Zákon o bankách

Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu po předchozím informování orgánu dohledu tohoto státu nebo jej o provedení této kontroly požádat.

(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.

(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení. Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech vnitřní kontroly.

(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.

(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě. Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu, na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila informace, které od něj obdržela.

(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví, pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě.

(1) V rámci výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.

(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky, obchodníka s cennými papíry nebo finanční instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o

a) majetkoprávních vztazích mezi členy skupiny, struktuře správy a řízení včetně organizační struktury skupiny, přičemž zahrnuty jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v této skupině,

b) postupech shromažďování informací od bank, spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníků s cennými papíry ve skupině a ověřování těchto informací,

c) vývoji v bance, spořitelním a úvěrním družstvu nebo obchodníku s cennými papíry nebo jiné osobě ve skupině, který může vážně ohrozit finanční situaci banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo obchodníka s cennými papíry ve skupině,

d) závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu uložených bance podle tohoto zákona, spořitelnímu a úvěrnímu družstvu podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo obchodníku s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, a to zejména o požadavku na zvýšení kapitálu, neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou používaného interního přístupu nebo interního modelu,

e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových osobách zahrnutých do konsolidace podle části první hlavy druhé kapitoly 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu určený k výkonu dohledu nad osobou, která je členem skupiny. Rovněž v případě evropské ovládající úvěrové instituce, evropského ovládajícího investičního podniku, evropské finanční holdingové osoby a evropské smíšené finanční holdingové osoby požádá orgán určený k výkonu dohledu na konsolidovaném základě z jiného členského státu o informace týkající se přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.

(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví nebo Evropský orgán pro cenné papíry a trhy43), pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci, zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené lhůtě, nebo pokud orgán dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní informaci z vlastního podnětu32).

Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce s Finančním analytickým úřadem, příslušnými orgány dohledu členských států a finančními zpravodajskými jednotkami členských států, a to včetně výměny informací, jež jsou relevantní pro plnění povinností podle tohoto zákona, zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky, zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí a zahraničních právních předpisů zapracovávajících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/84944), pokud tato spolupráce a výměna informací nezasahuje do probíhajících trestních či správních řízení.

Česká národní banka vyvíjí úsilí k zajištění účinné, vzájemné a úzké spolupráce, včetně výměny informací, s příslušnými orgány dohledu členských států v souvislosti s řízením, které zahájila nebo se chystá zahájit vůči fyzické osobě s bydlištěm na území jiného členského státu nebo právnické osobě se sídlem na území jiného členského státu a které se týká

a) uložení opatření k nápravě podle § 26 odst. 6 nebo 9,

b) uložení donucovací pokuty podle § 26ac, nebo

c) podezření ze spáchání přestupku podle § 36a odst. 1 písm. a) až f), § 36c odst. 1 písm. a) a c) až g), § 36c odst. 6, § 36d odst. 3 nebo 5, § 36da, § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až i) a k) až m), § 36e odst. 3, § 36e odst. 4 písm. c), § 36e odst. 5 písm. l), § 36f nebo § 36h odst. 4.

(1) Česká národní banka před

a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,

b) uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1,

c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 312 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013

konzultuje tuto skutečnost s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě v případě skupiny, jejímž členem je dotčená banka, a s dalšími orgány, kterých se tato skutečnost rovněž týká.

(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.

(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování opatření obecné povahy podle § 26bb,

b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle písmene a),

c) informace o přístupu a metodách České národní banky, včetně kritérií pro uplatňování zásady přiměřenosti, používaných při výkonu dohledu podle § 25c,

d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých v souladu s tímto zákonem,

e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě podle § 26c odst. 9 a informaci o změně příslušného orgánu dohledu nad bankou, spořitelním a úvěrním družstvem nebo obchodníkem s cennými papíry podle § 26e odst. 3,

f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, včetně uložených opatření.

(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného druhu uveřejněnými orgány dohledu v jiných členských státech, a pravidelně je aktualizuje.

Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,

b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,

c) souhrnně za Českou republiku

1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup

a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení závazků,

b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,

c) souhrnně za Českou republiku

1. celkovou výši kapitálu ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,

3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě.

