§ 3 Nařízení vlády Československé socialistické republiky, kterým se provádí zákoník práce – Vznik, změny a skončení pracovního poměru

§ 3 Vznik, změny a skončení pracovního poměru (1) Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat nebo prodloužit na dobu přesahující tři roky, popřípadě sjednat opětovně s a) tvůrčími pracovníky vědy, výzkumu a vývoje, b) pracovníky k výkonu činnosti, pro kterou je předepsáno školní vzdělání uměleckého směru, c) učiteli vysokých škol, d) pracovníky dočasně uvolněnými podle § 25 odst. 2 písm. c) zákoníku pro výkon práce v zahraničí, e) poživateli starobního nebo invalidního důchodu a s poživatelkami vdovského důchodu, které dosáhly věku 57 let, f) pracovníky, o kterých tak stanoví zákon nebo mezinárodní smlouva. (2) S pracovníky, kteří nejsou uvedeni v odstavci 1, lze sjednat pracovní poměr na dobu určitou opětovně jen v případech, kdy to vyžaduje přechodná potřeba organizace nebo kdy o to občan organizaci písemně požádá. Opětovně sjednané pracovní poměry na dobu určitou, které na sebe bezprostředně navazují a trvají celkem déle než tři roky, lze sjednat pouze dvakrát; to neplatí v případech uvedených v odstavci 1. Za opětovně sjednaný pracovní poměr na dobu určitou se považuje pracovní poměr, který má vzniknout před uplynutím doby 12 měsíců po skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky. (3) Pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat s a) absolventy středních a vysokých škol, odborných učilišť a učilišť vstupujícími do pracovního poměru na práci odpovídající jejich kvalifikaci; absolventem se rozumí pracovník, jehož celková doba zaměstnání v pracovním nebo obdobném poměru nedosáhla po úspěšném ukončení studia (přípravy) dvou let, přičemž se do této doby nezapočítává doba vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby nahrazující tuto službu, doba mateřské a další mateřské dovolené a doba, po kterou organizace podle § 127 odst. 2 zákoníku omluvila nepřítomnost muže v práci, protože mu příslušel rodičovský příspěvek. b) mladistvými, c) občany, které je organizace podle zváštního předpisu povinna přijmout do pracovního poměru. Tento zákaz neplatí v případech uvedených v odstavci 1, v § 25 odst. 2 písm. d) zákoníku a v případech, kdy občan písemně požádá organizaci o sjednání pracovního poměru na dobu určitou.