Zákon o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu

(1) Česká národní banka rozhodne o udělení souhlasu vyžadovaného podle jiného právního předpisu6) k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na povinné osobě nebo k tomu, aby se osoba, jejíž pohledávky nebo nástroje účasti odpovídají odepisovatelným závazkům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány, stala osobou ovládající povinnou osobu, bez zbytečného odkladu poté, co se dozví o rozsahu odpisu nebo konverze a o osobách, jejichž pohledávky nebo nástroje účasti odpovídají odepisovatelným závazkům, které byly nebo mají být odepsány nebo konvertovány.

(2) Řízení o udělení souhlasu podle odstavce 1 se zahajuje z moci úřední.

(3) Odpis nebo konverze nabývají účinku bez ohledu na rozhodnutí České národní banky podle odstavce 1.

(4) Ustanovení § 99 odst. 2 až 5 se použijí obdobně.

(1) Odpisem nebo konverzí odepisovatelného závazku dochází v rozsahu odpisu nebo konverze

a) k trvalému snížení jmenovité hodnoty nástroje odpovídajícího odepsanému nebo konvertovanému odepisovatelnému závazku a

b) k zániku pohledávek, které odpovídají odepsanému nebo konvertovanému odepisovatelnému závazku.

(2) Snížením jmenovité hodnoty odepsaného nebo konvertovaného odepisovatelného závazku na nulu dochází k zániku cenných papírů, které představují odepsaný nebo konvertovaný odepisovatelný závazek.

(3) Česká národní banka může změnit výši splatného úroku, den jeho splatnosti nebo jinak změnit obsah odepsaného nebo konvertovaného odepisovatelného závazku v rozsahu, v němž nebyl dotčen účinky odpisu nebo konverze podle odstavce 1.

(1) Konverzí odepisovatelného závazku se věřitel stává v rozsahu konverze a v určeném konverzním poměru vlastníkem podílu v obchodní korporaci, na jejíž nástroje kmenového kapitálu tier 1 byl odepisovatelný závazek konvertován.

(2) Je-li podíl podle odstavce 1 představován cenným papírem, uloží Česká národní banka povinné osobě, aby v potřebném rozsahu vydala cenné papíry a aby je odevzdala jejich vlastníkům.

(3) Uloží-li Česká národní banka povinné osobě vydat cenné papíry, jejichž vydání nepřipouští zakladatelské právní jednání povinné osoby, rozhodne zároveň v potřebném rozsahu o změně zakladatelského právního jednání povinné osoby. Změna zakladatelského právního jednání nabývá účinnosti vykonatelností rozhodnutí České národní banky.

Při odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků může Česká národní banka dále uložit

a) osobě vedoucí evidenci investičních nástrojů nebo jiný seznam, v nichž jsou tyto odepisovatelné závazky uvedeny, provedení nebo změnu zápisu v evidenci nebo jiném seznamu, v nichž jsou tyto odepisovatelné závazky uvedeny,

b) organizátorovi regulovaného trhu nebo obchodníkovi s cennými papíry vyřazení nástroje vydaného povinnou osobou z obchodování na trhu s investičními nástroji, přijetí nově vydaného nástroje vydaného povinnou osobou k obchodování na trhu s investičními nástroji nebo znovupřijetí dluhového cenného papíru, který byl předmětem odpisu, k obchodování na trhu s investičními nástroji bez nutnosti znovu uveřejnit prospekt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo

c) povinné osobě, aby zajistila stažení cenných papírů, které představují odepsaný nebo konvertovaný odepisovatelný závazek, z oběhu za účelem jejich výměny, vyznačení nové jmenovité hodnoty nebo zničení.

(1) Povinná osoba zajistí, aby smluvní dokumentace odepisovatelného závazku obsahovala uznání skutečnosti, že Česká národní banka má pravomoc odepsat nebo konvertovat tyto odepisovatelné závazky, které vznikly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a uvedení souhlasu věřitele odepisovatelných závazků se závazností odpisu nebo konverze těchto odepisovatelných závazků.

(2) Česká národní banka může rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy určit, že odstavec 1 se neuplatní vůči povinným osobám, u nichž je minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek roven částce pro úhradu ztráty. Odepisovatelné závazky, na jejichž smluvní dokumentaci by se jinak vztahovala povinnost podle odstavce 1, nelze použít pro plnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku.

(3) Česká národní banka může požadovat, aby jí povinná osoba předložila právní posouzení vymahatelnosti uznání podle odstavce 1.

(4) Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 nemá vliv na pravomoc České národní banky odepsat nebo konvertovat odepisovatelné závazky.

(1) Povinnost podle § 148 se nevztahuje ke smluvní dokumentaci

a) odepisovatelných závazků, které se řídí právem členského státu,

b) dluhů odpovídajících pojištěným pohledávkám z vkladů fyzických osob, velmi malých, malých a středních podnikatelů v rozsahu přesahujícím výši náhrady a

c) dluhů odpovídajících pohledávkám z vkladů fyzických osob, velmi malých, malých a středních podnikatelů, které by byly považovány za pojištěné, jestliže by nebyly učiněny prostřednictvím pobočky povinné osoby umístěné v jiném než členském státě.

(2) Umožňuje-li právo státu, který není členským státem, nebo mezinárodní smlouva, aby Česká národní banka odepsala nebo konvertovala odepisovatelné závazky, k jejichž smluvní dokumentaci se vztahuje povinnost podle § 148, a uznává-li toto právo účinky tohoto odpisu nebo této konverze, může Česká národní banka opatřením obecné povahy určit, že u takových závazků, pokud se řídí právem tohoto státu, není třeba splnění povinnosti podle § 148.

