1 As 40/2009 — Nejvyšší správní soud

65 A 3/2025- 226 - text  70 65 A 3/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců JUDr. Terezy Kučerové a Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka ve věci žalobců: a) ARNIKA – program Toxické látky a odpady se sídlem Seifertova 327/85, Praha 3 b) Hnutí DUHA České Budějovice se sídlem Dlouhá 134, Kaplice oba zast. JUDr. Ondřejem Tošnerem, Ph.D., advokátem se sídlem Slavíkova 23, Praha proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice za účasti: I. ZEVO Vráto, a.s. se sídlem Okružní 632, České Budějovice zast. JUDr. et Mgr. Tomášem Sequensem, advokátem se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1 II. CETIN a.s. se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9 III. ČEVAK a.s. se sídlem Severní 2264/8, České Budějovice IV. Povodí Vltavy, státní podnik se sídlem Holečkova 3178/8, Praha 5 V. Náš domov z.s. se sídlem Na Staré cestě 252/8, Rudolfov VI. Spolek T.G.M. novevrato.cz se sídlem Hlinská 580/9A, České Budějovice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2025, čj. KUJCK 141588/2024, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobci nemají právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. IV. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice (dále jen „stavební úřad“) ze dne 21. 5. 2024, čj. SU/4331/2023-36 (dále jen „územní rozhodnutí“), byla na základě žádosti společnosti ZEVO Vráto, a.s. (OZNŘ I) ze dne 20. 7. 2023 umístěna stavba označená jako „ZEVO Vráto České Budějovice (ZEVO Vráto), ul. Okružní, České Budějovice“ (ve stávajícím areálu „Výtopna Vráto“, Okružní čp. 632, České Budějovice), na pozemcích parc. č. 1118/11, 1118/12, 1118/14, 1118/15, 1118/16, 1118/17, 1118/18, 1118/19, 1118/20, 1118/21, 1118/22, 1118/23, 1118/24, 1118/25, 1118/26, 1118/28, 1118/29, 1118/30, 1118/32, 1118/40, 1118/41, 1118/45, 1118/46, 1118/47, 1118/48, 1118/56, 1118/77, 1150/1 a 1150/13 v k. ú. České Budějovice 4. Jedná se o novou trvalou stavbu, která nahrazuje stávající zařízení výtopny Vráto, doposud provozované na základě platného integrovaného povolení. Předmětem stavby má být zařízení pro energetické využívání odpadu (dále též jako „ZEVO“), přičemž stavba je tvořena několika stavebními objekty a inženýrskými objekty. Rozhodnutí o umístění stavby bylo vydáno podle § 79 a § 92 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). 2. Rozhodnutím ze dne 20. 1. 2025, čj. KUJCK 141588/2024 (dále jen „napadené rozhodnutí“), žalovaný podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), změnil územní rozhodnutí, tak, že ve vedlejším výroku II., v němž jsou stanoveny podmínky pro umístění a realizaci stavby, nahradil znění podmínky pod bodem 3. novým zněním; z vedlejšího výroku II., v němž jsou stanoveny podmínky pro umístění a realizaci stavby, dále vyňal podmínky pod body 29., 30. a 39.; výrokovou část územního rozhodnutí dále doplnil o výrok III. a vedlejší výrok IV. Podle § 90 odst. 5, věty druhé správního řádu bylo územní rozhodnutí ve zbytku potvrzeno. Dále bylo zamítnuto jako nepřípustné odvolání podané osobou, která nebyla zařazena do okruhu účastníků a ani se v průběhu řízení k účastenství nepřihlásila. 3. V dané věci se jednalo o navazující řízení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOPV“). Ve věci bylo podle § 9a odst. 1 ZOPV k záměru vydáno souhlasné závazné stanovisko Ministerstva životního prostředí (dále jen „MŽP“) ze dne 29. 4. 2022, čj. MZP/2022/510/548 (dále též jako „závazné stanovisko EIA 2022“). Dne 9. 10. 2023 bylo pod čj. MZP/2023/212/1321 vydáno MŽP podle § 9a odst. 6 ZOPV souhlasné závazné stanovisko k ověření záměru. V rámci odvolacího řízení bylo závazné stanovisko EIA 2022 podrobeno postupu podle § 149 odst. 7 správního řádu, přičemž bylo ministrem životního prostředí potvrzeno, a to závazným stanoviskem ze dne 7. 11. 2024 (vypraveno dne 8. 11. 2024), čj. MZP/2024/290/1653 (dále též jako „potvrzující závazné stanovisko EIA 2024“). II. Shrnutí žaloby 4. Žalobci namítají nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí a rozpor s § 3 odst. 2 a 4 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a rozpor se Stockholmskou úmluvou o perzistentních organických polutantech (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 40/2006 Sb. m. s.; dále jen „Stockholmská úmluva“). 