§ 27 Zákon o soudech a soudcích – Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech…
Zákon o soudech a soudcích · 335/1991 Sb. · § 27 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 27 zákona o soudech a soudcích stanovuje, jakým způsobem Nejvyšší soud rozhoduje, konkrétně v jakých typech senátů a z kolika soudců se tyto senáty skládají.
§ 27
(1) Nejvyšší soud rozhoduje v senátech nebo ve velkých senátech kolegií. Ve velkých senátech kolegií rozhoduje, jen jestliže jim byla věc postoupena podle § 27a.
(2) Senáty Nejvyššího soudu se skládají z předsedy senátu a dvou soudců.
(3) Velké senáty kolegií se skládají z devíti soudců příslušného kolegia Nejvyššího soudu. Tvoří-li však kolegium Nejvyššího soudu více než 27 soudců, skládá se velký senát tohoto kolegia z jedné třetiny všech soudců kolegia; nepředstavuje-li jedna třetina všech soudců kolegia celé liché číslo, skládá se velký senát z takového počtu soudců, který odpovídá celému lichému číslu vyššímu než devět, které bezprostředně následuje po tomto podílu. Jeden z členů velkého senátu je jeho předsedou. V každém kolegiu se vytváří jen jeden velký senát.
(4) Složení senátů a velkých senátů kolegií se stanoví v rozvrhu práce. Podrobnosti upraví jednací řád Nejvyššího soudu.
Paragraf 27 zákona o soudech a soudcích stanovuje, jakým způsobem Nejvyšší soud rozhoduje, konkrétně v jakých typech senátů a z kolika soudců se tyto senáty skládají.
Co to znamená v praxi
Nejvyšší soud rozhoduje buď v senátech, nebo ve velkých senátech kolegií.
Běžný senát Nejvyššího soudu se skládá ze tří soudců (předseda a dva soudci).
Velké senáty kolegií rozhodují jen v případě, že jim byla věc postoupena z důvodu odlišného právního názoru (podle § 27a).
Složení velkých senátů kolegií je složitější – obvykle devět soudců, ale může být i více v závislosti na celkovém počtu soudců v daném kolegiu.
Na co si dát pozor
Velký senát kolegia se vytváří v každém kolegiu pouze jeden.
Konkrétní složení senátů a velkých senátů kolegií určuje rozvrh práce a jednací řád Nejvyššího soudu.