(1) Zjistí-li povinná osoba, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je právně nebo fakticky neuskutečnitelné, oznámí tuto skutečnost České národní bance včetně kategorie příslušného odepisovatelného závazku a odůvodnění neproveditelnosti; to neplatí, jedná-li se o závazek, který vyplývá z dluhového nástroje nebo kterému odpovídá pohledávka, která je v řízení podle insolvenčního zákona uspokojována v pozdějším pořadí, než v jakém jsou uspokojovány pohledávky ostatních nezajištěných věřitelů. Povinná osoba poskytne bez zbytečného odkladu na žádost České národní banky veškeré informace potřebné k posouzení dopadů tohoto zjištění na způsobilost k řešení krize podle § 22. Od okamžiku obdržení oznámení o neuskutečnitelnosti požadavku podle § 148 odst. 1 Českou národní bankou se § 148 odst. 1 nepoužije ve vztahu k odepisovatelnému závazku, ohledně kterého bylo oznámení učiněno.

(2) Česká národní banka oznámení podle odstavce 1 posoudí bez zbytečného odkladu. Dojde-li Česká národní banka k závěru, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je proveditelné, uloží povinné osobě smluvní dokumentaci v přiměřené lhůtě doplnit o uznání skutečností podle § 148 odst. 1. Česká národní banka může povinné osobě uložit změnu postupů týkajících se uplatňování výjimek z požadavků podle § 148 odst. 1.

(3) Česká národní banka může opatřením obecné povahy v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný podle čl. 55 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU upřesnit kategorie závazků, u kterých může povinná osoba rozhodnout, že splnění požadavku podle § 148 odst. 1 je neuskutečnitelné.

(4) Pokud Česká národní banka při posuzování způsobilosti k řešení krize povinné osoby zjistí, že skupina odepisovatelných závazků povinné osoby je tvořena v souhrnu z více než z 10 % závazky, které nezahrnují smluvní podmínku podle § 148 odst. 1 nebo jsou vyloučeny z uplatnění pravomoci k odpisu nebo konverzi odepisovatelných závazků podle § 122 nebo 123, vyhodnotí dopad této skutečnosti na způsobilost k řešení krize povinné osoby včetně posouzení možného dopadu na věřitele.

(5) Dojde-li Česká národní banka k závěru, že závazky, které nezahrnují smluvní uznání skutečnosti podle § 148 odst. 1, tvoří podstatnou překážku způsobilosti povinné osoby k řešení krize, zahájí řízení o opatřeních k odstranění překážek podle § 23.

(6) Závazky povinné osoby, jejichž smluvní dokumentace v rozporu s § 148 odst. 1 nezahrnuje smluvní podmínku uznání odpisu a konverze nebo na které se podle odstavce 1 tento požadavek nevztahuje, se nezapočítávají do minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku.

(1) Provede-li Česká národní banka odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků povinné osoby podle § 120 odst. 1 písm. a), vypracuje vedoucí orgán nebo ten, kdo vykonává jeho působnost, do 1 měsíce ode dne, kdy bylo opatření obecné povahy o odpisu nebo konverzi oznámeno, plán reorganizace podnikatelské činnosti a v téže lhůtě jej předloží České národní bance se žádostí o jeho schválení.

(2) Česká národní banka může ve výjimečných případech prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až o 1 měsíc, jestliže je to nezbytné k dosažení účelů řešení krize. Má-li být plán reorganizace podnikatelské činnosti podle aktů Evropské unie pro oblast veřejné podpory předložen jinému orgánu, může Česká národní banka lhůtu uvedenou v odstavci 1 prodloužit nejvýše tak, aby uplynula zároveň s uplynutím lhůty pro toto předložení.

(1) Plán reorganizace podnikatelské činnosti obsahuje alespoň

a) podrobnou analýzu příčin selhání povinné osoby,

b) popis opatření, která mají být přijata s cílem, aby povinná osoba mohla dlouhodobě pokračovat v činnosti, a

c) harmonogram provádění opatření uvedených v písmenu b).

(2) Při určení opatření uvedených v odstavci 1 písm. b) a harmonogramu uvedeného v odstavci 1 písm. c) se přihlédne k současnému stavu hospodářství a finančního trhu a k realistickým předpokladům jejich budoucího vývoje ve spojení s nejpříznivějšími a nejméně příznivými předpoklady tohoto vývoje. Tyto předpoklady se porovnají s vhodnými referenčními hodnotami pro celý sektor.

(3) Má-li být povinné osobě poskytnuta veřejná podpora, musí být obsah plánu reorganizace podnikatelské činnosti v souladu s požadavky, které pro takový plán stanoví akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podpory.

(1) Česká národní banka plán reorganizace podnikatelské činnosti posoudí ve lhůtě 1 měsíce ode dne jeho obdržení. Česká národní banka plán reorganizace podnikatelské činnosti schválí, jestliže lze předpokládat, že provedením opatření uvedených v tomto plánu bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti.

(2) Nelze-li předpokládat, že provedením opatření uvedených v plánu reorganizace podnikatelské činnosti bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, uloží Česká národní banka povinné osobě, aby tento plán upravila způsobem, který Česká národní banka určí.

(3) Nelze-li předpokládat, že provedením opatření uvedených v plánu reorganizace podnikatelské činnosti bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, Česká národní banka plán reorganizace podnikatelské činnosti neschválí.

(1) Uloží-li Česká národní banka vedoucímu orgánu nebo tomu, kdo vykonává jeho působnost, aby neschválený plán reorganizace podnikatelské činnosti upravil určeným způsobem, upraví jej vedoucí orgán nebo ten, kdo vykonává jeho působnost, do 2 týdnů ode dne, kdy jí bylo rozhodnutí České národní banky oznámeno, a v téže lhůtě předloží upravený plán České národní bance se žádostí o jeho schválení.

(2) Česká národní banka rozhodne o žádosti o schválení upraveného plánu reorganizace podnikatelské činnosti do 1 týdne ode dne, kdy jí žádost došla. Ustanovení § 152 se použije obdobně.

(1) Zjistí-li vedoucí orgán nebo ten, kdo vykonává jeho působnost, že v důsledku podstatné změny okolností schválený plán reorganizace podnikatelské činnosti neobsahuje opatření, jejichž provedením bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, informuje o této skutečnosti Českou národní banku.

