadměrné páky, a požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.

(7) Česká národní banka v odůvodnění rozhodnutí o uložení požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uvede alespoň popis úplného posouzení všech prvků podle § 25f a odstavců 1 až 5. Pokud Česká národní banka uloží požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování z důvodů podle § 25f odst. 1 písm. e), uvede v odůvodnění, proč uložení pokynu k držení dodatečného kapitálu není dostatečné.

(1) Pro účely kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika a kapitálové rezervy pro globální nebo jinou systémově významnou instituci a požadavku na kapitál podle § 25e odst. 4 písm. f) je minimální výstupní práh pro banku závazný, je-li celkový objem rizikové expozice banky vypočtený podle čl. 92 odst. 3 prvního pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 vyšší než její celkový objem rizikové expozice nepodléhající minimálnímu výstupnímu prahu vypočtený podle čl. 92 odst. 4 tohoto nařízení.

(2) Pokud se pro banku stane minimální výstupní práh závazný, Česká národní banka nezvýší požadavek na kapitál podle § 25e odst. 4 písm. f) pokrývající jiná rizika, než je riziko nadměrné páky.

(3) Česká národní banka prověří bez zbytečného odkladu nebo nejpozději v rámci nejbližšího procesu přezkumu a vyhodnocování požadavek podle § 25e odst. 4 písm. f) a odstraní všechny jeho části, jež by vedly k dvojímu započtení rizik, která jsou již plně kryta tím, že je banka vázána minimálním výstupním prahem.

(4) Po provedení přezkumu podle odstavce 3 se odstavec 2 nepoužije.

(5) Česká národní banka může přezkoumat svůj předchozí pokyn týkající se držení dodatečného kapitálu podle § 25h s cílem zachovat jeho přiměřenou kalibraci po té, co se pro banku stal výstupní práh závazným.

(6) Česká národní banka neuloží požadavek na kapitál podle § 25f, který by vedl ke dvojímu započtení rizik, je-li pro banku minimální výstupní práh závazný.

(1) Česká národní banka provádí v rámci přezkumu a vyhodnocování pravidelný přezkum úrovně vnitřně stanoveného kapitálu podle § 12c.

(2) Česká národní banka na základě přezkumu podle odstavce 1 určí a sdělí bance pokyn k držení dodatečného kapitálu; na sdělení pokynu České národní banky se části druhá a třetí správního řádu nepoužijí. Tento pokyn zahrnuje kapitál nad rámec kapitálu požadovaného podle částí třetí, čtvrté a sedmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/240241), požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu nebo nad rámec požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení (EU) č. 575/2013, které jsou nezbytné k dosažení celkové úrovně kapitálu, kterou Česká národní banka považuje za vhodnou.

(3) Pokyn k držení kapitálu může pokrývat i rizika, která jsou řešena prostřednictvím požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování, ale pouze do té míry, v jaké tato rizika nejsou v požadavku zahrnuta.

(4) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu, který má pokrývat jiná rizika než riziko nadměrné páky, banka nepoužije ke splnění kapitálových požadavků podle čl. 92 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k pokrytí jiných rizik než rizika nadměrné páky, požadavku na kombinovanou kapitálovou rezervu ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě nevztahujících se k pákovému poměru.

(5) Kapitál použitý ke splnění pokynu k držení dodatečného kapitálu k řešení rizika nadměrné páky banka nepoužije ke splnění kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, požadavku na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování uloženého Českou národní bankou k řešení rizika nadměrné páky, ani požadavku na kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a ani požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření k nápravě ve vztahu k pákovému poměru.

(6) Nesplnění pokynu podle odstavce 2 nemá za následek omezení podle § 12m odst. 4 nebo § 12y odst. 2.

Česká národní banka zajistí úzkou spolupráci včetně výměny informací mezi všemi dotčenými útvary a útvarem vykonávajícím působnost orgánu příslušného k řešení krize, pokud uloží bance požadavek na kapitál v návaznosti na výsledky přezkumu a vyhodnocování nebo pokud bance sdělí pokyn k držení dodatečného kapitálu podle § 25h.

Ustanovení § 25c až 25i se použijí obdobně na finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu schválenou podle § 27 odst. 1, osobu určenou podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo osobu dočasně označenou podle § 31 odst. 2.

(1) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu při zjištění nedostatku v její činnosti v důsledku porušení nebo nedodržení povinnosti nebo podmínky stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, zákonem upravujícím stavební spoření, přímo použitelným předpisem Evropské unie a nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise uložit opatření k nápravě zjištěného nedostatku odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti.

(2) K odstranění zjištěných nedostatků může Česká národní banka

a) uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu

1. udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

2. zlepšila uspořádání, strategie, postupy a jiné mechanismy tak, aby obnovila nebo posílila jejich soulad s tímto zákonem, právním předpisem provádějícím tento zákon, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise,

3. předložila plán na obnovení souladu s požadavky podle tohoto zákona a přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a zavedla jej ve stanoveném termínu, včetně změn tohoto plánu ve vztahu ke stanovenému rozsahu nebo termínu,

4. uplatňovala specifické zásady a postupy pro tvorbu opravných položek k aktivům a rezerv nebo pro stanovení kapitálových požadavků,

5. omezila, ukončila nebo neprováděla některé obchody, včetně přijímání vkladů, operace nebo činnosti, včetně uložení převodu činností, které představují nadměrné riziko pro její finanční situaci,

6. omezila nebo zrušila distribuční síť, včetně případného snížení počtu obchodních míst,

7. snížila rizika spojená s jejími činnostmi, produkty nebo systémy, včetně činností, jejichž výkonem banka pověřila jinou osobu,

8. omezila pohyblivou složku odměny osob s rizikovým vlivem, pokud není její výše v souladu s požadavkem na udržování kapitálu; v takovém případě určí banka nebo pobočka zahraniční banky z jiného než členského státu výši pohyblivé složky procentem z čistého zisku,

9. použila zisk po zdanění přednostně k doplnění rezervních fondů nebo ke zvýšení základního kapitálu,

10. omezila nebo zakázala rozdělení kapitálu nebo úrokové platby akcionářům či držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 podle čl. 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; pokud tento zákaz nepředstavuje nesplnění závazků této osoby,

11. ve stanovené lhůtě odstranila nedostatek v činnosti a zdržela se jeho opakování,

13. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu podle § 12m odst. 1 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

14. ve stanovené lhůtě navýšila kapitál na určenou výši, pokud neudržuje kapitálovou rezervu k pákovému poměru podle čl. 92 odst. 1a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

15. snížila environmentální rizika, sociální rizika a rizika správy a řízení v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, a to prostřednictvím úprav svých strategií podnikání, správy a řízení a řízení rizik, pro něž by mohlo být požadováno posílení cílů, opatření a postupů zahrnutých do jejího plánu zahrnujícího kvantifikovatelné cíle a procesy pro sledování a omezení environmentálních rizik, sociálních rizik a rizik správy a řízení,

16. prováděla zátěžové testování nebo analýzu scénářů za účelem posouzení rizik vyplývajících z expozic v kryptoaktivech a z poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy,

b) uložit dodatečné nebo častější předkládání výkazů, včetně informací o kapitálu, likviditě a páce za podmínky, že tento požadavek je vhodný a přiměřený z hlediska účelu, pro který jsou informace požadovány, a že požadované informace nejsou duplicitní s jinými požadovanými informacemi,

c) uložit zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků, s přihlédnutím ke konkrétnímu modelu podnikání banky a k uspořádáním, postupům a mechanismům banky, zejména podle § 8b odst. 1 písm. b),

d) uložit dodatečné uveřejňování informací,

f) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12m odst. 4, s přihlédnutím k pravidlům pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení výnosů v případě nesplnění požadavku kombinované kapitálové rezervy podle § 12m odst. 1, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

g) uložit přísnější omezení týkající se rozdělení kmenového kapitálu tier 1 než podle § 12y odst. 2, s přihlédnutím k pravidlům pro výpočet nejvyšší částky k možnému rozdělení výnosů v případě nesplnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru podle § 12y odst. 1, pokud Česká národní banka neschválila plán na obnovení kapitálu,

h) uložit jiná vhodná opatření k nápravě.

(3) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu, která obdržela souhlas používat interní přístup nebo interní model k výpočtu kapitálových požadavků podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, ale nesplňuje požadavky pro jeho používání,

a) uložit, aby prokázala, že nesoulad s požadavky na interní přístup nebo interní model je nepodstatný,

b) uložit, aby předložila plán na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovila lhůtu k jeho provedení,

c) uložit, aby provedla úpravu plánu na obnovení souladu s požadavky na interní přístup nebo interní model a stanovit lhůtu pro provedení těchto úprav, je-li nepravděpodobné, že podle původního plánu bude dosaženo plného souladu, nebo lhůty uvedené v původním plánu jsou nevhodné,

d) omezit souhlas na oblasti, které splňují stanovené požadavky nebo u nichž lze dosáhnout souladu v rámci příslušné lhůty,

e) odejmout souhlas s používáním interního přístupu nebo interního modelu, který vyžaduje souhlas, pokud je nepravděpodobné, že banka bude schopna obnovit soulad v rámci příslušné lhůty nebo neprokázala, že nesoulad je nepodstatný,

f) uložit jiná vhodná opatření.

(4) Česká národní banka může osobě podléhající jejímu dohledu uložit, aby pro účely řízení úrokového rizika investičního portfolia použila standardizovanou metodiku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 84 směrnice 2013/36/EU upravujícím standardizovanou metodiku pro hodnocení úrokového rizika investičního portfolia, pokud zjednodušená standardizovaná metodika nebo systém řízení úrokového rizika investičního portfolia používaný povinnou osobou nezajišťují řádnou identifikaci, hodnocení, řízení a snižování úrokového rizika investičního portfolia.

(5) V případě zjištění nedostatku v činnosti osoby podléhající jejímu dohledu může Česká národní banka

a) uložit, aby tato osoba

1. vyměnila člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady, finančního ředitele, vedoucího vnitřní kontrolní funkce, osobu ve vedení pobočky zahraniční banky nebo jinou odpovědnou fyzickou osobu, nebo aby zabránila nástupu do funkce těmto osobám,

2. vytvořila odpovídající výši opravných položek a rezerv,

3. snížila nebo zvýšila základní kapitál ve stanoveném rozsahu,

4. snížila základní kapitál za účelem úhrady ztráty o částku odpovídající ztrátě po jejím zúčtování s rezervními a dalšími fondy za předpokladu, že ztráta přesahuje 20 % vlastního kapitálu,

5. snížila výši svého podílu v jiné osobě nebo převedla svůj podíl v této osobě na jinou osobu anebo jinak omezila rizika plynoucí z jejího podílu v této osobě,

b) změnit licenci vyloučením nebo omezením některých činností v ní uvedených,

c) nařídit mimořádný audit na náklady banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu,

d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou spjaty úzkým propojením s bankou nebo které jsou součástí stejné skupiny jako banka nebo mají k bance, zahraniční bance z jiného než členského státu nebo její pobočce zvláštní vztah podle § 19,

e) uložit zvýšit likvidní prostředky banky alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,

f) odejmout souhlas s používáním interního přístupu pro výpočet kapitálového požadavku podle části třetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo

g) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha.

(6) Česká národní banka může uložit fyzické osobě nebo právnické osobě nepodléhající jejímu dohledu, která neplní povinnost uloženou tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise, aby upustila od tohoto protiprávního jednání a zdržela se jeho opakování; Česká národní banka může dále

a) pozastavit výkon hlasovacích práv akcionáři nebo akcionářům odpovědným za protiprávní jednání,

b) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady banky nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v bance nebo výkon funkce v jiné instituci, pobočce zahraniční banky z jiného než členského státu nebo finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě,

c) uveřejnit informaci o tom, která osoba je odpovědná za protiprávní jednání a jaká je jeho povaha, nebo

d) dočasně zakázat členu statutárního orgánu, dozorčí rady finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby nebo jiné odpovědné fyzické osobě výkon funkce v této finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě nebo v jiné finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě nebo v instituci.

