Vodní zákon

(1) V případě, že u jednotlivého znečištění dojde v důsledku realizace technického nebo technologického opatření s trvalým účinkem ke snížení jeho vypouštěného množství oproti bezprostředně předcházejícímu poplatkovému období, lze uplatnit slevu na dílčím poplatku.

(2) Sleva na dílčím poplatku z jednotlivého znečištění činí součin

a) dílčího základu poplatku,

b) sazby pro tento dílčí základ poplatku,

c) podílu

1. rozdílu dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a dílčího základu poplatku a

2. dílčího základu poplatku v bezprostředně předcházejícím poplatkovém období a

d) koeficientu 2,5.

(3) Sleva podle odstavce 2 činí nejvýše součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku.

(4) Slevu nelze uplatnit, pokud je podíl podle odstavce 2 písm. c) nižší než 0,1.

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových se vypočte jako součet dílčího poplatku z objemu a dílčích poplatků z jednotlivých znečištění.

Dílčí poplatek se vypočte jako rozdíl

a) součinu dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku a

b) poplatníkem uplatněné slevy na dílčím poplatku.

Poplatkovým obdobím poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je kalendářní rok.

Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.

Výnos poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových může být použit na podporu intenzifikace a výstavby vodohospodářské infrastruktury a úhradu nákladů na činnost oprávněné laboratoře vybrané Státním fondem životního prostředí České republiky (dále jen „kontrolní laboratoř“) a odborně způsobilých osob oprávněných k podnikání a autorizovaných k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.

(1) Správcem poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je Státní fond životního prostředí České republiky.

(2) Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle sídla nebo místa pobytu poplatníka.

(1) Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen vést provozní evidenci o sledování množství vypouštěného znečištění, objemu vypouštěných odpadních vod a dalších skutečnostech rozhodných pro určení výše poplatku. Poplatník je povinen uchovávat veškeré podklady k vedení provozní evidence po dobu 5 let.

(2) Poplatník je povinen u každého zdroje a výpustě prostřednictvím oprávněné laboratoře odebírat vzorky odpadních vod a sledovat koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, zjišťovat průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění a měřit objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění. Poplatník odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečištění a stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění.

(3) Poplatník je povinen oznámit bez zbytečného odkladu správci poplatku omezení, přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod.

(4) V případě, že poplatník snižuje dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda, je povinen zjišťovat množství tohoto znečištění.

(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou

a) náležitosti provozní evidence podle odstavce 1,

b) bližší vymezení zdroje znečištění podle § 89a odst. 1,

c) postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách včetně metod měření ukazatelů znečištění oprávněnou a kontrolní laboratoří,

d) způsob zjišťování průměrné koncentrace jednotlivého znečištění a způsob měření objemu u odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění podle odstavce 2,

e) způsob zjišťování množství znečištění v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda podle odstavce 4.

(1) Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen podat poplatkové přiznání nejpozději do 15. února kalendářního roku následujícího po skončení poplatkového období.

(2) Poplatkové přiznání se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.

(3) Poplatkové přiznání se nepodává, pokud je vypouštění odpadních vod od poplatku zcela osvobozeno.

(4) Tiskopis poplatkového přiznání a dodatečného poplatkového přiznání vydává správce poplatku.

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je splatný ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru.

U nedoplatku na poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových vzniká úrok z prodlení.

Poplatníkem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je oprávněný, který má povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních.

Předmětem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vypouštění odpadních vod do vod podzemních na základě povolení ze zařízení určeného k čištění odpadních vod.

Od poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se osvobozuje vypouštění

a) odpadních vod ze zařízení určeného k čištění odpadních vod z jedné stavby pro bydlení nebo z jedné stavby pro rodinnou rekreaci,

b) minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

c) přírodních minerálních vod odebíraných ze zdroje osvědčeného podle zákona upravujícího lázeňství jako zdroj přírodní minerální vody, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,

d) odpadních vod vzniklých využitím podzemních či povrchových vod pro získání tepelné energie [§ 8 odst. 1 písm. d)] a

e) znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo [§ 8 odst. 1 písm. e)].

Základem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kapacita zařízení určeného k čištění odpadních vod, ze kterého jsou odpadní vody vypouštěny, vyjádřená v ekvivalentních obyvatelích. Jeden ekvivalentní obyvatel odpovídá produkci znečištění 60 g BSK5 za den.

