3 Ads 49/2005 — Nejvyšší správní soud

41 Ad 1/2013- 37 - text  41Ad 1/2013 – 37 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně Dr. D. R. , bytem …., zastoupené JUDr. Aloisem Deutschem, advokátem se sídlem AK Smetanova 17, 602 00 Brno, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížova 25, o přezkoumání rozhodnutí správního orgánu, t a k t o : I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Ve včas podané žalobě žalobkyně uvedla, že rozhodnutím žalované ze dne 5.4.2006 jí byl přiznán dle § 2 odst. 4 zákona č. 357/2005 Sb., příplatek k důchodu v měsíční výši 231, Kč za odbojovou činnost otce za II. světové války v době od 1.7.1944 do 5.5.1945 z důvodu, že zemřel za okolností zákonem stanovených. Rozhodnutím žalované č. I. ze dne 4.7.2011 byl podle § 56 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/19995 Sb., ve spojení s § 3 odst. 5 zákona č. 357/2005 Sb. od 6.8.2011 žalobkyni odejmut příplatek ke starobnímu důchodu v měsíční výši 2.781,-Kč. Žalobkyni bylo rozhodnutím žalované ze dne 14.12.2009 přiznáno podle zákona č. 108/2009 Sb., zvýšení příplatku k důchodu přiznaného podle zákona č. 357/2005 Sb., o 2.400,-Kč měsíčně na měsíční výši 2.676,-Kč měsíčně, neboť její otec zemřel při odbojové činnosti. Rozhodnutím žalované č. II ze dne 4.7.2011 bylo podle § 56 odst. 1 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve spojení se zákonem č. 108/2009 Sb., od 6.8.2011 žalobkyni odejmuto zvýšení příplatku ke starobnímu důchodu v měsíční výši …Kč. Odejmutí příplatku a odejmutí zvýšení příplatku bylo zdůvodněno tak, že nárok nevznikl, neboť otec žalobkyně zemřel dne 11.5.1945, tedy po skončení odbojové činnosti. Podáním z 31.7.2011, které žalobkyně označila jako odvolání a které bylo žalobou správně posouzeno jako námitky, žalobkyně zpochybnila právní závěr žalované, tedy, že její otec zemřel nikoliv v přímé příčinné souvislosti s odbojovou činností. Tento právní závěr žalované je vyvozen ze skutečnosti, která je mezi účastníky nesporná, že její otec, jmenovitě F. S. zemřel tak, že byl zastřelen při střetu partyzánského oddílu proti ukrytým německým vojákům v oblasti … na …dne 11.5.1945. O námitkách žalobkyně rozhodla žalovaná rozhodnutím z 23.9.2011 tak, že námitky se zamítají a rozhodnutí žalované č. I. a II. ze dne 4.7.2011 se potvrzují. Žalobkyně podala ke krajskému soudu žalobu, kterou se domáhala soudního přezkumu rozhodnutí ze dne 23.9.2011. O žalobě rozhodl krajský soud svým rozsudkem č.j. 41Ad 67/2011 – 35 z 18.4.2012. Soud dal za pravdu žalobkyni, když zaujal názor, že ,,pokud tedy žalovaná dospěla k závěru, že příplatek k důchodu žalobkyni nenáleží… je žalovaná povinna náležitě osvětlit, na základě jakých úvah a z jakých podkladů toto žalovaná dovodila. Proto krajský soud rozhodl, že rozhodnutí ze dne 23.9.2011 se zrušuje s tím, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení. Další řízení vyústilo v rozhodnutí žalované, kterým žalovaná rozhodla opětovně tak, že námitky se zamítají a rozhodnutí ČSSZ č.j. I. a č. II. ze dne 4.7.2011 se potvrzují (rozhodnutí ze dne 25.10.2012). Touto žalobou se žalobkyně domáhá soudního přezkumu rozhodnutí z 25.10.2012, protože jim bylo z hlediska postupu žalované opakovaně potvrzeno rozhodnutí č. I. žalované ze 4.7.2011 a rozhodnutí č. II. z téhož dne, kterým bylo zrušeno její právo na příplatek jí dříve přiznaný podle zákona č. 357/2005 Sb. a její právo na zvýšení příplatku jí dříve přiznané podle zákona č. 108/2009 Sb. Tímto postupem došlo ke zkrácení jejich práv ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. Napadené rozhodnutí považuje za podstatné, že otec žalobkyně pan F. S.(dále otec žalobkyně) se zúčastnil bojové akce dne 11.5.1945 jako člen NMV Třebíč – dobrovolník, nikoliv však jako člen partyzánského oddílu RE – VI. Horácko, když československým partyzánem otec účastníka byl jen do 5.5.1945 a účastníkem domácího hnutí do 31.12.1944 a navazuje konstatováním, že otec žalobkyně nezemřel v příčinné souvislosti se svou odbojovou činností. V dalším textu zdůvodnění tento závěr dále vysvětluje tím, že je prokazatelné, že otci žalobkyně újmu na jeho životě nepřivodila činnost účastníka domácího hnutí ani činnost československého partyzána a nebo přestřelka mezi Národní stráží a ukrytými Němci, ale nešťastná náhoda, když otec žalobkyně byl zastřelen před místním hostincem. Takto popsané okolnosti úmrtí svého otce považuje žalobkyně za překroucení skutečnosti. Ze všech dokladů, které žalované