(7) Česká národní banka může dále uložit zahraniční bance z jiného než členského státu, aby

a) přijala opatření za účelem plnění požadavků stanovených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím, rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy vydaným podle tohoto zákona, přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo nařízením nebo rozhodnutím Evropské komise vydaným na jeho základě nebo za účelem obnovení souladu s těmito požadavky,

b) zajistila, aby významná rizika, jimž je její pobočka vystavena, byla řádně a dostatečně kryta a řízena a aby tato pobočka byla nadále provozuschopná,

c) udržovala požadavek na kapitálové vybavení pobočky přesahující minimální požadavky podle § 12ab nebo další dodatečné kapitálové požadavky,

d) zajistila, že pobočka bude dodržovat požadavek na krytí likvidity, další zvláštní požadavky na likviditu, včetně omezení nesouladu splatnosti aktiv a závazků a dále požadavek na zvýšení likvidních prostředků alespoň na výši stanovenou Českou národní bankou,

e) posílila opatření v oblasti správy a řízení, řízení rizik nebo vedení účetnictví pobočky,

f) omezila rozsah vykonávaných činností, služeb nebo operací pobočky, jakož i rozsah protistran této pobočky,

g) snížila riziko spojené s činnostmi, produkty a systémy pobočky, včetně činností vykonávaných prostřednictvím jiné osoby, nebo zajistila ukončení vykonávání těchto činností nebo nabízení těchto produktů pobočkou,

h) splnila dodatečné požadavky na předkládání informací podle § 12aj odst. 4 nebo zvýšila četnost pravidelně předkládaných informací nebo

i) zveřejňovala informace stanovené Českou národní bankou.

(8) Postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 2 a 4 a odstavce 5 písm. a) bodu 4 a odstavce 5 písm. d) nelze uplatnit vůči zahraniční bance z členského státu a postup podle odstavce 2 písm. a) bodů 1, 4, 5 a 7, odstavce 2 písm. c), odstavce 5 písm. a) bodu 2 a odstavce 5 písm. e) nelze uplatnit vůči zahraniční bance z jiného než členského státu.

(9) Česká národní banka může uložit opatření k nápravě podle odstavců 2 až 4, odstavce 5 písm. f) a odstavce 6 také, jestliže má důvodné podezření, že nedostatek v činnosti může v průběhu následujících 12 měsíců nastat.

Zjistí-li Česká národní banka, že celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě je menší než dvě třetiny celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uloží bance jedno nebo více z těchto opatření k nápravě:

a) zvýšit základní kapitál tak, aby celkový kapitálový poměr banky na individuálním základě dosahoval nejméně výše celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

b) pořizovat pouze aktiva, která mají podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky rizikovou váhu nižší než 100 %,

c) nezískávat žádný podíl na základním kapitálu a na hlasovacích právech v žádné právnické osobě s výjimkou smluv uzavřených před uložením tohoto opatření, nezaložit ani nezískat žádnou další právnickou osobu nebo její organizační složku,

d) neposkytovat žádný úvěr osobě se zvláštním vztahem k bance,

e) neposkytovat úrokové sazby z vkladů převyšující současné běžné úrokové sazby z vkladů srovnatelných částek a se srovnatelnou splatností tak, jak budou zjištěny Českou národní bankou.

(1) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze osoba, které má být opatření k nápravě uloženo.

(2) Řízení může být zahájeno vydáním rozhodnutí.

(3) Osoba, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě, informuje Českou národní banku o zjednání nápravy bez zbytečného odkladu.

(4) Proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě lze podat rozklad. Rozklad nemá odkladný účinek. O rozkladu rozhoduje bankovní rada České národní banky.

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o uložení opatření k nápravě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí bez uvedení identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo, pokud by uveřejnění

a) bylo vůči dotčené fyzické osobě na základě předchozího posouzení shledáno jako zjevně nepřiměřené,

b) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

c) ohrozilo probíhající trestní řízení,

d) způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu.

(3) Rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let.

(4) Rozhodnutí podle odstavce 1 zpřístupní Česká národní banka v jednotném evropském přístupovém místě podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 a opatří jej metadaty podle čl. 116a písm. b) směrnice 2013/36/EU. Jde-li o rozhodnutí uveřejňované podle odstavce 2, opatří jej metadaty podle čl. 116a písm. b) směrnice 2013/36/EU s výjimkou identifikačních údajů o osobě, které bylo opatření k nápravě uloženo.

(1) Česká národní banka může donucovací pokutou vymáhat splnění

a) opatření k nápravě vydaného k odstranění nedostatku v činnosti vykazujícího znaky skutkové podstaty přestupku podle § 36d odst. 3 nebo 5, § 36da, § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l), § 36f nebo § 36h odst. 4, nebo

b) rozhodnutí ukládajícího upuštění od protiprávního jednání podle § 26 odst. 6, jestliže toto jednání vykazuje znaky skutkové podstaty přestupku podle § 36a odst. 1 písm. a) až f), § 36c odst. 1 písm. a) a c) až g) nebo § 36c odst. 6.

(2) Česká národní banka může uložit donucovací pokutu podle povahy porušení povinnosti a jeho závažnosti za každý den porušení až do splnění povinnosti, nejdéle však po dobu 6 měsíců ode dne určeného v rozhodnutí České národní banky o uložení donucovací pokuty.

(3) Pokud Česká národní banka uloží donucovací pokutu podle odstavců 1 a 2, vydá po splnění povinnosti povinnou osobou nebo po marném uplynutí lhůty určené v rozhodnutí o uložení donucovací pokuty rozhodnutí, kterým určí celkovou výši donucovací pokuty v souladu s předem určenou výší sazby za každý den porušení povinnosti a dobou, po kterou byla povinnost porušována.

(4) Donucovací pokutu lze uložit za každý den porušení

a) právnické osobě až do výše 5 % průměrného denního čistého obratu podle § 36i,

b) fyzické osobě až do výše 1 262 000 Kč.

(5) Pro řízení o uložení donucovací pokuty se § 26aa použije obdobně. Pro uveřejnění rozhodnutí o uložení donucovací pokuty se § 26ab použije obdobně.

(6) Donucovací pokuty vybírá a vymáhá celní úřad. Příjem z donucovacích pokut je příjmem státního rozpočtu.

(1) V případě, že člen statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady zjistí, že banka je nebo se stane platebně neschopnou nebo že bance vznikly nebo pravděpodobně vzniknou ztráty, které způsobily nebo mohou způsobit pokles celkového kapitálového poměru banky na individuálním základě pod minimální úroveň celkového kapitálového poměru podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, informuje o tom neprodleně Českou národní banku.

