Vyhláška ministra-předsedy Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky o ukládání kárných opatření a peněžitých náhrad orgány státní kontroly a statistiky

Peněžité náhrady za škody způsobené státu*) mohou ukládat orgány státní kontroly a statistiky uvedené v § 1 odst. 1.

(1) Peněžitá náhrada se ukládá ve výši škody způsobené státu, nejvýše však v částce rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku odpovědného pracovníka.

(2) Průměrný měsíční výdělek se vypočte z hrubého výdělku, který byl odpovědnému pracovníku zúčtován za posledních šest kalendářních měsíců před zjištěním škody orgánem státní kontroly a statistiky. Přitom se nepřihlíží k jednorázovým odměnám.

(3) Nebyla-li škoda způsobena úmyslně, může orgán státní kontroly a statistiky v odůvodněných případech výši peněžité náhrady určit nižší částkou, než je stanoveno v odstavci 1; přitom přihlédne k hlediskům uvedeným v § 11. Výše náhrady musí však činit nejméně jednu třetinu skutečné škody, a přesahuje-li tato škoda trojnásobek průměrného měsíčního výdělku odpovědného pracovníka, musí činit nejméně částku rovnající se jeho průměrnému výdělku za jeden měsíc.

(4) Způsobilo-li škodu několik pracovníků společně, určí se peněžitá náhrada pro každého odděleně podle jeho účasti na vzniklé škodě. Úhrn uložených peněžitých náhrad nesmí přesáhnout výši společně způsobené škody, přičemž každému ze spoluúčastníků může být uložena peněžitá náhrada jen do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku.

(1) Orgán státní kontroly a statistiky neuloží peněžitou náhradu, byl-li do zahájení prověrky nebo revize nárok na náhradu škody již uplatněn proti odpovědnému pracovníku podle předpisů o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinnosti z pracovního poměru,**) nebo v řízení podle jiných předpisů.

(2) Jestliže orgán státní kontroly a statistiky při prověrce nebo revizi zjistí, že odpovědný pracovník způsobil státu škodu a nebyl proti němu uplatněn nárok na náhradu škody podle předpisů o závazcích k náhradě škody způsobené zaměstnancem porušením povinnosti z pracovního poměru,**) nebo v řízení podle jiných předpisů, je poškozená organizace (popř. nadřízený orgán) povinna vyžádat si k uplatnění nároku na náhradu škody souhlas orgánu státní kontroly a statistiky.

Podkladem rozhodnutí je protokol o prověrce nebo revizi, z něhož jsou patrny předpoklady pro uložení kárného opatření nebo peněžité náhrady a k němuž si pracovníci orgánu státní kontroly a statistiky vyžádají vysvětlivky odpovědných pracovníků.

(1) Pracovníci odpovědní za vznik nebo trvání závady, kteří byli seznámeni s obsahem protokolu nebo jeho části a upozorněni na možnost uložení kárného opatření nebo peněžité náhrady, podají ve stanovené lhůtě písemné vysvětlivky ke zjištěním obsaženým v protokolu o prověrce nebo revizi, zejména o příčinách vzniku a trvání zjištěných závad. Uvádějí-li, že stav věci nebyl přesně a úplně zjištěn, navrhnou zároveň důkazní prostředky, které mají prokázat pravdivost jejich tvrzení. Pracovníci orgánu státní kontroly a statistiky v takovém případě prověří, popř. doplní provedená zjištění, pokud údaje odpovědných pracovníků mohou mít vliv na posouzení věci.

(2) Zjištěný stav věci projednají pracovníci orgánu státní kontroly a statistiky též se zástupci odborové organizace, popř. vyššího odborového orgánu, zejména z hledisek uvedených v § 11.

Orgán státní kontroly a statistiky může před vydáním rozhodnutí pozvat odpovědné pracovníky, kterým má být uloženo kárné opatření nebo peněžitá náhrada, jakož i jiné osoby, aby se k němu dostavili a podali sdělení, vysvětlivky nebo předložili potřebné doklady.

Při ukládání kárného opatření a peněžité náhrady odpovědnému pracovníku se přihlédne zejména k jeho poměru k práci a společenskému vlastnictví, k povaze a míře zavinění, k společenskému významu škody a k jeho osobním vlastnostem, hospodářským a sociálním poměrům.

Orgán státní kontroly a statistiky zašle rozhodnutí o uložení kárného opatření nebo peněžité náhrady odpovědnému pracovníku do vlastních rukou.

Orgány a organizace jsou povinny do tří dnů ode dne, kdy je orgán státní kontroly a statistiky vyrozuměl o tom, že rozhodnutí o uložení kárného opatření nebo peněžité náhrady je vykonatelné, učinit opatření potřebná k provedení tohoto rozhodnutí.

Vykonatelné rozhodnutí orgánu státní kontroly a statistiky o uložení kárného opatření nebo peněžité náhrady může být v zájmu zvýšení jeho výchovného účinku zveřejněno tiskem nebo jiným způsobem.

(1) Peněžitou náhradu uloženou za škodu způsobenou státu vymáhá organizace, v níž odpovědný pracovník pracuje, na podkladě vykonatelného rozhodnutí orgánu státní kontroly a statistiky, a to srážkou až do 25 % měsíčního výdělku odpovědného pracovníka. Tyto srážky mohou být provedeny včetně případných srážek z jiných důvodů jenom v mezích stanovených předpisy o exekuci na plat.

(2) Na pracovníku, který ještě nezaplatil uloženou peněžitou náhradu a přešel na jiné pracoviště, se náhrada vymáhá až do úplného zaplacení na novém pracovišti. V takovém případě je organizace povinna ihned oznámit na jeho nové pracoviště, v jaké částce byla uložena peněžitá náhrada a jaká částka byla již zaplacena; toto sdělení zašle zároveň okresnímu národnímu výboru, který o tom vyrozumí okresní národní výbor příslušný podle nového pracoviště odpovědného pracovníka.

(3) Peněžité náhrady připadají státu; zaplacené částky se odvádějí jako příjmy ústředního rozpočtu do tří dnů od jejich vybrání okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je sídlo vymáhající organizace.

(4) Včasné vymáhání peněžitých náhrad i jejich odvod kontroluje okresní národní výbor příslušný podle sídla organizace, která tyto náhrady vymáhá.

(5) Peněžitou náhradu lze vymáhat též soudní exekucí, a to na základě vykonatelného rozhodnutí o jejím uložení.

(6) O úplném zaplacení peněžité náhrady a o skončení pracovního poměru pracovníka, který uloženou peněžitou náhradu ještě nezaplatil, je vymáhající organizace povinna uvědomit orgán státní kontroly a statistiky, který rozhodnutí o uložení peněžité náhrady vydal.

Orgány státní kontroly a statistiky neukládají kárná opatření a peněžité náhrady příslušníkům ozbrojených sil v činné službě a příslušníkům ozbrojených sborů ministerstva vnitra; v takovém případě dají příslušnému veliteli (náčelníku) podnět k zahájení kázeňského nebo náhradového řízení.

Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, postupuje se v řízení o ukládání kárných opatření a peněžitých náhrad podle obecných předpisů o správním řízení.*)

Vyhláška ministerstva státní kontroly č. 261/1952 Ú. l., kterou se vyhlašují směrnice o ukládání peněžitých náhrad orgány ministerstva státní kontroly, se zrušuje.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr-předseda:

Majling v. r.

*) § 18 odst. 1 zákona.

*) § 19 zákona

**) § 12 až 15 zákona č. 71/1958 Sb.

*) Vládní nařízení č. 91/1960 Sb., o správním řízení.