§ 173 občanský zákoník – Podzástavní právo
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 173 občanského zákoníku definuje podzástavní právo jako právo, které vzniká zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, přičemž zástavou je věc. Podzástavní právo umožňuje zástavnímu věřiteli (tomu, kdo má zástavní právo k nějaké věci) dále zastavit svou pohledávku, která je zajištěna touto věcí. (§ 173 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Podzástavní právo
- Týká se: vlastník
- Judikatura: na § 173 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Podzástavní právo vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže zástavou je věc.
(2) Ke vzniku podzástavního práva není třeba souhlasu vlastníka zastavené věci. Podzástavní právo je však proti němu účinné, jen když jeho vznik mu byl písemně oznámen. Jestliže je zastavená pohledávka zajištěna zástavním právem k nemovité věci nebo k bytu nebo nebytovému prostoru ve vlastnictví podle zvláštního zákona, vzniká podzástavní právo vkladem do katastru nemovitostí.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Podzástavní právo umožňuje zástavnímu věřiteli (tomu, kdo má zástavní právo k nějaké věci) dále zastavit svou pohledávku, která je zajištěna touto věcí.
- Pro vznik podzástavního práva není potřeba souhlas vlastníka původně zastavené věci.
- Aby bylo podzástavní právo účinné vůči vlastníkovi původně zastavené věci, musí mu být jeho vznik písemně oznámen.
- Pokud je původní zástava nemovitost, byt nebo nebytový prostor, vzniká podzástavní právo zápisem do katastru nemovitostí.
Na co si dát pozor
- Vlastník původně zastavené věci by měl být informován o vzniku podzástavního práva, jinak toto právo proti němu není účinné.
- U nemovitostí je pro vznik podzástavního práva klíčový vklad do katastru nemovitostí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 173
Jak soudy aplikují § 173
… za užívání bytu (od 1. 1. 1992 úkony manželů jako společných nájemců ohledně dlužného nájemného podle novely občanského zákoníku provedené zákonem č. 509/1991 Sb.), je třeba posuzovat podle ustanovení o úkonech společných uživatelů (posléze nájemců), a to zda jde úkon týkající se běžné záležitosti či nikoliv (původně § 173 odst. 1 obč. zák., od 1. 1. 1992 § 701 odst. 1 obč. zák.). Dále nevzal v úvahu, že tento rozsudek byl vydán ještě v době, kdy občanský zákoník upravoval pouze absolutní neplatnost právních úkonů.
… se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku), u něhož byl vyloučen (§ 182 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 1991 /ve znění před novelou provedenou zákonem č. 501/1991 Sb./ - dále jen „obč. zák. před novelou“) vznik práva společného užívání bytu manžely ve smyslu § 172 a § 173 obč. zák. před novelou; jeho výlučným uživatelem byl tedy (z důvodů uvedených v ustanovení § 182 obč. zák. před novelou) pouze R. M., přičemž jeho původní užívací a následné nájemní právo zaniklo až dohodou o skončení nájmu bytu ze …
Související
§ 1390 Podzástavní právo (Zákon občanský zákoník)§ 1391 (Zákon občanský zákoník)§ 1389 Podzástavní právo (Zákon občanský zákoník)§ 151k Právo podzástavní (Zákon, kterým se mění, doplňuje a upravu)§ 180 Právo podzástavní (Zákon o právních vztazích v mezinárodním)