Služební zákon

(1) Na jmenování do služby na dobu neurčitou má státní zaměstnanec ve službě na dobu určitou podle § 238 nárok, jestliže v této době úspěšně složí kvalifikační zkoušku.

(2) Pro kvalifikační zkoušku platí přiměřeně ustanovení § 24 až 26.

(3) Jmenování do služby na dobu neurčitou provádí příslušný služební orgán rozhodnutím.

(4) V době trvání služby na dobu určitou podle § 238 odst. 5 může být státní zaměstnanec podle systemizace uvedené v § 235 jmenován do služby na dobu neurčitou, jestliže s tímto jmenováním vysloví předchozí písemný souhlas. Souhlas státního zaměstnance podle věty první si vyžádá služební úřad. Rozhodnutí o jmenování státního zaměstnance do služby na dobu neurčitou (§ 32 odst. 1) musí být vydáno nejpozději do doby 3 kalendářních měsíců před uplynutím doby trvání služby na dobu určitou. Na základě jmenování se služební poměr státního zaměstnance ve službě na dobu určitou změní ve služební poměr ve službě na dobu neurčitou.

(5) Není-li státní zaměstnanec do uplynutí doby trvání jeho služby na dobu určitou jmenován do služby na dobu neurčitou, služební poměr skončí uplynutím doby trvání služby na dobu určitou; v tomto případě přísluší státnímu zaměstnanci odbytné podle § 55 odst. 2 písm. a), které je splatné podle § 55 odst. 3.

(1) Na vydání a přezkoumání rozhodnutí podle § 238 odst. 4 a § 239 odst. 3 se vztahuje řízení podle tohoto zákona.

(2) Pro doručování písemností se použije § 220 a 221.

(1) Dosavadní vedoucí zaměstnanci ve správních úřadech, kteří byli jmenováni do služby na dobu určitou (§ 238), mohou vykonávat službu na služebních místech představených po dobu trvání této služby i v době služby na dobu neurčitou, nejdéle však do doby, kdy bude služební místo představeného obsazeno na základě výsledku výběrového řízení.

(2) Zaměstnanci podle odstavce 1, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávali funkci vedoucího oddělení, ředitele odboru, ředitele sekce nebo zástupce ředitele odboru, se považují za představené na služebních místech vedoucích oddělení, ředitelů odborů nebo zástupců ředitelů odborů podle § 9 odst. 3 písm. a) a c).

(3) Zaměstnanci podle odstavce 1, kteří ke dni účinnosti tohoto zákona vykonávali funkci vrchního ředitele, náměstka člena vlády nebo funkci náměstka vedoucího ústředního správního úřadu, se považují za ředitele sekcí podle § 9 odst. 3 písm. d).

(4) Služební orgán vyhlásí po 3 letech ode dne účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místa představených vedoucích oddělení, zástupců vedoucích oddělení, ředitelů odborů, zástupců ředitelů odborů, ředitelů sekcí a zástupců ředitelů sekcí. Na výběrová řízení se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci ve službě na dobu neurčitou, kteří vykonávají ve služebním úřadu, v němž má být služební místo obsazeno, stejný obor služby, který se týká služebního místa představeného, které má být obsazeno. Na jmenování představených podle věty první se použije § 42 odst. 1, § 53 odst. 1; na jmenování představeným není nárok.

(5) Vedoucí oddělení, zástupce vedoucího oddělení, ředitel odboru, zástupce ředitele odboru, ředitel sekce a zástupce ředitele sekce podle odstavce 4 se ujímají služebního místa dnem určeným v rozhodnutí o jmenování.

(1) Generální ředitel písemně jmenuje ve správních úřadech, jimiž jsou ministerstva, v dohodě se členem vlády, který toto ministerstvo řídí, a v Úřadu vlády v dohodě s vedoucím Úřadu vlády státního tajemníka a zástupce státního tajemníka z dosavadních vedoucích zaměstnanců v těchto správních úřadech, kteří vykonávají funkci vrchního ředitele, ředitele sekce nebo náměstka člena vlády, splňují předpoklady podle § 17 odst. 1 a § 42 odst. 1, je u nich dán předpoklad jmenování do služby, protože vykonávají činnosti podle § 6 odst. 2 a pracují ve státní správě alespoň po dobu 4 let. Státního tajemníka a zástupce státního tajemníka je třeba jmenovat též ředitelem sekce. Státní tajemník a zástupce státního tajemníka je jmenován do služby na dobu neurčitou. Na jmenování státního tajemníka a zástupce státního tajemníka a jeho odvolání se vztahuje § 53 odst. 4 a § 198 odst. 2 písm. c).

(2) Státní tajemník a zástupce státního tajemníka složí služební slib před generálním ředitelem, jinak platí § 33 a 34.