(2) Pro zahraniční banku z jiného než členského státu a pro její pobočku povinnost informovat o platební neschopnosti podle odstavce 1 platí obdobně; povinnost informovat Českou národní banku mají osoby ve vedení této zahraniční banky z jiného než členského státu i osoby ve vedení této pobočky.

(1) Pokud výše celkového kapitálového poměru banky klesne pod minimální úroveň podle čl. 92 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a banka, za účelem splnění celkového kapitálového poměru, zvyšuje svůj základní kapitál,

a) je dán důležitý zájem společnosti pro omezení nebo vyloučení přednostního práva akcionářů na úpis nových akcií,

b) emisní kurs musí být pro všechny upisovatele stejný,

c) lze upsat nové akcie, i když akcionáři dosud nesplatili emisní kurs dříve upsaných akcií; nové akcie však nemůže upsat akcionář, který nesplatil emisní kurs dříve upsaných akcií,

d) přednostní právo na upisování nových akcií není samostatně převoditelné,

e) banka uveřejní pozvánku na valnou hromadu nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady,

f) lhůta pro upsání nových akcií s využitím přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu,

g) lhůta pro upsání nových akcií bez využití přednostního práva činí nejvýše 14 dní ode dne uplynutí lhůty podle písmene f) nebo ode dne přijetí usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu, bylo-li přednostní právo akcionářů na úpis nových akcií vyloučeno,

h) upisovatel musí ve lhůtě pro upsání nových akcií splatit jejich emisní kurs, jinak je jeho upsání neúčinné,

i) emisní kurs nových akcií musí být splacen v penězích anebo započtením.

(2) V pozvánce na valnou hromadu svolanou za účelem rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu banky v případě podle odstavce 1 se uvedou důvody zvolení tohoto postupu a jeho odchylky od postupu zvýšení základního kapitálu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev; nesplnění této povinnosti však nezpůsobuje neplatnost následného rozhodnutí valné hromady.

(1) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy podle odstavce 2,

a) je-li ohrožena stabilita bankovního nebo finančního systému a pokud je to pro odstranění tohoto ohrožení účelné, nebo

b) pokud již stabilita bankovního nebo finančního systému byla narušena, je-li to pro zmírnění následků tohoto narušení účelné.

(2) Česká národní banka opatřením obecné povahy bankám, zahraničním bankám pro jejich pobočky, skupině druhově určených bank nebo skupině druhově určených zahraničních bank

a) stanoví dočasnou výjimku z dodržování povinností stanovených v § 4, 4f, 8b, 11 až 24, z dodržování povinnosti poskytovat informace a dokumenty podle § 26g odst. 1 anebo z pravidel stanovených na základě tohoto zákona,

b) dočasně zakáže nebo omezí některé povolené činnosti anebo provedení některých obchodů, převodů finančních prostředků nebo jiných transakcí,

c) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě dočasně stanoví pravidla podle § 12 a § 14 odst. 1 písm. a) a c), nebo

d) odchylně od tohoto zákona nebo právního předpisu vydaného na jeho základě, dočasně stanoví lhůty a periodicitu pro plnění informačních povinností banky nebo zahraniční banky.

(3) Česká národní banka vydá opatření obecné povahy, jsou-li naplněny podmínky stanovené v čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(4) Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce České národní banky; zveřejnění na úřední desce jiného úřadu se nevyžaduje. Pokud nepozbylo účinnosti dříve, pozbývá opatření obecné povahy podle odstavce 2 účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí jeho účinnosti.

(1) Je-li banka tuzemskou ovládající bankou nebo evropskou ovládající úvěrovou institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.

(2) Jsou-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo ovládány tuzemskou finanční holdingovou osobou nebo tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.

(3) Ovládá-li tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba více institucí z členských států, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud

a) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, nebo

b) banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí z členského státu ve skupině.

(4) Je-li podle čl. 18 odst. 3 nebo 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 požadována konsolidace, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině z členských států.

(5) Česká národní banka je orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je-li součet bilančních sum bank a spořitelních a úvěrních družstev z členských států ve skupině vyšší než součet bilančních sum úvěrových institucí ve skupině, nad nimiž vykonává dohled na individuálním základě jiný příslušný orgán dohledu; v takovém případě se nepoužije odstavec 3 písm. b) a odstavce 4 a 8.

(6) Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě, i když nejsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, nebo upustí od výkonu dohledu na konsolidovaném základě, i když jsou splněny podmínky podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8, jestliže se tak dohodne s příslušným orgánem dohledu, pokud považují použití kritéria podle odstavce 1, 3, 4, 7 nebo 8 jako nevhodné s ohledem na dotčené instituce a relativní význam jejich činností v příslušných členských státech. V takovém případě si Česká národní banka před uzavřením dohody s příslušným orgánem dohledu vyžádá stanovisko evropské ovládající úvěrové instituce, evropské finanční holdingové osoby, evropské smíšené finanční holdingové osoby nebo instituce s nejvyšší bilanční sumou.

(7) Ovládá-li tuzemský ovládající obchodník s cennými papíry nebo evropský ovládající investiční podnik jednu nebo více úvěrových institucí, je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo

a) je jedinou úvěrovou institucí z členského státu ve skupině, nebo

b) má nejvyšší bilanční sumu z úvěrových institucí, které jsou ve skupině, z členských států.

(8) Je-li banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo určenou úvěrovou institucí podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo uloží-li Česká národní banka opatření podle § 31 odst. 2, je Česká národní banka určeným orgánem k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.

(1) Pokud banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, které jsou ovládány institucí, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem v jiném než členském státě, nepodléhají dohledu na konsolidovaném základě vykonávaném Českou národní bankou nebo jiným příslušným orgánem, pak Česká národní banka posoudí, zda tato banka nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo podléhají ze strany orgánu dohledu z jiného než členského státu dohledu na konsolidovaném základě, který je rovnocenný dohledu na konsolidovaném základě podle tohoto zákona, a požadavkům části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(2) Česká národní banka provádí posouzení podle odstavce 1, pokud by byla jinak orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nebo na žádost ovládající osoby nebo na žádost osoby zahrnuté do doplňkového dohledu na základě zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty nebo obdobné zahraniční osoby z členského státu. Česká národní banka přitom konzultuje ostatní dotčené příslušné orgány dohledu.

