§ 216 daňový řád – Jakým způsobem správce daně zpeněžuje cenné papíry
Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · účinné od 1. 1. 2015 · Daňové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 216 daňového řádu upravuje, jakým způsobem správce daně zpeněžuje cenné papíry, které byly sepsány v rámci daňové exekuce, a to buď jejich prodejem, nebo prodejem věcí získaných z uplatnění práv z cenných papírů. Správce daně prodá sepsané cenné papíry, nebo věci, které z nich získal, aby uspokojil daňový nedoplatek. (§ 216 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, znění účinné od 1. 1. 2015)
Klíčová fakta
(1) Zpeněžení sepsaných cenných papírů vykoná správce daně podle povahy cenného papíru prodejem cenných papírů nebo prodejem věcí, které správce daně získal uplatněním práva z cenných papírů.
(2) Zaknihované a imobilizované cenné papíry správce daně zpeněží v souladu s právními předpisy. Potřebné úkony provede daňový exekutor.
(3) O provedení úkonů při prodeji cenných papírů, včetně zaknihovaných a imobilizovaných, se obdobně použije § 191.
(4) Při zpeněžení cenných papírů, se kterými je spojeno právo na výplatu na nich uvedené částky nebo výnosů z nich, a cenných papírů, se kterými je po jejich předložení spojeno právo na vydání věci, se použije § 215 obdobně.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Správce daně prodá sepsané cenné papíry, nebo věci, které z nich získal, aby uspokojil daňový nedoplatek.
- U zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů provádí zpeněžení daňový exekutor v souladu s platnými právními předpisy.
- Postup při prodeji cenných papírů, včetně těch zaknihovaných a imobilizovaných, se řídí obdobně pravidly pro prodej movitých věcí (§ 191 DŘ).
- Pokud jde o cenné papíry s právem na výplatu částky nebo výnosů, nebo právem na vydání věci po předložení, použije se obdobně postup jako u vkladních knížek a podobných listin (§ 215 DŘ).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 216
Jak soudy aplikují § 216
Tento aspekt spočívá v tom, že žalobci „vyrozuměním o postoupení podání“ ze dne 10. 2. 2016, č. j. 21354-4/2016-530000-11, žalovaný sdělil, že jeho podání ze dne 7. 1. 2016, původně adresované Ministerstvu financí, bylo posouzeno dle jeho obsahu částečně jako stížnost dle § 216 daňového řádu na vyřízení jeho podnětu ze dne 20. 4. 2015, částečně jako podnět k ochraně před nečinností správce daně dle § 38 daňového řádu, přičemž v tomto rozsahu bylo dne 10. 2. 2016 postoupeno Generálnímu ředitelství cel.
Závěr o nepřípustnosti stížností v některých námitkách správce daně odůvodnil tím, že námitky směřovaly k dokazování a daňový řád poskytuje jiný prostředek ochrany, nebyla tak zachována subsidiarita stížnosti dle § 216 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. [4] Dne 10. 4. 2015 byla žalovanému doručena žádost žalobce o prošetření způsobu vyřízení stížností podaných proti postupu správce daně při daňové kontrole.