VPSK RVHP

1. Strany nesou hmotnou odpovědnost za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků přijatých ve smlouvě.

2. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, strana, která ke splnění svých závazků použila třetí osobu, odpovídá druhé smluvní straně za nesplnění nebo nenáležité splnění závazku třetí osobou tak, jako by jednala sama.

3. Formy hmotné odpovědnosti jsou:

a) zaplacení penále;

b) náhrada škody.

4. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, pak v případech, kdy tyto Všeobecné podmínky nebo smlouva stanoví penále, se škoda nehradí.

5. Není-li ve smlouvě nebo v těchto podmínkách stanoveno jinak, v případech, kdy nesplnění nebo nenáležité splnění závazků z dohod je současně porušením závazků ze smlouvy, vylučují takové důvody pro vznik odpovědnosti z dohody uplatnění příslušných nároků vyplývajících přímo z této smlouvy.

1. V případech stanovených těmito Všeobecnými podmínkami nebo smlouvou je dlužník povinen na žádost věřitele zaplatit penále za nesplnění nebo nenáležité splnění smluvních závazků.

2. Právo věřitele požadovat zaplacení penále vzniká samotnou skutečností nesplnění nebo nenáležitého splnění závazků dlužníkem.

3. Rozhodčí soud není oprávněn snížit penále, jehož zaplacení se požaduje v souladu s těmito Všeobecnými podmínkami.

4. V případech, kdy úplné nebo částečné nesplnění nebo nenáležité splnění závazků bylo důsledkem neposkytnutí řádné součinnosti věřitele dlužníkovi ke splnění jeho závazku nebo důsledkem neoprávněného jednání věřitele při plnění závazku, je rozhodčí soud oprávněn zcela nebo zčásti odmítnout uspokojení nároků věřitele na zaplacení penále podle toho, jaký vliv mělo neoprávněné jednání věřitele na splnění závazku dlužníka.

5. V těch případech, kdy se stanoví, že penále se počítá za každý den prodlení, počítá se penále za každý započatý den.

6. Zaplacení penále v případě prodlení nebo jiného nenáležitého splnění závazků ze smlouvy neosvobozuje dlužníka od splnění příslušných závazků.

1. Při prodlení s uzavřením smlouvy na dodávku proti lhůtě stanovené smlouvou nebo stanovené podle § 22 těchto Všeobecných podmínek strana, která porušila závazek, zaplatí druhé straně penále vypočtené z ceny výrobků, na něž měla být smlouva na dodávku uzavřena.

2. Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, počítá se penále od prvního dne prodlení, a to v této výši:

- v prvních 30 dnech - 0,05 % za každý den;

- v dalších 30 dnech - 0,08 % za každý den;

- dále - 0,12 % za každý den prodlení.

3. Celková částka penále uvedeného v odstavci 2 tohoto paragrafu nemůže přesáhnout 8 % z ceny výrobků, na něž měla být smlouva na dodávku uzavřena.

4. Strana, která odmítla uzavřít smlouvu na dodávku, zaplatí druhé straně penále ve výši 8 % z ceny výrobků, na něž odmítla uzavřít smlouvu, včetně penále za prodlení s uzavřením smlouvy na dodávku těchto výrobků, jestliže k prodlení došlo a penále již bylo vyúčtováno a zaplaceno.

1. Není-li ve smlouvě stanovena jiná lhůta, při prodlení s uzavřením dohody delším než 4 měsíce proti lhůtě stanovené pro její uzavření, je strana, vůči níž byl závazek porušen, oprávněna odstoupit od závazku na uzavření takové dohody.

2. Strana, vůči níž byl závazek na uzavření dohody porušen, je oprávněna odstoupit od závazku na její uzavření i před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto paragrafu, jestliže strana, která závazek porušila, písemně oznámí, že v uvedené lhůtě dohodu neuzavře.

3. Na kompletní závody a kompletní zařízení se ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu nevztahuje. Lhůty pro odstoupení od závazku na uzavření takové dohody dohodnou smluvní strany pro každý případ zvlášť.