(3) Při posouzení podle odstavce 1 Česká národní banka přihlíží k obecným pokynům vydaným Evropským bankovním výborem42) a konzultuje Evropský orgán pro bankovnictví.

(4) Pokud Česká národní banka na základě posouzení podle odstavce 1 zjistí, že nad bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem není vykonáván rovnocenný dohled na konsolidovaném základě, použije na tuto banku nebo toto spořitelní a úvěrní družstvo obdobně ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nebo uplatní jiné přiměřené postupy dohledu, které zabezpečí cíle dohledu na konsolidovaném základě. Tyto postupy Česká národní banka přijme po konzultaci s ostatními dotčenými příslušnými orgány dohledu a poté je oznámí dotčeným příslušným orgánům dohledu, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské komisi.

(5) Přiměřené postupy dohledu podle odstavce 4 mohou zejména zahrnovat povinnost zřídit finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu se sídlem v členském státě a uplatňovat tento zákon, právní předpis jej provádějící nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 o dohledu na konsolidovaném základě nad konsolidovanou situací této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby.

(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu. Vykonává-li Česká národní banka dohled na individuálním základě nad členem skupiny, uzavírá písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou za účelem usnadnění a zavedení účinného dohledu.

(2) V rámci dohod podle odstavce 1 lze orgánu určenému k výkonu dohledu na konsolidovaném základě svěřit další úkoly a upřesnit postupy pro rozhodování a spolupráci s ostatními příslušnými orgány dohledu.

(3) Česká národní banka je oprávněna vyjmout z dohledu banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo a delegovat na základě dohody v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 výkon dohledu na orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v jiném členském státě nad osobou ovládající tuto banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo.

(4) Odstavec 3 se použije obdobně v případě, kdy je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad osobou ovládající zahraniční úvěrovou instituci a v souladu s čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 přejímá výkon dohledu nad touto zahraniční úvěrovou institucí od příslušného orgánu dohledu v jiném členském státě.

(5) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 má sídlo v jiném členském státě, uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci uvedené v odstavci 1 s příslušným orgánem v členském státě, v němž má dotčená finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba své sídlo.

(6) Česká národní banka uzavírá písemné ujednání o koordinaci a spolupráci podle odstavce 5 s orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě v případě, že finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba má sídlo v České republice.

(1) Ovládá-li smíšená holdingová osoba jednu nebo více bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, je Česká národní banka oprávněna požadovat informace významné pro účely dohledu nad těmito osobami po smíšené holdingové osobě a jí ovládaných osobách.

(2) Česká národní banka je oprávněna provádět kontrolu na místě nebo nechat provádět kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 třetí osobou. Pokud je smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba pojišťovnou, lze postupovat obdobně podle § 26n odst. 3. Pokud smíšená holdingová osoba nebo jí ovládaná osoba se sídlem v jiném členském státě ovládá banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo, pak se na kontrolu na místě pro účely ověření informací obdržených od osob podle odstavce 1 použije § 25 odst. 2.

(3) Aniž je dotčena část čtvrtá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, vykonává Česká národní banka dohled nad operacemi uvnitř skupiny mezi ovládanou bankou nebo spořitelním a úvěrním družstvem a smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami, pokud smíšená holdingová osoba ovládá banku nebo spořitelní a úvěrní družstvo.

(1) Osoby zahrnuté do skupiny jsou povinny pro účely dohledu na konsolidovaném základě poskytovat České národní bance informace a dokumenty, vytvořit odpovídající kontrolní mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací a pravost a úplnost poskytovaných dokumentů a umožnit provedení kontroly podle § 26n odst. 2.

(2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, tuzemská ovládající banka, evropská ovládající úvěrová instituce, tuzemská finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba předem oznámí České národní bance auditory, kteří budou provádět audit jí ovládaných osob.

(3) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst. 1 jsou povinny zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění plnění požadavků vyplývajících pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona. Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.

(4) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst. 1 je povinna informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a dozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob. Fyzická osoba, která je navrhovaná za člena orgánu, je povinna finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady a součinnost.

(5) Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst. 1, je povinna splnit povinnost podle odstavce 4 do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou. Neučiní-li tak, má se za to, že jednotliví členové statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady této finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby nesplňují stanovené předpoklady.

(6) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě nepodléhající povinnosti schválení podle § 27 odst. 1 výměnu osoby, která je členem statutárního orgánu, správní rady nebo dozorčí rady finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně odborně způsobilá, zkušená nebo důvěryhodná.

(7) Není-li ovládaná osoba, která je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, může Česká národní banka požádat ovládající osobu o informace, které jí mohou usnadnit dohled nad touto ovládanou osobou.

(8) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může požádat osoby ovládané bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, které nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě, o informace podle § 26f; § 26f se použije obdobně.

(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, je oprávněna ve vztahu k finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě schválené podle § 27 odst. 1, určené úvěrové instituci podle § 29 odst. 2 písm. c) nebo označené finanční holdingové osobě, smíšené finanční holdingové osobě nebo instituci podle § 31 odst. 2 a smíšené holdingové osobě podle povahy zjištěného nedostatku

a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí skupiny, na náklady ovládající osoby,

c) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí stejné skupiny.

(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do skupiny, která není bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, obchodníkem s cennými papíry, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, se rozumí

a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, obdobných zahraničních právních předpisů, právních předpisů vydaných Českou národní bankou a přímo použitelných předpisů Evropské unie,

b) provádění obchodů v rámci skupiny nebo navenek způsobem, který poškozuje zájmy vkladatelů banky, členů spořitelního a úvěrního družstva nebo zákazníků obchodníka s cennými papíry, který je součástí skupiny, nebo ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.

(3) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může uložit bance, která je ovládající osobou, ovládajícímu obchodníkovi s cennými papíry, finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě při zjištění nedostatku v činnosti této osoby opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodů 1, 13 a 14 a podle § 26 odst. 2 písm. c).