(2) Neobsahuje-li v důsledku podstatné změny okolností schválený plán reorganizace podnikatelské činnosti opatření, jejichž provedením bude obnovena dlouhodobá schopnost povinné osoby pokračovat v činnosti, může Česká národní banka povinné osobě uložit, aby schválený plán reorganizace podnikatelské činnosti upravila způsobem a v přiměřené lhůtě, které Česká národní banka určí, a aby upravený plán v této lhůtě předložila České národní bance spolu se žádostí o jeho schválení.

(3) Pro schválení upraveného plánu reorganizace podnikatelské činnosti se § 152 použije obdobně.

Povinná osoba provádí opatření obsažená ve schváleném plánu reorganizace podnikatelské činnosti a nejméně jednou za 6 měsíců o tom podává zprávu České národní bance.

(1) Evropská ovládající osoba se sídlem v České republice vypracuje plán reorganizace podnikatelské činnosti vztahující se na všechny instituce, které jsou členy její skupiny, a předloží jej České národní bance se žádostí o jeho schválení, jestliže Česká národní banka nebo orgán příslušný k řešení krize jiného členského státu provedou odpis nebo konverzi odepisovatelných závazků alespoň dvou členů této skupiny podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo podle srovnatelného zahraničního právního předpisu.

(2) Pro vypracování plánu uvedeného v odstavci 1 se ustanovení zákona upravujícího činnost bank o vypracování skupinového ozdravného plánu použijí obdobně.

(3) Česká národní banka předá kopii plánu předloženého podle odstavce 1 orgánům příslušným k řešení krize jiných členských států, které jsou orgány příslušnými k řešení krize ostatních členů skupiny, a Evropskému orgánu pro bankovnictví.

Vládními stabilizačními nástroji se rozumí

a) veřejná kapitálová podpora a

b) přechod nástrojů účasti na povinné osobě na stát.

(1) Vládní stabilizační nástroje lze uplatnit vůči povinné osobě, jež splňuje podmínky podle § 78 odst. 1, pokud

a) nastala nebo hrozí systémová krize,

b) jiná opatření byla uplatněna v nejvyšší míře, jež je slučitelná se zachováním finanční stability,

c) uplatnění vládních stabilizačních nástrojů slouží k ochraně veřejného zájmu,

d) vlastníci nástrojů účasti na povinné osobě a věřitelé povinné osoby se odpisem, konverzí nebo jiným způsobem podílejí na úhradě ztráty povinné osoby v celkové výši nejméně 8 % kapitálu a celkových závazků povinné osoby,

e) uplatnění vládních stabilizačních nástrojů je v souladu s právními předpisy4) a akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podpory a

f) alespoň jedna z podmínek uvedených v odstavci 2 je splněna.

(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 lze vládní stabilizační nástroje uplatnit, pokud

a) Ministerstvo financí a Česká národní banka se shodnou, že uplatnění jiných opatření než vládních stabilizačních nástrojů nepostačuje k zabránění závažných dopadů na finanční systém,

b) Ministerstvo financí a Česká národní banka se shodnou, že uplatnění jiných opatření než vládních stabilizačních nástrojů vůči povinné osobě, které byla poskytnuta nouzová likviditní pomoc, nepostačuje k ochraně veřejného zájmu, nebo

c) Ministerstvo financí po konzultaci s Českou národní bankou shledá, že veřejná kapitálová podpora, jež byla uplatněna vůči povinné osobě, již nepostačuje k ochraně veřejného zájmu a je nutné rozhodnout o přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na stát.

(1) Návrh na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů vypracuje Česká národní banka v součinnosti s povinnou osobou, v souladu s § 230, právními předpisy4) a akty5) Evropské unie pro oblast veřejné podpory a předloží jej Ministerstvu financí ke konzultaci. Po dosažení dohody na návrhu jej Ministerstvo financí předloží vládě spolu s informacemi týkajícími se zejména popisu dopadů na státní rozpočet k rozhodnutí.

(2) Vláda může rozhodnout o uplatnění vládních stabilizačních nástrojů až poté, kdy Komise rozhodne, že je takové uplatnění slučitelné s vnitřním trhem.

(3) Schválí-li vláda návrh na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů, považuje se takové rozhodnutí za souhlas podle jiného právního předpisu15).

(1) Uplatněním veřejné kapitálové podpory nabude stát za úplatu a v souladu s postupem podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev a podle zákona upravujícího hospodaření s majetkem státu kapitálové nástroje zahrnované do

a) kmenového kapitálu tier 1,

b) vedlejšího kapitálu tier 1, nebo

c) kapitálu tier 2.

(2) Je-li to nutné, Česká národní banka rozhodnutím uloží povinné osobě povinnost vydat nástroje podle odstavce 1.

(1) Uplatněním přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na stát nabude nástroje účasti na povinné osobě

a) stát, nebo

b) obchodní korporace určená vládou, která s přechodem předem souhlasila a ve které má stát možnost přímo nebo nepřímo uplatňovat rozhodující vliv.

(2) Je-li to nutné, Česká národní banka rozhodne o přechodu nástrojů účasti na povinné osobě na osobu podle odstavce 1. Takové rozhodnutí nebo opatření obecné povahy lze vydat pouze po schválení návrhu na uplatnění vládních stabilizačních nástrojů vládou podle § 159 odst. 2.

(3) Původní vlastníci nástrojů účasti, jejichž nástroje účasti byly předmětem přechodu podle odstavce 1, mají nárok na protiplnění ve výši stanovené oceněním nebo předběžným odhadem podle § 52. Ustanovení § 177 se použije obdobně; případné dorovnání vyplácí stát.

(1) S majetkem, který stát nabyl uplatněním vládních stabilizačních nástrojů, nakládá Ministerstvo financí.

(2) V rozsahu odpovídajícímu podílu státu na povinné osobě, vůči které byly uplatněny vládní stabilizační nástroje, je Ministerstvo financí povinno zajistit, aby povinná osoba byla řízena s péčí řádného hospodáře a podnikatelským způsobem. Přitom dbá, aby byl naplněn účel uplatnění vládních stabilizačních nástrojů v souladu s § 158.