1. V případě, že dlužník nesplní nebo nenáležitě splní závazky, za jejichž porušení není stanoveno penále, je povinen nahradit věřiteli škodu způsobenou nesplněním nebo nenáležitým splněním závazku.

2. Podle těchto Všeobecných podmínek se jako škoda hradí náklady vynaložené věřitelem, zmenšení nebo poškození jeho majetku. Nenahrazuje se ušlý zisk, nepřímé škody a ani penále, které zaplatil věřitel vnitrostátním kontrahentům podle právního řádu svého státu a/nebo hospodářských smluv.

3. Povinnost k náhradě škody vzniká, nastanou-li tyto okolnosti:

a) nesplnění nebo nenáležité splnění smluvního závazku;

b) v důsledku nesplnění nebo nenáležitého splnění smluvních závazků vznikla druhé straně hmotná škoda;

c) mezi nesplněním nebo nenáležitým splněním závazku a vznikem hmotné škody druhé straně je přímá příčinná souvislost;

d) dlužník zavinil nesplnění nebo nenáležité splnění závazku.

4. Při posuzování zavinění se za kritérium pokládá vynaložení péče obvyklé ve vztazích daného druhu.

5. Břemeno dokazování okolností uvedených pod písmeny a), b) a c) odst. 3 tohoto paragrafu, jakož i výše škody spočívá na věřiteli. Zavinění dlužníka, za nesplnění nebo nenáležité splnění závazků, se předpokládá.

6. Dlužník není povinen nahrazovat škodu, kterou mohl věřitel odvrátit, kdyby projevil péči obvyklou ve vztazích daného druhu.

7. Pokud smlouva nestanoví jinak, hradí se škoda v polovičním rozsahu, avšak celková výše škody, která se hradí, nesmí přesáhnout 50 % hodnoty specializovaných výrobků, ohledně nichž byl závazek porušen.

8. Náhrada škody při prodlení nebo jiném nenáležitém splnění závazků ze smlouvy neosvobozuje dlužníka od splnění příslušných závazků.

1. Strany se osvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, jestliže se tak stalo v důsledku vyšší moci.

2. Za vyšší moc se pokládají okolnosti, které vznikly po uzavření smlouvy v důsledku stranou nepředvídaných a neodvratitelných událostí mimořádné povahy.

3. Strany se rovněž osvobozují od odpovědnosti za částečné nebo úplné nesplnění smluvních povinností, pokud to vyplývá ze smlouvy.

4. Důkazní břemeno existence okolností vylučujících odpovědnost dlužníka spočívá na dlužníkovi.

1. Strana, u níž nastala nemožnost splnění smluvních povinností v důsledku okolností uvedených v § 29, musí o vzniku těchto okolností písemně uvědomit druhou stranu bez prodlení, avšak během lhůty pro splnění smluvních závazků. Oznámení musí obsahovat údaje o vzniku a povaze okolností a jejich možných následcích. Strana musí rovněž bez prodlení písemně uvědomit druhou stranu o skončení těchto okolností.

2. Okolnosti osvobozující strany od odpovědnosti za úplné nebo částečné nesplnění smlouvy musejí být potvrzeny obchodní komorou nebo jiným příslušným ústředním orgánem toho kterého státu.

3. Neoznámení nebo opožděné oznámení vzniku okolnosti osvobozující od odpovědnosti stranou, u které vznikla nemožnost splnění smluvních závazků, má za následek její povinnost nahradit škodu způsobenou neoznámením nebo opožděným oznámením.

1. V případech uvedených v § 29 se prodlužuje lhůta pro splnění smluvních závazků přiměřeně o dobu, během níž takové okolnosti a jejich následky budou účinkovat.

2. Jestliže smlouva nestanoví jinou lhůtu, pak v případech, kdy tyto okolnosti a jejich následky trvají déle než 12 měsíců, je každá ze stran oprávněna odstoupit od dalšího plnění smlouvy v části dotčené těmito okolnostmi a/nebo jejich následky. Přitom žádná ze stran není oprávněna uplatňovat vůči druhé straně jakékoli nároky založené na takovém odstoupení.