(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, plní vedle úkolů stanovených tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 rovněž tyto úkoly:

a) koordinuje ve vztahu k příslušným orgánům dohledu jiných členských států shromažďování a poskytování významných nebo nezbytných informací,

b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států plánuje a koordinuje postup těchto orgánů v jiných než naléhavých situacích v rámci výkonu dohledu, včetně výkonu dohledu na konsolidovaném základě,

c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných členských států a s centrálními bankami Evropského systému centrálních bank plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na naléhavé situace a během nich, včetně nepříznivého vývoje v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo na finančních trzích, a využívá pokud možno stávajících způsobů komunikace na podporu krizového řízení.

(2) Plánování a koordinace podle odstavce 1 písm. c) zahrnuje přípravu společných hodnocení, zavedení plánů pro naléhavé situace, informování veřejnosti a ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle § 38ha odst. 2 písm. d) a § 38i odst. 1 písm. b), ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, ukládání závažných správních trestů a opatření k nápravě mimořádného významu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů.

(3) Česká národní banka může upozornit Evropský orgán pro bankovnictví a požádat jej o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010, pokud

a) příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní bankou nespolupracuje v míře dostačující k řádnému plnění jejích úkolů podle odstavce 1, nebo

b) orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu neplní úkoly podle čl. 112 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU.

(1) Nastane-li naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, v němž osoba, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, vykonává činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, nebo v němž má sídlo osoba ovládaná osobou, u níž je Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, sdělí Česká národní banka bez zbytečného odkladu všechny nezbytné informace

a) Evropskému orgánu pro bankovnictví,

b) Evropské radě pro systémová rizika a centrálním bankám Evropského systému centrálních bank a

c) orgánům veřejné moci podle § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených touto situací.

(2) Zjistí-li Česká národní banka, že nastala naléhavá situace, včetně nepříznivého vývoje na finančních trzích, která může ohrozit likviditu trhu a stabilitu finančního systému v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví a dotčené příslušné orgány.

(3) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon dohledu na konsolidovaném základě, u kterých lze předpokládat, že již byly poskytnuty jinému příslušnému orgánu, přednostně požádá o takové informace tento orgán.

(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, je příslušná, po dohodě s příslušnými orgány dohledu jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, uložit opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h všem osobám v dotčené skupině a také na konsolidovaném základě.

(2) Česká národní banka předem informuje dotčené příslušné orgány o záměru uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 a současně jim předloží zprávy o posouzení krytí rizik kapitálem, držení dodatečného kapitálu a rizika likvidity. Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce 1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila dotčeným příslušným orgánům dohledu zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, zprávu o držení dodatečného kapitálu a zprávu o posouzení rizika likvidity.

(3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 dosaženo ve lhůtě podle odstavce 2, je Česká národní banka příslušná uložit opatření či sdělit pokyn podle odstavce 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s příslušnými orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.

(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a Českou národní bankou o uložení opatření nebo sdělení pokynu Českou národní bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě 4 měsíců ode dne, kdy orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této skupiny, zprávu o držení dodatečného kapitálu touto skupinou, nebo zprávu o posouzení rizika likvidity této skupiny, je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně na individuálním nebo subkonsolidovaném základě opatření podle § 25e odst. 4 písm. f) a g) nebo sdělit pokyn podle § 25h; přitom přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis vydaného rozhodnutí.

(5) Česká národní banka může ve lhůtě 7 dnů před uplynutím lhůt podle odstavců 3 a 4 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010. Pokud Česká národní banka nebo příslušné orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny podle odstavce 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka řízení o uložení opatření nebo sdělení pokynu do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.

(6) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si však toto stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z příslušných orgánů vykonávajících dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka je vázána právním názorem v něm vysloveným, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto stanoviska odchyluje.

(7) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 nejméně jednou za rok postupem podle odstavců 1 až 5. Česká národní banka může tato rozhodnutí přezkoumat na základě odůvodněného písemného podnětu příslušného orgánu vykonávajícího dohled nad členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 nebo 4 přezkoumat také jen v rozsahu tohoto podnětu.

(8) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném základě nad minimální úrovní a plnit zvláštní požadavky na likviditu, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným po dohodě s Českou národní bankou příslušným orgánem jiného členského státu určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě.

(9) Pokyn k držení dodatečného kapitálu určí a sdělí bance příslušný orgán jiného členského státu určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě po dohodě s Českou národní bankou.

(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26i, § 26j odst. 1 a 2 a § 26k. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26e, která připravuje Česká národní banka po projednání s dotčenými příslušnými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při dodržení povinnosti mlčenlivosti podle § 25a a dalších požadavků stanovených právem Evropské unie koordinuje spolupráci s příslušnými orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie.

(2) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, zřizuje kolegium pro plnění úkolů podle § 26e odst. 1 a 2, § 26i odst. 1 písm. a), b) a c) a § 26j odst. 1 a 2 i v případě, že všechny osoby ovládané evropskou ovládající úvěrovou institucí, evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou mají skutečné sídlo v jiném než členském státě za předpokladu, že příslušné orgány dohledu v jiném než členském státě podléhají požadavkům mlčenlivosti, jež jsou srovnatelné s požadavky podle § 25a. Odstavec 1 věta druhá platí obdobně.

(3) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky, Evropského orgánu pro bankovnictví a ostatních dotčených příslušných orgánů dohledu při

a) výměně informací mezi nimi a Evropským orgánem pro bankovnictví v souladu s čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010,

b) uplatňování ujednání podle § 26e, je-li to účelné,

c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny podle § 25c,

d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26j odst. 3, § 38ha odst. 3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,

e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,

f) plánování a koordinaci činností podle § 26i odst. 1 písm. c) a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.

(4) Členy kolegia jsou

a) Česká národní banka,

b) příslušný orgán dohledu členského státu, kde má evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 sídlo,

c) příslušné orgány vykonávající dohled nad osobami z dotčené skupiny,

d) příslušné orgány dohledu hostitelských států, v nichž osoby z dotčené skupiny vykonávají činnost prostřednictvím významné pobočky nebo významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,

e) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,

f) příslušné orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže podle shodného posouzení všech dotčených příslušných orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký je požadován právem Evropské unie.

(5) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro plnění svých povinností podle § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu finančního systému v dotčených členských státech.

(6) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali. Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia, pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.

(7) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace, které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů dohledu. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(1) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po konzultaci s příslušnými orgány dohledu vykonávajícími dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou, stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.