(3) Nastanou-li příznivé podmínky na trhu a obchodní a finanční situace povinné osoby to umožnuje, majetek nabytý podle § 160 odst. 1 nebo § 161 odst. 1 je převeden do soukromého sektoru podle zákona upravujícího podmínky převodu majetku státu na jiné osoby.

(1) Ministerstvo financí spolupracuje s Českou národní bankou při uplatnění vládních stabilizačních nástrojů.

(2) Vláda si může od České národní banky vyžádat informace související s uplatněním vládních stabilizačních nástrojů, které má Česká národní banka k dispozici.

Slouží-li to k naplnění účelu řešení krize, může Česká národní banka současně s uplatněním opatření k řešení krize

a) zrušit právo na nabytí nástrojů účasti na povinné osobě,

b) uložit organizátorovi evropského regulovaného trhu vyloučení investičního nástroje z obchodování na evropském regulovaném trhu nebo pozastavení obchodování investičního nástroje na evropském regulovaném trhu,

c) rozhodnout a zajistit, že nabyvatel, překlenovací instituce nebo osoba pro správu aktiv vstoupí do právního postavení povinné osoby ve vztahu k jakémukoli právu, povinnosti nebo právnímu jednání povinné osoby, a nabude tak práva a povinnosti, které by jinak měla povinná osoba,

d) zrušit nebo změnit podmínky smlouvy, jejíž smluvní stranou je povinná osoba, nebo zajistit postoupení takové smlouvy na nabyvatele,

e) uložit povinné osobě a členovi skupiny povinné osoby včetně těch, u nichž bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo jejichž úpadek je řešen v řízení podle insolvenčního zákona, povinnost poskytnout provozní služby nebo zařízení nezbytné k provádění činnosti v souvislosti s předmětem přechodu za podmínek platných před uplatněním opatření k řešení krize a není-li to možné, pak za podmínek obvyklých na finančním trhu; poskytnutí těchto služeb nebo zařízení nezahrnuje žádnou formu finanční podpory,

f) uložit povinné osobě nebo nabyvateli povinnost vzájemného poskytování informací a součinnosti,

g) stanovit, že přechod nástrojů účasti, majetku a dluhů nebude zatížen jiným právem; náhrada za přechod podle tohoto zákona se pro účely tohoto ustanovení nepovažuje za zatížení jiným právem. Tím není dotčen § 171.

Česká národní banka může odložit nejdéle o 18 měsíců, a to i opakovaně, splatnost odepisovatelných kapitálových nástrojů vydaných povinnou osobou nebo odepisovatelných závazků povinné osoby podle § 122, včetně splatnosti úroku sjednaného v souvislosti s takovým nástrojem nebo závazkem, nebo změnit výši úroku sjednaného v souvislosti s takovými nástroji nebo závazky, je-li to nezbytné k uplatnění opatření k řešení krize podle ustanovení tohoto zákona o přechodu činnosti na soukromého nabyvatele, přechodu činnosti na překlenovací instituci, osobě pro správu aktiv nebo o odpisu a konverzi odepisovatelných závazků.

Výkonem pravomoci uvedené v § 164 písm. c) není dotčeno

a) právo zaměstnance povinné osoby na ukončení pracovní smlouvy,

b) s výjimkou uplatnění pravomoci podle § 83 až 85 jakékoli smluvní právo, včetně práva na ukončení smlouvy v důsledku jednání nebo opomenutí povinné osoby nebo nabyvatele, kterému byla postoupena práva a který převzal povinnosti z této smlouvy.

(1) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu o přechodu nástrojů účasti, majetku nebo dluhů řídících se českým právním řádem nebo o přechodu nástrojů účasti a majetku nacházejícímu se na území České republiky, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto členského státu.

(2) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu ohledně snížení položek kmenového kapitálu tier 1, odpisu a konverze odepisovatelných kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků nebo odpisu nebo konverze odepisovatelných závazků řídících se českým právním řádem, nebo obdobné rozhodnutí ve vztahu k věřitelům majícím sídlo v České republice, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto členského státu.

(3) Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu o uložení povinnosti poskytnout provozní služby nebo zařízení nezbytné k provádění činnosti v souvislosti s předmětem přechodu povinné osobě nebo členovi skupiny povinné osoby včetně těch, u kterých bylo uplatněno opatření k řešení krize nebo jejichž úpadek je řešen v řízení podle insolvenčního zákona, je v České republice vykonatelné, je-li vykonatelné podle práva tohoto jiného členského státu.

(4) Česká národní banka opatří rozhodnutí podle odstavce 1, 2 nebo 3 na žádost orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu doložkou vykonatelnosti. Česká národní banka a Ministerstvo financí poskytují přiměřenou součinnost orgánu příslušnému k řešení krize jiného členského státu tak, aby byla zajištěná platnost a účinnost opatření podle odstavců 1 až 3 podle českého právního řádu. Ostatní orgány veřejné správy poskytují České národní bance a Ministerstvu financí veškerou potřebnou součinnost.

(5) Česká národní banka může rozhodnout o přechodu nástrojů účasti, majetku nebo dluhů s účinky na území jiného členského státu, jsou-li splněny požadavky stanovené právním řádem tohoto členského státu k provedení takového přechodu.

(1) Je-li předmětem opatření k řešení krize majetek, který se nachází v jiném než členském státě, nebo nástroj účasti, majetek a dluhy, které se řídí právem jiného než členského státu, Česká národní banka může

a) požadovat, aby osoba, která řídí povinnou osobu, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, a nabyvatel takového majetku, nástroje účasti a dluhů přijali dostatečná opatření k zajištění realizace odpisu, konverze a opatření k řešení krize,

b) požadovat, aby osoba, která řídí povinnou osobu, vůči které je uplatněno opatření k řešení krize, před nabytím účinnosti přechodu, odpisu, konverze nebo jiného opatření k řešení krize, držela tento majetek na účet nabyvatele do doby, než přechod, odpis, konverze nebo jiné opatření nabude účinnosti,

c) rozhodnout, že výdaje, které vznikly nabyvateli takového majetku, nástrojů účasti a dluhů v souvislosti s postupem podle písmen a) a b), byly uhrazeny postupem podle § 178.