Strana může využít svého práva na odstoupení od smlouvy, jestliže uvědomí o odstoupení od smlouvy druhou stranu dříve, než tato začne s plněním příslušného závazku ze smlouvy.

Před podáním žaloby rozhodčímu soudu je strana povinna uplatnit nárok u druhé strany.

1. Nároky týkající se penále musejí být uplatněny nejpozději do 3 měsíců. Tato lhůta počíná běžet

a) u penále počítaného po dnech – dnem splnění závazků nebo dnem, kdy penále z tohoto titulu dosáhlo maximální výše, jestliže závazek nebyl splněn do tohoto dne;

b) u penále, které se může počítat jen jednorázově – dnem vzniku práva penále požadovat.

2. Neuplatnění nároku na zaplacení penále ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu zbavuje stranu uplatňující nárok práva obrátit se na rozhodčí soud.

1. Uplatnění nároku musí obsahovat tyto údaje:

a) název smlouvy a datum jejího uzavření;

b) název strany, vůči níž se uplatňuje nárok;

c) název specializovaných výrobků podle smlouvy, jichž se uplatňovaný nárok týká a/nebo obsah závazků, pro jejichž neplnění nebo nenáležité plnění se nárok uplatňuje;

d) obsah nároku;

e) odůvodnění požadavku a/nebo rozpis vypočteného penále, který může být též uveden ve vyúčtování, přiloženém k nároku.

2. Jestliže uplatněný nárok neobsahuje některé z údajů uvedených v písmenech a) až e) odst. 1 tohoto paragrafu, strana, vůči níž byl nárok uplatněn, je povinna bez prodlení oznámit straně uplatňující nárok, jakými údaji je třeba doplnit uplatnění nároku. V případě, že strana, vůči níž byl nárok uplatněn, tuto povinnost nesplní, nemůže se později dovolávat neúplnosti nároku.

3. Jestliže strana, která uplatňuje nárok na zaplacení penále, obdržela oznámení strany, vůči níž byl nárok uplatněn podle odstavce 2 tohoto paragrafu v době, kdy uplynula lhůta pro uplatnění nároku podle § 33 anebo uplyne v průběhu dalších 10 dnů počítaných ode dne, kdy obdržela takové oznámení, je strana, která uplatnila nárok, oprávněna doplnit uplatnění nároku do 10 dnů od obdržení oznámení, bez ohledu na uplynutí lhůty pro uplatnění nároku. Toto ustanovení se vztahuje i na uplatnění nároků z jiných důvodů, pokud bude ve smlouvě stanovena lhůta pro jejich uplatnění.

4. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 tohoto paragrafu se lhůta pro posouzení nároku podle § 35 počítá ode dne, kdy došly doplňující údaje podle odstavce 1 tohoto paragrafu od strany uplatňující nárok.

1. Strana, vůči níž byl nárok uplatněn, je povinna jej posoudit a straně, která jej uplatnila, dát věcnou odpověď (uznat nebo odmítnout plné nebo částečné uspokojení nároku), a to neprodleně, rozhodně ne později než ve lhůtě stanovené smlouvou. Není-li taková lhůta ve smlouvě stanovena, musí být věcná odpověď zaslána bez prodlení, nejpozději však v průběhu 90 dnů, a v případě, že jde o zaplacení penále, v průběhu 60 dnů ode dne uplatnění nároku.

2. Jestliže strana, vůči níž byl nárok uplatněn, nedá věcnou odpověď ve lhůtě podle odstavce 1 tohoto paragrafu a strana, která jej uplatnila, podá žalobu u rozhodčího soudu před tím, než obdržela odpověď, nese poplatky za rozhodčí řízení bez ohledu na výsledek sporu strana, která na uplatnění nároku neodpověděla. Toto ustanovení se nevztahuje na případy uvedené v odstavci 3 tohoto paragrafu.

