5 As 29/2009 — Nejvyšší správní soud

31 Af 21/2017- 147 - text  28 31 Af 21/2017 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA ve věci žalobce: Bobrava, spol. s r. o., IČ: 46903089 sídlem Brněnská 536, 664 42 Modřice právně zastoupen advokátem Mgr. Markem Novotným sídlem Panská 2/4, 602 00 Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. ledna 2017, č. j. 2919/17/5000-10610-711889 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 5. března 2017 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. ledna 2017, č. j. 2919/17/5000-10610-711889 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Specializovaného finančního úřadu (dále také jako „správní orgán prvního stupně“) ze dne 4. října 2016, č. j. 269031/16/4030-20736-050368 (dále jen „prvostupňového rozhodnutí“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání správního deliktu dle § 16 odst. 1 písm. e) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění účinném do 28. 2. 2017 (dále jen „zákon o cenách“), jelikož v kontrolovaném období od 1. ledna 2015 do 15. února 2016 při prodeji vztahujícímu se k dodávkám pitné vody a odvádění odpadních vod pro rok 2015 nedodržel cenu, která byla v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen dle § 6 odst. 1 zákona o cenách tím, že vůči některým odběratelům uplatňoval cenu vyšší, než která je v souladu s podmínkami věcného usměrňování cen dle § 6 odst. 1 zákona o cenách, a to konkrétně cenu 48,50 Kč/m3 namísto v předložené kalkulací vypočítané ceny 48,00 Kč/m3 u dodávek pitné vody a cenu 81,50 Kč/m3, popř. 82,00 Kč/m3 namísto v kalkulaci vypočítané ceny 55,50 Kč/m3 u odvádění odpadních vod, čímž získal nepřiměřený majetkový prospěch ve výši 42 221,50 Kč. Za spáchaný správní delikt byla žalobci uložena pokuta ve výši 42 222 Kč dle § 16 odst. 4 písm. b) zákona o cenách. II. Obsah žaloby 2. Žalobce předně v bodě č. 1 žaloby brojí proti tomu, že správní řízení o uložení pokuty nebylo řádně zahájeno, neboť oznámení o zahájení řízení ze dne 22. 7. 2016, č. j. 196318/4030-20736-050368, bylo doručeno dne 25. 7. 2016 do datové schránky právního zástupce společnosti Bobrava, spol. s r.o., který nedisponoval plnou mocí pro neurčitý počet řízení ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) správního řádu. V bodě č. 2 žaloby žalobce tuto myšlenku rozvedl a uvedl, že správní orgán označoval právního zástupce žalobce za zmocněnce pro řízení o uložení pokuty, přestože plná moc byla předložena pouze v rámci cenové kontroly. Cenová kontrola je přitom jiným správním řízením, i když to správní orgán prvního stupně nerozlišoval. 3. Dále bodem č. 3 žaloby brojí proti tomu, že správní orgán prvního stupně nevedl na jednotlivá řízení samostatné spisové materiály, nýbrž jeden společný „šanon“, ve kterém nebylo zřejmé, které listiny jsou součástí spisu o cenové kontrole a které listiny jsou součásti spisu o uložení pokuty, přičemž byly v šanonu dokonce listiny z mezidobí po skončení cenové kontroly a před sepsáním oznámení o zahájení řízení o uložení pokuty. Poukázal na povinnost mlčenlivosti dle § 20 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a zmatečné a nepřehledné vedení spisu, které znemožňovalo realizaci procesních práv žalobce. 4. V bodě č. 4 žaloby brojí proti nedostatečnému popisu skutku v oznámení o zahájení správního řízení, který podle něj postrádal jakoukoliv konkretizaci údajného porušení cenových předpisů, bližší specifikaci období, kterého se řízení týká, a konkretizaci údajného pochybení žalobce. Podle jeho názoru nelze akceptovat v oznámení o zahájení řízení ohledně specifikace skutku odkaz na nějakou jinou listinu, byť je to jeden z následně prováděných důkazních materiálů. Velmi široké vymezení skutku zásadním způsobem ztížilo jeho obranu. 5. Následně v bodě č. 5 žaloby namítá další procesní pochybení v souvislosti s doručováním výzvy k účasti na ústním jednání ze dne 26. 7. 2016, č. j. 202267/16/4030-20736-050368, neboť byla doručena pouze právnímu zástupci, který však v rozhodné době neměl založenou plnou moc. Žalobce proto nebyl předvolán na ústní jednání konané dne 11. 8. 2016 a nemohl se na něj řádně připravit. 