(2) Česká národní banka neuplatní opatření k řešení krize podle odstavce 1, je-li navzdory nezbytným opatřením podle odstavce 1 písm. a) vysoce nepravděpodobné, že bude zajištěna účinnost tohoto opatření k řešení krize ve vztahu k majetku v jiném než členském státě nebo nástrojům účasti a dluhům řídícím se právem jiného než členského státu.

(3) Česká národní banka zruší rozhodnutí nebo opatření obecné povahy o uplatnění opatření k řešení krize podle odstavce 1 v rozsahu, ve kterém bylo přijato v rozporu s požadavkem podle odstavce 2, s účinky od okamžiku účinnosti zrušovaného rozhodnutí nebo opatření obecné povahy.

(1) Opatření k řešení krize, opatření podle § 81a a 81b a opatření k předcházení krizím uplatněné vůči povinné osobě v souladu s tímto zákonem, nebo srovnatelným právním předpisem jiného členského státu, nebo okolnost vzniklá v přímém důsledku uplatnění těchto opatření se pro účely smlouvy, jejíž stranou je tato povinná osoba, nepovažuje za skutečnost zakládající právo na ukončení závazku nebo za opatření insolvenčního řízení, včetně opatření pro řešení úpadku podle § 367 odst. 2 insolvenčního zákona, pokud trvá plnění smluvních povinností, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění.

(2) Pro účely tohoto zákona se ujednáním o křížovém selhání rozumí ujednání, na jehož základě se dluh vyplývající ze smlouvy stane splatným nebo dojde k jiné změně nebo zkracování dlužníkových práv ze smlouvy na základě nastoupení smluvně určené skutečnosti, která se týká plnění dluhu jiné osoby z této smlouvy, nebo plnění dlužníka z jiné smlouvy, nebo plnění dluhu jiné osoby z jiné smlouvy. Pro účely tohoto paragrafu se za uplatnění opatření k řešení krize a opatření k předcházení krizím považuje také obdobné rozhodnutí příslušného orgánu jiného členského státu a obdobné rozhodnutí příslušného orgánu jiného než členského státu, je-li takové rozhodnutí uznáno podle § 195.

(3) Opatření k řešení krize, opatření podle § 81a a 81b nebo opatření k předcházení krizím se nepovažují za skutečnost zakládající právo na ukončení závazku nebo za opatření insolvenčního řízení, včetně opatření pro řešení úpadku podle § 367 odst. 2 insolvenčního zákona, ani pro účely smlouvy,

a) ve které jsou smluvní povinnosti zajištěny ovládající osobou nebo členem skupiny osob a smluvní stranou je ovládaná osoba, nebo

b) kde smluvní stranou je člen skupiny osob a která obsahuje ujednání o křížovém selhání.

(4) Jestliže povinná osoba plní smluvní povinnosti, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, nepřihlíží se k ustanovením právních předpisů nebo smluvním ujednáním, na základě kterých by jinak opatření k předcházení krizím, opatření podle § 81a a 81b a opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření odůvodňovala

a) výkon práva na ukončení závazku, včetně výkonu obdobného práva ze smlouvy, jejíž smluvní stranou je ovládaná osoba a kde jsou smluvní povinnosti zajištěny členem skupiny, a výkonu obdobných práv ze smlouvy, jejíž stranou je člen skupiny a která obsahuje ujednání o křížovém selhání, nebo

b) výkon práva na nabytí nebo uspokojení ze zajištění poskytnutého povinnou osobou, výkon práva na požadování smluvní pokuty, výkon práva na zadržení majetku ve vlastnictví povinné osoby nebo výkon obdobného práva ve vztahu k majetku poskytnutému povinnou osobou, nebo výkon obdobných práv ve vztahu k členovi skupiny v případě ujednání o křížovém selhání.

(5) Jestliže povinná osoba plní smluvní povinnosti, které tvoří podstatu a účel této smlouvy, včetně platebních povinností a poskytování zajištění, nepřihlíží se k ustanovením jiných právních předpisů nebo smluvním ujednáním, na základě kterých by jinak opatření k předcházení krizím, opatření podle § 81a a 81b a opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření odůvodňovala změnu nebo zkracování smluvních práv povinné osoby nebo člena skupiny osob v případě ujednání o křížovém selhání.

(1) Smluvní ujednání ani ustanovení jiných právních předpisů podmiňující výkon práv uvedených v § 168 odst. 4 a 5 skutečnostmi jinými, než je uplatnění opatření k předcházení krizím, opatření podle § 81a a 81b nebo uplatnění opatření k řešení krize nebo okolnosti vzniklé v přímém důsledku uplatnění těchto opatření, nejsou ustanoveními § 168 odst. 4 a 5 dotčena.

(2) Pro účely § 168 odst. 1 a 3 až 5 se za porušení smluvní povinnosti nepovažuje takové neplnění smluvních povinností, které nastalo v důsledku pozastavení výkonu práva nebo povinnosti podle § 81a, 81b a 83 až 85 nebo obdobného rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize jiného členského státu.

(3) Ustanovení § 168 odst. 1 a 3 až 5 a odstavce 1 se považují za imperativní ustanovení podle čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I).

Pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních jednání z důvodu poškozování věřitelů podle zákona upravujícího likvidaci a podle insolvenčního zákona se pro účely přechodu a převodu nástrojů účasti, majetku a dluhů podle tohoto zákona nepoužijí.

(1) Rozhodne-li Česká národní banka o přechodu pohledávek nebo dluhů plynoucích ze závazku podle § 173 odst. 2 písm. b) až d), nesmí dojít k přechodu pouze některých práv a povinností plynoucích z tohoto závazku. Při uplatnění opatření k řešení krize podle § 164 písm. d) nesmí dojít ke změně nebo zániku práv a povinností plynoucích z tohoto vztahu.

