§ 12 zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů – Již určený nebo jmenovaný rozhodce
Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů · 216/1994 Sb. · Procesní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 12 zákona o rozhodčím řízení stanoví, že rozhodce, u něhož se objeví okolnosti zpochybňující jeho nestrannost nebo nezávislost, se musí vzdát své funkce, a pokud tak neučiní, mohou strany navrhnout soudu, aby o jeho vyloučení rozhodl. (§ 12 zákona č. 216/1994 Sb., zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Odkazuje na: § 11
- Judikatura: na § 12 odkazuje 7 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 216/1994 Sb.
(1) Již určený nebo jmenovaný rozhodce, u něhož vyšly najevo okolnosti uvedené v § 11, je povinen se funkce rozhodce vzdát.
(2) Nevzdá-li se rozhodce funkce, mohou se strany dohodnout o postupu při jeho vyloučení. Kterákoli ze stran může podat návrh, aby o vyloučení rozhodl soud.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se po určení nebo jmenování rozhodce ukáže, že existují důvody pro jeho vyloučení (jak jsou popsány v § 11, odkazující na § 8), je rozhodce povinen sám odstoupit.
- Jestliže rozhodce dobrovolně neodstoupí, mají strany sporu možnost se dohodnout na postupu, jak ho z řízení vyloučit.
- Pokud se strany nedohodnou nebo pokud se rozhodce nevzdá funkce, může kterákoli ze stran podat návrh k soudu, aby o vyloučení rozhodce rozhodl.
Na co si dát pozor
- Rozhodce má povinnost sám posoudit, zda u něj nastaly okolnosti pro vyloučení, a v takovém případě se vzdát funkce.
- Strany by měly aktivně sledovat, zda u rozhodce nevznikly důvody pro jeho vyloučení, a v případě potřeby jednat.
- Pokud dojde k situaci, kdy se rozhodce nevzdá funkce a strany se nedohodnou, je nutné podat návrh k soudu, aby o vyloučení rozhodl.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 12
Jak soudy aplikují § 12
K námitce ekonomické závislosti rozhodce (§ 12 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění účinném do 30. 5. 2006, tj. účinném ke dni uzavření rozhodčí doložky, dále též jen „ZRŘ“), oprávněná poukázala na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4022/2017, 20 Cdo 1641/2018, 20 Cdo 1449/2018, 20 Cdo 2260/2018, případně 25 Cdo 48/2002, a připomněla, že povinný …
Po právní stránce vyšel z § 12 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále též jen „ZRŘ“), přičemž poukázal na názor komentářové literatury k možnému nahrazení postupu podle § 12 odst. 2 ZRŘ postupem podle pravidel stálého rozhodčího soudu.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, kterým jej napadla z důvodu nesprávného právního posouzení věci, když má za to, že napadené rozhodnutí je založeno na nesprávné aplikaci § 12 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „ZRŘ“).