Sazba poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních činí 350 Kč.

Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních se vypočte jako součin základu poplatku zaokrouhleného na celé ekvivalentní obyvatele nahoru a sazby poplatku.

Poplatkovým obdobím poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je kalendářní rok.

Výnos poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území k vypouštění dochází.

Správcem poplatku za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je obecní úřad obce, na jejímž území k vypouštění dochází.

Poplatek za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních je splatný do 31. ledna kalendářního roku následujícího po poplatkovém období.

(1) Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4. Kdo odebírá povrchovou vodu je povinen za každý den prodlení s placením plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile.

(2) Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního zákona.42) Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.

(3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití

a) průtočného chlazení parních turbín,

b) zemědělských závlah,

c) zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,

d) ostatních odběrů.

(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro zachování mezinárodně významných mokřadů v lužních lesích, pro postřikování skladovaného dříví vodou, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu, za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin, včetně školkařských výpěstků a pro napouštění vodních nádrží k akumulaci povrchové vody pro závlahy zemědělských plodin a školkařských výpěstků podle podmínek platného povolení k nakládání s vodami. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.

(5) Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.

(6) Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle odstavce 1, u soudu.

(1) Stát může poskytnout finanční prostředky k úhradě výdajů na opatření ve veřejném zájmu, zejména pro

a) činnosti správy povodí podle tohoto zákona,

b) správu drobných vodních toků,

c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod,

d) plánování v oblasti vod,

e) studie odtokových poměrů, stanovení záplavových území a studie preventivních protipovodňových opatření,

f) obnovu vodních děl a koryt vodních toků,

g) zřizování, obnovu a provoz vodních děl a zařízení k ochraně před povodněmi a suchem,

h) zkapacitnění a úpravu koryt vodních toků a zlepšování odtokových poměrů v krajině,

i) zřizování a obnovu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků,

j) obnovu, odbahnění a rekonstrukci rybníků,

k) obnovu a provoz vodních cest,

l) správu vodních děl, o které nikdo nepečuje a u nichž není vlastník znám,

m) další opatření podle schválených programů opatření (§ 26),

n) obnovu koryta vodního toku po povodni (§ 45 odst. 1),

o) provádění kontrolního zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod, včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

p) vsakování, zadržování a odvádění srážkových vod,

q) hospodařící subjekty provozující zemědělskou prvovýrobu v ochranných pásmech vodních zdrojů a ochranných pásmech vodárenských nádrží.

(2) Finanční prostředky na opatření ve veřejném zájmu poskytuje stát správcům povodí, České inspekci životního prostředí, správcům vodních toků, vlastníkům vodních děl a pověřeným odborným subjektům (§ 21 odst. 3) a jiným fyzickým a právnickým osobám; na finanční prostředky není právní nárok.

(1) Správnost měření objemu vypouštěných odpadních vod a správnou funkci měřidla může kontrolovat pouze odborně způsobilá osoba oprávněná k podnikání a autorizovaná k výkonu úředního měření průtoku měřidly s volnou hladinou podle zákona o metrologii.

(2) Správnost měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových kontroluje odborně způsobilá osoba podle odstavce 1, vybraná Státním fondem životního prostředí České republiky.

(3) Seznam odborně způsobilých osob podle odstavce 2 zveřejní Státní fond životního prostředí České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Oprávněné náklady odborně způsobilých osob podle odstavce 2 spojené s kontrolou správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových hradí Státní fond životního prostředí České republiky z výnosu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

(5) Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinen umožnit odborně způsobilé osobě podle odstavce 2 vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, a zajistit podmínky pro provedení kontroly včetně poskytnutí podkladů nezbytných pro provedení kontroly.

(1) Odběr a rozbor vzorků odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění pro účely stanovení poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových provádí na základě požadavku toho, kdo vypouští odpadní vody, oprávněná laboratoř.

(2) Správnost sledování vypouštěného znečištění ve vypouštěných odpadních vodách pro účely poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových kontroluje kontrolní laboratoř.