(2) Předmětem omezení odstavce 1 jsou pouze pohledávky, které jsou podle dohody způsobilé k započtení.

(3) Česká národní banka nesmí ve vztahu k závazku podle § 173 odst. 2 písm. a) rozhodnout o přechodu

a) zajištění bez současného předmětu zajištěné pohledávky a výnosů ze zajištění,

b) zajištěné pohledávky bez současného přechodu výnosů ze zajištění,

c) převést výnosy ze zajištění bez současného převodu předmětu zajištěné pohledávky.

(4) Česká národní banka dále nesmí ve vztahu k závazku podle odstavce 3 uplatnit opatření k řešení krize podle § 164 písm. a) až d) nebo f) nebo g) tak, že dojde k zániku zajištění pohledávky.

(5) Rozhodne-li Česká národní banka o úplném nebo částečném přechodu práv nebo povinností plynoucích ze závazků uvedených v § 173 odst. 2 písm. e) a f), jejichž stranou je dotčená povinná osoba, nesmí dojít k přechodu pouze některých, nýbrž všech práv a povinností plynoucích z daného závazku nebo jeho části.

(6) Česká národní banka nesmí ve vztahu k závazku podle odstavce 5 uplatnit opatření k řešení krize podle § 164 písm. a) až d) nebo f) nebo g) tak, že dojde ke změně nebo zániku práv a povinností plynoucích z tohoto závazku nebo jeho části.

(7) Je-li to nutné pro zachování dostupnosti krytých pohledávek z vkladů, Česká národní banka může bez ohledu na ustanovení v odstavcích 1 až 6 rozhodnout o

a) přechodu krytých pohledávek z vkladů, jež jsou předmětem jakéhokoliv závazku uvedeného v odstavcích 1 až 6 bez současného přechodu práv a povinností plynoucích z tohoto závazku, nebo

b) přechodu, změně nebo zániku práv či povinností povinné osoby bez současného přechodu krytých pohledávek z vkladů.

Uplatněním opatření k řešení krize podle § 164 písm. c) nebo d) nebo v důsledku částečného přechodu nebo převodu nesmí být narušena činnost nebo dojít k rozporu s pravidly

a) platebních systémů s neodvolatelností zúčtování a zahraničních platebních systémů s neodvolatelností zúčtování, přičemž § 115 zákona upravujícího platební styk se použije obdobně, a

b) vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání a zahraničních vypořádacích systémů s neodvolatelností vypořádání, přičemž § 88 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu se použije obdobně.

(1) Pro účely § 171 a 172 se za přechod považuje jakýkoliv přechod pohledávek nebo dluhů povinné osoby na jinou osobu.

(2) Omezením podle § 171 a 172 podléhají, bez ohledu na počet jejich stran, je-li důvod jejich vzniku a trvání smluvní nebo zákonný a řídí-li se v celku nebo částečně zahraničním právním řádem

a) zajištěné dluhy,

b) finanční zajištění, jež má povahu převodu finančního kolaterálu,

c) dohoda o započtení, podle které je možné započíst 2 nebo více vzájemných pohledávek povinné osoby a protistrany,

d) započtení vzájemných pohledávek, na základě kterého dojde k vypořádání nebo zúčtování vzájemných pohledávek tak, že výsledkem bude jediná pohledávka jedné smluvní strany a jí odpovídající dluh druhé smluvní strany uhradit výslednou částku, včetně závěrečného vyrovnání,

e) kryté dluhopisy,

f) dohoda o strukturovaném financování, včetně sekuritizace a nástrojů pro snížení rizika (hedging) tvořících neoddělitelnou část souboru majetku určeného ke krytí a zajištěných obdobným způsobem jako kryté dluhopisy; to zahrnuje poskytnutí a přijetí majetkové jistoty stranou dohody nebo správcem, zmocněncem nebo jinou pověřenou osobou.

(3) Ustanovení o omezení částečných přechodů podle § 171 se ve vztahu k převodům podle § 105 odst. 2 a § 115 odst. 2 použijí obdobně.

(1) Domnívá-li se Česká národní banka, že podmínka podle § 78 odst. 1 písm. a) a b) je ve vztahu k povinné osobě splněna, bez zbytečného odkladu o tom informuje

a) orgán vykonávající dohled nad pobočkou povinné osoby,

b) orgán příslušný k řešení krize v členském státě, ve kterém působí pobočka povinné osoby,

c) Garanční systém finančního trhu,

d) orgán příslušný k řešení krize skupiny, je-li povinná osoba členem skupiny,

e) Ministerstvo financí,

f) orgán dohledu na konsolidovaném základě, podléhá-li povinná osoba dohledu na konsolidovaném základě a

g) Evropskou radu pro systémová rizika16).

(2) Česká národní banka je povinna vytvořit postup pro zajištění přiměřené ochrany důvěrných informací pro účely ustanovení odstavce 1.

(3) Informaci podle odstavce 1 a informaci, kterou Česká národní banka, Ministerstvo financí nebo Garanční systém finančního trhu obdrží podle obdobného ustanovení srovnatelného právního předpisu jiného členského státu, nelze bez předchozího písemného souhlasu původce informace poskytnout osobě nebo orgánu neuvedeným v odstavci 1.

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nebo není-li to možné, tak v lhůtě přiměřené okolnostem, informuje o uplatnění opatření k řešení krize

a) osoby nebo orgány podle § 174 odst. 1,

b) Evropskou komisi, Evropskou centrální banku, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)17), Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)18) a Evropský orgán pro bankovnictví a

c) provozovatele vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, platebního systému s neodvolatelností zúčtování a zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož účastníkem je povinná osoba.

(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje kopii rozhodnutí a den jeho vykonatelnosti nebo kopii opatření obecné povahy a den jeho účinnosti.

(1) Česká národní banka bez zbytečného odkladu, nebo není-li to možné, pak ve lhůtě přiměřené okolnostem, uveřejní na svých internetových stránkách informaci o uplatnění opatření k řešení krize, odpisu a konverze nebo snížení položek kmenového kapitálu tier 1 včetně výzvy podle § 222 odst. 3 a informaci o jeho dopadech zejména na klienty a zákazníky povinné osoby.