předložila, vyplývá, že otec žalobkyně zemřel při vyčišťovací akci dne 11.5.1945 v lesích v … u … Jedná se o přípis Svazu národní revoluce z 9.11.1945, potvrzení Ing. J. z roku 1995, potvrzení Ministerstva národní obrany, potvrzení V. V. i F. S. Odkaz na zápis ve školní kronice je zcela zavádějící. Je to jediná listina, která hovoří o dvou S., resp. nabízí jakousi hypotézu možné záměny. S ohledem na obsah ostatních listin, tedy prohlášení očitých svědků, kteří se spolu s otcem žalobkyně zúčastnily přímo a aktivně vyčišťovacích akcích v lesích, je zápis ze školní kroniky jistě méně věrohodným zdrojem skutečnosti. Je to přitom listina, která nebyla použita jako doklad v rozhodnutích, proti kterým byly podány námitky. Je tedy možno dovodit, že žalovaná místo, aby lépe a podrobněji zdůvodnila své původní zamítavé rozhodnutí, zaujala zcela jiný právní názor, pro žalobkyni příznivější, ale s ohledem na nová skutková zjištění (zápis ve školní kronice) námitkám žalobkyně nevyhověla. Jde přitom o zcela účelový postup, jehož cílem je dosáhnout stavu, kdy žalovaná nerozhoduje různě na základě těch stejných skutkových zjištění, ale rozhoduje různě, protože byla zjištěna nová skutková okolnost. Při hodnocení okolností smrti otce žalobkyně je přitom nutno přihlédnout zejména k tomu, že jde o 67 let starou historii, je nutno brát v úvahu dramatičnost oné doby, kterou si nikdo ze zúčastněných nedokáže představit. Jde rovněž o to, že S. je velice časté jméno. Důkazy, které byly žalobkyni předloženy, jednoznačně svědčí o tom, že otec zemřel za okolností, jak ostatně připouští i předchozí rozhodnutí žalované, tedy že byl zastřelen při vyčišťovací akci dne 11.5.1945. I kdyby ke smrti došlo, tak jak dovozuje žalovaná, je zcela zřejmé, že i tyto nešťastné náhody není možno vnímat jinak, než jako úmrtí v příčinné souvislosti s bojem za národní svobodu. S odkazem na výše uvedené žalobkyně navrhovala, aby rozhodnutí žalované o námitkách, jakož i rozhodnutí, které tomuto rozhodnutí předcházelo, tj. rozhodnutí č. I. ze 4.7.2011 a rozhodnutí č. II. z téhož data byla zrušena. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná uvedla, že rozsudek krajského soudu, na nějž poukazuje v žalobě žalobkyně, žalovaná realizovala rozhodnutím ze dne 25.10.2012, jímž zamítla námitky žalobkyně a rozhodnutí žalované č. I. a č. II. ze dne 4.7.2011 byly potvrzeny. Při přípravě nového rozhodnutí o námitkách žalobkyně oslovila Vojenský historický ústav Praha a dále si opatřila další listinné důkazy, a to písemnosti archivované …., Státním okresním archivem …. Na základě nově získaných podkladů (zápisu ve školní kronice obecné školy v …) došla žalovaná k závěru, že okolnosti, za níž padl otec žalobkyně, byly zaměněny s okolnostmi, které byly zapsány ve školní kronice dne 11.5.1945, tedy že v …. došlo k přestřelce mezi zdejší Národní stráži a ukrytými Němci, při níž byl smrtelně zraněn br. J. S., vrchní polic. strážmistr v Brně (byl smrtelně zraněn a téhož dne zranění podlehl), nikoliv však otec žalobkyně pan F.k S.. Pan F. S. byl podle zápisu ve školní kronice zastřelen nešťastnou náhodou v Třebíči na shromáždění před místním hostincem. Dále se uvádí, že žalovaná v tomto novém rozhodnutí o námitkách žalobkyně ze dne 31.7.2011 setrvává na své právní argumentaci, kterou uváděla ve svém vyjádření ze dne 19.1.2011 a ze dne 15.12.2011 k žalobě žalobkyně. Žalovaná zastává názor, že zákonodárce termínu ,,národní boj za osvobození“ v ust. § 1 odst. 1 bod. 1 zákona č. 255/1946 Sb., neužil náhodně, nýbrž měl na mysli národní boj za osvobození vymezený zákonem č. 255/1946 Sb., a to včetně jeho časového vymezení ust. § 15 citovaného zákona. Žalovaná v tomto novém rozhodnutí o námitkách proto zastává právní názor, že pro posouzení nároku na příplatek ke starobnímu důchodu žalobkyně a pro jeho zvýšení podle zákona č. 108/2009 Sb., je podstatné, že otec žalobkyně nezemřel v přímé příčinné souvislosti se svou odbojovou činností nebo se svou činností československého partyzána. Podle § 1 odst. 3 zákona č. 357/2005 Sb. se hlava první tohoto zákona dále vztahuje na občany České republiky, jejichž rodič splňoval podmínky uvedené v § 1 odst. 1 nebo 2 zákona č. 255/1946 Sb., a bylo vydáno podle § 8 tohoto zákona osvědčení, jestliže tento rodič padl, byl popraven nebo zemřel ve vyšetřovací vazbě, vězení, koncentračním táboře nebo internačním táboře anebo byl násilně usmrcen v souvislosti se zatýkáním, jestliže občan ke dni úmrtí rodiče nedosáhl v