(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.

(2) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady téže banky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.

(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu.

(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.

(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.

(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.

(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.

(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících řízení od příslušných orgánů.

(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 4f odst. 1, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.

(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí o uložení pokuty podle části dvanácté nebo o odnětí licence. Ustanovení správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.

(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(1) Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.

(2) Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.

(3) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu se účastní systému pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Povinnost přispívat do Fondu se na banku nebo zahraniční banku z jiného než členského státu nevztahuje ode dne zániku licence podle § 7a.

(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a zahraničních bank z jiného než členského státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace, návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních řízení.

(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám, poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady Garančního systému spojené se správou Fondu se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků, z mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg nebo z dotací nebo návratných finančních výpomocí podle § 41ch.

(6) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Garanční systém s předstihem upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.

Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro účely uvedené v § 38 odst. 2 až 6 a 8, § 41g odst. 1, § 41n, § 41o odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 7 a § 39 odst. 3 se použije obdobně.

(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky uvedené v odstavci 2.

(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů

a) banky, zahraniční banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,

b) finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti; to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,

c) pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,

d) zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,

e) státu,

f) obce, kraje, městské části hlavního města Prahy a obdobné zahraniční osoby, není-li dále stanoveno jinak,

g) představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a

h) pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti trestné činnosti.

(3) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna zabezpečit identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí

a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,

b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její sídlo a identifikační číslo nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno,

c) u svěřenských fondů nebo obdobných zařízení podle práva jiného státu zapisovaných do evidence podle zvláštního právního předpisu označení svěřenského fondu, identifikační číslo svěřenského fondu nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno, a identifikační údaje svěřenského správce podle písmene a) nebo b).

(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu, ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu potvrzujícím přijetí vkladu.

(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.

(6) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny, pokud obci nebo kraji náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní a obec nebo kraj doloží bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu, že výše skutečných daňových příjmů dané obce nebo kraje za období uvedené v odstavci 8 nepřesáhla částku odpovídající 500 000 EUR. Částka pro účely určení výše daňových příjmů obce nebo kraje se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.

(7) Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pohledávky z vkladů pojištěny podle odstavce 8, nebo ode dne, kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů obce nebo kraje splňují podmínky pro jejich pojištění, a to podle toho, který okamžik nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 8. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží.

(8) Obec nebo kraj dokládá bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu výši svých daňových příjmů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být pojištěny pohledávky z vkladů dané obce nebo kraje.

(9) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vydá bez zbytečného odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 8 obci nebo kraji potvrzení, zda a po které období jsou pohledávky z vkladů obce nebo kraje pojištěny.

(10) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu je povinna vést evidenci údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 4 a 5 a § 41n) poskytovat tyto údaje Garančnímu systému. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.

(1) Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.

(2) Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.

(3) Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.

(4) Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek z vkladů.

(5) Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto poklesu.

(1) Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu.

(2) Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost, likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně v závislosti na výši ročního příspěvku.

(3) Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33).

(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí stanovený roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.

(1) Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad, Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.

(2) Česká národní banka stanoví bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle § 41ca odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit i vyšší sazbu mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup sazbu mimořádného příspěvku.

(3) Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.

(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí mimořádný příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku. Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu.

(5) Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo pozastavit povinnost banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu zaplatit mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky, a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém o tomto rozhodnutí.

Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda a v jaké výši banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatily příspěvek. Je-li banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.

Příspěvek se stanovuje a platí v české měně.

V případě rozdílu mezi výší ročního příspěvku podle § 41ca nebo mimořádného příspěvku podle § 41cc, která byla zaplacena, a výší ročního nebo mimořádného příspěvku, která měla být pro dané období správně stanovena, se ustanovení zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu upravující následky zrušení rozhodnutí o stanovení příspěvku36) použijí obdobně.

(1) Nepostačují-li prostředky Fondu získané z výnosů z investování peněžních prostředků k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu, navrhne Garanční systém České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků k úhradě těchto nákladů. Garanční systém návrh na výběr mimořádných provozních příspěvků řádně odůvodní, včetně uvedení důvodů, pro které nelze uhradit náklady Garančního systému spojené se správou Fondu z výnosů z investování peněžních prostředků.