(2) Použijí-li se na smíšenou finanční holdingovou osobu srovnatelné požadavky, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled, podle tohoto zákona a zákona upravujícího činnost pojišťoven, může Česká národní banka, je-li orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, po dohodě s příslušným orgánem dohledu nad skupinou v pojišťovnictví stanovit, že se při výkonu dohledu na konsolidovaném základě použijí pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty.

(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad osobami ovládanými smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.

(4) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, vykonává-li dohled nad skupinou v pojišťovnictví a je-li k této dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.

(1) Pro účely dohledu na konsolidovaném základě je Česká národní banka oprávněna vyžadovat informace a dokumenty od osob podle § 26g odst. 1 a je oprávněna k výměně informací s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech.

(2) Česká národní banka může za účelem výkonu dohledu na konsolidovaném základě provést kontrolu na místě v osobách podle § 26g odst. 1 nebo požádat o její provedení příslušný orgán dohledu. Česká národní banka informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný orgán dohledu nad kontrolovanou osobou.

(3) Je-li banka, spořitelní a úvěrní družstvo, finanční holdingová osoba, smíšená finanční holdingová osoba nebo smíšená holdingová osoba osobou ovládající jednu nebo více ovládaných osob, které jsou pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení, Česká národní banka spolupracuje a vyměňuje si informace pro účely výkonu dohledu s příslušnými orgány dohledu v jiných členských státech a orgány pověřenými dohledem nad pojišťovnami nebo jinými osobami poskytujícími investiční služby, ke kterým je třeba povolení.

(4) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě a součástí skupiny je smíšená finanční holdingová osoba, přičemž Česká národní banka není koordinátorem podle zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, spolupracuje s koordinátorem pro účely uplatňování tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě. Za účelem usnadnění a zavedení účinné spolupráce Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby s koordinátorem uzavřela písemnou dohodu o koordinaci a spolupráci.

(5) Nachází-li se ovládající osoba a jí ovládané instituce v různých členských státech, Česká národní banka si s příslušnými orgány dohledu těchto členských států vyměňuje veškeré významné informace k umožnění nebo usnadnění dohledu na konsolidovaném základě.

(6) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, může vyzvat příslušný orgán dohledu v jiném členském státě, v němž se nachází ovládající osoba, aby požádal tuto osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předal je České národní bance.

(7) Má-li ovládající osoba sídlo nebo bydliště v České republice a Česká národní banka není orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, pak na základě žádosti příslušného orgánu dohledu z jiného členského státu určeného k výkonu dohledu na konsolidovaném základě nad touto osobou, Česká národní banka požádá takovou ovládající osobu o poskytnutí informací významných pro účely dohledu na konsolidovaném základě a předá je žádajícímu příslušnému orgánu dohledu.

(8) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle odstavce 5 nezakládá příslušnost České národní banky k výkonu dohledu ve vztahu k samotným finančním holdingovým osobám, smíšeným holdingovým osobám, finančním institucím nebo podnikům pomocných služeb, kterých se takové informace týkají.

(9) Sběr ani držení informací vyměňovaných podle § 26f nezakládá příslušnost České národní banky k výkonu dohledu nad smíšenou holdingovou osobou a jí ovládanými osobami, které nejsou bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry, nebo nad ovládanými osobami podle odstavce 5.

(1) Pokud osoba z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, ovládá 2 a více institucí v jednom nebo více členských státech, má povinnost zřídit zprostředkující ovládající osobu v členském státě, ledaže celková hodnota aktiv skupiny připadající na členské státy je nižší než 40 miliard EUR.

(2) Česká národní banka povolí osobě z jiného než členského státu, jejíž ovládanou osobou je banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo obchodník s cennými papíry, aby měla za splnění podmínek v odstavci 1 dvě zprostředkující ovládající osoby v členském státě, pokud by zřízení jediné zprostředkující osoby v členském státě

a) bylo neslučitelné s povinným požadavkem na oddělení činností, který ukládají pravidla nebo příslušné orgány dohledu z jiného než členského státu, kde má ovládající osoba, která není ovládána jinou osobou, skupiny z jiného než členského státu sídlo, nebo

b) vedlo podle posouzení České národní banky jako orgánu pro řešení krize zprostředkující ovládající osoby k tomu, že by způsobilost k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu byla méně účinná než v případě dvou zprostředkujících ovládajících osob v členských státech.

(3) Zprostředkující ovládající osobou v členském státě může být pouze úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 nebo srovnatelného ustanovení právního předpisu jiného členského státu. Pokud žádná z institucí podle odstavce 1 není úvěrovou institucí, nebo pokud v souvislosti s odstavcem 2 písm. a) musí být zřízena druhá zprostředkující ovládající osoba v členském státě, může být zprostředkující ovládající osoba v členském státě investičním podnikem.

(4) Česká národní banka sdělí Evropskému orgánu pro bankovnictví název a

a) celkovou hodnotu aktiv institucí podléhajících dohledu České národní banky, které patří do skupiny z jiného než členského státu,

b) celkovou hodnotu aktiv poboček zahraničních bank z jiných než členských států a druhy činností, které mají tyto pobočky povoleny vykonávat, a

c) typ zprostředkujících ovládajících osob se sídlem v České republice a identifikaci skupiny z jiného než členského státu, které jsou součástí.

(5) Při výkonu dohledu nad zprostředkujícími ovládajícími osobami v členských státech Česká národní banka spolupracuje s příslušnými orgány dohledu nad institucemi a finančními institucemi v zahraničí a vyměňuje si s těmito orgány informace. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.

(6) Pro účely odstavce 1 se celkovou hodnotou aktiv skupiny připadající na členské státy rozumí součet celkové hodnoty aktiv

a) institucí ve skupině vyplývajících z jejich konsolidovaných rozvah nebo z individuálních rozvah, nejsou-li konsolidované rozvahy institucí sestavovány, a

b) poboček zahraničních bank z jiných než členských států ve skupině v členském státě povolených v souladu s právním předpisem dotčeného členského státu.

(1) Je-li Česká národní banka orgánem určeným k výkonu dohledu na konsolidovaném základě, povinnost získat její schválení má tuzemská finanční holdingová osoba, tuzemská smíšená finanční holdingová osoba, evropská finanční holdingová osoba a evropská smíšená finanční holdingová osoba. Jiná finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba, která je ovládána osobou podle věty první, má povinnost získat schválení České národní banky, pokud by měla mít povinnost dodržovat ustanovení tohoto zákona, právního předpisu jej provádějícího nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na subkonsolidovaném základě nebo je-li osobou určenou podle § 29 odst. 2 písm. c).