(3) Seznam kontrolních laboratoří zveřejní Státní fond životního prostředí České republiky způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Oprávněné náklady kontrolní laboratoře spojené s prováděním odběrů a rozborů vzorků hradí Státní fond životního prostředí České republiky z výnosu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

(5) Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinen umožnit pracovníkům kontrolní laboratoře vstup do prostorů, kde se nachází zdroj znečišťování, a zajistit podmínky k odběru vzorků ze všech výpustí zdroje znečištění.

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí.

(2) Vodoprávními úřady jsou

a) obecní úřady,

b) újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,

c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,

d) krajské úřady,

e) stavební úřady,

f) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).

Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech a orgánech pro sucho.

(3) Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a při povolování záměru podle stavebního zákona lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele, že bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést a že bez této výjimky nelze vydat kladné závazné stanovisko. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.

(4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko65), závazné stanovisko podle odstavce 3 se nevydává. Dojde-li orgán příslušný k vydání jednotného environmentálního stanoviska k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele před vydáním jednotného environmentálního stanoviska, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 nelze vydat souhlasné jednotné environmentální stanovisko65).

(1) Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.

(2) Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle § 105 až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy XI a XV tohoto zákona.

(1) Působnost, která přísluší vodoprávním úřadům, vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností, pokud ji zákon nesvěřuje jiným orgánům.

(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností uplatňují stanoviska k územnímu plánu, regulačnímu plánu a územnímu opatření o stavební uzávěře pro území obce, nejedná-li se o územní plán a územní opatření těchto obcí.

(1) Do působnosti krajských úřadů patří

a) uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje, územním plánům obcí s rozšířenou působností a územním opatřením o stavební uzávěře obcí s rozšířenou působností,

b) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,

c) ve věcech hraničních vod rozhodovat, vydávat souhlasy podle § 17 a závazná stanoviska podle § 104 odst. 3; to neplatí pro opatření vydávaná při stavu nedostatku vody podle § 87k odst. 1; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko mající vliv na průběh nebo vyznačení státní hranice vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem vnitra; rozhodnutí, souhlas nebo závazné stanovisko týkající se přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2) vydá krajský úřad po projednání s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, které jsou součástí právního řádu44),

d) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo možnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností; v případě mimořádné situace přesahující území správního obvodu jednoho krajského úřadu činí opatření ten z krajských úřadů, v jehož správním obvodu mimořádná situace vznikla, nebo není-li známo místo vzniku mimořádné situace, činí opatření ten z krajských úřadů, jehož správní obvod je mimořádnou situací nejvíce zasažen; v případě havárií činí krajský úřad opatření podle § 41 a 42 a s krajským úřadem, který činí tato opatření, spolupracuje krajský úřad, jehož správní obvod byl havárií zasažen,

e) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,

f) rozhodovat o výjimce podle § 23a odst. 8 a ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,

g) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod,

h) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,

i) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti 10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,

j) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových a vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (§ 16) s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle § 16 odst. 5,

k) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],

l) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,

m) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků a jejich aktivní zóny, ukládat správci povodí zpracování takového návrhu a stanovovat v těchto záplavových územích omezující podmínky podle § 67 odst. 3,

n) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody,

o) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1,

p) vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,

q) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 8) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek,

r) stanovovat ochranná pásma vodních zdrojů, v případě, že do jeho působnosti patří povolovat nakládání s vodami z nich,

s) schvalovat provozní řády vodních děl pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových a manipulační řády vodních děl, pro něž povoluje nakládání s vodami, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že do jeho působnosti patří povolení k nakládání s vodami alespoň pro jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat,

t) vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů o parametrech možné zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému,

u) rozhodovat v pochybnostech o rozsahu povinností a oprávnění podle § 53.

(2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 3 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.

Stavební úřady, které podle stavebního zákona vykonávají působnost ve věcech vodních děl

a) rozhodují o žádosti o povolení záměru vodního díla podle § 55a,

b) mohou nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby vodního díla provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje podle § 55a odst. 9 nebo odstranění stavby podle § 55a odst. 8,

c) rozhodují o stanovení ochranného pásma vodního díla podle § 58 odst. 3,

d) vydávají osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle § 59a odst. 3,

e) rozhodují o technickobezpečnostním dohledu podle § 61 odst. 7,

f) rozhodují o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování podle § 61 odst. 8,

g) vedou evidenci údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba podle § 61 odst. 12 písm. a),

h) předávají údaje z jimi vedené evidence údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu Ministerstvu zemědělství podle § 61 odst. 12 písm. b),

i) kontrolují provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly podle § 61 a

j) provádějí dozor nad vodními díly podle § 110 odst. 5.