6. V souvislosti s ústními jednáními v bodě č. 6 žaloby brojí i proti opakovanému porušování zásad správního řízení, a to povinnosti vyřizovat věci bez zbytečných průtahů, a postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžovat. Správní orgán zbytečně prováděl k důkazu prakticky všechny listiny a žalovaný jej podpořil s odkazem na judikaturu, podle které je neprovedení důkazu zásadní procesní vadou, a proto je možné „z opatrnosti“ provést vše, co je ve spise. Podle žalobce je takový postup natolik zatěžující, že by mohl způsobit opomenutí obhajoby ve vztahu ke skutečně relevantnímu důkaznímu prostředku. Bodem č. 7 žaloby navazuje tvrzením, že na jeho požadavek zřetelného rozlišování mezi prováděním důkazů a ostatními úkony, mu nebylo vyhověno s tím, že budou jako důkaz raději provedeny všechny listiny ve spisu. Žalovaný navíc v napadeném rozhodnutí uvedl, že předmětem správního řízení bylo prokázat spáchání správního deliktu, což je v rozporu se zásadou materiální pravdy. Uvedené ve spojení s velmi široce popsaným skutkem žalobci prakticky znemožnilo se bránit, když nebylo zřejmé, k čemu má provedení dané listiny vlastně sloužit, resp. co má být danou listinou prokázáno. 7. V bodě č. 8 žaloby žalobce rozvedl, že dne 11. listopadu 2014 předal Ing. P. P., znalci z oboru ekonomika se specializací na cenotvorbu vodovodů a kanalizací podklady pro kalkulaci cen vodného a stočného na rok 2015 s kalkulovanou cenou vodného 48,34 Kč s DPH a stočného 115,63 Kč s DPH ke kontrole přiměřeného zisku. Ing. P. žalobci doporučil, aby kromě základní kalkulace vyhotovil i další kalkulaci, ve které bude vyjádřena obchodní politika pro většinu odběratelů tak, že bude u stočného záporný zisk ve výši dotace. Dne 2. prosince 2014 žalobce převzal od Ing. P. rukou psanou kalkulaci vodného a stočného pro rok 2015 s obchodní politikou pro většinu odběratelů na příslušném formuláři s kalkulovanými cenami vodného 48 Kč s DPH a stočného 55,50 Kč s DPH. Dle doporučení Ing. P. P. pak žalobce zpracoval obě kalkulace v elektronické podobě. V základní kalkulaci na rok 2015 činilo vodné 48,14 Kč s DPH a stočné 115,61 Kč s DPH a dle kalkulace s obchodní politikou určené většině odběratelů činilo na rok 2015 vodné 48,14 Kč s DPH a stočné 55,48 Kč s DPH. Žalobce tak měl pro rok 2015 zpracovány dvě platné kalkulace pro vodné a stočné, které se lišily v případě vod odpadních na řádku 13. kalkulací. Pro rok 2016 měl žalobce zpracovány opět dvě kalkulace vodného a stočného, přičemž základní činila pro vodné 47,48 Kč s DPH a pro stočné 113,10 Kč s DPH a dle kalkulace s obchodní politikou pro většinu odběratelů částky činily pro vodné 47,48 Kč s DPH a pro stočné 61,00 Kč s DPH. Žalovaný však toto vysvětlení nepřijal. 8. V bodě č. 9 žaloby žalobce na předchozí bod navazuje a uvádí, že všechny kalkulace byly předloženy Specializovanému finančnímu úřadu již na prvním setkání 21. března 2016, které nebylo protokolováno. Navíc byl na ústním jednání konaném dne 25. května 2016 v sídle Specializovaného finančního úřadu nesprávně hmotně právně poučen, že je nepřípustné, aby měl více kalkulací vodného a stočného. Žalobce tak byl přinucen jednu z kalkulací vždy označit jako platnou, to však neznamená, že by nebyla platná i jiná kalkulace. Žalovaný tvrzení žalobce odmítl ze tří důvodů, a to na základě porovnání kalkulací se sdělením Ministerstva zemědělství, kterému žalobce předložil jen jednu verzi kalkulace, k čemuž žalobce dodává, že předložil pouze jednu kalkulaci, protože se týkala většiny odběratelů. Dále žalovaný argumentoval tvrzením, že se žalobce o více verzích kalkulace zmínil až v námitkách v rámci cenové kontroly. K tomu žalobce uvádí, že mohl poskytnout relevantní vyjádření, až když z protokolu o kontrole zjistil, v čem byl shledán nedostatek. Třetím důvodem odmítnutí tvrzení žalobce o vzniku kalkulací bylo dobropisování částek. Žalobce však pouze zaokrouhlil haléře na celé koruny ve prospěch odběratelů. 9. Bodem č. 10 žaloby žalobce upozorňuje na četnost kontrol ze strany Specializovaného finančního úřadu, neboť během dvou let a tří měsíců se jedná již o třetí cenovou kontrolu se stejným rozsahem a obsahem. Žalobce se tak dovolává práva na občasnost daňových kontrol dle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. prosince 2011, sp. zn. 7 Afs 14/2010. 10. V bodě č. 11 žaloby žalobce předestírá, že má povinnost předkládat kalkulace cen vodného a stočného pouze na vyžádání odběratelů. S ohledem na to, že většině odběratelů byla účto