(1) Státní tajemník písemně jmenuje ve správních úřadech, jimiž jsou ministerstva a Úřad vlády, personálního ředitele a zástupce personálního ředitele z dosavadních vedoucích zaměstnanců v těchto správních úřadech, kteří přímo zajišťují zaměstnanecké vztahy podle pracovněprávních předpisů, splňují předpoklady podle § 17 odst. 1 a § 42 odst. 1, je u nich dán předpoklad jmenování do služby, protože vykonávají činnosti podle § 6 odst. 2 a pracují ve státní správě alespoň po dobu 3 let. V případě zástupce personálního ředitele nemusí jít o vedoucího zaměstnance. Personální ředitel a zástupce personálního ředitele vykonávají službu na služebním místě ve službě na dobu neurčitou po dobu 3 let ode dne jmenování.

(2) Personální ředitel a zástupce personálního ředitele jsou služebními orgány podle tohoto zákona.

(3) Personální ředitel a zástupce personálního ředitele složí služební slib před státním tajemníkem, jinak platí § 33 a 34.

(4) Státní tajemník vyhlásí nejpozději do doby 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona výběrové řízení na služební místo personálního ředitele a na služební místo zástupce personálního ředitele. Na výběrové řízení se přiměřeně použije § 18 odst. 2 a § 19. K výběrovému řízení se mohou přihlásit státní zaměstnanci, kteří mají ve státní správě praxi alespoň po dobu 3 let. Na jmenování personálního ředitele a zástupce personálního ředitele z výběrového řízení se vztahuje § 42 odst. 1, § 53 odst. 3 a § 198 odst. 2 písm. c) s tím, že jde o jmenování do služby na dobu neurčitou. Na jmenování personálním ředitelem a zástupcem personálního ředitele není nárok.

(5) Personální ředitel a zástupce personálního ředitele podle odstavce 4 se ujímají služby na služebních místech po uplynutí doby jmenování personálního ředitele a zástupce personálního ředitele podle odstavce 1.

Do doby 15 dnů po vzniku služebního poměru ve službě na dobu určitou (§ 238) jsou státní zaměstnanci povinni ukončit jinou výdělečnou činnost podle § 65 odst. 2 část věty před středníkem.

(1) Dosavadního zaměstnance, který se při výkonu práce v pracovním poměru dlouhodobě osvědčil, přestože nesplňoval pro požadované činnosti předpoklad vzdělání podle právního předpisu o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy,87) lze jmenovat do služby na dobu určitou a do služby na dobu neurčitou na služební místo, na kterém bude vykonávat službu obdobného obsahu, jaký měl jeho druh práce v pracovním poměru, i v případě, že pro toto služební místo nesplňuje předepsané vzdělání podle § 7 odst. 2 písm. f) a odst. 3.

(2) Po dobu výkonu služby na služebním místě uvedeném v odstavci 1 se na státního zaměstnance pohlíží jako na státního zaměstnance, který předepsané vzdělání splňuje.

Práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru dosavadních zaměstnanců, kteří byli jmenováni státními zaměstnanci podle § 236 odst. 1, § 237 odst. 1, § 238 odst. 5, § 239 odst. 3, § 242 a § 243 odst. 1, se řídí pracovněprávními předpisy.

První služební hodnocení (§ 195) státních zaměstnanců uvedených v § 249 se provádí po 1. lednu 2018.

Doba trvání služby na dobu určitou a služby na dobu neurčitou státních zaměstnanců podle § 249 se započte do doby služby podle § 112 odst. 6.

Ve služebních úřadech, v nichž má podle § 13 působit personální útvar, zřídí služební orgán bez zbytečného odkladu personální útvar.

Zrušuje se zákon č. 213/1948 Sb., o úpravě některých poměrů na ochranu veřejných zájmů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 3, § 6 odst. 2, § 9 odst. 3 písm. d) a e) a odst. 4, § 11 až 13, § 32 až 34, § 135, § 136 odst. 2, § 235, § 236 odst. 1 a 2, § 237 odst. 1, 3 a 4, § 242, § 243 odst. 1 až 3, § 252 a přílohy č. 1, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Klaus v. r.

Havel v. r.

v z. Rychetský v. r.

Příloha č. 1 k zákonu č. 218/2002 Sb.

1. 1. platová třída

Stejnorodé, přesně vymezené činnosti s rámcovým zadáním a s přesně vymezenými výstupy, s větší možností volby jiného postupu a rámcovými návaznostmi na další procesy (dále jen „rutinní činnosti“), kde je předmětem činnosti mnoho prvků se vzájemnými vazbami a souvztažnostmi, které jsou součástí určitého systému nebo samostatné systémy bez dalších vazeb, například podklady jednotlivých správních řízení, důležité adresné písemnosti, předvolání, lhůty.

