§ 263 zákon o zvláštních řízeních soudních – Rozhodné skutečnosti v žalobě
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · účinné od 1. 1. 2018 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 263 zákona č. 292/2013 Sb. stanovuje, že věřitel může v žalobě o určení pohledávky nebo práva na uspokojení ze zajištění uplatnit pouze ty skutečnosti, které již uvedl v řízení o pozůstalosti, a to do určitého okamžiku přezkoumání jeho pohledávky. (§ 263 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, znění účinné od 1. 1. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Rozhodné skutečnosti v žalobě
- Týká se: soud, věřitel
- Judikatura: na § 263 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Rozhodné skutečnosti v žalobě“ podle zákona?
- Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2028 tento § nemění
- Zdroj: e-Sbírka, 292/2013 Sb.
Věřitel může v žalobě uplatnit jen ty skutečnosti, které uvedl v řízení o pozůstalosti až do skončení jednání, v němž byla jeho pohledávka nebo jím uplatněné právo na uspokojení pohledávky ze zajištění přezkoumáno, popřípadě, došlo-li k přezkoumání bez nařízení jednání, až do doby, kdy soud uvedl v seznamu pohledávek, že pohledávku nebo právo na uspokojení pohledávky ze zajištění nelze pokládat za prokázané.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Věřitel musí být důsledný a uvést všechny relevantní skutečnosti týkající se jeho pohledávky nebo práva na uspokojení ze zajištění již v řízení o pozůstalosti.
- Pokud věřitel v řízení o pozůstalosti neuvede nějakou skutečnost, nemůže ji následně uplatnit v žalobě o určení pohledávky nebo práva na uspokojení ze zajištění.
- Rozhodným okamžikem pro uplatnění skutečností je buď skončení jednání, při němž byla pohledávka přezkoumána, nebo, pokud k jednání nedošlo, doba, kdy soud v seznamu pohledávek uvedl, že pohledávka nebo právo na uspokojení ze zajištění nelze pokládat za prokázané.
Na co si dát pozor
- Věřitel by si měl pečlivě zkontrolovat, zda v řízení o pozůstalosti uvedl všechny podstatné skutečnosti pro svou pohledávku, aby je mohl případně uplatnit v následné žalobě.
- Opomenutí důležitých skutečností v řízení o pozůstalosti může vést k tomu, že je věřitel nebude moci později použít k prokázání své pohledávky v soudním řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 263
Jak soudy aplikují § 263
… (notářský zápis z 29. 1. 2002, NZ 25/2002 /N 46/2002/, plná moc z 15. 11. 2001 a smlouva o postoupení pohledávky z 12. 2. 2004), přihlášenou pohledávku za zůstavitelem neprokazují (§ 255 odst. 1 z. ř. s.) a v (sporném) řízení o určení pohledávky nelze vycházet ze skutečnosti vyplývající ze smlouvy o půjčce (§ 263 z. ř. s.). V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně (kromě jiného) vytkla soudům obou stupňů nesprávné závěry vztahující se k výkladu ustanovení § 247 odst. 4 a § 263 z. ř. s. V řízení – argumentuje dovolatelka – měl …
Právní otázky
Související
§ 20g (Zákon o poskytování služby péče o dítě v)§ 46b (Zákon o veřejných dražbách)§ 9 Postup při vydání zemědělské nemovitosti (Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi )§ 2 (Zákon o urychlení výstavby dopravní infr)