§ 265s zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Řízení po přikázání věci
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · Trestní právo
Stručně: Tento paragraf stanovuje, že orgán, kterému Nejvyšší soud vrátil věc k novému projednání, je vázán právním názorem Nejvyššího soudu a nesmí v novém řízení zhoršit postavení obviněného, pokud bylo původní rozhodnutí zrušeno jen na základě dovolání podaného v jeho prospěch. (§ 265s zákona č. 265/2001 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Řízení po přikázání věci
- Týká se: soud, státní zástupce, obviněný
- Odkazuje na: § 266a
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 265/2001 Sb.
(1) Orgán činný v trestním řízení, jemuž věc byla přikázána k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem, který vyslovil ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud, a je povinen provést úkony a doplnění, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
(2) Bylo-li napadené rozhodnutí zrušeno jen v důsledku dovolání podaného ve prospěch obviněného, nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v jeho neprospěch.“.
Dosavadní hlavy sedmnáctá až dvacátá čtvrtá se označují jako hlavy osmnáctá až dvacátá pátá.
193. V § 266 odstavec 1 zní:
„(1) Proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo státního zástupce, jímž byl porušen zákon nebo které bylo učiněno na podkladě vadného postupu řízení, může ministr spravedlnosti podat u Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona. Nestanoví-li zákon jinak, není proti rozhodnutí Nejvyššího soudu stížnost pro porušení zákona přípustná.“.
194. V § 266 odst. 5 se slova „soudu, státního zástupce nebo vyšetřovatele“ nahrazují slovy „soudu nebo státního zástupce“.
195. V § 266 se odstavec 7 zrušuje.
196. Za § 266 se vkládá nový § 266a, který zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Orgán, který znovu projednává případ (např. soud nižší instance), musí respektovat právní názor Nejvyššího soudu a řídit se jím.
- Musí provést všechny úkony a doplnění, které mu Nejvyšší soud nařídil.
- Pokud bylo původní rozhodnutí zrušeno jen proto, že obviněný podal dovolání ve svůj prospěch, nesmí se v novém řízení jeho situace zhoršit (např. dostat vyšší trest).
- Tento princip chrání obviněného před zhoršením jeho postavení v důsledku úspěšného dovolání ve svůj prospěch.
Na co si dát pozor
- Orgán, který věc projednává znovu, nemůže ignorovat pokyny Nejvyššího soudu.
- Zákaz změny rozhodnutí v neprospěch obviněného platí pouze v případě, že dovolání bylo podáno výhradně v jeho prospěch.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 99 Přikázání věci z důvodu vhodnosti (Zákon o zvláštních řízeních soudních)§ 265s Řízení po přikázání věci (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 9 Přikázání věci jinému soudu (Zákon soudní řád správní)§ 25 Odnětí a přikázání věci (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)§ 4b (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)