3. Jestliže strana, vůči níž byl nárok uplatněn nemůže dát z technických důvodů věcnou odpověď ve lhůtě podle odst. 1 tohoto paragrafu, může navrhnout straně uplatňující nárok, aby tato lhůta byla prodloužena do určitého dne.

4. Jestliže strana, která uplatnila nárok, nesouhlasí s návrhem strany, vůči níž byl nárok uplatněn, na prodloužení lhůty pro věcnou odpověď k posouzení nároku a podá žalobu u rozhodčího soudu, o poplatcích za rozhodčí řízení rozhodne rozhodčí soud podle výsledku sporu.

5. Jestliže strana, která uplatnila nárok, souhlasí s prodloužením lhůty pro věcnou odpověď, avšak strana, vůči níž byl nárok uplatněn, nedá odpověď v dohodnuté lhůtě a předkládající strana podá žalobu u rozhodčího soudu, poplatky za rozhodčí řízení se uloží bez ohledu na výsledek sporu straně, která nedala věcnou odpověď.

Jestliže strana podá žalobu u rozhodčího soudu před tím, než obdržela věcnou odpověď od druhé strany a před uplynutím lhůty pro odpověď stanovené v § 35, poplatky za rozhodčí řízení nese bez ohledu na výsledek sporu strana, která podala žalobu.

1. Nároky se musejí uplatnit písemně doporučeným dopisem nebo doručením straně, u níž se uplatňují.

2. Nároky se mohou uplatňovat telegraficky nebo dálnopisem. V těchto případech musejí být potvrzeny doporučeným dopisem nejpozději do 7 pracovních dnů ode dne telegrafického nebo dálnopisného uplatnění nároku.

Na nároky vyplývající ze vztahů upravených těmito Všeobecnými podmínkami se vztahují ustanovení o promlčení, uvedená v tomto oddílu.

Uplynutím promlčecí lhůty u hlavního nároku uplyne rovněž promlčecí lhůta u vedlejších nároků.

1. Obecná promlčecí lhůta činí 2 roky.

2. Zvláštní promlčecí lhůta v délce 1 roku se stanoví pro žaloby založené na nárocích na zaplacení penále.

1. Obecná promlčecí lhůta se počítá ode dne vzniku nároku.

2. Zvláštní promlčecí lhůta pro žaloby založené na nárocích na zaplacení penále se počítá ode dne následujícího po dni, kdy strana, která nárok uplatnila, obdržela od druhé strany věcnou odpověď, a jestliže druhá strana nedala věcnou odpověď ve stanovené lhůtě, ode dne následujícího po dni, kdy uplynula lhůta pro odpověď.

Běh promlčecí lhůty se staví, jestliže podání žaloby bránila okolnost vyšší moci, která vznikla nebo působila v průběhu promlčecí lhůty. Doba, po kterou se běh promlčecí lhůty staví, se do promlčecí lhůty nezapočítává.

1. Běh promlčecí lhůty se přerušuje

a) podáním žaloby u rozhodčího soudu;

b) písemným uznáním nároku povinnou stranou.

2. Po přerušení počíná běh promlčecí lhůty znovu.

3. Jestliže žalobce vezme žalobu od rozhodčího soudu zpět, nepovažuje se běh promlčecí lhůty za přerušený.

Jestliže dlužník splní povinnost po uplynutí promlčecí lhůty, nemá právo žádat plnění zpět, i kdyby v okamžiku plnění nevěděl o uplynutí promlčecí lhůty.

Nároky, u nichž uplynula promlčecí lhůta, mohou být započteny podle dohody mezi stranami.

K promlčení rozhodčí soud přihlédne tehdy, jestliže se dlužník promlčení dovolá.

Změna ustanovení uvedených v tomto oddílu se nepřipouští.

Smlouva zaniká:

1. uplynutím dohodnuté doby platnosti;

2. dohodou stran;

3. v důsledku jednostranného odstoupení od smlouvy.