5. Ustanovení § 3 zákona o odpadech stanoví jasnou hierarchii odpadového hospodářství. Prioritou je předcházení vzniku odpadu, nelze-li tomu předejít, tak následují recyklace, jiné využití (vč. energetického), a není-li ani to možné, tak přichází v úvahu jeho odstranění. Účelem zákona o odpadech je zároveň zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí. Žalobci též upozorňují na přílohu č. 1 zákona o odpadech, dle níž je nutno zvyšovat úroveň přípravy k opětovnému využití a úroveň recyklace komunálního odpadu. II.A Námitka nevypořádání odvolacích námitek 6. Žalobci namítají, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nereagoval na veškeré jejich uplatněné námitky. Jde o nedostatečné hodnocení zdravotních dopadů a o chybějící informace o vlivech zařízením produkovaných bromovaných dioxinů na zdraví. Pouhý odkaz na Dokumentaci EIA podle žalobců nepostačuje. 7. Dále mělo jít o námitku nedostatečných informací o složení odpadů, které bude ZEVO produkovat (chemické složení škváry a popílku za účelem vyloučení uvolňování nebezpečných látek, neboť u škváry se uvažuje o jejím využití ve stavebnictví). Odkaz na zkušební provoz podle žalobců nedostačuje k vyvrácení námitky, že tyto informace mají být obsaženy v dokumentaci záměru a přitom tam nejsou. 8. Žalovaný se dále nikterak nezabýval rozporem záměru se Stockholmskou úmluvou. Podle žalobců mají být primárně voleny způsoby nakládání s odpadem, které vůbec nevedou ke vzniku perzistentních organických polutantů (dále jen „POPs“) a dioxinů. Každý nový zdroj produkující tyto látky by měl být posouzen i z pohledu nejlepších dostupných technik a nejlepší praxe, přičemž úmluva doporučuje upřednostnit tu variantu, která nevede ke vzniku dioxinů. K tomuto postupu v projednávaném případě vůbec nedošlo. Odkaz na hodnocení emisí dioxinů a POPs a návrh opatření k jejich eliminaci podle žalobců neobstojí, neboť to je způsob řešení situace, kdy již POPs a dioxiny vznikají. 9. Žalobci dále namítli, že podmínka č. 14 územního rozhodnutí týkající se dopravy odpadů mimo ulici Rudolfovskou se týká pouze dopravy odpadu do ZEVO. Podmínkami rozhodnutí však není nijak řešena doprava popílku a škváry ze ZEVO, přičemž tohoto materiálu bude odvážena až 1/3 ze 160 tisíc tun ročně. Dle žalobců dojde k zatížení obyvatel nadměrným provozem, hlukem, prachem a zápachem. Touto otázkou se žalovaný podle žalobců nikterak nezabýval. 10. Dané námitky zůstaly podle žalobců ze strany žalovaného nevypořádány. Jeho rozhodnutí je tudíž podle žalobců v rozporu s § 68 odst. 3 a § 89 odst. 2 správního řádu. Napadené rozhodnutí je podle nich nepřezkoumatelné. Žalovaný v rozporu s § 50 odst. 3 a 4 správního řádu nepřihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, vč. toho, co uvedli účastníci řízení, jakož ani nezjišťoval všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu. II.B Námitky proti závaznému stanovisku EIA 2022 a jeho potvrzení ministrem životního prostředí v odvolacím řízení 11. Závazná stanoviska vydaná v procesu EIA nejsou podle žalobců bezvadnými odbornými a požadavky zákona splňujícími podklady pro umístění dané stavby. Nebyla v nich vypořádána a reflektována celá řada závažných připomínek, které byly vzneseny. Žalobci tedy požadují, aby krajský soud přezkoumal závazné stanovisko MŽP ze dne 29. 4. 2022, čj. MZP/2022/510/548, a potvrzení závazného stanoviska závazným stanoviskem ministra životního prostředí ze dne 7. 11. 2024 (vypraveno dne 8. 11. 2024), čj. MZP/2024/290/1653. Žalobci jsou toho názoru, že závazná stanoviska měla být vydána jako nesouhlasná. Závazná stanoviska nejsou podle žalobců objektivním odborným podkladem, neboť nebyly vyhodnoceny a posouzeny následující aspekty daného záměru, týkající se jeho vlivu na životní prostředí, a to i v důsledku absence údajů a podkladů. 12. Podle žalobců nedošlo k vyhodnocení kapacity ZEVO na úrovni ČR (těch stávajících i těch, kterým již bylo uděleno souhlasné závazné stanovisko). Velikost kapacit ZEVO v ČR totiž může výrazně ovlivnit, ne-li dokonce znemožnit plnění recyklačních cílů. Nedošlo ani k posouzení nadbytečné kapacity ZEVO v rámci kraje, neboť navržená kapacita ZEVO Vráto je vyšší, než je z hlediska produkce směsného komunálního odpadu (dále jen „SKO“) zapot