§ 53 zákon o dani z přidané hodnoty – Rozhlasové a televizní vysílání
Zákon o dani z přidané hodnoty · 235/2004 Sb. · účinné od 1. 5. 2020 · Daňové právo
Stručně: Paragraf § 53 ZDPH stanovuje, že rozhlasové a televizní vysílání je osvobozeno od daně z přidané hodnoty, pokud se jedná o vysílání prováděné provozovateli ze zákona, s výjimkou obchodních sdělení, nebo o obdobné vysílání z jiného členského státu či třetí země. (§ 53 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty, znění účinné od 1. 5. 2020)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozhlasové a televizní vysílání
- Týká se: provozovatel
- Judikatura: na § 53 odkazuje 5 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Rozhlasové a televizní vysílání“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 235/2004 Sb.
Rozhlasovým nebo televizním vysíláním se pro účely osvobození od daně rozumí poskytování rozhlasového nebo televizního vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání, s výjimkou vysílání obchodního sdělení, nebo poskytování obdobného vysílání z jiného členského státu nebo ze třetí země.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Provozovatelé rozhlasového a televizního vysílání, kteří vysílají podle zákona, nemusí uplatňovat DPH na své vysílací služby.
- Toto osvobození se nevztahuje na vysílání, které má charakter obchodního sdělení (např. reklamy).
- Stejné osvobození platí i pro obdobné vysílání, které pochází z jiných zemí Evropské unie nebo ze zemí mimo EU.
- Osvobození od daně podle tohoto paragrafu je bez nároku na odpočet daně, což znamená, že provozovatelé nemohou uplatnit odpočet DPH na vstupu u nákladů souvisejících s těmito osvobozenými plněními.
Na co si dát pozor
- Je třeba rozlišovat mezi běžným vysíláním a vysíláním obchodních sdělení, neboť na obchodní sdělení se osvobození nevztahuje.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 53
Jak soudy aplikují § 53
… daňovém přiznání za zdaňovací období prosinec 2012 snížila původně vykázaná uskutečněná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně o hodnotu televizních poplatků a vykázala nadměrný odpočet ve výši 497 736 486 Kč. Žalobkyně uvedla, že podle ní nejsou televizní poplatky úplatou za veřejnou službu ve smyslu § 53 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), a proto nemohou být zahrnuty do výpočtu koeficientu pro krácení nároku na odpočet DPH na vstupu.
Prvostupňový správní orgán na to vyzval žalobce k odstranění pochybností ohledně podaných dodatečných daňových přiznání a po vyjádření ze strany žalobce došel k závěru, že rozhlasové poplatky jsou poskytovány za úplatu, jsou předmětem DPH a jsou od daně osvobozeny dle § 51 a § 53 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném pro předmětná zdaňovací období (dále jen „ZDPH“).
Usoudil, že částka rozhlasových poplatků je osvobozená od daně podle § 51 odst. 1 písm. b) a § 53 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“).
Právní otázky
Související
§ 112 Spolupráce s Radou pro rozhlasové a televizní (Zákon o elektronických komunikacích a o )§ 27 Rozhlasové a televizní vysílání (Zákon České národní rady o dani z přidan)§ 26 Rozhlasové a televizní vysílání (Zákon o dani z přidané hodnoty)§ 24 (Zákon o provozování rozhlasového a telev)§ 1 (Zákon České národní rady o Radě České re)