(2) Je-li rozhodnutí nebo opatření obecné povahy o uplatnění opatření podle odstavce 1 již uveřejněno na internetových stránkách České národní banky, nemusí Česká národní banka zveřejnit informaci o tomto rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, ale informuje na svých internetových stránkách o předpokládaných hlavních dopadech tohoto rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zejména na klienty a zákazníky povinné osoby.

(3) Před uveřejněním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy o uplatnění opatření k řešení krize, odpisu a konverze kapitálových nástrojů nebo snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo informace o takovém rozhodnutí nebo opatření obecné povahy na internetových stránkách je Česká národní banka povinna posoudit dopad zveřejnění na finanční, hospodářskou nebo měnovou politiku, obchodní zájmy fyzických nebo právnických osob nebo šetření a audity prováděné Českou národní bankou nebo jinými orgány a osobami. Pokud by zveřejnění některých údajů bylo v rozporu s veřejným zájmem, Česká národní banka tyto údaje nezveřejní.

(4) Česká národní banka předá informace, které zveřejnila podle odstavců 1 až 3, Evropskému orgánu pro bankovnictví za účelem jejich zveřejnění. Česká národní banka tyto informace rovněž zpřístupní v jednotném evropském přístupovém místě podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ve formátu, ze kterého lze získat údaje, podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859, přičemž je opatří metadaty podle čl. 128a odst. 5 směrnice 2014/59/EU.

(5) Informace, které zveřejnila Česká národní banka podle odstavců 1 až 3, povinná osoba bez zbytečného odkladu uveřejní na svých internetových stránkách nebo není-li to možné, tak obdobným způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Jsou-li nástroje účasti nebo dluhové nástroje vydávané povinnou osobou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, povinná osoba bez zbytečného odkladu uveřejní informace podle odstavce 5 formou a způsobem uveřejňování povinně uveřejňovaných informací podle § 127 odst. 2 a 3 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo podle obdobného ustanovení srovnatelného zahraničního právního předpisu.

(7) Nejsou-li nástroje účasti nebo dluhové nástroje vydávané povinnou osobou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, povinná osoba bez zbytečného odkladu zašle informace podle odstavce 5 vlastníkům nástroje účasti na povinné osobě a věřitelům povinné osoby, kteří jsou jí známi z jí dostupných rejstříků nebo seznamů. O zaslání informací informuje Českou národní banku.

(1) Česká národní banka v nejkratší možné době, nejpozději do 1 roku od uplatnění opatření k řešení krize nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, rozhodne o majetkovém dorovnání vlastníků nástrojů účasti na povinné osobě a věřitelů povinné osoby přihlášených podle § 222 odst. 3 (dále jen „rozhodnutí o dorovnání“). Byly-li splněny podmínky pro spoluúčast Fondu pojištění vkladů podle § 221, o majetkovém dorovnání ve vztahu k němu rozhodne Česká národní banka vždy.

(2) Podkladem pro rozhodnutí o dorovnání je ocenění vypracované nezávislým oceňovatelem; toto ocenění obsahuje

a) skutečné zacházení, jehož předmětem byli vlastníci nástroje účasti na povinné osobě a věřitelé povinné osoby; toto skutečné zacházení musí zohlednit náhradu nebo dodatečné protiplnění, o které bylo rozhodnuto podle § 57,

b) hypotetické zacházení, jehož předmětem by byli vlastníci nástroje účasti na povinné osobě a věřitelé povinné osoby, kdyby o majetku povinné osoby bylo zahájeno insolvenční řízení v okamžiku uplatnění opatření k řešení krize, snížení položek kmenového kapitálu tier 1 nebo odpisu a konverze kapitálových nástrojů a vnitroskupinových způsobilých závazků, a

c) stanovení přesné ztráty nebo zisku každého z vlastníků nástrojů účasti a každého z věřitelů vyjádřeného v penězích plynoucího z toho, že s vlastníky nástrojů účasti na povinné osobě a věřiteli povinné osoby bylo zacházeno podle písmene a) a nikoliv podle písmene b) a odůvodnění výše této ztráty nebo zisku.

(3) Vyplývá-li z ocenění, že přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti, přihlášeným věřitelům povinné osoby nebo Fondu pojištění vkladů vznikla ztráta podle odstavce 2 písm. c), Česká národní banka rozhodne, že jim přísluší dorovnání v penězích ve výši jejich ztráty podle odstavce 2 písm. c). Česká národní banka oznámí toto rozhodnutí Fondu pro řešení krize, který do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zahájí výplatu dorovnání ve výši určené rozhodnutím o dorovnání.

(4) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu pro řešení krize se promlčí uplynutím 3 let ode dne stanoveného jako den zahájení plateb.

(5) Vyplývá-li z ocenění, že přihlášeným vlastníkům nástrojů účasti, přihlášeným věřitelům povinné osoby nebo Fondu pojištění vkladů ztráta podle odstavce 2 písm. c) nevznikla, Česká národní banka rozhodne, že jim nepřísluší dorovnání.

(6) Pro účely ocenění podle odstavce 2 se § 52 až 54 a § 58 použijí obdobně. V ocenění se nepřihlíží k případné veřejné podpoře.

(1) Česká národní banka, jakož i Fond pro řešení krize, mají nárok na úhradu nákladů, které vynaložily v souvislosti s uplatněním opatření k řešení krize. Náklady jsou nahrazovány v prokázané výši.

(2) Česká národní banka může uložit úhradu svých nákladů

a) povinné osobě,

b) překlenovací instituci,

c) osobě pro správu aktiv, nebo

d) původním vlastníkům nástrojů účasti na povinné osobě, došlo-li k přechodu jejich nástrojů účasti postupem podle § 96 odst. 1, § 102 odst. 1 nebo § 113 odst. 1 a je-li jim poskytnuto protiplnění; takovou úhradu nákladů lze uložit pouze do výše poskytovaného protiplnění a pouze způsobem podle odstavce 4.