(2) Povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou také tehdy, pokud osoba podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu po vzniku povinnosti podle odstavce 1 požádá o schválení podle § 28 nebo o výjimku z povinnosti schválení podle § 29; to platí pouze, pokud se jedná o první řízení o žádosti podle § 28 nebo 29 vedené s touto osobou a toto řízení nebylo zastaveno.

(1) Žádost o schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní bance a předloží v ní informace o

a) organizačním uspořádání skupiny, jíž je součástí, s uvedením ovládaných osob a ovládajících osob a o umístění a druzích činnosti každé osoby ve skupině,

b) alespoň 2 fyzických osobách, které ji skutečně řídí, a o splnění povinností podle § 8 odst. 10 a požadavků na člena statutárního orgánu a dozorčí rady podle § 8aa odst. 1,

c) splnění podmínek podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j) a § 20 odst. 9, je-li jí ovládanou osobou banka, nebo o splnění obdobných podmínek podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev, je-li jí ovládanou osobou spořitelní a úvěrní družstvo, a

d) vnitřních systémech, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny.

(2) Osoba podle § 27 odst. 1 předkládá informace podle odstavce 1 vždy také příslušnému orgánu dohledu v členském státě, v němž má tato osoba sídlo, není-li tímto orgánem Česká národní banka.

(3) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení. Nevyhovění žádosti nevylučuje současné uložení opatření podle § 31 odst. 1 a 2.

(4) Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud

a) vnitřní systémy, uspořádání a rozdělení úkolů uvnitř skupiny jsou přiměřené pro účely plnění povinností a podmínek stanovených tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě a zejména účinně

1. koordinují činnost všech osob ovládaných osobou podle § 27 odst. 1, a to i prostřednictvím přiměřeného rozdělení úkolů mezi ovládané instituce, je-li to nezbytné,

2. předcházejí konfliktům uvnitř skupiny nebo je řeší a

3. prosazují celoskupinové zásady stanovené ovládající osobou podle § 27 odst. 1,

b) organizační uspořádání skupiny, jíž je osoba podle § 27 odst. 1 součástí, nebrání účinnému dohledu nad ovládanými institucemi nebo ovládajícími institucemi, pokud jde o jejich povinnosti na individuálním, konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě; při posuzování této podmínky se zohlední zejména

1. postavení osoby podle § 27 odst. 1 ve víceúrovňové skupině,

2. vlastnická struktura a

3. úloha osoby podle § 27 odst. 1 ve skupině, a

c) jsou splněny podmínky podle § 4 odst. 5 písm. d), h), i) a j), § 8 odst. 10, § 20 odst. 9 a požadavky podle § 26g odst. 3.

(5) Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 29 odst. 1, stačí, aby podmínky podle § 29 odst. 2 splnila až ke dni vyhovění žádosti. Vyhověním žádosti podle § 29 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.

(1) Žádost o výjimku z povinnosti schválení podá osoba podle § 27 odst. 1 České národní bance a předloží v ní informace podle § 28 odst. 1 a informace nezbytné k posouzení podmínek podle odstavce 2.

(2) Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 vyhoví, pokud

a) hlavní činností žádající osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách, pokud je finanční holdingovou osobou, nebo v případě smíšené finanční holdingové osoby je nabývání podílů v ovládaných osobách její hlavní činností ve vztahu k institucím nebo finančním institucím,

b) žádající osoba není označena jako osoba podléhající řešení krize v žádné ze skupin podléhajících řešení krize v dané skupině v souladu se strategií řešení krize určenou relevantním orgánem příslušným k řešení krize,

c) úvěrová instituce, finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba schválená podle § 27 odst. 1 ovládaná žádající osobou je určena jako osoba, jejíž povinností je zajistit soulad skupiny s obezřetnostními požadavky na konsolidovaném základě a je nadána veškerými nezbytnými prostředky a rozhodovací pravomocí, aby tyto povinnosti účinně naplnila,

d) žádající osoba se nepodílí na přijímání řídicích, provozních ani finančních rozhodnutí ovlivňujících skupinu nebo jí ovládané osoby, které jsou institucemi nebo finančními institucemi, a

e) neexistuje překážka bránící účinnému dohledu České národní banky nad skupinou na konsolidovaném základě.

(3) Pokud k podání žádosti o rozhodnutí podle odstavce 1 došlo po podání žádosti o schválení podle § 28, pak Česká národní banka řízení podle § 28 přeruší do vydání rozhodnutí.

(4) Osoba podle § 27 odst. 1, jejíž schválení se na základě rozhodnutí České národní banky podle odstavce 1 nevyžaduje, není vyjmuta z konsolidace stanovené tímto zákonem, právním předpisem jej provádějícím nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(5) Česká národní banka rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 4 měsíců ode dne zahájení řízení. Trpí-li žádost podstatnými vadami, které brání pokračování v řízení, běží tato lhůta ode dne jejich odstranění; rozhodnutí o žádosti však musí být vydáno nejpozději do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.

(6) Pokud osoba schválená podle odstavce 1 podá žádost podle § 28 odst. 1, stačí, aby podmínky podle § 28 odst. 4 splnila až kde dni vyhovění žádosti. Vyhověním žádosti podle § 28 odst. 1 pozbývá schválení žádosti podle odstavce 1 platnosti.

Česká národní banka může svým rozhodnutím vyjmout finanční holdingovou osobu nebo smíšenou finanční holdingovou osobu, která obdržela výjimku z povinnosti schválení podle § 29 odst. 1, z působnosti konsolidace,

a) nemá-li takové vynětí vliv na účinnost dohledu nad ovládanou úvěrovou institucí nebo skupinou,

b) pokud finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba nemá žádné jiné akciové expozice než akciovou expozici v ovládané úvěrové instituci nebo v ovládající finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě ovládající danou úvěrovou instituci a

c) pokud finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba výrazně nevyužívá pákového efektu a nemá expozice, které nesouvisejí s jejím majetkovým podílem v ovládané úvěrové instituci nebo v ovládající finanční holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě ovládající danou úvěrovou instituci.