2. 2. platová třída

Rutinní činnosti, kde jsou předmětem ucelené systémy s vnitřním řádem mnoha prvků s dílčími vazbami na malý okruh dalších systémů, například jednoduchá podání do protokolu, evidence, registrace, soubory podkladů pro správní řízení v jednoduchých věcech (malého rozsahu a jednoduchého způsobu zjišťování bez dalších náležitostí stanovených zvláštním předpisem), například shromažďování a vedení návrhů a vyjádření účastníků řízení, důkazů, čestných prohlášení, přiznání a dokladů, provádění výpočtů, poskytování odborných informací.

3. 3. platová třída

Různorodé, rámcově vymezené činnosti se zadáním podle obvyklých postupů se stanovenými výstupy, postupy a značnými vazbami na další procesy (dále jen „odborné činnosti“), kde jsou předmětem ucelené samostatné systémy s případným členěním na dílčí subsystémy a s vazbami na další systémy, například příprava správního řízení (případu) s jednoznačným postupem a s malým počtem účastníků nebo příprava (vedení) ucelené podkladové dokumentace pro rozhodnutí s dalšími náležitostmi a listinnými důkazy, požadovanými zvláštním předpisem, znaleckými posudky, ohledáním.

4. 4. platová třída

Odborné činnosti, kde jsou předmětem komplexní systémy s vnitřním členěním na ucelené subsystémy s úzkými vazbami na další systémy a s dalším vnitřním členěním, například vyřizování správních případů (správního řízení) s více účastníky, s rozsáhlou podkladovou dokumentací, zasahujících do více právních a věcných oblastí, náročné na dobu řízení (lhůty) a předpokládající složitou podkladovou dokumentaci, vedení jednoduchých agend s jednotlivými prvky systému, malým rozsahem působnosti a omezenými vazbami na další agendy, vedení soustavy podkladové dokumentace spojené s vyhledáváním (bez analýzy), dokumentováním, složitými výpočty (mnoho parametrů), šetřením, prošetřováním.

5. 5. platová třída

Zajišťování širokého souboru činností s rámcově stanovenými vstupy a způsobem vykonávání a vymezenými výstupy, které jsou organickou součástí širších procesů (dále jen „odborné specializované činnosti“), kde jsou předmětem činnosti zvlášť složité správní případy s mnoha účastníky zasahující do mnoha různorodých právních a věcných oblastí a vyžadující rozsáhlou podkladovou dokumentaci, dožádání, znalecké posudky a složitý výkon rozhodnutí. Zajišťování uceleného souhrnu prací v oboru služby (dále jen „služební agenda“) územních správních úřadů.

6. 6. platová třída

Zajišťování komplexu činností s obecně vymezenými vstupy, rámcově stanovenými výstupy, značnou variantností způsobu řešení a postupů a specifickými vazbami na široký okruh procesů (dále jen „systémové činnosti“), kde jsou předmětem činnosti komplexní systémy složené ze samostatných různorodých systémů se zásadními určujícími vnitřními a vnějšími vazbami, například složité služební agendy územních správních úřadů s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další obory služby nebo služební agendy správních úřadů s celostátní působností.

7. 7. platová třída

Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ministerstev a ústředních správních úřadů s danými jednoznačnými vztahy k ostatním agendám, průběhem a způsobem provádění nebo služební agenda správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlými vnitřními a vnějšími vazbami na další agendy a s dopady na široké skupiny obyvatelstva. Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „systémové specializované činnosti“) v oborech služby územních správních úřadů.

8. 8. platová třída

Systémové činnosti, kde je předmětem služební agenda ministerstev a ústředních správních úřadů nebo obor služby správních úřadů s celostátní působností. Systémové specializované činnosti v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s četnými vazbami na další služební obory a zasahujících do mnoha věcných a právních oblastí.

9. 9. platová třída

Činnosti s nespecifikovanými vstupy, způsoby řešení a velmi rámcově vymezenými výstupy s velmi širokými vazbami na další procesy (dále jen „koncepční činnost“) v oborech služby správních úřadů s celostátní působností nebo v oborech služby územních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby. Systémové činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů nebo ve služebních agendách těchto úřadů zasahujících do různých věcných a právních oblastí nebo jinak věcně a organizačně složitých služebních agendách se zásadními vazbami na další obory služby.

10. 10. platová třída

Systémové specializované činnosti ve specializovaných oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů nebo systémové činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností. Koncepční činnosti správních úřadů s celostátní působností s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s četnými vazbami na další obory služby a zasahující do mnoha věcných a právních oblastí nebo se zvlášť obtížnými podmínkami pro plnění úkolů celospolečenského významu včetně koordinace a sjednocování postupu dalších územních správních úřadů při výkonu daného oboru služby.

