§ 209 DR – Po nabytí právní moci exekučního příkazu se cena zjistí tak
Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 209 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 209 daňového řádu stanovuje, jak se zjišťuje cena věcí, které správce daně zabavil v rámci daňové exekuce, a to buď odhadem, nebo prostřednictvím znalce.
§ 209
(1) Po nabytí právní moci exekučního příkazu se cena zjistí tak, že správce daně sepsané věci v jednoduchých případech odhadne, pokud cena nebo způsob jejího zjištění není stanovena jiným právním předpisem; cenu zaznamená v úředním záznamu. V ostatních případech ustanoví správce daně ke zjištění ceny sepsaných věcí znalce.
(2) Ke zjištění ceny kulturních památek a národních kulturních památek20), sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi21), a předmětů kulturní hodnoty22), ustanoví správce daně vždy znalce.
(3) Za zjištěnou cenu věcí, které se rychle kazí, se považuje cena, kterou určí odhadem daňový exekutor při soupisu.
Paragraf 209 daňového řádu stanovuje, jak se zjišťuje cena věcí, které správce daně zabavil v rámci daňové exekuce, a to buď odhadem, nebo prostřednictvím znalce.
Co to znamená v praxi
Po právní moci exekučního příkazu správce daně odhadne cenu zabavených věcí, pokud se jedná o jednoduché případy a cena není určena jiným předpisem.
V ostatních případech, nebo vždy u kulturních památek a sbírkových předmětů, správce daně pro zjištění ceny ustanoví znalce.
U věcí, které se rychle kazí, se za cenu považuje odhad daňového exekutora provedený přímo při soupisu.
Na co si dát pozor
Způsob zjištění ceny (odhad vs. znalec) závisí na povaze a složitosti oceňovaných věcí.
U určitých specifických kategorií věcí (kulturní památky, sbírky) je vždy nutné ustanovit znalce.
Pro rychle se kazící věci platí zvláštní pravidlo pro určení ceny již při soupisu.