(3) Fond pro řešení krize má právo na úhradu svých nákladů podle odstavce 1 vůči osobám uvedeným v odstavci 2.

(4) Česká národní banka, jakož i Fond pro řešení krize, započítají uloženou povinnost náhrady nákladů proti případnému poskytovanému protiplnění.

(1) Vykonává-li Česká národní banka nebo jiný subjekt nebo orgán podle tohoto zákona pravomoci, které mohou mít dopad na finanční stabilitu, veřejné rozpočty, mechanismus financování řešení krize, systém pojištění vkladů nebo systém pro odškodnění investorů jiného členského státu, dbá na transparentnost procesu výkonu této pravomoci. Dále Česká národní banka nebo jiný subjekt nebo orgán zohledňují zejména

a) potřebu spolupráce s jinými orgány nebo odpovědnými subjekty jiných členských států,

b) efektivnost, koordinaci a včasný výkon pravomocí,

c) spravedlivé rozložení zátěže mezi dotčené členské státy.

(2) Česká národní banka nebo jiný subjekt nebo orgán vykonávající pravomoc podle tohoto zákona jsou povinni zohlednit dopad výkonu této pravomoci na finanční stabilitu, státní rozpočet, mechanismus financování řešení krize, systém pojištění vkladů nebo systém pro odškodnění investorů členského státu, na jehož území má sídlo člen dotčené skupiny nebo na jehož území působí dotčená významná pobočka.

(3) Stanoví-li tento zákon povinnost konzultovat výkon pravomoci s orgánem nebo subjektem jiného členského státu, Česká národní banka nebo jiný subjekt nebo orgán vykonávající pravomoc podle tohoto zákona jsou povinni s tímto orgánem nebo subjektem konzultovat alespoň ty prvky výkonu pravomoci, které mohou mít dopad na člena skupiny se sídlem na území dotčeného členského státu, pobočku působící na území dotčeného členského státu nebo na finanční stabilitu dotčeného členského státu.

(1) Kolegiem pro řešení krize se rozumí kolegium, které zřizuje orgán příslušný k řešení krize skupiny (dále jen „kolegium“).

(2) Členy kolegia jsou

a) orgán příslušný k řešení krize skupiny,

b) orgány příslušné k řešení krize ovládaných osob,

c) orgány příslušné k řešení krize v členských státech, ve kterých mají sídlo osoby podle § 2 písm. c) ovládající povinné osoby ve skupině,

d) orgány příslušné k řešení krize významných poboček,

e) orgán dohledu na konsolidovaném základě a orgán dohledu, je-li členem kolegia orgán příslušný k řešení krize v tomto členském státě,

f) ústřední banka, není-li zároveň orgánem dohledu a považuje-li to orgán dohledu za účelné,

g) příslušné ministerstvo členského státu, jehož orgán příslušný k řešení krize je členem kolegia, není-li samo orgánem příslušným k řešení krize,

h) orgán nebo jiný subjekt odpovědný za systém pojištění vkladů, je-li členem kolegia orgán příslušný k řešení krize tohoto členského státu a

i) Evropský orgán pro bankovnictví; který však pro účely jednání kolegia nedisponuje hlasovacím právem.

(3) Členové kolegia v rámci kolegia úzce spolupracují při

a) výměně informací nutných k vypracování skupinového plánu řešení krize, k výkonu přípravných a preventivních pravomocí nad evropskou finanční skupinu a její řešení krize,

b) vypracování skupinového plánu řešení krize,

c) posouzení způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny,

d) odstranění překážek způsobilosti k řešení krize evropské finanční skupiny,

e) rozhodování o nutnosti vypracování postupu skupinového řešení krize,

f) dosažení dohody o postupu skupinového řešení krize,

g) informování veřejnosti o postupu skupinového řešení krize,

h) koordinaci financování řešení krize,

i) stanovení minimálního požadavku a vnitřního minimálního požadavku a

j) projednávání všech otázek souvisejících se skupinovým řešením krize.

(1) Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny

a) řídí a koordinuje činnost kolegia,

b) svolává jednání kolegia a včasně informuje všechny členy kolegia o plánovaném jednání a jeho programu tak, aby mohli požádat o účast,

c) rozhoduje, kteří členové a pozorovatelé se zúčastní jednání; přitom bere v úvahu význam projednávaného tématu pro jednotlivé členy a pozorovatele a přihlíží zejména k možnému dopadu na finanční stabilitu členských států členů kolegia,

d) informuje v přiměřeném čase všechny členy kolegia o rozhodnutích a závěrech z jednání kolegia a

e) koordinuje výměnu informací mezi jednotlivými členy kolegia.

(2) Plní-li již zřízené kolegium nebo obdobná skupina úkoly podle § 180 odst. 3 a splňuje-li požadavky na fungování kolegia včetně členství a účasti podle tohoto zákona, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny není povinna kolegium zřizovat; platí, že takto zřízené kolegium nebo obdobná skupina se považuje za kolegium podle § 180 odst. 1.

(3) Zřídí-li Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny pro plnění úkolů podle § 180 odst. 3 kolegium, pak je jeho činnost založena na písemných ujednáních, která připravuje Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny po projednání s dalšími členy kolegia podle § 180 odst. 2 písm. b) až i). Je-li to účelné, Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny koordinuje činnost a spolupráci s příslušnými orgány jiných než členských států.

(4) Orgán příslušný k řešení krize jiného členského státu je oprávněn účastnit se jednání kolegia vždy, když je na programu jednání otázka, která je předmětem společného rozhodování, nebo týká-li se člena skupiny, který vykonává svou činnost na území tohoto členského státu.

(5) Příslušný orgán jiného než členského státu, ve kterém vykonává činnost ovládaná osoba nebo pobočka, se může na vlastní žádost účastnit jednání kolegia jako pozorovatel za předpokladu, že Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krize skupiny shledá, že tím nebude narušena důvěrnost sdílených informací.