4 As 47/2003 — Nejvyšší správní soud

43 A 105/2018- 32 - text 18 43 A 105/2018 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Lenky Oulíkové ve věci žalobce: J. V., bytem X, zastoupený advokátem JUDr. Jiřím Urbanem, sídlem Krosenská 531/4, 181 00 Praha 8 žalovaný: Krajský úřad pro Středočeský kraj, sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2018, č. j. 103679/2018/KUSK, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 8. 2018, č. j. 103679/2018/KUSK, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 200 Kč ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce JUDr. Jiřího Urbana, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci a obsah podání účastníků 1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl jeho odvolání a potvrdil rozhodnutí M. ú. V. (dále jen „m. ú.“) ze dne 14. 5. 2018, č. j. 15934/2018-ŽP-Po (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím byla žalobci podle § 28c odst. 5 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon na ochranu zvířat proti týrání“) uložena povinnost uhradit část nákladů na zajištění předběžné náhradní péče a část nákladů na veterinární péči týraných zvířat ve výši X Kč, které o. ú. o. s rozšířenou působností vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za období února až září 2017 za účelem odstranění újmy na zdraví způsobené zvířatům týráním žalobcem jako pachatelem správního deliktu (výrok I). Výrokem II bylo žalobci uloženo nahradit náklady řízení ve výši X Kč. 2. Žalobce předně namítá, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Dle žalobce bylo protiústavní rozhodovat o povinnosti k náhradě nákladů na zajištění předběžné náhradní péče před skončením soudního řízení správního vedeného u K. s. v P. pod sp. zn. 48 A 150/2017 o žalobě proti rozhodnutí o deliktu, v němž je řešena ve vztahu k napadenému rozhodnutí předběžná otázka, zda a v jakém rozsahu došlo k týrání k. Žalobce se domnívá, že k naplnění jeho základního práva na skutečné přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o deliktu v materiální rovině ve smyslu čl. 36 odst. 2 Listiny bylo třeba řízení o nákladech přerušit dle § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění účinném do 31. 10. 2018 (dále jen „správní řád“) do skončení uvedeného soudního řízení správního. Správním orgánům bylo známo, že je řízení před soudem vedeno, neboť žalobce na to upozorňoval a správní orgány se v uvedeném soudním řízení vyjadřovaly v podání ze dne 11. 11. 2017 a 7. 2. 2018. Žalobce legitimně očekával, že bude vyčkáno na výsledek soudního řízení. Postup správních orgánů žalobce považuje za úmyslné zneužití státní moci ve smyslu čl. 2 odst. 2 Listiny narušující čl. 36 odst. 2 Listiny. Dále poukázal na § 2 odst. 1 a 3 a § 3 správního řádu. 3. Žalobce dále namítá, že rozhodnutí správních orgánů obou stupňů, jimiž mu byla uložena povinnost zaplatit částku X Kč, jsou nepřezkoumatelná, neboť nesplňují požadavky na odůvodnění ve smyslu § 68 odst. 2 správního řádu, podle něhož se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Rozhodnutí neuvádí dohody s chovateli (pečovateli), jimž byli k. svěřeni do péče, kteří k. byli svěřeni do péče kterému chovateli, ani jednotlivá vyúčtování od chovatelů a jejich vyhodnocení. Absentuje též způsob seznámení žalobce s vyúčtováními a jejich vyhodnocení z hlediska úplnosti a správnosti včetně zohlednění vyjádření žalobce. Požadavky na odůvodnění nesplňuje pouhý odkaz na to, že se zástupce žalobce seznámil se spisem. Navíc z napadeného rozhodnutí není patrné, zda šlo o spis v této věci a zda všechny uvedené podklady byly založeny ve spise. Žalobce tvrdí, že neměl možnost se věcně vyjádřit, zda vyúčtování odpovídá skutečným nutným výdajům a zda na jeho úkor nedošlo k nadhodnocení nákladů. 4. Dle žalobce způsob vedení řízení také navozuje pochybnost, zda správní orgány obou stupňů nejsou vyloučeny pro podjatost pro vztah k věci, s ohledem na zájem získat finanční prostředky co nejdříve, a pro vztah k žalobci a zájem ho co nejvíce poškodit který se dle žalobce projevil ve vadách řízení ve věci deliktu. K tomu odkazuje na žalobu ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 48 A 150/2017. 