21 Cdo 119/2024 — Nejvyšší soud

21 Cdo 119/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:30. 7. 2024 Spisová značka:21 Cdo 119/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2024:21.CDO.119.2024.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Žaloba určovací Zástavní právo Dotčené předpisy:§ 80 o. s. ř. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:27. 8. 2024 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 21 Cdo 119/2024-387 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobce WPB Capital, spořitelní družstvo v likvidaci se sídlem v Brně, Kamenná č. 835/13, IČO 25780450, zastoupeného JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 5/49, proti žalovaným 1) R. s. r. o., zastoupené Mgr. Pavlem Uhlířem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, třída Karla IV. č. 468/18, a 2) A. E., zastoupenému JUDr. Romanem Andělem, advokátem se sídlem v Praze 2, Šafaříkova č. 453/5, o určení existence zástavního práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 21 C 80/2022, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. července 2023, č. j. 68 Co 169/2023-345, takto: Rozsudek krajského soudu a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 6. prosince 2022, č. j. 21 C 80/2022-308 (s výjimkou výroku II.), se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 5 k dalšímu řízení. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou dne 13. 5. 2022 u Obvodního soudu pro Prahu 5 se žalobce domáhal, aby soud určil, že zástavní právo žalobce k nemovitostem: pozemek parc. č. XY, pozemek parc. č. XY, jehož součástí je stavba – dům č. p. XY, pozemek parc. č. XY, pozemek parc. č. XY, jehož součástí je stavba – dům č. p. XY, pozemek parc. č. XY, pozemek parc. č. XY, jehož součástí je stavba – dům č. p. XY, pozemek parc. č. XY, pozemek parc. č. XY, jehož součástí je stavba – dům č. p. XY, zapsaným na LV č. XY pro obec XY, katastrální území XY, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, pod vkladovým řízením č. XY, a k nemovitostem: stavba č. p. XY, budova s číslem popisným – rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. XY|, stavba č. p. XY, budova s číslem popisným – rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. XY, stavba č. p. XY, budova s číslem popisným – rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. XY, stavba č. p. XY, budova s číslem popisným – rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. XY, zapsaným na LV č. XY pro obec XY, katastrální území XY, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště XY, pod vkladovým řízením č. XY (dále jen „nemovitosti“), vzniklé na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 3. srpna 2010, s právními účinky vkladu práva ke dni 4. srpna 2010, nezaniklo a existuje, dále že vlastníkem nemovitostí je žalovaná 1). Žalobu odůvodnil tak, že ze strany žalovaného 2) jsou činěny aktivní kroky směřující k výmazu zástavního práva zapsaného na nemovitostech ve prospěch žalobce. Zástavní právo žalobce však nezaniklo, neboť provedená nedobrovolná dražba nebyla provedena po právu, když byla provedena na základě nicotného rozhodčího nálezu a nebyly splněny podmínky jejího provedení. Zástavní právo věřitele V. D. neexistovalo, a tento věřitel tedy nemohl navrhnout nedobrovolnou dražbu; žalovaný 2) se tak nemohl stát vlastníkem nemovitostí. Dále uvádí, že cílem nedobrovolné dražby mělo být poškození majetkových práv žalobce, takové jednání je nutno považovat za simulované právní jednání, které je absolutně neplatné. Výmazem zástavního práva by bylo znemožněno uspokojení pohledávky žalobce, proto má na určení existence zástavního práva naléhavý právní zájem. Vyřešení otázky existence zástavního práva a vlastnického práva je dle žalobce třeba považovat za nezbytné pro předcházení dalším soudním sporům. 2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Žalovaný 2) uvedl, že nárok žalobce neuznává, a to ani částečně, že žalobce podává žalobu po 5 letech od konání dražby, kdy skutečnosti spojené s dražbou jsou mu od počátku známy, že na straně žalobce není prokázána aktivní legitimace k podání žaloby, neboť není prokázáno, že je žalobce vlastníkem pohledávky za původními dlužníky a zástavním věřitelem ve vztahu k nemovitostem. Dále uvedl, že žalobcem nebyla podána žaloba na určení neplatnosti veřejné nedobrovolné dražby, nelze proto uvažovat o tom, že by vlastníkem nemovitostí byla osoba odlišná od žalovaného 2). Žalovaná 1) namítla, že upravují-li právní předpisy speciální postup či konkrétní právní nástroj k uplatnění a bránění subjektivních práv, nelze využít obecnou právní úpravu. Žalobce měl postupovat dle zákona o veřejných dražbách a měl se domáhat vyslovení neplatnosti dražby. Rozvedla, proč se v daném případě nemohlo jednat o simulované právní jednání, a na závěr uvedla, že neexistuje na rozhodnutí soudu naléhavý právní zájem. 3. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 6. 12. 2022, č. j. 21 C 80/2022-308, žalobu zamítl (výroky I. a II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výroky III. a IV.). Soud prvního stupně dopěl k závěru, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. 4. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 19. 7. 2023, č. j. 68 Co 169/2023-345, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném výroku I. (o určení existence zástavního práva) a ve výrocích III. a IV. (o náhradě nákladů řízení) potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výroky II. a III.). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. 5. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítl, že odvolací soud nesprávně právně posoudil otázku, zda „potvrzení o zániku zástavního práva je či není součástí dražby“, která doposud nebyla v rozhodování dovolacího soudu vyřešena, a otázku „aktivní legitimace zástavního věřitele k podání žaloby na neplatnost dražby“, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe. Dovolatel namítá, že se domáhá toliko deklarace existence svého zástavního práva k nemovitostem, jehož výmazu z katastru nemovitostí se domáhá žalovaný 2) jakožto nabyvatel vlastnického práva k nemovitostem na základě příklepu na nedobrovolné dražbě. Žalovaný 2) je tak pasivně legitimován, stejně jako žalovaná 1), která na základě příklepu v dražbě dobrovolné nabyla vlastnické právo. Dovolatel má za to, že má naléhavý právní zájem na určení existence zástavního práva k nemovitostem, neboť by bez toho bylo jeho právo ohroženo, případně se stalo nejistým. Žalobou se snaží předejít situaci, kdy bude „nucen přihlížet vedenému řízení na výmaz … a až následně ex post reagovat podáním správní žaloby na neplatnost tohoto zápisu“. Dovolatel dále namítá, že není osobou legitimovanou k podání žaloby na určení neplatnosti dražby dle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách. Navrhl, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. 6. Žalovaní se k dovolání nevyjádřili. 7. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací [§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)] po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř., se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání. 8. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§ 236 odst. 1 o. s. ř.). 9. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. 10. Přípustnost dovolání nezakládají námitky uvedené pod bodem označeným IV./Ad 2) písm. a) obsahu dovolání, neboť na řešení otázky okruhu osob aktivně legitimovaných k podání žaloby na neplatnost veřejné dražby není rozhodnutí odvolacího soudu založeno; odvolací soud totiž dospěl k závěru, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení svého práva (srov. body 16. – 18. obsahu rozsudku odvolacího soudu). 11. V posuzovaném případě žalobce dále pokládá (byť nepřímo a značně „kostrbatě“) otázku, zda i osoba zapsaná v katastru nemovitostí jako oprávněn