(2) Česká národní banka na základě návrhu Garančního systému rozhodne o výběru mimořádného provozního příspěvku a stanoví výši mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu a termín jeho zaplacení. Výši mimořádného provozního příspěvku stanoví Česká národní banka tak, aby podíl mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu na celkové výši mimořádných provozních příspěvků odpovídal podílu ročního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu na celkové výši ročních příspěvků podle § 41ca odst. 2.

(3) Česká národní banka stanoví termín pro platbu mimořádného provozního příspěvku tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení ročního příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.

(4) Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaplatí mimořádný provozní příspěvek v termínu stanoveném Českou národní bankou. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného provozního příspěvku banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.

(5) Na výběr a platbu mimořádného provozního příspěvku se § 41cd a 41ce použijí obdobně.

Pokud není vzhledem k okolnostem možné získat peněžní prostředky k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu výběrem mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.

(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu poskytne poté, kdy

a) Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady, nejeví se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit, nebo

b) soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady, na které se vztahuje pojištění.

(2) Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a), nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se považuje za rozhodný den.

(3) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm. a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) Česká národní banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu a Garančnímu systému.

(4) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 3 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5.

(5) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst. 2, které je bance, bývalé bance, zahraniční bance z jiného než členského státu, bývalé zahraniční bance z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci, zástupci správce nebo insolvenčnímu správci povinna poskytnout osoba podle § 41f odst. 7 a 8.

(6) Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, vhodným způsobem je spolu s výzvou podle § 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí, jde-li o náhrady podle odstavce 7.

(7) Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.

(8) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 4 a 5 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.

(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to, že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu, v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu. Pro určení osoby oprávněné na plnění z Fondu je rozhodující stav k rozhodnému dni.

(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.

(3) Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea, že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle § 41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky zahraniční banky z jiného než členského státu (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den.

(4) Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.

(5) Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby podle § 41f odst. 7 a 8.

(6) Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce 3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle zákona o realitním zprostředkování.

(7) Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském státě.

(1) Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet oprávněné osoby; připsáním částky na účet se rozumí okamžik, jímž se tato částka poprvé dostala do dispozice oprávněné osoby v důsledku platební transakce, která je

a) úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh byl podán před rozhodným dnem,

b) vyplacením vypořádání společného jmění manželů při rozvodu manželství, pokud bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je vypořádání společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich společného jmění,

c) vyplacením pojistného plnění pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti, pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění,

d) vyplacením vypořádání dědictví, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o dědictví,

e) vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání,

f) vyplacením odstupného při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odstupného při rozvázání pracovního poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, vyplacením odbytného nebo odchodného při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu, při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, a vyplacením odchodného při skončení služebního poměru fyzických osob, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním mzdy,

g) vyplacením pojistného plnění pro případ újmy způsobené trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením o vyplacení pojistného plnění,

h) vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání bezdůvodného obohacení,

i) vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo

j) vyplacením peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti nebo obdobným zahraničním potvrzením.

(2) Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat. To neplatí, je-li možnost nakládat s touto částkou vyloučena smluvně.

(3) Pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den připsání částky podle odstavce 1 na účet oprávněni s touto částkou nakládat podle protokolu o příslušné notářské úschově nebo smlouvy o správě peněžních prostředků, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nabude oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.

(4) Podmínky notářské nebo advokátní úschovy a datum, ke kterému osoba podle odstavce 2 nebo 3 nabyla oprávnění s touto částkou poprvé nakládat, musejí být Garančnímu systému doloženy spolu s žádostí podle § 41eb odst. 1.

(1) Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4 měsíců od rozhodného dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.

(3) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu a likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle odstavce 2 Garančnímu systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem.

(4) Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě, jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději 4 měsíce od rozhodného dne.

(5) Pokud oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o zvýšenou náhradu podle odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti, je rozhodným dnem pro začátek běhu lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 a pro stanovení dne výplaty náhrady podle odstavce 4 den skončení řízení o pozůstalosti.

(6) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně České národní bance.

(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje, pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů.

