§ 20d Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 378/2015 Sb. · § 20d · Spotřebitelské právo
Stručně: Paragraf 20d zákona č. 378/2015 Sb. stanoví, že spotřebitel má právo na mimosoudní řešení sporů z kupních smluv nebo smluv o poskytování služeb, s výjimkou určitých typů smluv, jako jsou zdravotní služby, služby obecného zájmu nehospodářské povahy a vzdělávací služby veřejných poskytovatelů.
§ 20d Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů
Spotřebitel má podle tohoto zákona právo na mimosoudní řešení spotřebitelského sporu z kupní smlouvy nebo ze smlouvy o poskytování služeb (dále jen „spotřebitelský spor“) s výjimkou smluv uzavřených
a) v oblasti zdravotních služeb poskytovaných pacientům zdravotnickými pracovníky za účelem poskytování zdravotní péče38), včetně předepisování, vydávání a poskytování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků,
b) v oblasti služeb obecného zájmu nehospodářské povahy,
c) s veřejnými poskytovateli dalšího nebo vysokoškolského vzdělávání.
Paragraf 20d zákona č. 378/2015 Sb. stanoví, že spotřebitel má právo na mimosoudní řešení sporů z kupních smluv nebo smluv o poskytování služeb, s výjimkou určitých typů smluv, jako jsou zdravotní služby, služby obecného zájmu nehospodářské povahy a vzdělávací služby veřejných poskytovatelů.
Co to znamená v praxi
Spotřebitelé mohou využít mimosoudní cestu k řešení sporů, které vznikly z nákupu zboží nebo služeb.
Toto právo se nevztahuje na spory týkající se zdravotní péče, jako je například předepisování léků.
Mimosoudní řešení není možné u sporů souvisejících se službami obecného zájmu, které nemají hospodářskou povahu.
Vyloučeny jsou také spory s veřejnými vysokými školami nebo jinými veřejnými poskytovateli vzdělávání.