5. Žalovaný s žalobou nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí. Ve vyjádření k žalobě poukazuje na to, že žaloba ve věci sp. zn. 48 A 150/2017 byla dne 29. 11. 2018 zamítnuta. Řízení o povinnosti žalobce zaplatit náhradu nákladů na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním bylo zahájeno dne 26. 3. 2018, tedy až poté, kdy bylo žalobci doručeno rozhodnutí o nepřiznání odkladného účinku žalobě ze dne 13. 2. 2018, č. j. 48 A 150/2017-52. Žalobci tedy muselo být známo, že podaná žaloba nemá odkladný účinek. Zahájení soudního přezkumu pravomocného rozhodnutí neznamená, že by šlo o předběžnou otázku. Správní orgán měl pravomocné rozhodnutí a musel vynakládat náklady na péči a veterinární péči o zvířata zanedbaná žalobcem. Žalobce byl nečinný, nenavrhoval svěření zvířat do péče jiného chovatele a o stav zvířat se nezajímal. Dle žalovaného nebyly splněny podmínky pro přerušení řízení, neboť návrh žalobce neobsahoval žádné důležité důvody. Žalovaný je přesvědčen, že nepřerušení řízení není vadou, která by mohla mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy nebo jeho správnost. Napadené i prvostupňové rozhodnutí obsahují náležitosti dle § 68 odst. 2 správního řádu. V prvostupňovém rozhodnutí je k podkladům rozhodnutí na druhé straně odůvodnění uvedeno, na základě čeho vznikly náklady, ohledně úvah m. ú. a námitek žalobce bylo na straně druhé a třetí odůvodnění uvedeno, co správní orgán zvažoval, a konstatovány námitky žalobce. Rozhodnutí není podrobným vyúčtováním pachateli přestupku. Postačí, je-li v něm uvedeno, na základě jakých faktur a v jaké výši byly náklady vynaloženy. K uplatnění námitek proti fakturám slouží řízení. Pokud žalobce zůstal nečinný a ani v odvolání neuplatnil žádné námitky k podkladům rozhodnutí, musí nést důsledky své nečinnosti. Mezi seznámením žalobce se spisem a vydáním rozhodnutí uplynulo 49 dní, což je dostatečná doba, aby mohl uplatnit svá tvrzení a navrhnout důkazy. Žalobce nenavrhoval svěření do péče ve stejné či vyšší kvalitě za nižší cenu. Pokud tak neučinil, je jeho obecné zpochybnění nákladů nedůvodné. Žalobce netvrdí, že bylo možné zajistit veterinární péči o odebraná zvířata ve stejné kvalitě levněji, ani že by vynaložené náklady byly neúčelné. Žalobce se prostřednictvím zástupce seznámil s vynaloženými náklady a s tím, které náklady nebyly proplaceny pro neúčelnost. K tomu odkazuje na záznam o nahlédnutí do spisu dne 28. 3. 2018 a jeho přílohu, tj. seznam faktur. 6. V replice žalobce uvádí, že proti rozsudku ve věci sp. zn. 48 A 150/2017 podal kasační stížnost. Řízení o ní je vedeno u N. s. s. (dále jen „NSS“) pod sp. zn. 10 As 306/2018. Žalobce má za to, že žalovaný porušuje základní zásady správního řízení, které patří k principům spravedlivého procesu. Uvádí, že pan J. Z. jako kupující a v době propadnutí již vlastník X k., měl žalobci za k. zaplatit postupně částku X milionů Kč. S touto majetkovou ztrátou se žalobce nemohl ihned vyrovnat. Správní orgány měly postupovat dle § 4 odst. 1 správního řádu. Vstřícností bylo vyčkat dokončení přezkoumání rozhodnutí o správním deliktu. Dle žalobce nedostatek vstřícnosti ve světle výpovědí veterinárních lékařů K. v. s. Ú. v. s. MVDr. J. S. a MVDr. J. B. u O. s. v B. v trestní věci vedené pod sp. zn. 10 T 26/2018 vyvolává pochybnost o nepodjatosti úředních osob, které rozhodovaly v této věci. Z výpovědí vyplývá, že kausa byla řízena FTV P. a a. a věc byla řešena pod m. tlakem se zájmem na usvědčení a poškození žalobce. Žalobce uvádí, že oba veterináři vyvrací, že zvířata byla zanedbaná, horší výživový stav některých k. byl vyvolán věkem a stresem. Dle žalobce existuje podezření, že vzhledem k počátku a průběhu akce existuje vztah k předmětu řízení a jeho osobě. Splnění podmínek řízení a rozsah soudního přezkumu 7. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou k projednání věci příslušné soudy ve správním soudnictví. 8. Podle § 2 s. ř. s. ve správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právů