11. 11. platová třída

Koncepční činnost ve specializovaných oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů včetně systémové koordinace více oborů služby a systémů celospolečenského významu. Systémové specializované činnosti v oborech služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností.

12. 12. platová třída

Stanovování koncepce dlouhodobého vývoje oborů služby ministerstev a ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním na specializované obory služby a s širokými vazbami na jiné obory služby s celostátní působností a jiné celospolečenské systémy předurčující konání nejširších skupin dalších osob v zásadních oblastech včetně systémové koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy.

Příloha č. 2 k zákonu č. 218/2002 Sb.

Představený ministerstva

a ústřední

správní úřady správní úřady

s celostátní

působností správní úřady

s krajskou

působností ostatní správní

úřady zástupce vedoucího oddělení 10 až 20 5 až 15 vedoucí oddělení

zástupce ředitele odboru

zástupce personálního ředitele

vedoucí zastupitelského úřadu 20 až 30 10 až 20 ředitel odboru

zástupce ředitele sekce

personální ředitel

vedoucí zastupitelského úřadu 30 až 40 25 až 35 20 až 30 15 až 25 ředitel sekce

zástupce státního tajemníka

zástupce generálního ředitele

zástupce vedoucího služebního úřadu 40 až 50 35 až 45 30 až 40 25 až 35 státní tajemník

vedoucí služebního úřadu

generální ředitel 50 až 60 45 až 55 35 až 45 30 až 40

1) Čl. 79 odst. 2 Ústavy České republiky.

2) § 25 odst. 2 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů.

Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění pozdějších předpisů.

3) § 28 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 219/2002 Sb.

4) § 1 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) § 2 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

6) Například § 5 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

7) Například § 2 zákona č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 167/1999 Sb., § 1 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 110/1997 Sb.

8) Zákon č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

10) § 45 a 98 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb.

11) § 46 a 98 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění zákona č. 147/2001 Sb.

12) Například § 18 a 19 zákona č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů.

13) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

14) § 38 odst. 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

15) § 10 odst. 1 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech.

§ 5 odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb.

16) Zákon č. 40/1993 Sb., o státním občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

17) Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrována v částce 2/1968 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.

18) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

18a) Například § 107 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

19) Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopií s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydání potvrzení orgány obcí a okresními úřady, ve znění pozdějších předpisů.

20) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

21) Zákoník práce.

22) Například vyhláška č. 345/2000 Sb., o ověřování zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských částí hlavního města Prahy a okresních úřadů, osob stojících v čele zvláštních orgánů zřízených na základě zvláštních zákonů a předsedů komisí, kterým byl svěřen výkon přenesené působnosti (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 427/2000 Sb., vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.

23) § 266a zákoníku práce.

24) § 124 odst. 1 zákoníku práce.

25) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

26) § 23 odst. 3 zákona č. 15/1998 Sb.

§ 1 odst. 3 a 5 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb.

§ 107 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích).

§ 17 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

27) § 116 občanského zákoníku.

28) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.

29) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.

30) § 12 odst. 10 trestního řádu.

31) § 67 a násl. trestního řádu.

32) § 2 odst. 3 zákona č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 21 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb.

33) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

35) Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

36) Například § 12 odst. 2 zákona č. 531/1990 Sb., ve znění zákona č. 311/1999 Sb., § 17 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., § 57 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 272/2001 Sb.

37) Například § 74 zákoníku práce.

38) Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv.

39) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

40) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

41) Čl. 44 Listiny základních práv a svobod.

42) Například zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1988 Sb.

43) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

44) § 21a občanského soudního řádu.

45) § 7 odst. 2 občanského soudního řádu.

46) § 124 zákoníku práce.

47) Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb., nařízení vlády č. 465/2001 Sb. a nařízení vlády č. 214/2003 Sb.

47a) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb.

48) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).

49) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

50) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích.

51) § 425 občanského zákoníku.

52) Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

52a) § 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

52b) § 55 a 57 zákona č. 187/2006 Sb.

52c) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

53) § 16 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.

54) Zákon č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

55) § 16 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

56) § 15 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

57) § 17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb.

58) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

59) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

60) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů.

61) Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.

62) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb.

67) § 1 a 2 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.

68) § 117 věta druhá a § 128 zákoníku práce.

69) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

70) Například § 11 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.

73) § 93 zákoníku práce.

74) § 94 zákoníku práce.

75) § 78 odst. 1 písm. h) a § 95 zákoníku práce.

76) § 9 odst. 3 zákoníku práce.

79) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.

Vyhláška č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech.

80) Například § 13a zákona č. 531/1990 Sb., ve znění zákona č. 311/1999 Sb.

81) § 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

82) Vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

83) Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

84) § 274 písm. e) občanského soudního řádu.

85) § 60a, 60b a 60c zákoníku práce.

87) Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.