§ 42e Zákon o spotřebních daních – Náhrada nákladů v souvislosti se zadržením věci
Zákon o spotřebních daních · 353/2003 Sb. · § 42e · Daňové právo
Stručně: Paragraf 42e stanovuje, kdo je povinen uhradit náklady, které vznikly Celní správě České republiky v souvislosti se zadržením nějaké věci, a to v závislosti na tom, zda správce daně rozhodne o propadnutí nebo zabrání této věci.
§ 42e Náhrada nákladů v souvislosti se zadržením věci
Povinnost nahradit náklady vzniklé podle zákona upravujícího Celní správu České republiky v souvislosti se zadržením věci vzniká
a) vlastníku zadrženého vybraného výrobku v případě, že správce daně rozhodne o propadnutí zadrženého vybraného výrobku, nebo
b) osobě, jíž byl vybraný výrobek zadržen, v případě, že správce daně rozhodne o zabrání zadrženého vybraného výrobku.
Paragraf 42e stanovuje, kdo je povinen uhradit náklady, které vznikly Celní správě České republiky v souvislosti se zadržením nějaké věci, a to v závislosti na tom, zda správce daně rozhodne o propadnutí nebo zabrání této věci.
Co to znamená v praxi
Pokud správce daně rozhodne, že zadržený vybraný výrobek propadne, náklady spojené se zadržením hradí jeho vlastník.
Pokud správce daně rozhodne, že zadržený vybraný výrobek bude zabrán, náklady spojené se zadržením hradí osoba, které byl tento výrobek zadržen.
Tento paragraf se týká nákladů, které vznikly podle zákona upravujícího Celní správu České republiky.
Na co si dát pozor
Je důležité rozlišovat mezi "propadnutím" a "zabráním" věci, neboť od toho se odvíjí, kdo ponese náklady.
Povinnost nahradit náklady se vztahuje pouze na "vybrané výrobky", což jsou výrobky podléhající spotřební dani.