§ 39 zákon ČNR o správě daní a poplatků – Záznamní povinnost
Zákon České národní rady o správě daní a poplatků · 337/1992 Sb. · Daňové právo
Stručně: Paragraf 39 zákona 337/1992 upravuje povinnost daňových subjektů vést záznamy pro správné stanovení daně, přičemž správce daně může uložit vedení zvláštních záznamů a daňové subjekty mají povinnost evidovat hotovostní platby a majetek, pokud uplatňují výdaje procentem z příjmů. (§ 39 zákona č. 337/1992 Sb., zákon ČNR o správě daní a poplatků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Záznamní povinnost
- Týká se: daňový subjekt, správce daně
- Judikatura: na § 39 odkazuje 39 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 337/1992 Sb.
(1) Správce daně může uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence stanovené obecně závaznými právními předpisy vedl zvláštní záznamy, potřebné pro správné stanovení daňového základu a daně.
(2) Povinnost vést záznamy ukládá správce daně rozhodnutím, proti kterému se nelze samostatně odvolat. Součástí rozhodnutí musí být přesné stanovení zaznamenávaných údajů a jejich členění a uspořádání, včetně návaznosti na doklady, z nichž je záznam veden.
(3) Daňový subjekt, který v rámci své podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti přijímá nebo vydává platby v hotovosti, je povinen vést průběžně evidenci těchto plateb, pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem.
(4) Daňový subjekt, který uplatňuje výdaje procentem z příjmů podle zvláštního předpisu, je povinen vždy vést evidenci příjmů a evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat.
(5) Správce daně je oprávněn přesvědčovat se již v průběhu zdaňovacího období o plnění záznamní povinnosti u daňového subjektu a ukládat mu rozhodnutím povinnosti k odstranění závad. Proti tomuto rozhodnutí není samostatné odvolání přípustné.
(6) Záznamy a doklady k nim se vztahující je daňový subjekt povinen uchovávat po dobu, v níž zanikne právo daň vyměřit či dodatečně stanovit.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Správce daně může daňovému subjektu nařídit vést další záznamy nad rámec těch, které jsou již stanoveny jinými předpisy, pokud jsou tyto záznamy potřeba pro správné určení základu daně a daně samotné.
- Rozhodnutí o vedení zvláštních záznamů musí přesně specifikovat, jaké údaje se mají zaznamenávat, jak mají být členěny a uspořádány a na jaké doklady se mají vázat.
- Podnikatelé a osoby s jinou samostatnou výdělečnou činností musí průběžně evidovat hotovostní platby, pokud tyto údaje již nezaznamenávají v jiné zákonem stanovené evidenci.
- Daňové subjekty, které uplatňují výdaje procentem z příjmů, musí vždy vést evidenci příjmů a evidenci hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat.
Na co si dát pozor
- Proti rozhodnutí správce daně o uložení záznamní povinnosti nebo o odstranění závad v záznamech se nelze samostatně odvolat.
- Záznamy a související doklady je nutné uchovávat po celou dobu, po kterou může správce daně daň vyměřit nebo dodatečně stanovit.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 39
Jak soudy aplikují § 39
Tyto škody měly žalobkyni vzniknout v důsledku nezákonných rozhodnutí, a to rozhodnutí Finančního úřadu v Benešově ze dne 29. 6. 2010, č. j. 66920/10/021931203980, kterým byla žalobkyni uložena záznamní povinnost dle § 39 odst. 1 a 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a rozhodnutí Finančního úřadu pro Středočeský kraj, Územního pracoviště v Benešově ze dne 17. 1. 2019, č. j. 152321/19/2103-60561-208940, kterým bylo rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti k návrhu žalobkyně přezkoumáno a ponecháno v platnosti.
Cítí se však poškozen tím, že nebyl přítomen při místních šetřeních finančního úřadu a v tom, že ačkoliv nebylo jeho povinností vést zvláštní záznamy ve smyslu ustanovení § 39 odst. 2 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, bylo po něm požadováno předložení evidencí.
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. prosince 2011, sp. zn. 7 Afs 14/2010 zmíněný žalobcem se týkal četnosti a únosnosti daňových kontrol v případě uložení zvláštní povinnosti vést záznamy podle § 39 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, účinného do 31. 12.
Související
§ 97 Záznamní povinnost (Zákon daňový řád)§ 22 Záznamní povinnost (Zákon o dani z příjmů obyvatelstva)§ 13e Oznamovací a záznamní povinnost (Zákon o hazardních hrách)§ 13e Oznamovací a záznamní povinnost (Zákon, kterým se mění některé zákony v s)§ 24 Záznamní povinnost (Zákon o dani z příjmů obyvatelstva)