Jednostranné odstoupení od smlouvy nebo od některé její části není přípustné, pokud tyto Všeobecné podmínky nebo smlouva nestanoví jinak.

1. Jednostranné odstoupení od smlouvy se provede písemně.

2. Jestliže smlouva nestanoví jinou lhůtu, jednostranné odstoupení je platné po uplynutí 4 měsíců od data dopisu obsahujícího oznámení o jednostranném odstoupení.

3. V případě, že druhá strana pokládá odstoupení od smlouvy za bezdůvodné, může ve lhůtě uvedené v odstavci 2 tohoto paragrafu podat u rozhodčího soudu žalobu. Nepodá-li žalobu v této lhůtě, ztrácí právo později se obrátit k rozhodčímu soudu ve věci neodůvodněného jednostranného odstoupení od smlouvy.

Zánik smlouvy nemá za následek automatický zánik dohod uzavřených k provedení smlouvy, pokud smlouva nestanoví jinak.

Po zániku smlouvy platí dále závazky o utajení, dohodnuté ve smlouvě, jakož i jiné závazky, o nichž to smlouva přímo stanoví, s přihlédnutím k § 17.

Veškeré spory, které mohou vzniknout ze smlouvy nebo v souvislosti s ní, podléhají rozhodování rozhodčího soudu při obchodní komoře ve státě žalované strany nebo podle dohody stran v třetím státě, účastníku Úmluvy o řešení občanskoprávních sporů vznikajících ze vztahů hospodářské a vědeckotechnické spolupráce v rozhodčím řízení ze dne 26. května 1972, a v souladu s touto úmluvou.

1. Vztahy stran ze smlouvy v těch otázkách, které nejsou upraveny nebo jsou upraveny neúplně těmito Všeobecnými podmínkami nebo smlouvou, se řídí, pokud smlouva nestanoví jinak, hmotným právem státu specializované strany.

2. Pod pojmem hmotné právo, které se použije podle odstavce 1 tohoto paragrafu, se rozumějí obecné předpisy občanského práva a nikoliv předpisy zvláštní vydané pro vztahy mezi socialistickými organizacemi a podniky příslušného státu.

1. Dobu platnosti smlouvy určí strany podle jejího předmětu a účelu s přihlédnutím k tomu, že je účelné dohodnout tyto vztahy dlouhodobě.

2. Prodloužení doby platnosti smlouvy se provede písemně, a pokud smlouva nestanoví jinak, způsobem stanoveným pro její uzavření. V případě potřeby strany stanoví podmínky prodloužení doby platnosti smlouvy.

1. Žádná ze stran není oprávněna postupovat svá práva a povinnosti ze smlouvy třetím osobám bez písemného souhlasu druhé strany.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahují na případy, kdy se práva a povinnosti ze smlouvy postupují z rozhodnutí příslušného státního orgánu jiným organizacím tohoto státu.

3. Organizace, která se stala účastníkem smlouvy podle odstavců 1 a 2 tohoto paragrafu, je povinna o postoupení práv a povinností písemně informovat všechny smluvní strany.

1. Běh lhůty počítané podle počtu dní se počítá ode dne následujícího po události, která je rozhodující pro začátek běhu lhůty.

2. Konec lhůty počítané podle počtu týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá událost a od něhož se lhůta počítá. Pokud takový den není posledním v měsíci, připadá konec lhůty na poslední den měsíce.

3. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, považuje se za den skončení lhůty nejbližší následující pracovní den.

Jestliže strany určí depozitáře smlouvy, jsou povinny předat mu bez prodlení originál textu smlouvy a zasílat mu všechny ostatní dokumenty, které mají význam pro uzavření smlouvy, její nabytí platnosti, změny (zejména při prodloužení nebo doplnění) a pro její zánik.

Slovenský překlad textu Všeobecných podmínek specializace a kooperace se vyhlašuje současně.*)

*) Zde se uveřejňuje český překlad.