§ 59 Zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech) – Zastoupení
Zákon o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech) · 378/2007 Sb. · § 59 · Zdravotnické a farmaceutické právo
Stručně: Paragraf 59 zákona o léčivech stanoví, že pokud zadavatel klinického hodnocení uvede v žádosti svého zástupce nebo kontaktní osobu, považuje se to za platné prokázání zastoupení na základě plné moci, ledaže by zadavatel nebo zástupce prokázali opak.
§ 59 Zastoupení
Označí-li zadavatel v žádosti předložené podle nařízení o klinickém hodnocení svého zástupce nebo kontaktní osobu, považuje se takové označení za prokázání zastoupení na základě plné moci, neprokáže-li zadavatel nebo zástupce opak.
Paragraf 59 zákona o léčivech stanoví, že pokud zadavatel klinického hodnocení uvede v žádosti svého zástupce nebo kontaktní osobu, považuje se to za platné prokázání zastoupení na základě plné moci, ledaže by zadavatel nebo zástupce prokázali opak.
Co to znamená v praxi
Zadavatel klinického hodnocení nemusí k žádosti přikládat samostatnou plnou moc, pokud v ní přímo označí svého zástupce nebo kontaktní osobu.
Označení zástupce v žádosti je pro úřady dostatečným důkazem o existenci zastoupení.
Zástupce nebo kontaktní osoba uvedená v žádosti má oprávnění jednat jménem zadavatele.
Na co si dát pozor
Pokud zadavatel nebo zástupce chtějí popřít existenci zastoupení, které bylo v žádosti uvedeno, musí to aktivně prokázat.
Je důležité pečlivě zvážit, koho zadavatel v žádosti označí jako svého zástupce nebo kontaktní osobu, neboť taková osoba bude mít oprávnění jednat jeho jménem.