(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.

(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu opatření o stavební uzávěře, je-li jeho pořizovatelem krajský úřad jako úřad územního plánování nebo Ministerstvo pro místní rozvoj.

(3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech

a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to

1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst. 1 písm. c)],

2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],

3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),

4. souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. e) a i),

5. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),

6. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 37),

7. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),

8. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),

b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),

c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),

d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto zákona (§ 19 a 22),

e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),

f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),

g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),

h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),

i) citlivých oblastí (§ 32),

j) zranitelných oblastí, s výjimkou přezkoumávání akčního programu, (§ 33),

k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34 odst. 2),

l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),

m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),

n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),

o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),

p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),

q) zvládání sucha a stavu nedostatku vody společně s Ministerstvem zemědělství (§ 87a až 87m),

r) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (hlava XI díl 1),

s) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (hlava XI díly 2 a 3),

t) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),

u) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),

v) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,

w) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství,

x) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.

(4) Ministerstvo dopravy vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).

(5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 2.

(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména je-li přechodný nedostatek vody nebo je-li ohroženo zásobování obyvatelstva vodou nebo došlo-li k jednorázovému odběru pitné vody z vodovodní sítě v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách, zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany nebo ozbrojených sil České republiky, může vodoprávní úřad rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit na dobu nezbytně nutnou povolená nakládání s vodami, popřípadě tato nakládání omezit nebo i zakázat. Tato opatření provede po projednání s dotčenými subjekty, pokud to mimořádnost situace nevylučuje.

(2) Dojde-li v důsledku mimořádné situace k omezení nebo znemožnění povolených odběrů povrchové nebo podzemní vody, které vede k vážnému ohrožení veřejného zájmu, je vodoprávní úřad povinen zajistit po projednání s příslušnými orgány opatření k nápravě. Přitom může stanovit kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu je povinen provést opatření k zajištění náhradního odběru vody, popřípadě k jejímu dovážení. Nutné náklady spojené s uloženými opatřeními může vodoprávní úřad požadovat na tom, kdo mimořádné omezení nebo znemožnění odběrů způsobil. Obecné předpisy o odpovědnosti k náhradě škody nejsou tímto dotčeny.

(1) Vodoprávní úřady kontrolují dodržování ustanovení vodního zákona a předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

(2) Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti kontrolovat, zda jsou dodržována jimi vydaná rozhodnutí a opatření obecné povahy.

(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností kontrolují dodržování opatření obecné povahy vydaných komisemi pro sucho. Krajské úřady kontrolují dodržování rozhodnutí vydaných krajskou komisí pro sucho. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí kontrolují dodržování rozhodnutí vydaných ústřední komisí pro sucho.

(4) Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů.

(5) Stavební úřady jako součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména kontrolují, jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.

(1) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí kontrolují v rámci vrchního vodoprávního dozoru, jak vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí provádějí ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných.

(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou v rozsahu své působnosti podle tohoto zákona v rámci vrchního vodoprávního dozoru oprávněna též kontrolovat, jak jsou dodržována ustanovení vodního zákona a předpisů podle něho vydaných, jak jsou dodržována rozhodnutí vodoprávních úřadů, jak jsou plněny povinnosti vlastníků vodních děl, správců vodních toků a správců povodí. Zjistí-li závady, mohou uložit potřebná opatření k jejich odstranění.

(3) Ministerstvo zemědělství v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí předkládá každoročně vládě zprávu o zhodnocení kontrolní činnosti provedené v uplynulém roce v rámci vrchního vodoprávního dozoru.

(1) České inspekci životního prostředí přísluší

a) v rámci vodoprávního dozoru kontrolovat, jak podnikající fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo uložené podle tohoto zákona jí nebo vodoprávními úřady na úseku

1. nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami,

2. ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby,

3. havárií ohrožujících jakost těchto vod,

4. vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací,

5. ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů,

6. uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost,

b) ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a),

c) nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat kontrolu, zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,

d) spolupracovat s vodoprávními úřady a Státním fondem životního prostředí České republiky,

e) vést centrální evidenci havárií podle § 40 a násl.,

f) kontrolovat dodržování ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli,

g) provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování,

h) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o čištěné odpadní vody pro účely výpočtu poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových,

i) plnit další úkoly podle tohoto zákona.

