§ 15 zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození – Doba strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození
Zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození · 255/1946 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 15 zákona 255/1946 stanovuje, kdy přesně začíná a končí doba, po kterou je osoba považována za účastníka národního boje za osvobození, a to pro různé kategorie bojovníků. Určuje se přesné časové období, za které se osobě přiznává status účastníka národního boje za osvobození, což je klíčové pro nárok na související výhody. (§ 15 zákona č. 255/1946 Sb., zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Doba strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození
- Lhůta nebo doba: „…překročily hranice republiky Československé, nastoupily-li pak vojenskou službu do dvou měsíců po tomto dni, nebo sice později, ale z důvodů na jejich vůli nezávislých“
- Lhůta nebo doba: „…do uvedené armády, dnem přihlášky, nastoupily-li pak osoby, o které jde, službu do dvou měsíců po tomto dni, nebo sice později, ale z důvodů na jejich vůli nezávislých“
- Odkazuje na: § 1
- Judikatura: na § 15 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 255/1946 Sb.
1. počíná
a) v československé armádě v zahraničí:
aa) u osob, které se aktivně a prokazatelně zúčastnily organisace uvedené armády, prvním dnem měsíce, v němž jejich účast na organisačních pracích započala,
bb) u ostatních osob, které odešly do ciziny, aby bojovaly se zbraní proti nacistickým (fašistickým) okupantům nebo jejich pomahačům, prvním dnem měsíce, v němž překročily hranice republiky Československé, nastoupily-li pak vojenskou službu do dvou měsíců po tomto dni, nebo sice později, ale z důvodů na jejich vůli nezávislých,
cc) byla-li podána přihláška do uvedené armády, dnem přihlášky, nastoupily-li pak osoby, o které jde, službu do dvou měsíců po tomto dni, nebo sice později, ale z důvodů na jejich vůli nezávislých,
dd) jinak dnem skutečného nastoupení činné služby,
b) ve spojenecké armádě, obdobně podle zásad pod písm. a),
c) v první československé armádě na Slovensku, jde-li o osoby, které se aktivně a prokazatelně zúčastnily organisace Slovenského národního povstání, prvním dnem měsíce, v němž jejich účast na organisačních pracích započala; jinak dnem skutečného nastoupení činné služby,
d) v partyzánské jednotce: podle § 4, odst. 1, zák. č. 34/1946 Sb.,
e) v případech uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. e): dnem, kdy činnost tam uvedená započala,
f) v případech uvedených v § 1, odst. 1, č. 1, písm. f): podle zásad ustanovení pod písm. e),
g) u československých politických vězňů: dnem omezení osobní svobody,
h) ve španělské republikánské lidové armádě (v mezinárodních brigádách) obdobně podle zásad pod písm. a), bb) a dd),
ch) u příslušníků stráže obrany státu: dnem nastoupení služby u jednotek stráže obrany státu,
v případech uvedených pod písm. a), b), d), e) však nejdříve dnem 15. března 1939; v případech uvedených pod písm. c) nejdříve dnem 1. ledna 1944; v případech uvedených pod písm. h) nejdříve dnem 19. července 1936;
2. končí
v případech uvedených pod písm. a) až e) a g) dnem faktického ukončení činné služby, pokud se týče dnem osvobození (propuštění na svobodu), vždy však nejpozději dnem 5. května 1945; v případech uvedených pod písm. f) dnem ukončení činnosti, nejpozději však dnem 9. května 1945; v případech uvedených pod písm. h) a ch) dnem ukončení činné služby; do doby takto určené se včítá i doba prokázaně nutného léčení následkem nezaviněného zranění (onemocnění), k němuž došlo při výkonu služby (činnosti) nebo v souvislosti s omezením osobní svobody, pokud toto léčení bránilo výkonu zaměstnání, jakož i doba zajetí, které nezakládá skutkovou podstatu trestného činu podle ustanovení II. dílu vojenského trestního zákona ze dne 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., po případě, které by takovou skutkovou podstatu nezakládalo, kdyby šlo o osoby, na něž by bylo lze užít těchto ustanovení.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Určuje se přesné časové období, za které se osobě přiznává status účastníka národního boje za osvobození, což je klíčové pro nárok na související výhody.
- Pro různé skupiny účastníků (např. československá armáda v zahraničí, spojenecké armády, partyzáni, političtí vězni) jsou stanoveny odlišné počáteční a koncové body této doby.
- Započítává se i doba nutného léčení po zranění nebo nemoci související se službou či omezením svobody.
Na co si dát pozor
- Počátek doby se liší podle konkrétní formy účasti na boji (např. aktivní organizace, přechod hranic, přihláška do armády, skutečné nastoupení služby).
- Existují nejranější možné počáteční dny pro započítání doby v závislosti na typu účasti (např. 15. března 1939 pro armádu v zahraničí, 1. ledna 1944 pro slovenské povstání).
- Konec doby je většinou stanoven nejpozději na 5. května 1945 nebo 9. května 1945, s výjimkami pro některé kategorie.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 15
Jak soudy aplikují § 15
Podle § 15 bodu 2 zákona č. 255/1946 Sb. doba strávená ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození končí u československého partyzána a účastníka domácího hnutí dnem faktického ukončení činné služby, vždy však nejpozději dnem 5. května 1945. Podle § 3 odst. 5 písm. b) zákona č. 357/2005 Sb., není-li v této hlavě stanoveno jinak, vztahují se na rozhodnutí o příplatku a jeho …
Pro úplnost nutno dodat, že rozhodnutí stejného obsahu bylo vydáno i pro paní I. B. Uvedené rozhodnutí se tedy vztahovalo na posouzení statutu čs. politického vězně podle § 1 odst. 1 bod l písm. g), § 2 odst. 1 bod 5 a § 15 odst. 2 zákona č. 255/1946 Sb., avšak jak ze shora uvedeného výkladu plyne, takové rozhodnutí by mohlo být za určitých okolností použito i pro posouzení nároků podle § 1 odst. 3 zák. č. 261/2001 Sb. Ministerstvo obrany ve svém rozhodnutí konstatovalo, že „Navrhovatel ve svých písemných vylíčeních podává pouze obecná tvrzení o omezení …
Důvodnou neshledal Městský soud v Praze ani další námitky stěžovatelky, týkající se především aplikace ust. § 15 zákona č. 255/1946 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození (dále jen „zákon č. 255/1946 Sb.“). Dle názoru stěžovatelky není pro použití bodu 2. cit ust., jenž se týká konce doby strávené ve vlastnosti účastníka národního boje za osvobození, v zákoně č. 261/2001 Sb. žádný odkaz a žalovaná proto aplikovala toto ustanovení neoprávněně.