§ 5 vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o projednávání pracovních sporů komisemi pro pracovní spory – Smírčí řízení
Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o projednávání pracovních sporů komisemi pro pracovní spory · 23/1970 Sb. · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 5 vyhlášky 23/1970 stanovuje, jak se zahajuje smírčí řízení před komisí pro pracovní spory, co musí obsahovat návrh na zahájení řízení a jak se s ním dále nakládá. Smírčí řízení začíná podáním návrhu komisi, a to buď písemně, nebo ústně do zápisu. (§ 5 zákona č. 23/1970 Sb., vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí o projednávání pracovních sporů komisemi pro pracovní spory, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Smírčí řízení
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „Není-li komise příslušná k projednání návrhu, který jí byl doručen, zajistí neprodleně jeho doručení komisi, která je příslušná“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „…podán komisi návrh, jehož projednání nenáleží do pravomoci komisí, vrátí jej komise neprodleně navrhovateli.“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 23/1970 Sb.
(1) Smírčí řízení je zahájeno dnem podání návrhu komisi. Návrh může podat organizace nebo pracovník (bývalý pracovník) buď písemně nebo ústně do zápisu, který sepíše pověřený člen komise nebo pracovník organizace zmocněný k tomu komisí se souhlasem organizace.
(2) V návrhu je třeba uvést, kdo návrh podává (navrhovatel), co uplatňuje a proti komu návrh směřuje (odpůrce). Přitom je účelné uvést v návrhu i skutečnosti rozhodné pro jeho posouzení, a jak je možno je prokázat.
(3) Návrh podaný komisi se zaznamená do seznamu podaných návrhů. V záznamu se vždy musí uvést den podání návrhu, jméno a příjmení (název) navrhovatele a odpůrce a stručné označení předmětu řízení. Opis návrhu zašle komise odpůrci.
(4) Není-li komise příslušná k projednání návrhu, který jí byl doručen, zajistí neprodleně jeho doručení komisi, která je příslušná; vzniknou-li pochybnosti, určí příslušnou komisi organizace v dohodě se závodním výborem. I když byl návrh podán nepříslušné komisi, je nárok uplatněn dnem podání návrhu této komisi.
(5) Byl-li podán komisi návrh, jehož projednání nenáleží do pravomoci komisí, vrátí jej komise neprodleně navrhovateli.
(6) Navrhovatel může svůj návrh vzít zpět způsobem uvedeným v odstavci 1, dokud komise neschválila uzavřený smír.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Smírčí řízení začíná podáním návrhu komisi, a to buď písemně, nebo ústně do zápisu.
- V návrhu je nutné uvést, kdo návrh podává, co požaduje a proti komu návrh směřuje. Je vhodné uvést i důležité skutečnosti a důkazy.
- Pokud je návrh podán nepříslušné komisi, ta ho předá správné komisi, přičemž datum podání zůstává zachováno.
- Pokud komise nemá pravomoc projednat daný návrh, vrátí ho navrhovateli.
Na co si dát pozor
- Návrh lze vzít zpět pouze do doby, než komise schválí uzavřený smír.
- Je důležité uvést v návrhu všechny podstatné informace a důkazy, aby komise mohla návrh řádně posoudit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 67 Smírčí řízení (Občanský soudní řád)§ 36 Fakultativní smírčí řízení (Vyhláška o Řádu Rozhodčího soudu Českosl)§ 39 Fakultativní smírčí řízení (Vyhláška ministra zahraničního obchodu o)§ 47 SMÍRČÍ ŘÍZENÍ (Vyhláška federálního ministerstva zahran)§ 44 SMÍRČÍ ŘÍZENÍ (Vyhláška federálního ministerstva zahran)