§ 16 zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích – Se spornými nároky třetích osob k majetku
Zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích · 219/2000 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 16 zákona 219/2000 upravuje, jak má stát, zastoupený příslušnou organizační složkou, postupovat v situacích, kdy má nabýt majetek, ale existují k němu sporné nároky třetích osob, nebo jde o majetek získaný trestním řízením, u kterého je možné žádat o vynětí. (§ 16 zákona č. 219/2000 Sb., zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, odsouzený, vlastník
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „Současně je vyzve, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy prokázaly, že svůj nárok u soudu uplatnily“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…opatření zabrání části majetku naloží s těmito věcmi a prostředky až po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a jde-li o věci nebo prostředky, které…“
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…byly prováděním trestu propadnutí majetku postiženy teprve později, po uplynutí jednoho měsíce od doby, kdy k postižení došlo“
- Odkazuje na: § 11, § 15
- Judikatura: na § 16 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 219/2000 Sb.
(1) Se spornými nároky třetích osob k majetku, který stát nabyl způsoby uvedenými v ustanovení § 13 tohoto zákona, odkáže příslušná organizační složka (§ 11) tyto osoby na soud. Současně je vyzve, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výzvy prokázaly, že svůj nárok u soudu uplatnily. Byla-li podána žaloba, vyčká právní moci rozhodnutí soudu. V případě marného uplynutí této lhůty pokračuje organizační složka v postupu podle ustanovení § 15 odst. 2 tohoto zákona; možnost následného uplatnění nároků třetích osob u soudu tím není dotčena.
(2) Nabude-li stát v důsledku výroku, jímž soud uložil trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku29), věci a prostředky, u nichž mohou vzniknout pochybnosti, zda je jich nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo jiné osoby, jejíž část majetku byla zabrána, nebo osob, o jejichž výživu nebo výchovu je odsouzený nebo tato osoba povinna pečovat29), a jsou-li předpoklady, že by mohla být podána žádost o jejich vynětí30), příslušná organizační složka (§ 11) provádějící trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku naloží s těmito věcmi a prostředky až po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, a jde-li o věci nebo prostředky, které byly prováděním trestu propadnutí majetku postiženy teprve později, po uplynutí jednoho měsíce od doby, kdy k postižení došlo. Byla-li v uvedených lhůtách žádost o vynětí podána, vyčká právní moci rozhodnutí o této žádosti.
(3) Nabude-li stát majetek v důsledku rozhodnutí soudu uvedeného v § 15 odst. 2 větě páté, naloží příslušná organizační složka (§ 11) s tímto majetkem až po uplynutí 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí soudu nebo i před uplynutím této lhůty, byla-li podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních31a) vyrozuměna, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části. Byla-li však organizační složka v uvedené lhůtě vyrozuměna o tom, že jiný stát informoval o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo jeho části, naloží s ním až po doručení rozhodnutí soudu vydaného ohledně dotčeného majetku na základě informace jiného státu31b).
(4) Pokud Nejvyšší soud vyrozumí příslušnou organizační složku (§ 11) o tom, že rozhodl o pozastavení nakládání s věcí, která propadla nebo byla zabrána na základě trestní sankce uložené v trestním řízení, nebo že takové pozastavení nařídil anebo že takový postup nařídil předseda senátu Nejvyššího soudu, neboť se v dané trestní věci vede řízení o mimořádném opravném prostředku, učiní příslušná organizační složka (§ 11) neprodleně všechna potřebná opatření k tomu, aby s věcí nebylo dále nakládáno způsobem, který by znemožnil její případné vrácení původnímu vlastníkovi. Není-li to možné, zejména z důvodu, že věc již byla převedena do vlastnictví jiné osoby, příslušná organizační složka o tom vyrozumí Nejvyšší soud.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud si třetí osoba nárokuje majetek, který stát nabyl podle § 13, organizační složka ji odkáže na soud a vyzve ji k prokázání podání žaloby do jednoho měsíce.
- Stát musí vyčkat na pravomocné rozhodnutí soudu, pokud byla žaloba podána, jinak postupuje s majetkem dál.
- U majetku propadlého nebo zabraného v trestním řízení, u kterého by mohly vzniknout pochybnosti o jeho nezbytnosti pro životní potřeby, smí stát s majetkem nakládat až po uplynutí 3 měsíců (nebo 1 měsíce, pokud byl postižen později) od právní moci rozhodnutí, pokud nebyla podána žádost o vynětí.
- Pokud Nejvyšší soud pozastaví nakládání s majetkem propadlým nebo zabraným v trestním řízení, organizační složka s ním nesmí nakládat.
Na co si dát pozor
- Třetí osoby, které si nárokují majetek, musí svůj nárok u soudu uplatnit a prokázat to státu ve stanovené lhůtě, jinak stát s majetkem naloží.
- U majetku získaného trestním řízením je nutné dodržet lhůty pro nakládání, aby bylo možné zohlednit případné žádosti o vynětí.
- Rozhodnutí soudu, zejména Nejvyššího soudu, o pozastavení nakládání s majetkem je pro organizační složku závazné.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 16
Jak soudy aplikují § 16
„Může zapříčinit postup podle věty první ustanovení § 16 zákona č. 219/2000 Sb., prodlení státu s vydáním dědictví [se spornými nároky třetích osob k majetku, který stát nabyl způsoby uvedenými v ustanovení § 13 tohoto zákona, odkáže příslušná organizační složka (§ 11) tyto osoby na soud], jenž byl ze strany státu použit vůči oprávněnému dědici, který prokazoval své dědické právo holografní závětí v dodatečném řízení o dědictví, bez toho, že by v tomto řízení prokázal její pravost?“;