(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.

(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle odstavce 1 je banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu povinna předložit Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu systému.

(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.

(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném v § 41c odst. 3 a banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu zaznamená tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí vkladu, a ve své evidenci.

(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni se nepřihlíží.

(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. Banka s těmito osobami sjedná písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do Fondu.

(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu14), poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy podle čl. 59 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami souvisejícími s kryptoaktivy, poskytovatele služeb skupinového financování, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky klientů přijímané v souvislosti se službami skupinového financování, správce nevýkonného úvěru, na jehož účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jsou přijímány jako plnění dluhu vůči obchodníkovi s úvěry, a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.

(9) Údaje, které banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu získá od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka nebo zahraniční banka z jiného než členského státu oprávněna použít pouze ke splnění svých povinností vůči Garančnímu systému podle této části zákona a v případech uvedených v § 38 odst. 2 až 6 a 8.

(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

(1) Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.

(2) Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty náhrad za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů, které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto trestnou činnost.

(3) Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých

a) zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady,

b) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu předmětem právního sporu,

c) je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle zvláštního právního předpisu nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací,

d) má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty náhrad, nebo

e) banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu nebo likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce nepředá Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 z důvodu popírání existence pohledávky z vkladu bankou, bývalou bankou, zahraniční bankou z jiného než členského státu, bývalou zahraniční bankou z jiného než členského státu nebo likvidátorem, správcem, zástupcem správce nebo insolvenčním správcem.

(4) Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2 a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.

(5) Banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d odst. 4 nebo 5 nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu náhrad podle odstavců 2 a 3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví o změně podstatných skutečností majících vliv na toto pozastavení.

(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky nebo zahraniční banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni.

(7) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.

(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst. 4 a 5 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.

(2) Garančnímu systému dnem podle odstavce 1 vzniká pohledávka vůči bance nebo zahraniční bance z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. Tato pohledávka je k okamžiku jejího vzniku splatná.

(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle § 41eb odst. 4 a 5. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato promlčecí lhůta neběží.

(1) V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle § 41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty, byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.

(2) Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud

a) není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu,

b) využil mimořádných příspěvků podle § 41cc,

c) se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených náhrad,

d) není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění pohledávek z vkladů,

e) požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu krytých pohledávek z vkladů,

f) informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr, výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a

g) zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí; úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.

Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky podle § 41i odst. 2 obdobně.

(1) V případě, že si Garanční systém obstaral peněžní prostředky na trhu vydáním dluhových cenných papírů nebo byl Garančnímu systému poskytnut úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu podle § 41i, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly dluhové cenné papíry vydány nebo úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly závazky z dluhových cenných papírů, úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu splaceny, rozhodne Česká národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.

(2) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.

Banka a zahraniční banka z členského státu nesmí v reklamě využívat rozdílů pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy ani zmiňovat neomezené pojištění pohledávek z vkladů. Banka a zahraniční banka z členského státu může v reklamě uvést pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto systému.

(1) Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem financí, bankami a zahraničními bankami z jiného než členského státu, které jsou povinny Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst. 2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.

(2) Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně nutnou.

(3) Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.

(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené podle § 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, zahraniční banka z jiného než členského státu, bývalá zahraniční banka z jiného než členského státu, likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d odst. 4 za účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané na základě provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z členských států, včetně osob zprostředkujících vzájemnou výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění vkladů z členských států. Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.

(2) Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j.

(3) Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2 Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku.

(4) Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).

(1) V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů.

(2) V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.

(3) Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku, ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši převedených pohledávek z vkladů.

(4) Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato zahraniční banka účastna.

(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států.

(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, může být v případě úpadku

a) zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu, jehož se zahraniční banka účastní,

b) banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu.

(1) Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije

a) úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo

b) úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu.

(2) Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle § 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk, který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.

(1) Banka nebo zahraniční banka informuje vkladatele o fúzi nebo rozdělení banky, přeměně banky na zahraniční banku, převodu jmění na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti těchto právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení této lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability.

(2) Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce 1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z pojištěných vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku jejich pojištěné vklady přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.