(2) Na řízení vedená Českou inspekcí životního prostředí podle tohoto zákona se vztahují, připouští-li to povaha těchto řízení, ustanovení § 115.

(1) Pověření pracovníci vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí se při výkonu vodoprávního dozoru podle tohoto zákona prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.

(2) Za odebrané vzorky pro účely vodoprávního dozoru podle tohoto zákona nenáleží osobě, jíž byl vzorek odebrán, náhrada.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona, jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.

(2) V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.

(3) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Účastníkem řízení je též správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká vodního toku.

(5) Právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí nebo veřejného zdraví, a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost, a která vznikla alespoň 3 roky před dnem oznámení o zahájení řízení podle tohoto zákona nebo kterou podporuje svými podpisy nejméně 200 osob na podporující listině, může požádat vodoprávní úřad, aby ji informoval o zahajovaných správních řízeních, v nichž mohou být dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem. Na podporující listině uvede každá osoba své jméno, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu a připojí vlastnoruční podpis.

(6) Právnická osoba podle odstavce 6 je účastníkem řízení, s výjimkou řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, pokud do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6 písemně oznámí svou účast v řízení vodoprávnímu úřadu. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení právnické osobě nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce vodoprávního úřadu.

(7) Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.

(8) V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.

(9) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.

(10) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.

(11) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.

(12) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.

(13) Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.

(14) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).

(15) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.

(16) Manipulační řád vodního díla a provozní řád vodního díla pro čištění odpadních vod s povoleným vypouštěním odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu do vod povrchových schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.

(17) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních nebo stavebních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní nebo stavební úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad závazné stanovisko nebo vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu se vodní zdroj nachází. Místně příslušným stavebním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního díla je stavební úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo.

(18) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí, souhlasu podle § 17 nebo závazného stanoviska podle § 104 odst. 3 neběží.

(19) Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) posuzuje vodoprávní úřad možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody nebo nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, řízení přeruší a upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést.

(20) Žádost o vydání povolení, souhlasu nebo vyjádření v případě vodního díla vyžadujícího povolení záměru podle stavebního zákona lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.

(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 87k a § 109 odst. 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu příslušného k jeho vydání. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.

(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 25 odst. 4 a 5 a § 66 odst. 7 nepoužije.

(4) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.

(1) Žádost podle § 9a, 14a, 16a, 17a, 18a, § 23a odst. 12 a 13, § 38b, 39a, § 59 odst. 6 a 7 nebo návrh podle § 30a se podává na formuláři, který stanoví Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.

(2) Vodoprávní úřad ve výrokové části rozhodnutí, v opatření obecné povahy a v závazné části závazného stanoviska vydávaných podle § 8 odst. 1, § 14 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 23a odst. 8, § 30 odst. 1, § 38 odst. 5, § 39 odst. 8 a § 104 odst. 3 uvede

a) název záměrem dotčeného vodního toku a číselný identifikátor vodního toku podle údajů v evidenci vodních toků, číslo hydrologického pořadí povodí, název a kód útvaru povrchových vod a říční kilometr vodního toku (staničení),

b) číslo záměrem dotčeného hydrogeologického rajonu a název a kód útvaru podzemních vod a

c) polohu záměru, a to orientačně souřadnicemi určenými v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální70).

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,

b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,

c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,

e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,

f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,

g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,

h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením obecné povahy podle § 30 odst. 10,

i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,

j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,

k) nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 7,

l) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo nebezpečných závadných látek do vod povrchových bez povolení k jejich vypouštění nebo do vod podzemních,

m) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,

n) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 10,

o) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,

p) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,

q) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,

r) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,

s) v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,

t) neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,

u) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo

v) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu

a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), k), n), p), q), r) nebo t),

b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), o), s), u) nebo v),

c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b) až f) nebo h),

d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene m), nebo

e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene l).

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.

(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.

(6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.